Virtuální měna

Tradingové platformy nabízí možnost dosažení příjmu z prodeje několika druhů investičních nástrojů: - akcie, - podíly ve fondech, ETF, - deriváty, - Forex, - kryptoměny. Zdá se, že nikde není oficiálně komentováno správné zatřídění těchto nástrojů do druhů příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP a komentáře GFŘ D-59 k němu, tj. do druhů příjmů, u kterých nelze vzájemně započítat ztrátu. Je správná moje představa, že prodej těchto nástrojů se má v přiznání k daním z pířjmů uvádět rozdělený na následující druhy příjmů: 1) Příjem z prodeje CP: akcie, podíly ve fondech, ETF; 2) Příjem z prodeje movité věci: deriváty, Forex, kryptoměny. Znamená to, že v obou skupinách se dá vzájemně započítat ztráta, např. příjem z prodeje kryptoměn snížíme o ztrátu z prodeje derivátů? 

Kryptoměny se zdaňují při prodeji. Pokud nakoupím ETF (Exchange Traded Funds jsou burzovně obchodovatelné fondy.) Můžu zvažovat při dlouhodobější držbě osvobození po 3 letech?

Fyzická osoba nepodnikající začala těžit kryptoměnu. Zařízení na těžbu nemá zařazenou v obchodním majetku, pořídil ji jako soukromá osoba. Nyní uvažuje, že by část vytěžené kryptoměny daroval svojí družce, se kterou žije ve společné domácnosti. Jak to bude řešeno daňově? Bude se jednat u obdarované osoby (družky) o osvobozený příjem? Pokud tato obdarovaná osoba následně darovanou kryptoměnu prodá, co může uplatnit jako výdaj? Cenu podle zákona o oceňování majetku? Domnívám se, že cenu na burze v době nabytí pravděpodobně použít nelze. Jak se bude postupovat u dárce kryptoměny? Příjmy z těžby by měly být zdaňovány jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o dani z příjmů až v případě prodeje nebo jiném druhu zpeněžení vytěžené kryptoměny. V tomto případě by ale tato situace nenastala, příjem není žádný.

FO, OSVČ s příjmy dle § 7 ZDP má v roce 2023 zisk z bitcoinu. Je třeba tento zisk uvádět do přiznání k DPFO, nebo je zde nějaký limit, do kterého není třeba tento zisk uvádět na přiznání?

OSVČ v režimu pausální daně prodá kryptoměny. Prosím o informaci jak postupovat pri zdanění dle § 10 ZDP. Je nutné vystoupit z režimu paušální daně? 

Klient obchoduje s kryptoměnami. Jaký podklad požadovat pro výpočet daňové povinnosti z těchto obchodů?

Jak zaúčtovat a daňově posoudit případ úhrady výkupného (v bitcoinech) po hackerském útoku? Společnost oznámila napadení na Policii ČR, tedy existuje protokol. Můžeme posuzovat náklady na výkupné jako daňově uznatelný náklad ? Má na daňovou uznatelnost vliv, kdy je případ uzavřen z titulu neznámého pachatele?

Rada EU v květnu přijala nová Nařízení o trzích s kryptoaktivy (tzv. Markets in Crypto-Assets - MiCA) a poprvé tak zavádí právní regulaci v tomto sektoru.

Společnost dostala faktury v kryptoměně. Jakým způsobem zaúčtovat?

Fyzická osoba (student) vlastnila kryptoměny, které postupně směnila za jiná kryptoaktiva (NFT). V současné době obchoduje převážně s NFT. Některé NFT v sobě ukrývají např. umělecká díla, která je možné prodat. Některá NFT v sobě naopak nesou aktivum, které je možné pronajímat (licencovat). V současné době obchodování s NFT tvoří téměř jediný příjem fyzické osoby. Zároveň má fyzická osoba zřízeno živnostenské oprávnění v oboru programování. Budou příjmy z NFT (z jejich prodeje, licencování, směny) považovány za příjem ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) nebo např. za ostatní příjem (§ 10 ZDP)? Jakým způsobem budou zdaňovány příjmy z poskytování licencí k aktivům uloženým na NFT a jakým způsobem přímo prodej aktiva, které je uloženo v NFT?

