Vady

I přes bohatou judikaturu zůstává otázka zdanění příjmů z nemovitostí jednou ze složitějších otázek daňového práva. Nejvyšší správní soud nám ukazuje, že přestože není tato právní úprava předmětem rozsáhlých změn, stále v ní nalézáme sporné a nejasné otázky. Odpověď na ně přitom nemusí vždy jasně plynout ze zákona, a mohou tak vést k dlouholetým sporům s daňovými orgány. V nedávném rozsudku se Nejvyšší správní soud zabýval právě takovou problematikou. Rozebral, jak mají být z pohledu daně z příjmů zohledněny právní vady nemovitostí a jak správně takovou nemovitost ocenit. (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2025, čj. 2 Afs 354/2023-47 )

Společnost s r. o. (pronajímatel budovy) uzavřel v r. 2024 se stavební firmou SOD na opravu terasy za 2 mil Kč, pronajímatel zaplatil v roce 2024 pouze 1 mil Kč (zaúčtováno na MD 511/) a to na základě vystavené fa s PDP. Zbylé peníze nechce zaplatit do odstranění vad díla, které tak nebylo pro vady převzato (neodborně položený beton, zatéká do suterénu). Jak máme toto v roce 2024 zaúčtovat: MD 511/D 389, nebo raději jen účetní rezervu MD 554/D 459? 

Dodavatel předá dokončené dílo s drobnými vadami, které nebrání tomu, aby předané zařízení sloužilo ke svému účelu. V předávacím protokolu jsou vady sepsané a dodavatel je povinen je odstranit. Jak správně evidovat náklady vzniklé s odstraněním vad? Náklady spojené se zhotovením a montáží zařízení jsou evidovány zakázkově, zakázka je po předání díla uzavřena a vyfakturována. Je vhodné na náklady spojené s odstraněním vad dle předávacího protokolu otevřít novou zakázku, kde budou náklady evidované, ale již nebude následovat fakturace? Jak správně postupovat, pokud odstanění vad proběhne až v následujícím účetním období?

Jsme plátci DPH, vyvezli jsme zboží do Švýcarska, část dodávky vykazuje vady a odběratel nám ji vrátil. Vrácené zboží prošlo celním řízením a bylo propuštěno do režimu 4000 volný oběh. Současně bylo vyměřeno clo. K dispozici máme pouze fakturu pro celní účely. Víc dokladů ani informací zatím nemám. Existuje možnost, že zboží bude námi opraveno a bezplatně zasláno zpět. Jak máme postupovat z hlediska DPH? Máme z uskutečněného dovozu přiznat DPH, i když nemáme klasickou fakturu, ale pouze fakturu pro celní účely? A jak máme postupovat případě bezplatné opravy a opětovného vyvezení do Švýcarska?

Nejvyšší správní soud však zohlednil i (stěžovatelem nezpochybňované) tvrzení žalovaného, že krajskému soudu předložil spis v té podobě, v jaké jej měl sám k dispozici v odvolacím řízení. S ohledem na závazný právní názor Ústavního soudu, že tento spis nevyhovoval požadavkům zákona, lze proto konstatovat, že ani žalovaný nerozhodoval na základě řádně vedeného a kompletního spisového materiálu. Měla-li skutečnost, že správní soudy rozhodovaly na základě spisu stiženého výše popsanými vadami, za následek závěr Ústavního soudu o porušení práva stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod , nezbývá než ze stejných důvodů konstatovat, že rozhodnutí žalovaného učiněné na základě téhož spisu je stiženo vadou, která mohla mít vliv na zákonnost jeho rozhodnutí.

Je úhrnná kupní cena při prodeji více věcí movitých neurčitým právním jednáním? Jak je to s odstoupením od distanční smlouvy? A kdy je třeba souhlasu valné hromady při převodu nemovitosti? Nejen na tyto otázky odpovídá Nejvyšší a Ústavní soud ve své nejnovější judikatuře týkající se kupních smluv a převodu majetku při podnikání…

Jak již bylo výše zmíněno, procesní práva nejsou samoúčelná. Stěžovatelka kromě obecné výtky, že daňová kontrola provedená místně nepříslušným správcem daně automaticky zakládá nezákonnost vyměření daně, neuvedla žádnou konkrétní okolnost, v níž by bylo možno spatřovat zásah do jejích práv. Nejvyšší správní soud proto nepovažuje tuto vadu za způsobilou ovlivnit zákonnost rozhodnutí žalovaného (respektive platebního výměru, který byl potvrzen žalovaným rozhodnutím).

Odstraňuje-li odvolací orgán vady řízení, jimiž bylo zatíženo řízení v první instanci, disponuje logicky i stejnými procesními oprávněními, jakými disponoval správce daně. I za situace, kdy je povinnost odstranit procesní vadu uložena správci daně, děje se tak stále v rámci odvolacího řízení.

Dovozovat za pomoci tzv. „doktríny ovoce z otráveného stromu“, že skutková zjištění pocházející z excesivně protrahovaného postupu k odstranění pochybností jsou jen a pouze z tohoto důvodu pro stanovení daně nepoužitelná, nemá podklad v daňovém řádu ani v judikatuře správních soudů. Lze tedy uzavřít, že ač žalobkyně důvodně poukázala na nesprávný procesní postup správce daně, nemohla svými povýtce obecnými tvrzeními o jeho důsledcích v podobě zásahu do jejích nijak neidentifikovaných práv dosáhnout zrušení rozhodnutí o své daňové povinnosti. Stěžovateli tedy lze dát za pravdu, že v řízení před správními soudy nebyla konkretizována žádná procesní práva žalobkyně, která by v souvislosti s tímto chybným postupem došla újmy, natož aby jejich porušení mohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí správce daně.

Krajskému soudu je třeba konečně vytknout i to, že neuvedl, jak má stěžovatel (žalovaný) v dalším řízení postupovat, což samo o sobě může založit nepřezkoumatelnost rozsudku.

Závěrečná část příspěvku k právním aspektům díla pojednává o způsobech řešení jeho vad, dále se zabývá zvláštními ustanoveními pro stavby a specifiky nehmotných děl. Na konci příspěvku je připojen výběr ze související judikatury.

Následující příspěvek se věnuje podrobněji aspektům týkajícím se díla dle nového občanského zákoníku , zmíněna je ale i úprava ve starém občanském zákoníku a vybraná ustanovení obchodního zákoníku . Výklad se zabývá mimo jiné právní úpravou a vymezením díla, způsobem provádění díla, vlastnickým právem k předmětu díla i cenou díla. Část příspěvku je věnována také situaci, kdy bylo dílo zadáno podle rozpočtu. Příspěvek dále také specifikuje práva a povinnosti objednatele a zhotovitele díla v situaci, kdy se objeví vady na díle. Část výkladu je pak zaměřena i na hlediska týkající se stavby jako předmětu díla.

367/04.04.12 Vady na dodaném zboží a související náklady z pohledu DPH Předkládá: Mgr. Milan Tomíček, daňový poradce, č. osvědčení 1026 1. Účel příspěvku Předmětem tohoto příspěvku je sjednotit názory...