Zdanitelné plnění - strana 3

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. 5. 2021 ve věci C-4/20 ALTI

Pozdější rozdělení původní komplexní dodávky, z níž se nakonec uskutečnila jen část, na dvě oddělené složky (jednu uskutečněnou a druhou neuskutečněnou), a tedy vlastně dvě plnění, je umělé a neodpovídá realitě tohoto obchodního případu. Právně není (z pohledu § 42 a § 43 zákona o DPH ) tolik podstatné, zda předmět dodávky přešel do dispozice odběratele, ale později zase fyzicky putoval zpět k dodavateli – nebo zda marně čekal u dodavatele a odběratel se nakonec rozhodl jej fyzicky ani nepřevzít. Důležité je, že stěžovatelka coby dodavatelka dala původním daňovým dokladem najevo vůli dodat IT vybavení vývojového centra podle smlouvy. Dodávka se částečně uskutečnila (virtualizační systém byl dodán), čímž se uskutečnilo i zdanitelné plnění. Plátce opraví základ a výši daně podle § 42 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, v situaci, kdy se až po uskutečnění plnění (aspoň částečném) změnily podmínky obchodního vztahu, a tedy i původně sjednaná výše úplaty (typicky při vrácení zboží, nedodržení sjednaných podmínek, odstoupení od smlouvy). Naproti tomu oprava výše daně podle § 43 tohoto zákona se uplatní v případech, kdy plátce pochybil už při vystavování původního dokladu (např. chybným určením předmětu, základu či sazby daně nebo vyfakturováním nesprávnému odběrateli).

Firma prodává poukazy. Jedná se o poukaz, který lze použít na obchodní sortiment eshopu (prodává jak nové zboží, tak věci bazarové ve zvláštnímu režimu použitého zboží). Díky tomu firma prodává tento poukaz jako víceúčelový a nedovede DPH z prodeje, protože neví jaké. Poukazy mají platnost 1 rok, občas se stane, že nějaký poukaz zůstane neuplatněn. Firma v momentu propadnutí přeúčtuje poukaz ze skupiny 32x do ostatních provozních výnosů 64x. Firma však neodvede tímto propadnutím poukazu DPH, protože si myslí, že se nejedná o zdanitelné plnění. Je tento postup správný?

Při uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) při bezúplatném poskytnutí služby je nutno respektovat pravidla stanovená zákonem o dani z přidané hodnoty , z nichž vyplývá, za jakých podmínek je takové poskytnutí služby předmětem DPH. V následujícím textu jsou nejprve vysvětlena základní obecná pravidla, z nichž vyplývá, za jakých podmínek je poskytnutí služby předmětem DPH. Potom jsou s využitím praktických příkladů vysvětleny praktické postupy plátce daně při bezúplatném poskytnutí služby.

Cena za stěžovatelkou přijatá zdanitelná plnění byla „předražena“ takovým způsobem, že i průměrný daňový subjekt bez speciálních znalostí reklamních služeb ve sportovním prostředí by mohl a měl vědět, že se jednalo o ceny neobvyklé a přemrštěné, k jejichž výši stěžovatelka navíc neposkytla žádné ekonomicky racionální zdůvodnění. Stěžovatelce lze v obecné rovině přisvědčit, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu a Soudního dvora EU (srovnej rozsudek ve věci Mahagében), nelze u daňových subjektů požadovat přehnaně „proaktivní“ přístup, při kterém by samy u svých partnerů měly aktivně vyhledávat okolnosti svědčící o možném podvodu, a v konečném důsledku tak nahrazovaly činnost daňových orgánů. Přesto je však třeba na daňových subjektech vstupujících do obchodních vztahů vyžadovat, aby zachovaly náležitou míru obezřetnosti a učinily taková opatření, jejichž povaha a rozsah bude záviset na konkrétních okolnostech případu. V daném případě byla pro volbu vhodných opatření určující především výše ceny reklamních služeb, jejíž neobvyklost v porovnání s běžnými cenami v poctivém obchodním styku musela být při vynaložení přiměřené péče zřejmá i subjektu bez zkušeností ze sportovního prostředí. Čím výraznější existují náznaky nestandardností vzbuzující podezření, že došlo (nebo může dojít) k podvodu, o to vyšší míru obezřetnosti lze na daňovém subjektu vyžadovat.

Vstupní a výstupní prohlídky v souvislosti s pracovněprávním vztahem nejsou osvobozeny od DPH. Vstupní a výstupní prohlídka při nástupu a ukončení výkonu trestu je zdanitelným plněním osvobozeným od DPH? Netušíme, co je přesně účelem a cílem těchto prohlídek v tomto případě.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 25. února 2021 ve věci C-604/19 Gmina Wrocław (Conversion du droit d’usufruit)

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. ledna 2021 ve věci C-501/19 UCMR-ADA

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. ledna 2021 ve věci C-288/19 Finanzamt Saarbrücken

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. listopadu 2020 ve věci C-42/19 Sonaecom

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2020, čj. 8 Afs 303/2018-52

Otázky a odpovědi: Pronájem bytu a provoz restaurace v DPH Ing. Ladislav Pitner Odpověď Pokud jste schopni oddělit od sebe přijatá zdanitelná plnění použitá výlučně pro služby restaurace a...

