Prodej podniku

Ustanovení § 239a odst. 1 daňového řádu zakládá právní fikci, která se vztahuje na daňové povinnosti zůstavitele, nikoli na daňové povinnosti jeho dědiců.

OSVČ převádí podnikání na s. r. o., jeho součástí je i podnikatelský úvěr. Jak správně zaúčtovat převod úvěru do společnosti s. r. o., která ho bude následně splácet?

Jsou níže uvedené náklady související s akvizicí, resp. prodejem společnosti daňově uznatelné, případně vztahují se na ně nějaká omezení? Jedná se o: 1. náklady na daňové a právní konzultace spojené s prodejem, včetně služeb týkajících se například ocenění prodávané společnosti, 2. akviziční poplatek třetí straně (v případě, že bude transakce realizována), která nám asistuje s procesem prodeje. 

Náš klient, fyzická osoba, koupila od fyzické osoby (také OSVČ) závod (jde o ordinaci) za kupní cenu 1mil. Ve smlouvě se uvádí, že se smluvní strany dohodly na případné korekci kupní ceny, kupující je povinen uhradit prodávajícímu částku odpovídající pohledávkám za zdravotními pojišťovnami, která mu bude uhrazena jako úhrada zdravotní péče vztahující se k období před účinností smlouvy o prodeji závodu. Řešení této situace: 1. tyto pohledávky budou u kupujícího zdanitelný příjem a převod na účet prodávajícího je součástí kupní ceny závodu, budou vstupovat oceňovacího rozdílu – odpis 180 měsíců, nebo 2. tyto pohledávky budou u kupujícího zdanitelný příjem a převod na účet prodávajícího daňový výdaj?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodává podnik a neukončí podnikatelskou činnost. Součástí prodávaného podniku je odepsaný hmotný majetek, peníze, zásoby, pohledávky a závazky. Cena za podnik bude hrazena po splátkách. Zásoby byly v rámci ceny podniku kalkulovány bez rozdílu, DHM do hodnoty 80 000 Kč. Podle ustanovení § 23 odst. 16 ZDP, je zdanitelným příjmem prodávajícího příjem z prodeje + hodnota závazků a výdajem peněžní prostředky a pohledávky v souladu s ustanovením § 24 odst. 12 ZDP. Bude při první částečné úhradě základ daně prodávajícího tvořen splátkou ceny podniku a zvýšen o závazky, snížen o pohledávky a hodnotu peněžních prostředků? OSVČ vedoucí daňovou evidenci kupující podnik bude mít z dané transakce pouze výdej = splátka ceny podniku. Nakupovaný DHM je do hodnoty 80 000 Kč. Je výše uvedená úvaha správná?

Společnost s r. o. by chtěla prodat část podniku. Jedná se o dílny, které již společnost nepotřebuje. Může je prodat jako část podniku, anebo je musí prodat jako soupis nehmotného a hmotného majetku? Dílny jsou samostatně stojící mimo „hlavní“ část společnosti. Jaké by byly daňové dopady (DPH a daň z příjmů právnických osob) v obou případech? Jak by to vypadalo, pokud by se společníci nakonec rozhodli prodat celou společnost s r. o. jako prodej podniku? Jak se určuje cena části nebo celého podniku, je nutný znalecký posudek na určení ceny? Společnost je na trhu více než 20 let. 

Společník prodává celou společnost novému společníkovi. Za zprostředkování této záležitosti (obstarání kupujícího, zajištění právních služeb apod.), vyfakturuje realitní kancelář provizi na společnost (tu prodávanou). Je tento náklad pro společnost pro daň z příjmu daňově uznatelný? A může společnost nárokovat DPH z této faktury? 

Společnost s r. o. dostala nabídku na prodej své dceřiné společnosti, kde má 100% podíl a držbu 5 let. Příjem z prodeje je u matky dle § 19 osvobozen od daně. Jak je to ale se zdaněním u fyzické osoby, tří společníků? S. r. o. (matka) je založena v roce 2014, dva ze společníků jsou prvotními vlastníci od založení, další společník získal podíl v roce 2020. Společníci by si samozřejmě chtěli veškerý podíl z prodeje vyplatit, s tím záměrem se to i prodává. U mateřské společnosti by částka z prodeje nezůstala.

