Prodej zboží

FO, podnikatel, neplátce DPH. Na základě smlouvy poskytuje služby německému odběrateli, plátci DPH. Pravidelně chodí na účet dodavatele platba 300 EUR měsíčně. Odběratel nemá v ČR provozovnu. Český dodavatel ve svých prostorách, pronajatých k podnikání, uskladňuje pro odběratele materiál. Stejnému odběrateli, německému plátci DPH, prodává výrobky. Vystavuje fa jako neplátce. Odběratel si sám zajišťuje odvod do Německa. Materiál na výrobky dodává odběratel ( jedná se o látku na výrobu látkových sáčků) Jde nám o to, jaké povinnosti vzhledem k DPH dodavateli touto činnosti vzniknou?(prodej služeb, prodej zboží) A vzhledem k tomu, že na výrobu plátěných sáčků dodává veškerý materiál odběratel, zda má dodavatel fakturovat „prodej zboží“ nebo jen práci „prodej služeb“?

Společnost prodává zboží za provizorní cenu. Výsledná cena je stanovena na základě cenování na burze až v následujícím měsíci po expedici. Pokud dojde k prodeji na konci roku, výsledná cena je známá podle cenování v lednu následujícího roku. Do jakého daňového období se toto doúčtování vykazuje? Do prosince nebo do ledna následujícího roku, kdy byly známé parametry pro stanovení definitivní ceny. Problematiku řešíme z hlediska daně z příjmů právnických osob, tzn. do jakého daňového období vykázat výnos?

Česká s. r. o., neplátce DPH, plánuje vyrábět elektrické a elektronické zařízení a zahájit prodej do členských států fyzickým a právnickým osobám. Z pohledu prodeje fyzickým osobám po překročení limitu 10 000 EUR se česká s. r. o. registruje k OSS, podává čtvrtletní přiznání. Jak to bude z pohledu prodeje / dodaní výrobků (zboží) právnickým osobám, které mají sídlo a registrace v jiných členských státech? Existuje nějaký limit prodeje výrobků (zboží) právnickým osobám v jiných členských státech? Nebo se má česká s. r. o. registrovat jako identifikovaná osoba, podávat přiznání k DPH a souhrnné hlášení? 

Podstatou rozsudku C-640/23 Greentech nebylo, zda byl zvolený správný daňový režim, ale jak může pořizovatel získat zpět daň zaplacenou převodci, když tato daň nebyla uplatněna v souladu se zákonem a její vrácení není podle vnitrostátních právních předpisů možné. Popisovaný případ se sice týkal rumunské společnosti, ale obdobně by nemohl český plátce opravit výši daně podle § 43 ZDPH , pokud by již uplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. Kdyby období pro opravu výše daně již nebylo prekludováno, mohl by poskytovatel výši daně opravit, tedy získat ji od finančního úřadu zpět a následně ji vrátit pořizovateli, protože ten původně zaplatil fakturu včetně nesprávně uplatněné DPH. Z důvodu chybně stanovené daně došlo k obohacení státního rozpočtu o částku ve výši nadbytečně odvedené daně.

Ministerstvo financí přináší výklad k označování zboží měrnými cenami při prodeji balených výrobků spotřebiteli od 1. ledna 2025. Shrnujeme nejdůležitější informace.

Jsme kosmetická firma, účtujeme zboží způsobem A a občas tvoříme sety z nakoupeného zboží. Každé zboží nakupujeme samostatně. Jaký je prosím účetní postup, když vezmeme 3 zakoupené výrobky samostatně/jednotlivě a budeme je následně prodávat v setu zákazníkům? Jedná se mi o účtování a také o hodnoty, jaké budou padat na zmíněné účty. 

Je tento výklad správný? Čistý obrat za účetní období byl do roku 2023 z pohledu účetnictví považován za součet všech výnosových účtů (6xx). Od roku 2024 však bude čistý obrat pro účely účetnictví zahrnovat pouze výnosy z prodeje výrobků a zboží a poskytování služeb (tzn. účty 601, 602 a 604). Tj. jedná se o součet řádků 1 Tržby z prodeje výrobků a služeb a 2 Tržby za prodej zboží. Na řádku Čistý obrat za účetní období, řádek č. 26 (Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu) resp. 56 (Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu) bude upraven součet za řádky I. + II.