Náš klient se rozhodl pro nový obchodní záměr vedle svého stávajícího podnikání – provozování výstavní, ale i prodejní galerie. Zakoupí zcela nové nebytové prostory, kde je možnost odpočtu DPH. Zakoupí vybavení a zařízení galerie (nábytek, zabezpečovací zařízení...). Do galerie umístí vlastní sbírky i sbírky dalších vlastníků, kdo bude mít zájem, může být jeho dílo určené k prodeji. Za vstup do galerie bude vybíráno vstupné. Moc nepočítáme, že by minimálně v několika nejbližších letech byla galerie v kladných číslech. Je vstupné zdanitelným plněním a podléhá DPH, a pokud ano v jaké sazbě? Provize při prodeji obrazů je taktéž zdanitelným plněním? Pokud veškerá činnost slouží ke zdanitelným plněním, je plný nárok na odpočet (dávám schválně do úvahy, že se především v prvních letech nemusí podařit dosáhnout zisku)?

Společnost má internetový obchod, prodává jak spotřební zboží (drogerie, papírnictví), tak i potraviny. Zboží, které se hůře prodává, se snaží prodávat formou sad. Např. udělá sadu, kde je mýdlo, šampon, čokoláda, žvýkačky - a tuto sadu prodává za zvýhodněnou cenu. Jak stanovit sazbu DPH? Na faktuře je uvedeno, že si klient kupuje zvýhodněnou sadu zboží, jsou tam uvedeny i položky, co sada obsahuje. Mohou být na faktuře rozepsány jednotlivé položky sady a u každé příslušná sazba DPH? Nebo se musí stanovit, co je plněním hlavním a vedlejším a podle toho stanovit sazba DPH? Co když budou položky s různými sazbami daně (mýdlo a šampon 21%, čokoláda a žvýkačky 15%) ale početně i hodnotově shodné, jak se stanoví hlavní plnění?

Společnost se zabývá nákupem a prodejem zboží, 10 % zboží nakupuje společnost na sklad a uskutečňuje dodání do EU, 90 % zboží nakupuje a prodává formou třístranného obchodu, je v pozici prostřední osoby. Jak postupovat s případnou prodlouženou zárukou, která je nabízena u určitého typu zboží? Dodavatel (výrobce) z EU většinou na tuto prodlouženou záruku vystaví samostatnou fakturu, současně naše společnost také fakturuje tuto záruku samostatně. 1. Jedná se o přímý náklad a současně výnos pro naši společnost, nebo se náklady i výnosy musí časově rozlišit dle období, kdy plyne prodloužená záruka? Dle mého je to přímý náklad i výnos, prodloužená záruka by ve skutečnosti byla uplatňována u prvního dodavatele, přes nás by šla pouze prvotní reklamace od zákazníka.  2. Je správné účtovat MD 504/D 604? 3. Jaký je režim DPH? Předpokládám, že žádná služba vlastně dodávaná není a faktury by se měly vykazovat ve stejném režimu, jako se vykazovalo předmětné zboží (které ale může být v jiném období a na jiné faktuře). V případě pořízení a prodeje z naše skladu jako pořízení z EU/dodání do EU, tedy řádky 3 a 43 přiznání k DPH, v případě nákupu a prodeje třístranným obchodem jako pořízení tř. obch./dodání tř. obch., tedy řádky 30 a 31 přiznání k DPH? Pokud je takto vykazování správné, není na závadu, že spolu s vykázáním DPH není spojen fyzický pohyb zboží? Třístranný obchod je určen výlučně pro obchod se zbožím, není problém v případě samostatné faktury na záruku vykazování tohoto režimu? Pokud ano, otázkou je, jakým způsobem nákup a prodej v přiznání k DPH vykázat, když souvisí s dodávkou zboží třístranným obchodem a žádná služba podle mě nenastala.

V následujícím článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u sportovních a kulturních činností. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na sportovní a kulturní činnosti vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena pravidla, za nichž se od 1. 7. 2020 u vymezených kulturních a sportovních činností, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní druhá snížená sazba daně ve výši 10 %.

Přeřazením ubytovací služby do stejné sazby daně, jakou měli před prvním červencem stravovací služby, se zjednoduší fakturace zařízením hotelového typu. Přesto ale ne vše, co poskytují, bude v jedné sazbě. V souvislosti s judikátem San Domenico bude potřeba změnit přístup k poskytnutí pracovní síly. I pouhé přeúčtování nákladů, které má zaměstnavatel poskytující svého člověka, je podle tohoto judikátu zdanitelným plněním. V dalším rozsudku se soudní dvůr zabýval otázkou, zda lze opravit základ daně u pohledávek, které nebyly v rámci úpadkového řízení přihlášeny.

Pokud je spolek plátce DPH, při fakturaci přestupu za hráče musí fakturovat s 21 % DPH? Je to zdanitelné plnění z hlediska DPH? Pokud spolek, plátce DPH, naopak přijme fakturu za výchovné za hráče od spolku, který je taky plátce DPH, může si nárokovat odpočet DPH? Nebo nemůže, protože hráče má pro svoji hlavní činnost? A ještě z hlediska daně z příjmů, výchovné je příjem do hlavní činnosti, tudíž se nezdaňuje daní z příjmu, pokud náklady přesáhnou výnosy?

Původní leasingový nájemce zaplatil první zvýšenou splátku (akontaci), kterou časově rozlišoval přes náklady příštích období. Před řádným ukončením kontraktu byla všechna práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy převedena na nového nájemce. Nový nájemce se dohodl s původním nájemcem, že mu uhradí předplacené nájemné, a to přesně ve výši zůstatku na účtu 381. Jedná se o zdanitelné plnění?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. března 2020 ve věci C-94/19 San Domenico Vetraria