Příkaz zajišťovací

Teprve až v situaci, kdy by stěžovatel tuto částku neuhradil v zajišťovacím příkaze stanovené lhůtě a žalovaný by přistoupil k vymáhání této částky, bylo by možné hovořit o nedobrovolném plnění. Jinými slovy – nedobrovolnost ve smyslu exekuce nevzniká ...

Existenci (vratitelného) přeplatku je třeba pro účely souběhu daňového a insolvenčního řízení zjišťovat primárně postupem dle § 242 daňového řádu. Rozhodný je důvod vzniku přeplatku, nikoli jeho evidence.

Nejvyšší správní soud dodává, že daňový řád v žádném ze svých ustanovení neobsahuje pravidlo, že by zrušení platebních výměrů automaticky vyvolávalo nutnost zrušení zajišťovacích příkazů. Takový následek nelze dovodit ani z judikatury. Ta připouští, aby ...

Smyslem a účelem zřízení zástavního práva, které Nejvyšší správní soud ve zmíněném rozsudku označuje za méně invazivní, než je daňová exekuce, neboť s sebou nenese zvýšené riziko ekonomické likvidace daňového subjektu, je zajištění toho, aby nedošlo ke ...

Jsou-li na základě zajišťovacích příkazů zajištěny prostředky daňového subjektu a poté je rozhodnuto o jeho úpadku, přičemž ke stanovení daně dojde až po rozhodnutí o úpadku, nedopadá na zajištěné prostředky § 208 zákona insolvenčního zákona . Takové ...

Stejně tak - na rozdíl od stěžovatelky - je Nejvyššímu správnímu soudu zřejmé, na čem městský soud založil své závěry, že prostředky z prodeje nemovitostí stěžovatelka nepoužila na úhradu existujících závazků či pořízení jiného hmotného majetku, a z čeho ...

Při zohlednění všech těchto odlišností nelze trvat u exekuce zajišťovacího příkazu na daň dosud nestanovenou na aplikaci závěrů shora zmíněné judikatury vylučující zkoumání otázky prekluze práva stanovit daň při nařízení „standardní“ exekuce dle exekučního ...

Zajišťovacího příkazu s okamžitou vykonatelností nelze využít v situacích, kdy jsou obavy správce daně pouze spekulativní a hypotetické, jako je tomu u ničím konkrétním nepodložené obavy z vyvádění peněžních prostředků ze společnosti nebo převodu ...

V článku si shrneme nejdůležitější poznatky z dosavadní aplikace institutu zajišťovacího příkazu, který je upraven v § 167-169 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „zákon“, anebo „DŘ “). Současně s ...

Možnost prodloužení běhu třicetidenní lhůty pro rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacímu příkazu stanovené v § 168 odst. 1 daňového řádu však musí vždy vycházet z reálné potřeby správce daně odstranit vady a nedostatky, které brání dalšímu postupu ve ...

Nejvyšší správní soud shodně s městským soudem dospěl k závěru, že byť výše dosud nestanovené daně by byla pro žalobce velmi citelná, zjištění učiněná správcem daně ještě nevylučují její dobrovolnou úhradu a dostatečně neodůvodňují zajištění daně s ...

Lhůty pro řádné stanovení a placení daně mají de lege své časové limity. Vezmeme-li však v úvahu případy, kdy v souvislosti s úmyslným porušením daňové povinnosti souběžně probíhá trestní řízení, pak ona stanovená či v budoucnu stanovená daň může obíhat ...

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2022, čj. 9 Afs 148/2019-49

Nejvyšší správní soud má za to, že všechny tyto indicie (zejména iracionální chování žalobkyně při realizaci těchto obchodů, personální propojenost žalobkyně s ostatními články v řetězci prostřednictvím společnosti REYNA s. r. o. a nesoučinnost žalobkyně ...

Jistě není v rozporu se zákonem, že stěžovatelka má pouze virtuální sídlo, to samo o sobě ale není důvodem pro vydání zajišťovacího příkazu. Daňové orgány nicméně poukázaly na to, že v důsledku toho nelze zjistit, kde by se reálně mohl nacházet majetek ...

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2021, čj. 10 Afs 163/2021-46

Nejvyšší správní soud v obecné rovině souhlasí se stěžovatelkou, že pokud správce daně před zahájením daňové kontroly vydal zajišťovací příkazy na DPH, kterou stanovil nyní napadenými rozhodnutími, svědčí to o důvodném předpokladu, že bude daň doměřena ...

Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 280/1009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), je cílem správy daně vedle správného zjištění a stanovení daní také zabezpečení jejich úhrady. K tomu v rámci řízení o zajištění ...

O zajišťovacích příkazech toho bylo napsáno již mnohé, a to především ve vztahu k určitým třecím plochám mezi zákonnou úpravou, správní praxí a soudním přezkumem. V tomto ohledu ostatně není ani tento článek tak docela výjimkou. Podle mého názoru však v ...

V případě, že žalovaný nerozhodne o podaném odvolání do 30 dnů, zajišťovací příkaz se stává neúčinným ex lege a nevyvolává tak nadále žádné právní následky. Žalovaný by v takovém případě měl postupovat dle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu a řízení o ...