DŮVODOVÁ ZPRÁVA
RNDr.
Petr
Nečas
předseda vlády
JUDr.
Pavel
Blažek
Ph.D.
ministr spravedlnosti
Obecná část
A. Název zákona
Návrh, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého
práva.
B. Zhodnocení platného právního stavu
Dne 22. března 2012 byl ve Sbírce zákonů uveřejněn zákon č.
89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č.
90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech
(zákon o obchodních korporacích) a zákon č. 91/2012
Sb., o mezinárodním právu soukromém. Všechny tyto tři normy tvoří první fázi rekodifikace
soukromého práva hmotného v České republice.
Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“)
upravuje souhrnně veškeré obecné instituty soukromého práva, obecnou úpravu právnických osob,
rodinné právo a absolutní a relativní majetková práva. Zákon o
obchodních korporacích navazuje na občanský
zákoník úpravou týkající se uspořádání vztahů v obchodních společnostech a družstvech a
konečně zákon o mezinárodním právu soukromém stanoví
kolizní a procesní normy pro řešení soukromých vztahů s mezinárodním prvkem.
Příprava rekodifikace civilního práva hmotného probíhala v České republice více jak 10
let. Na přípravě základního kodexu soukromého práva se podílela celá řada odborníků právní teorie i
praxe. K jeho přípravě byla ustavena rekodifikační komise, jejíž členy byli jmenováni přední čeští
experti zabývající se právní naukou civilního práva.
Rekodifikace soukromého práva byla dvakrát podrobena meziresortnímu připomínkovému řízení.
Poprvé tomu bylo v roce 2008. Tehdy byla lhůta pro zasílání připomínek u všech tří předpisů delší,
než je standardní u jiných zákonů. U NOZ byla lhůta pro
zasílání připomínek dokonce 3 měsíce (standardní lhůta je podle Legislativních pravidel vlády 20
dní). I při projednávání NOZ na vládě byla této
tématice věnována nadměrná pozornost. Návrh NOZ byl
rozdělen do částí, ke kterým byly zřízeny
ad hoc
komise Legislativní rady vlády, které celý návrh
důsledně projednaly. Plénum Legislativní rady vlády pak návrh
NOZ, včetně dvou dalších předpisů rekodifikace,
projednalo na třídenním výjezdním zasedání.Připomínkové řízení se v obdobném duchu opakovalo na počátku roku 2011. Vzhledem k tomu,
že návrhy rekodifikace již jednou byly v připomínkovém řízení projednávány, byla zde zvolena
standardní délka pro zasílání připomínek. Všechny tři návrhy též na jaře roku 2011 znovu projednala
Legislativní rada vlády. Nadměrná pozornost byla rekodifikaci věnována taktéž při jejím projednávání
v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Ještě před tím, než návrhy zákonů projednal ústavně právní
výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, probíhala k jednotlivým částem
NOZ neformální expertní jednání, jejichž závěry se
následně promítly ve stanovisku ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Stejný
postup byl zvolen i u zákona o obchodních společnostech a
družstvech (zákon o obchodních korporacích).
NOZ je systematicky rozvržen do pěti částí.
Podle legislativních zvyklostí se jednotlivé části zákonů dělí na hlavy, díly a oddíly. Pro lepší
přehlednost kodexu je v zásadě dodržováno pravidlo, že jeden paragraf má obsahovat až na výjimky
nanejvýš dva odstavce. Příbuzné nebo tématicky spjaté instituty jsou řazeny od jednodušších ke
složitějším a od obecných ke zvláštním.
Kodex
začíná obecnou částí, kde jsou především vymezeny
jednotlivé pojmy, se kterými následně text občanského
zákoníku pracuje. Osu celé úpravy občanského
zákoníku představuje člověk a jeho zájmy. Právní postavení člověka jako jednotlivce, včetně
úpravy práv výlučně a přirozeně spjatých s jeho osobou, je klíčové téma první části
zákoníku.Část druhá občanského zákoníku se věnuje
rodinnému právu – upravuje práva a povinnosti osob, které v různých rolích vystupují v rodině.
