Virtuální měna - strana 2

Daň z přidané hodnoty je daní, kterou je možné charakterizovat těmito slovy: všestranná, univerzální, globální, nepřímá (není možné dopředu určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude ve skutečnosti daň platit), stěžejní (z pohledu financování státu) a dynamická (reagující na aktuální trendy v ekonomice a ve společnosti). Autor tohoto článku si pro následující řádky vybral k diskusi ty skutečnosti, které spadají pod množinu globální a dynamická.

Opět po měsíci vám v rámci úvodníku přinášíme novinky ze světa daní a účetnictví. Již v minulém čísle jsme se ve zkratce zmínili o rozsáhlé informaci GFŘ k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami s odkazem, že blíže se této problematice budeme věnovat v příštím vydání. Tomuto slibu jsme dostáli, a tak je velká část tohoto úvodníku věnována shrnutí této problematiky. Ve zkratce vám dále přiblížíme Poslaneckou sněmovnou schválené novely daňových zákonů reagujících na růst cen pohonných hmot a dále zmíníme také vyjasnění problematiky DPH v rámci Koordinačních výborů v případě paušálně stanovené náhrady za zpracování exekucí a u zpětných leasingů.

Cílem této informace je seznámení daňových subjektů využívajících kryptoměnu (virtuální měnu či digitální měnu nebo též převodní tokeny) s daňovými povinnostmi, které plynou z činností s kryptoměnou.

Podnikající fyzická osoba vstoupila v roce 2021 do paušálního režimu. V roce 2021 nakoupila jako soukromá osoba kryptoměnu, za fixaci každý měsíc obdrží bonus v určitém procentu. Nyní tato osoba obdržela roční výpis a zde je uvedeno, že obdržené bonusy (úroky) vstupují do daňového přiznání v § 10 ZDP (celková hodnota bonusu činí 8 258 Kč po přepočtu). Musí tato osoba podat daňové přiznání a jak je to se slevou na poplatníka, když je vedena v paušálním režimu? Pokud ano, jak bude vypadat daňové přiznání? 

FO podnikající jen na zkoušku nakoupila kryptoměnu. Za rok 2021 neprodala, nesměnila. Obdržela přehled připsaných úroků za rok 2021 s informací, že v souladu se zákonem o dani z příjmů jsou tyto úroky předmětem daně z příjmu. Nikde jsem ale nenašla info k těmto úrokům, jak je zdanit apod. 

Fyzická osoba (OSVČ) udělala kromě své normální činnosti i několik obchodů na zkoušku - nákup a prodej kryptoměn. Z některých prodejů byl zisk, z některých ztráta. Celková ztráta byla vyšší než jednotlivé zisky. Tzn. druh příjmu (prodej krypta) v dílčím základu je 0, protože se ke ztrátě nepřihlíží. Musí se v přiznání vyplnit příjmy i výdeje? Pokud ano a neudělá se to, jaká jsou rizika? (výpočet výdajů je poměrně časově náročný a FO si plánuje pouze schovat podklady z burzy (vyčíslování by zabralo čas a výše daně by se nezměnila, jedná se o drobné částky celkově do 50 000 Kč)

Fyzická osoba realizovala na kryptoměnové burze 40 obchodů (prodejů) za rok 2021 (FO obchoduje sama za sebe, nespravuje peníze cizích lidí), celkové příjmy byly přes 1 mil Kč. Jiné zaměstnání fyzická osoba nemá a je to její hlavní zdroj obživy, na druhou stranu nejedná se o trading. Je v tomto případě možné danit podle par. 7 jako podnikání? A pokud ano je na tyto obchody nová živnost - Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem?

Fyzická osoba realizovala na kryptoměnové burze 40 obchodů (prodejů) za rok 2021 (FO obchoduje sama za sebe, nespravuje peníze cizích lidí), celkové příjmy byly přes 1 mil Kč. Jedná se v zákoně o DPH o osvobozenou činnost bez nároku na odpočet dle par. 54? Tzn. že pokud by uskutečnila jedno další zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, tak by se musela registrovat k DPH?

Jsem fyzická osoba nepodnikatel. Mám příjmy z nákupu a prodeje kryptoměn v rámci ostatních příjmů § 10 ZDP. Při určení odpovídajícího výdaje (pořizovací ceny) prodávaného krypta mohu použít pouze metodu VAP nebo FIFO (hovoří o nich ale pouze zákon o účetnictví)? Nebo lze použít i jiné metody např. LIFO? Je pro to nějaká legislativní opora?

Pokud se plátce DPH rozhodne koupit majetek k těžbě kryptoměn, je možný odpočet DPH z tohoto majetku? Těžba kryptoměn je v DPH podle § 54 Finanční činnosti? Jak je to případně se spotřebovanou elektřinou a ostatními náklady, které se účtují jako zásoby = pořízení kryptoměny, je nárok na odpočet DPH?