Fyzická osoba nakoupila Bitcoiny a po cca ročním držení daruje tyto Bitcoiny synovi. Je tento dar osvobozen? Může si syn při následném prodeji kryptoměny uplatnit jako výdaj cenu BTC na burze v době nabytí?

Fyzická osoba nakoupila v roce 2021 kryptoměny v hodnotě 1 000 000 Kč, v roce 2022 směnila na Fiat měnu část této kryptoměny v hodnotě 150 000 Kč. Musí něco danit, dokud nevyčerpá vklad?

Záměrem Evropské komise je prostřednictvím DAC 8 rozšířit automatickou výměnu informací i na informace týkající se kryptoměn a elektronických peněz. Vznikem alternativních způsobů placení a investic, jako jsou kryptoaktiva a elektronické peníze, může být ohrožen pokrok dosažený v posledních letech v oblasti daňové transparentnosti a představovat může také značné riziko daňových úniků. Proto se zvyšuje naléhavost a zdůrazňuje nutný význam k zavedení potřebných ustanovení do připravované směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (v souvislosti s připravovaným schválením Nařízení o trzích s kryptoaktivy), která zajistí, aby byly informace týkající se držby kryptoaktiv i transakcí s nimi oznamovány, aby docházelo k jejich výměně mezi členskými státy EU.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dálen jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství („GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2022 .

V první části příspěvku zveřejněném v minulém čísle časopisu jsme se zaměřili na jednodušší formy ukládání volných finančních prostředků nepodnikajících fyzických osob splňujících podmínku rezidence, tj. na vklady v bance, stavební spoření, III. pilíř a soukromé životní pojištění. Nyní se budeme věnovat těm složitějším, kde způsob zdanění není úplně jednoduchý.

Tento příspěvek se zabývá pouze virtuálními aktivy, o kterých se fyzická osoba rozhodne, že jsou součástí obchodního majetku, popř. se stanou součástí obchodního majetku tím, že je fyzická osoba,...

Společnost hradí závazek od dodavatele z 3. země vyjádřený v USD kryptoměnou, jde tedy o směnu (prodej kryptoměny). Jde z pohledu DPH o operaci týkající se peněz § 54 odst. 1 písm. j) zákona o DPH – krácený odpočet na vstupu nebo o poskytování služeb do třetí země dle § 63 odst. 1 písm. d) zákona o DPH, případně o vývoz zboží (§ 66) zákona o DPH, tj. o osvobození s nárokem na odpočet na vstupu. 

Manželé nakoupili kryptoměnu, peněženka je vedena na manželku a nákupy byly hrazeny z účtů manželky. Manželé mají společné jmění a účty používají dohromady, platby obou. Zároveň jsou oba OSVČ. Kryptoměna byla nakoupena soukromě. Manžel vede daňovou evidenci, manželka je v paušálním režimu. Pokud manželé prodají část kryptoměny v hodnotě, kterou investovali, a zbylou část ponechají jako investici dále v peněžence (tzn. investice 100 000 Kč, prodej za 100 000 Kč – daňová povinnost 0), je možné, aby tento prodej uvedl v daňovém přiznání manžel, aby manželka neporušila paušální režim?

Kryptoměny jsou fenoménem dnešní doby. Je možné je charakterizovat jako digitální měny, které byly vytvořeny výhradně elektronickou cestou. Z tohoto důvodu mají pouze nemateriální podobu. Z důvodu eliminace případného rizika jejich zneužití neoprávněnou osobou jsou často zabezpečeny prostřednictvím využití soukromých a veřejných klíčů, jež slouží k podepsání a ověření konkrétní operace s kryptoměnami.

Opět po měsíci vám v rámci úvodníku přinášíme novinky ze světa daní a účetnictví. Nejprve připomeneme zásadní novinky týkající se novely zákona o dani silniční a následně popíšeme praktický postup zdanění příjmů u zaměstnanců využívajících nízkoemisní vozidlo k soukromým účelům v souvislosti se snížením sazby na 0,5 %. Nakonec navážeme na téma, kterému jsme se věnovali v předminulém čísle, a sice zdanění kryptoměn. Finanční správa totiž vydala velice zajímavou tiskovou zprávu, ve které informovala veřejnost o cílené kontrolní akci zaměřené právě na zdanění příjmů spojených s kryptoměnami, a shodou okolností byl také vydán první rozsudek v této oblasti.