Ustanovení se zabývají institutem manželství, právy a povinnostmi manželů, rodičů a dětí, stejně
jako dalšími formami příbuzenství, dále je upraveno osvojení a práva a povinnosti mezi dětmi a
dalšími osobami, které jim nahrazují rodiče či jejich funkci nějak doplňují.
Část třetí návrhu zákona upravuje absolutní majetková práva. Návrh
NOZ se vrací ke klasické a přehledné systematice úpravy
věcných práv. Navrhovaná struktura vymezuje postupně držbu, vlastnictví, spoluvlastnictví, věcná
práva k cizím věcem (právo stavby, věcná břemena, zástavní právo a zadržovací právo) a správu cizího
majetku, dědické právo.
Čtvrtá část návrhu zákona zabývající se relativními majetkovými právy řeší vznik závazků a
jejich obsah, zajištění a zánik. Dále obsahuje závazky z jednotlivých právních jednání i závazky z
deliktů. Ustanovení NOZ věnující se jednotlivým
smluvním typům z hlediska počtu paragrafů tvoří nejobsáhlejší část návrhu.
Poslední část NOZ upravuje ustanovení
společná, přechodná a závěrečná. Tato ustanovení upravují zejména pravidla přechodu ze současně
platné právní úpravy na nový právní pořádek.
Mezi nejzásadnější věcné změny, které sebou
NOZ přináší, patří:
NOZ je pojat jako obecný
kodex
civilního
práva hmotného. Jako hlavní zásadu soukromého práva kodex
vyzdvihuje autonomii vůle.
NOZ se snaží o terminologickou jednotnost a užívá tedy
co možná pro stejné pojmy stejná slova a pro různé pojmy slova různá. Mezi zásadní změny též patří
odklon od stávajícího pojetí neplatnosti právního jednání. Primárně se dává přednost relativní před
absolutní neplatností. Opouští se od úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům.
NOZ více chrání osoby omezené ve svéprávnosti a nabízí
další možnosti osobám, u nichž je předpoklad, že budou ve svéprávnosti omezeny. Zavádí se jednotná
úprava závazkového práva a tím se odstraňuje dosavadní právní dualismus. Do
občanského zákoníku jsou zařazeny i ty smlouvy, které
momentálně stojí mimo občanský i
obchodní zákoník (např. pojistná smlouva). Zavádí se
široké pojetí věci a zavádí se nové pojetí zvířete, které již není považováno za věc, ale za předmět
právních vztahů sui generis
. Sjednocuje se princip ochrany dobré víry nabyvatele (zákazníka) při
nabytí vlastnictví od nevlastníka, který byl dosud platný pouze v obchodním právu, čímž se klade
důraz na právní jistotu osob jednajících v dobré víře. Do českého civilního práva se vrací princip,
že stavba je součástí pozemku (superficies solo cedit
). Dochází k zásadním změnám v oblasti
dědického práva, zejména se posiluje vůle zůstavitele. Dochází ke změně koncepce v oblasti náhrady
škody, upřednostňuje se náhrada škody uvedením do předešlého stavu oproti náhradě v penězích a
posiluje se právní postavení osoby, které byla věc poškozena.Rekodifikace civilního práva hmotného však přináší i změny v oblasti práva obchodních
společností a družstev. Nový zákon o obchodních
korporacích navazuje na NOZ a stanoví určité
odlišnosti typické pro podnikatelský svět. Zákon o obchodních
korporacích nahrazuje dosavadní obchodní
zákoník, avšak značná část, zejména právo závazkové, právo nekalé soutěže a obecné instituty
obchodního práva jsou přesunuty do NOZ. Stejně tak je
ze zákona o obchodních korporacích vyjmuta pasáž
upravující obchodní rejstřík. Tato pasáž bude předmětem úpravy samostatného zákona. V
zákoně o obchodních korporacích tak zůstává pouze
úprava obchodních společností a družstev.
Zákon o obchodních korporacích však dosavadní
úpravu obchodních společností a družstev nemění nikterak drasticky. Návrh však na některých místech
reaguje na vývoj v právních řádech evropských zemí tak, aby i česká úprava obchodních společností
byla ve srovnání se zahraniční úpravou konkurenceschopnou.