Objem peněz, které jsou rozpuštěny v kryptoměnách, neustále roste. Doslova boom zažily kryptoměny v lockdownu doby koronavirové, kdy hodnoty kryptoměn pravidelně atakovaly svá maxima. Kryptoměny mají své principy, své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou snadných zisků, které jsou nezřídka ve stovkách procent, jde ale i ruku v ruce otázka jejich zdanění a celkové regulace, jež neodbytně klepe na dveře všem zemím. Cílem článku je vysvětlit podstatu kryptoměn, zmapovat relevantní souvislosti a v konečné fázi analyzovat zdanění kryptoměn v České republice. V kryptoměnách je dle autorova názoru potenciál co do platebního média. Stále více lidí platí v obchodech platební kartou. Hotovost je na ústupu. Kryptoměna a kryptoplatby jsou další fází. Ruku na srdce – kdo používá více hotovost než platbu kartou? 1)

Pokud se plátce DPH rozhodne koupit majetek k těžbě kryptoměn je možný odpočet DPH z tohoto majetku? Těžba kryptoměn je v DPH podle § 54-Finanční činnosti? Jak je to případně se spotřebovanou elektřinou a ostatními náklady, které se účtují jako jako zásoby = pořízení kryptoměny - je nárok na odpočet DPH?

Článek se snaží zaplnit určitou legislativní mezeru v oblasti účtování kryptoměn, tedy oblast, které se prováděcí předpisy k zákonu o účetnictví speciálně nevěnují, a zatím v této věci nebyly schváleny ani jiné vhodné dokumenty, které by mohly alespoň částečně nahradit účetní standardy v této oblasti, tj. například interpretace Národní účetní rady. Článek se pak na kryptoměnu dívá jak z pohledu způsobu jejího pořízení, tak i s přihlédnutím k jejímu plánovanému způsobu užití. Navazuje i na předchozí zveřejněný článek, který řešil problematiku zdaňování kryptoměn, a jeho cílem je tak nejen doplnit metodiku pro tuto oblast, ale především navýšit právní jistotu uživatelů účetnictví. Závěrem pak zmiňuji i možný legislativní vývoj v této oblasti, především předpokládanou metodickou činnost Národní účetní rady související s kryptoměnami.

Setkání s bitcoiny (nebo podobnými digitálními virtuálními nástroji) není dnes již vůbec raritou a může se přihodit i v běžné daňové nebo účetní praxi. Jak se ale s takovou situací vypořádat z pohledu oceňování, účtování, stanovení základu daně anebo vykazování?

Do dnešního dne vzniklo více jak 1 400 různých kryptoměn a jednoduše lze současný stav kryptoměn nazvat revolucí na poli „platidel“, nehledě na to, co se s nimi v budoucnu stane, zdali dle skeptiků zaniknou či ba naopak jejich význam poroste. S rostoucí popularitou roste také množství otázek, které se týkají jejich právní definice, účtování a zdanění. V poslední době se sice objevily určité indicie, které mohou být v této tematice nápomocné, nicméně skutečností je, že současná česká daňová legislativa tuto problematiku specificky nepokrývá, a tak je každý vlastník digitální měny ponechán v určité nejistotě, jelikož nelze s jistotou říci, jaký bude daňový režim těžby virtuálních měn, směny jedné virtuální měny za jinou nebo směny za konvenční měnu, těžby v poolu, zajištění měny finančními deriváty atd. Opírat se lze maximálně o dílčí vyjádření Generálního finančního ředitelství, podle nichž finanční správa virtuální měny považuje za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou.

Prosím o stanovisko k uplatnění odpočtu DPH při těžbě kryptoměn. Podnikatel OSVČ, příp. obchodní korporace s. r. o. – plátce DPH – v rámci své činnosti nakoupí zařízení nutné k těžbě kryptoměn, uplatní odpočet DPH na pořízení HIM, sloužícího k těžbě. Následně těží kryptoměnu, kterou převádí na bankovní účet FO, příp. s. r. o. vedený v CZK. Prodej kryptoměny, po odečtení nákladů vzniklých v souvislosti s těžbou (odpisy HIM, příp. náklady na elektřinu) je součástí základu daně, který v rámci svého daňového přiznání zdaní daní z příjmů. Je možné uplatnit odpočet DPH na pořízený HIM (příp. na faktury za elektřinu), pokud tato zařízení či spotřeba slouží plně nebo částečně k těžbě kryptoměny?

K dani z příjmů fyzických osob Ing. Eva Sedláková 1. Poplatník (advokát) si koupil na hypoteční úvěr byt, který vložil do podnikání a provozuje v tomto bytě advokátní činnost....