Společnost s r. o. zakoupila obchodní podíl společnosti s ručením omezením od jednoho společníka – 100% vlastníka tohoto podílu. Noví vlastníci – tři společníci – tento podíl zakoupili v poměru 10 %, 30 %, 60 % se splatností 10 let. Pro splátky byl podepsán splátkový kalendář a zřízeno zástavní právo k pozemkům této společnosti. Jakým způsobem účtovat o této koupi a zástavním právu?

Pojem „obchodní závod“ je od roku 2014 poněkud nešťastně zvolené inovované označení dřívějšího podniku, který zůstává i dnes pro většinu lidí srozumitelnější. Zatímco „závod“ evokuje představu rozsáhlejší a převážně průmyslové činnosti v továrně, tak „podnik“ přirozeně provozuje i živnostník činný jako například tzv. hodinový manžel. Nás ale bude zajímat především to, že formou prodeje obchodního závodu lze naráz převést veškerý majetek, zaměstnance, související smlouvy a dluhy, takže prodávajícímu zůstane až na malé výjimky pouze dohodnutá prodejní cena. Tato jednorázová obsáhlá transakce se může týkat jak velké akciové společnosti, tak i paní účetní vedoucí externě účetnictví pro několik málo firem. Je nasnadě, že zvládnout tak zásadní obchod bude náročné jak z právního hlediska, tak i účetně a daňově, k jejich zvládnutí by chtěl být nápomocen tento článek.

V minulém příspěvku jsme probrali čtyři základní varianty darování zemědělského závodu nebo jeho vybraných složek potomkovi. Na což nyní navážeme úplatnou alternativou - prodejem, což je v praxi mezi nejbližšími rodinnými příslušníky ale spíše výjimkou. S úplatou se navíc daňové řešení dosti komplikuje, a také na ně dopadá obávané daňové ustanovení o tzv. cenách obvyklých mezi osobami blízkými, resp. obecněji mezi spojenými osobami. Další práce navíc oproti bezúplatnému převodu bude s daní z nabytí nemovitých věcí.

Tento příspěvek je volným pokračováním tématu ukončení podnikání zemědělského podnikatele a převod jeho majetku na s. r. o. V minulém čísle časopisu jsme se cestami vedoucími k podnikání v s. r. o. zabývali obecně. V tomto článku podrobně rozebereme účetní a daňové dopady prodeje podniku zemědělského podnikatele - účetní jednotky. Prodej podniku je nejčastější cestou, jak převést podnikání zemědělského podnikatele na s. r. o. najednou a téměř "beze zbytku". Výhody a nevýhody této cesty jsme popsali v zářijovém čísle časopisu.

Přestože právních forem podnikání je celá řada, v praxi převažují dvě varianty - podnikání fyzické osoby neboli tzv. osoba samostatně výdělečně činná ("OSVČ") a společnost s ručením omezeným ("s. r. o."). Obecně lze říci, že varianta OSVČ je spíše vhodná pro poměrně málo rizikové a méně rozsáhlé podnikatelské aktivity zvládané jednotlivcem. Zatímco s. r. o. je předurčena pro riskantnější a rozsáhlejší činnosti vyžadující souhru více osob. Zpravidla proto lidé se zájmem o podnikání začínají nejprve jako OSVČ a poté - co naberou zkušenosti a zorientují se v podnikatelské "džungli" - se rozrůstají do právnické osoby, nejčastěji právě s. r. o.

Přechod daňové povinnosti exekuční prodej podniku Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2011, sp. zn. 2 Afs 45/2011. www.nssoud.cz K předpisům: -§ 338zk odst. 1...

Popis problému V případě, kdy podnikající fyzická osoba prodává podnik či jeho část, vyvstává otázka, v rámci jakého dílčího základu daně takový příjem zdanit a zda lze v případě...

Rozbor podnikání v rámci malých společností, který jsme přinesli v č. 10/2010 na s. 4 a v č. 11/2010 na s. 17 časopisu Účetnictví v praxi, mohl být „inspirativní“ v tom smyslu, že podnikající fyzická osoba bude o založení s. r. o. nebo jiné právnické osoby přemýšlet a zvažovat, zdali podnikání v rámci právnické osoby není pro ni výhodnější. Pokud se přikloní k podnikání v rámci malé společnosti, musí se nutně zamyslet i nad tím, jak převést podnikatelskou činnost fyzické osoby do již vzniklé nebo teprve vznikající společnosti.