Mezi základní změny, které sebou nový zákon o
obchodních korporacích přináší, patří následující:
Dochází k částečné liberalizaci pravidel obchodních korporací. Jedná se tak o reakci na
vývoj světa obchodu. Liberalizace se neděje samoúčelně a v žádném případě se neděje na úkor ochrany
jiných zájmů. Cílem není bezbřehá volnost, ale systém, který na jedné straně neomezuje podnikání, na
druhé straně chrání ty, kteří nemají dostatečný vliv nebo dostatečné informace (menšinoví
společníci, věřitelé). Zavádí se přísnější a ucelená regulace správy obchodních korporací. Mění se
pojetí koncernového práva. Dochází k opuštění chiméry základního kapitálu v s.r.o. Opouští se od
povinnosti tvorby základního kapitálu ve výši 200.000,- Kč. Zákon připouští, aby jeden společník
vlastnil i více obchodních podílů. Dochází k částečnému rozvolnění akciové společnosti. Navrhuje se
změna v úpravě vnitřní struktury akciové společnosti. Dává se možnost volby mezi dualistickou a
monistickou strukturou řízení společnosti.
Posledním předpisem tvořícím páteř rekodifikace civilního práva hmotného je nový
zákon o mezinárodním právu soukromém.
Zákon o mezinárodním právu soukromém je tak normou,
která reagovala na věcné změny NOZ. Nový
zákon o mezinárodním právu soukromém vychází z pojetí,
že součástí mezinárodního práva soukromého je i mezinárodní právo procesní, tedy soubor právních
norem upravujících postup soudů a jiných orgánů a účastníků a poměry mezi nimi vznikající v řízení o
soukromoprávních věcech, v němž je obsažen mezinárodní prvek. Stěžejní část nového zákona při
respektu přednosti norem práva Evropské unie a norem vyplývajících z mezinárodního práva zavádí
kolizní úpravu pro řešení případů s mezinárodním prvkem. Zákon též reflektuje moderní přístupy
mezinárodního práva soukromého a navazuje na nejnovější úpravu přijatou na úrovni Evropské unie.
Zákon o mezinárodním právu soukromém v obecné části též
upravuje instituty, které dnes řeší pouze teorie mezinárodního práva soukromého.
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Je zřejmé, že změny, které sebou přináší všechny tři právní předpisy tvořící základ
rekodifikace soukromého práva, vyžadují další navazující změny v českém právním řádu. Bez provedení
těchto změn by byla rekodifikace civilního práva v praxi jen těžko aplikovatelná. Změny nebudou
ovšem jen legislativního rázu, ale bude nutné provádět i další nelegislativní změny, aby praxe byla
schopna rozsáhlou materii vstřebat. Za takové změny je nutné považovat například úpravu již
stávajících informačních systémů (NOZ například
vyžaduje, aby ve veřejném seznamu věcí, pokud se jedná o věc, která se do veřejného seznamu zapíše a
taková věc náleží do svěřenského fondu, byl zapsán jako vlastník věci svěřenský správce s poznámkou
„svěřenský správce“), nebo přípravu nových informačních systémů
(NOZ například předpokládá existenci registru smluv o
manželském majetkovém režimu).
Pokud jde o legislativní práce, je nutné připravit souhrn legislativních změn, které
NOZ, ale i nový
zákon o obchodních korporacích budou doprovázet do
praxe. Bez těchto změn by aplikovatelnost nové úpravy rekodifikace civilního práva byla jen velmi
složitá. Samostatnou kapitolou je nový zákon o mezinárodním
právu soukromém. Ten je schopen fungovat sám o sobě jako celek a doprovodné změny nevyžaduje.
Na změny v civilním právu způsobené přijetím rekodifikace sám reaguje.
Kromě výkladových potíží, by zachování současného stavu způsobilo nefunkčnost některých
věcných řešení. Spousta právních předpisů totiž navazuje na stávající
občanský či
obchodní zákoník a počítá s věcnými řešeními, které
dosavadní právní předpisy přinášejí. Pokud se tedy změnila úprava v
NOZ či v zákoně o
obchodních korporacích, je třeba, aby se změnil i příslušný právní předpis.