Česká s. r. o. formou komise zprostředkovává prodej zboží (HW, který je po celou dobu umístěno výhradně ve třetích zemích a nedochází tedy k žádné přepravě) třetím osobám (OPD i OND z tuzemska, EU i třetích zemí) pro komitenta (OPD i OND z tuzemska, EU i třetích zemí). Vycházíme z §13 (3) b) a Informace k uplatňování zákona o DPH při poskytnutí služby komisionáře v tuzemsku na základě komisionářské smlouvy. Máme situaci, kdy daňový doklad za plnění mezi komisionářem a komitentem (pořízení zboží s místem plnění ve 3. zemi) je vystavován s nižším základem daně, než je uveden na daňovém dokladu mezi komisionářem a zákazníkem (dodání zboží s místem plnění ve 3.zemi). Rozdíl mezi základy daně tedy tvoří odměna za komisi. Vzhledem k tomu, že se jedná o pořízení a dodání zboží, které je po celou dobu umístěné ve třetí zemi, místo plnění je mimo ČR a CZ DPH nebude na daňovém dokladu u pořízení ani dodání zboží aplikováno. Souhlasíte prosím s tím, že takto bude z pohledu DPH vypořádáno (formou pořízení a dodání zboží komisionářem) a není potřeba vystavovat žádný další doklad na odměnu za zprostředkování (která by měla jiný režim DPH než dodání/pořízení zboží a v některých případech by mohlo dojít k odvodu DPH v tuzemsku – pokud by komise byla poskytnuta OPD v tuzemsku)? Alternativní možnost by dle Informace GFŘ byla vystavit daňový doklad na pořízení a dodání zboží ve stejné výši a poté separátně vystavit doklad na odměnu za komisi, což by ale z pohledu klienta nebylo tak výhodné, protože by v některých případech musel odvádět DPH (u služby poskytované komitentům - OPD místo plnění dle příjemce / OND- místo plnění dle sídla komisionáře – v ČR).

E-shop, s. r. o. (není plátce DPH ani identifikovaná osoba) prodává mimo jiné zboží i občanům z EU. Tyto prodeje do EU přesáhnou limit 10 000 EUR. Celkový obrat včetně prodejů zákazníkům z ČR však nepřesáhne 2 mil. 1) Má povinnost se registrovat v rámci OSS v Brně? 2) Pokud ano, bude se muset z toho důvodu registrovat i jako dobrovolný plátce DPH, nebo povinný plátce? Jaký paragraf by měl uvést do žádosti o registraci v důvodu registrace?

Klient, česká právnická osoba plátce DPH má záměr zřídit si pro sebe sklad na Slovensku (sklad bude sloužit pouze pro potřeby klienta). Z tohoto skladu bude prodávat zboží svým jménem zákazníkům jak v České republice, tak i v jiných zemích EU. Předpokládám, že klient se bude muset registrovat na Slovensku jako plátce DPH a pokud bude prodávat své zboží z tohoto skladu zákazníkovi plátci bude uvádět na své prodejní faktuře slovenské DIČ. Faktura bude v systému reverse charge. Pokud bude prodávat neplátci např.do ČR bude opět uvádět na své prodejní faktuře slovenské DIČ a uvádět bude odpovídající slovenskou sazbu DPH. Jsou tyto mé domněnky správné?

V roce 2021 došlo ke značnému zjednodušení způsobu odvodu DPH pro podnikatele, kteří dodávají zboží a služby koncovým spotřebitelům v jiných členských státech Evropské unie. Od 1. 7. téhož roku došlo totiž k zavedení tzv. One-stop-shopu (dále jen „OSS“). Co to je OSS a proč se stal hojně užívaný zejména e-shopy?

Firma s.r.o. plátce DPH s hlavní činností prodej zboží v rámci své obchodní činnosti "prodej zboží" nabízí možnost dodatečně dokoupit prodlouženou záruku. Postup dokoupení prodloužené záruky je na základě poptávky zákazníka, ten jej objedná u této společnosti a následně dojde k nákupu od výrobce z jiného členského státu EU. Tedy mi koupíme prodlouženou záruku u výrobce a následně jí prodáváme s marží zákazníkovi (plátci DPH CZ) a zákazník případnou reklamaci uplatní přímo u výrobce. Celý tento proces probíhá odděleně od nákupu zboží. Jak budeme postupovat z hlediska DPH na vstupu a výstupu? Bude se jednat o prodej podléhající DPH nebo o osvobození podle §55?

Česká firma plátce DPH, nakoupila zboží (mobilní telefony), a v ČR chce prodat mobilní telefony za částku vyšší než 100 000 Kč jiné společnosti, která je plátce DPH. Lze v tomto případě použít režim reverse charge? A pokud ano, tak protože se jedná o částku vyšší než 100 000 Kč? Nebo jaký je tam důvod požití reverse charge? 

