Úřady celní

V minulém příspěvku jsem se zabývala zákonem č. 218/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb. , o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně (dále jen „celnický balíček“), který s účinností 1. července 2025 přinesl významné změny v činnosti Celní správy České republiky (dále jen „celní správa“). Jedním ze 118 právních předpisů novelizovaných celnickým balíčkem byl i zákon č. 17/2012 Sb. , o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o celní správě“), kterému bych se věnovala v dnešním příspěvku. Zákon o celní správě je základním kompetenčním zákonem celní správy. Neobsahuje však jen zřizovací a kompetenční ustanovení, ale obsahuje též celou řadu procesních pravidel, která jsou specifická pro činnost celní správy. Celnický balíček novelizoval zákon o celní správě v celé řadě ustanovení, přičemž šlo jak o změny terminologické a zpřesňující, tak o změny věcné a rozsáhlé.

Ve vazbě na novelu zákona o celní správě došlo od 1. července 2025 ke snížení počtu celních úřadů, a to z původních 14 na 6. Jedná se o důsledek reorganizace, při které došlo ke sloučení několika celních úřadů.

Dne 1. 7. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 218/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb. , o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Jedná se o tzv. celnický balíček, který přináší významné změny v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky. Změny, které přináší celnický balíček, jsou součástí širšího projektu transformace celní správy, který má za cíl zvýšit efektivitu a transparentnost jejího fungování.

Celní úřad provedl v provozovně restaurace (splňující veškeré legislativní předpisy) a přilehlém skladu kontrolu zdanění a značení skladovaných vybraných výrobků - alkoholických nápojů. Ve skladu kontroloval, mimo jiné, 5 lahví alkoholických nápojů (whisky, rum, atd.), které byly řádně označeny neporušenou kontrolní páskou. Tyto lahve jsou v osobním vlastnictví pořadatele oslavy (oslavence), který je nabyl darem a ve skladu si je ponechal do okamžiku převzetí. Pracovníci celního úřadu tyto lahve zajistili a uložili do skladu celního úřadu. Lze se oprávněně domáhat vrácení zajištěných vybraných výrobků?

Řešíte otázky DPH při dovozu zboží ze třetí země na území EU? Potřebujete si ujasnit, co je předmětem daně a kdy vám vzniká povinnost odvést daň ? Projděte si celou problematiku v našem chytrém checklistu, kde si současně můžete připravit i svůj seznam povinností, které se vztahují k vašemu dovozu zboží.

Řešíte otázky DPH při vývozu zboží z území EU do třetí země? Víte, jaké povinnosti jako na vývozce zboží se na vás vztahují? Využijte náš chytrý checklist, který vás provede všemi povinnostmi od registrace u celního úřadu až po otázku prokázání osvobození od DPH.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 18/2023 ze dne 22. prosince 2023, který obsahuje informaci Jak správně zaplatit daň celnímu úřadu.

Osoba neusazená k dani v tuzemsku (má sídlo v třetí zemi) by ráda do ČR dovezla svůj majetek (osoba v ČR není registrována k DPH), majetek je v dalším kroku vyvezen do třetí země, v některých případech majetek bude úplatně dodán a v některých případech do třetí země bude dodán bezúplatně. Slyšeli jsme, že při dovozu si musí tato společnost ze třetí země zvolit zástupce, který za ni podá celní prohlášení. Jak to v praxi probíhá? Zástupce zaplatí clo a DPH a následně obě položky přeúčtuje společnosti? Změní se situace nějak, pokud by se osoba neusazená k dani zaregistrovala k DPH v ČR? 

Nový celní zákon a s ním související změny JUDr. Jiří Kroupa Dne 1. 5. 2016 vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9....

Celní kontroly – zařazování zboží do kombinované nomenklatury (1. část) Ing. Lenka Sabelová, Maurice Ward & Co., s.r.o. V dnešním článku se zaměříme na další problematickou oblast související s...

V současné době probíhá u řady společností v České republice kontrola ověřování správnosti celních prohlášení po propuštění zboží do celních režimů, kterou provádí pracovníci některého z celních úřadů v souladu s ustanovením § 127 zákona č. 13/1993 Sb. , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“).

Tímto, v pořadí již třetím článkem (předchozí dva publikovány v měsíčníku Daně a právo č. 4/2012 a 5/2012), pokračujeme v sérii příspěvků s komentářem k novele Celního zákona, provedené zákonem č. 104/2011 Sb. , která je v účinnosti od 1. 7. 2011. V tomto příspěvku se budeme zabývat celním dluhem, doměřením celního dluhu a celními delikty.

Tímto článkem navazujeme na předchozí článek (Daně a právo č. 4/2012), ve kterém jsme se zabývali některými změnami, vzešlými z tzv. velké novely Celního zákona, provedené zákonem č. 104/2011 Sb. , která je v účinnosti od 1. 7. 2011. V tomto příspěvku pokračujeme ve výčtu některých podstatných změn, jež novela zákona č. 13/1993 Sb. přinesla.

V tomto a v následujících příspěvcích se budeme zabývat poslední novelou Celního zákona, která je v účinnosti od 1. 7. 2011, především pak důsledky této novely pro oblast výkonu celnictví (celního řízení a kontrolních činností Celní správy) a změnami v kompetencích a v pravomocích celních orgánů České republiky. Jedná se o poměrně komplexní a značně obsažnou novelu Celního zákona, nejrozsáhlejší od novelizace přijaté v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a účinné od 1. 5. 2004.