Zahraniční osoba

Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost novela zákona o DPH, která přináší nové povinnosti pro zahraniční osoby registrované k DPH v České republice. Za klíčové změny lze považovat zejména povinnost zvolit zmocněnce pro doručování a uvést e-mailovou adresu při registraci nebo dodatečné splnění těchto povinností zahraničními osobami registrovanými před 1. 1. 2025. Upozorňuje také na následné povinnosti při nastalých změnách a možné sankce za nesplnění těchto povinností. Informace jsou určeny zahraničním subjektům bez sídla v EU, které působí v oblasti DPH v ČR.

V důsledku opožděné implementace přeshraničního režimu pro malé a střední podniky v některý členských státech EU a s tím souvisejícími počátečními technickými problémy vznikají prodlevy při předávání informací mezi členskými státy EU. Ty jsou však zásadní zejména pro kontrolu splnění podmínek pro využívání tohoto režimu. Může proto docházet ke zpoždění s registrací, avšak sdělení o splnění či nesplnění podmínek od správce daně státu osvobození dává podnikateli větší jistotu. Finanční správa považuje tedy za lepší vyčkat, i když registrace trvá déle.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 21/2024 ze dne 31. prosince 2024, který obsahuje seznam států, u nichž je s účinností od 1. 1. 2025 splněn princip vzájemnosti pro vracení DPH zahraniční osobě.

Podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 postupují občané a instituce ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ze Švýcarska a případně také ze Spojeného království (u všech těchto států budeme v dalším textu používat pojem „členský stát“). Při zaměstnávání osob ze členského státu je aplikován jeden z důležitých principů těchto nařízení, a sice pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti.

Jedním ze způsobů, jak se zúčastnit podnikání na trzích států Evropské unie i mimo ni bez nutnosti kapitálových vstupů do cizího podniku, resp. vkládání finančních prostředků nutných k založení nového podniku, je možnost využít institut pobočky.

Slovenský zřizovatel založil odštěpný závod (organizační složku) v ČR, kde je vedeno účetnictví dle českých předpisů. Musí tato organizační složka zveřejnit účetní závěrku u soudu? 

Následující článek se věnuje místu zdanění v případě, kdy bylo zboží dovezeno do Evropské unie bez celního řízení, dále možnosti získání nároku na odpočet u dovozu pomocí fikce dodání a daňovému řešení dovozu do jiného členského státu, než je Česká republika. Posledním tématem je dovozní režim a dovoz zboží nízké hodnoty.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 9. 2022 ve věci C-368/21 Hauptzollamt Hamburg (Lieu de naissance de la TVA - II)

Organizační složka zahraniční osoby – anglické společnosti – nákup a prodej zboží. Nikdy nepodávali daňové přiznání k dani z příjmů PO, prý - tím že nemají právní subjektivitu - nevznikla povinnost podávat. Konzultovali na MFCR a snad dávali na FÚ nějaký doklad k tomto tvrzení od renomované firmy (bohužel nemám k dispozici tento dokument, ani nevím v jakém roce to bylo). Mohla bych Vás požádat o stanovisko, zda-li máme podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob nebo ne? Předem děkuji za odpověď.

Jsme agentura (s. r. o.), která zajišťuje vystoupení uměleckého souboru. Jednotliví umělci jsou OSVČ, daňoví rezidenti ČR, někteří plátci DPH, a naší agentuře své honoráře fakturují na základě smlouvy o provedení uměleckého výkonu. V červenci jsme zajišťovali vystoupení souboru v zahraničí, které naše agentura fakturovala německému odběrateli. Ten si vyžádal informaci, kolik činí konkrétní honoráře jednotlivých umělců a z této částky v Německu srazil daň z příjmů umělců ve výši 18,8 %. Jak bude vypadat daňový doklad vystavený českým umělcem naší agentuře? Bude základem daně částka původně dohodnutá ve smlouvě (+ DPH), nebo zde bude uvedena částka po sražení německé srážkové daně (+ DPH)? Příklad: Dohodnutý honorář činí 10 000 Kč. Standardně by umělec fakturoval 10 000 Kč + DPH. Z částky 10 000 Kč však byla v Německu stržena daň z příjmů 18,8 %. Pokud by tedy umělec fakturoval 10 000 Kč + 15 % DPH, celkem 11 500 Kč, na účet bychom mu mohli poslat pouze 9 620 Kč a na rozdíl ve výši 1 880 Kč obdrží potvrzení od německého finančního úřadu o zaplacení daně v Německu. Je to v pořádku? Jak toto případně zaúčtovat v našem účetnictví?

Jsme společnost zabývající se údržbou zeleně a vlastníme poměrně dost strojů (sekačky, traktory, auta apod.). Z tohoto důvodu zaměstnáváme vlastního opraváře a nakupujeme náhradní díly. Musí se v tomto případě provádět aktivace (mzdy a náhradní díly)?

Zaměstnávání osob ze zahraničí není v České republice jevem nijak mimořádným a zaměstnavatelé se s touto situací musejí vypořádat i v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění. Tito zaměstnanci mohou přicházet jak z „evropského“ prostoru, tedy ze států, kde se při zaměstnávání, resp. podnikání, postupuje podle dále uvedených koordinačních pravidel Evropské unie, tak z ostatních zemí. To znamená, že při analýze této problematiky musíme v případě osob zaměstnaných u českého zaměstnavatele důsledně rozlišovat:

Daně z příjmů tvoří významnou položku veřejných rozpočtů drtivé většiny států. Pokud plátce příjmu i jeho příjemce jsou rezidenty (občany nebo firmami) pouze jednoho státu, pak zpravidla nevzniká problém, daň z příjmů – za podmínek zákona dané země – přísluší právě a jedině tomuto státu. Jestliže je ale plátce příjmu usazen v jednom státě a příjemce peněz je rezidentem druhého státu, nastává problém. První stát si bude dělat nárok na daň z tohoto příjmu, jelikož jeho zdroj (osoba plátce nebo majetek) a obvykle také důvod placení se nachází právě tam. Ovšem i druhý stát (rezidence příjemce) bude chtít tento příjem zdanit, aby všichni jeho rezidenti byli „spravedlivě“ zdaněni stejně ze všech svých příjmů. Obojí má svou logiku a oba přístupy jsou v praxi většiny států běžné. Aby se tím ale neomezoval mezinárodní obchod – který je přínosem pro oba dotčené státy – je přijímána vnitrostátní právní úprava a uzavírány mezinárodní smlouvy zamezující dvojímu zdanění.

Zpracovávám účetnictví pro firmu A, která uzavřela smlouvu s českou společností B na dodávku a montáž výtopny na Slovensku. Česká společnost B je generálním dodavatelem slovenského klienta. Jde tedy o subdodávku. V jakém režimu bude probíhat fakturace společnosti A vůči společnosti B, přesněji, zda bude mezi českými společnostmi uplatněna přenesená daňová povinnost nebo rozhoduje montáž v jiném členském státě dle § 7 zákona o DPH , řídící se slovenskými zákony?