Česká společnost, plátce DPH, se chce zúčastnit prodejní výstavy v Maďarsku a tam na místě také prodávat své výrobky. Jak se toto bude řešit daňově, myslím daň z příjmu a DPH?

Jakkoliv i správce daně pracoval s verzí, že sporná částka představuje výdaj podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů (např. s. 9 zprávy o daňové kontrole), současně o ní uvažoval jako o výnosech (zejména s. 22 či 51 zprávy), přičemž zcela v závěru zprávy o daňové kontrole uvedl, že shromážděné důkazy nevyvrátily pochybnosti správce daně o „nevykázání částky 3.500.000,- Kč jako výnosu z prodeje zboží.“ Za těchto okolností byl postup žalovaného, který bez dalšího (aniž by o této skutečnosti stěžovatele vyrozuměl) vycházel z odlišného právního posouzení, způsobilý zkrátit stěžovatele na jeho právech jako účastníka řízení. V tomto ohledu jsou tedy výhrady obsažené v kasační stížnosti opodstatněné a samy o sobě představují dostatečný důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí.

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny nové základní pojmy, kterými jsou prodej zboží na dálku a prodej dovezeného zboží na dálku. Návazně jsou pro tyto způsoby prodeje zboží vysvětlena nová pravidla pro určení místa plnění. V další části jsou s využitím příkladů uvedena poučení pro uplatňování DPH při prodeji zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu, a naopak z jiného členského státu do tuzemska. V závěrečné části textu jsou shrnuta pravidla pro uplatňování DPH při prodeji dovezeného zboží na dálku s místem plnění v tuzemsku.

Se zavedením režimu jednoho správního místa vznikají zcela nové situace, které se týkají nejen podstaty samotného režimu a jeho náplně, registrace, podávání daňového přiznání a placení daně, ale i účetnictví, které na novou situaci musí reagovat. Právě účetními specifiky režimu jednoho správního místa – One Stop Shop (dále jen „OSS“) se budeme v tomto článku zabývat. Konkrétně se zaměříme na využití režimu jednoho správního místa (režim EU) při prodeji zboží na dálku, a to z pohledu dodavatele, kterým je česká osoba povinná k dani. Článek se nezabývá celou šíří problematiky OSS, ani důvody a procesem registrace do tohoto režimu, zaměříme se hlavně na účetní specifika.

Již v roce 2019 byly unijní legislativou pro oblast DPH schváleny změny, které měly za cíl upravit uplatňování DPH v několika oblastech. V první řadě bylo záměrem poprvé zakotvit podnikání na internetu „e-commerce rules“ do problematiky DPH. Další ambicí bylo zavedení nového daňového režimu prodeje zboží na dálku, „distant selling“, nahrazujícího zasílání zboží. V neposlední řadě se změny zaměřily na drobné dovozy ze třetích zemí včetně těch, které jsou realizovány prostřednictvím takzvaných digitálních platforem. Z výše uvedených změn postihne největší podíl plátců DPH prodej zboží na dálku.

Od 1. 7. 2021 jsme u Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj registrováni v režimu jednoho správního místa OSS-EU. Za období 1. 7. 2021 – 30. 9. 2021 tedy budeme poprvé podávat čtvrtletní přiznání k dani. Od zákazníků přijímáme zálohy na zboží (ve výši 100 %). Pokud zálohu obdržím na konci září, přičemž k dodání zboží dojde až v měsíci říjnu, jakým způsobem se toto odrazí v přiznání k dani v rámci OSS? Přijatou zálohu zahrnu do přiznání za období 1. 7. 2021 – 30. 9. 2021, anebo přiznám daň až při dodání zboží v přiznání za období 1. 10. – 31. 12. 2021?

Přišel opět čas, abychom se s vámi podělili o novinky v oblasti daní a účetnictví. Blíží se termín, jenž znamená změny pro podnikatele, kteří dodávají zboží do jiného členského státu EU konečnému spotřebiteli. V našem příspěvku se pokusíme přiblížit problematiku těchto významných změn v zákoně o DPH , tzv. e-commerce novelu. Shrneme jednotlivé změny týkající se prodejů zboží na dálku, zrušení osvobození od DPH u dovozu u drobných zásilek a změny, které se týkají provozovatelů elektronického rozhraní (digitálních platforem). V neposlední řadě zmíníme rozšíření dosavadního režimu jednoho správního místa.