NOZ přináší i celou řadu nových institutů, se kterými
stávající právní řád vůbec nepočítá. Jejich promítnutí je tak do příslušných právních předpisů
nutné. NOZ též přináší na některém místě terminologické
změny. Předkladatel si byl při přípravě NOZ vědom
skutečnosti, že není schopen provést terminologické změny ve všech navazujících právních předpisech,
a tudíž zvolil metodu, kdy pomocí přechodného ustanovení
§ 3029 odst. 1 NOZ zakotvil, že dovolávají-li se
právní předpisy ustanovení, která se tímto zákonem zrušují, vstupují na jejich místo ustanovení
tohoto zákona. K rozsáhlým terminologickým změnám tak není nutné přistupovat. V opačném případě by
navrhovaný zákon měnil velkou část právního řádu. K promítnutí změn terminologie však navrhovaný
zákon také v některých případech přistupuje. Jedná se o situaci, kdy se novelizuje právní předpis z
jiného věcného důvodu. Pokud již novelizační bod obsahuje terminologickou úpravu v návaznosti na
rekodifikaci soukromého práva, tak se přistupuje k tomu, že i na jiných místech takového právního
předpisu dochází ke změně terminologie.
Rekodifikace civilního práva hmotného by též nemohla existovat bez promítnutí úpravy
hmotného práva do procesních předpisů. Návrh zákona tak musí přinést zásadní zásah do této oblasti.
Je potřeba revidovat především úpravu nesporného řízení. Vzhledem k tomu, že byla koncepčně zvolena
cesta přijetí samostatného zákona upravujícího nesporná řízení, spočívá těžiště novely
občanského soudního řádu především ve zrušení příslušné
pasáže upravující oblast nesporných řízení. Jak zákon upravujíc nesporná řízení, tak novela
občanského soudního řádu byly do legislativního procesu
předloženy s doprovodným zákonem současně.
D. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Důvodem přijetí navrhované úpravy je potřeba reagovat na základní předpisy rekodifikace
civilního práva a dovršit tak celý rekodifikační proces. Předkládaný zákon není však jediným
legislativním počinem, který uvádí NOZ a
zákon o obchodních korporacích v život. Kromě tohoto
zákona se předpokládá přijetí:
-
zákona o zvláštních řízeních soudních,
-
zákona o veřejném opatrovníkovi,
-
zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob,
-
zákona o řízení před rozhodčí komisí spolku,
-
zákona o veřejné prospěšnosti,
-
katastrálního zákona.
Navíc bude nutné na změny civilního práva reagovat i na úrovni prováděcích předpisů. Bude
tedy nutné provést revizi několika stávajících vyhlášek a nařízení vlády. Ne všechny výše
vyjmenované zákony nicméně podmiňují účinnost NOZ
(pokud například nebude přijat zákon o veřejném opatrovníkovi do roku 2014, bude platit dosavadní
právní úprava až do doby schválení nového předpisu).
Navrhovaný zákon též neprovádí změny v právních předpisech, kde se jednotlivé resorty
rozhodly jít samostatně s tím, že provedení změn v návaznosti na
NOZ či zákon o
obchodních korporacích bude součástí samostatných novel. Předmětné novely totiž sebou
přinášejí více změn a provedení návazností na předpisy rekodifikace soukromého práva jsou jen jednou
z jejich částí. Takovým případem jsou například daňové předpisy.
Navrhovaný zákon se soustředí především na promítnutí věcných změn. S ohledem na přechodné
ustanovení § 3029 odst. 1 NOZ není v zásadě
třeba v právním řádu promítat změnu terminologie. K promítnutí terminologických změn však v
některých případech beztak dochází. Jednak tam, kde je změna terminologie spojena i se změnou
obsahu. Pokud tedy dochází k návazným věcným změnám, používá se již terminologie nová. K celkové
změně terminologie dochází také v těch právních předpisech, kde dochází ke změně termínu na jednom
místě díky věcnému zásahu do předpisu. Bylo by totiž nelogické, aby jeden právní předpis používal
dvojí terminologii. Předkladatel předpokládá, že ke změně zbytku terminologie dojde postupně při
přijímání novel jednotlivých právních předpisů, nebo při přijímání právních předpisů nových.
Skutečnost, že právní předpisy používají nekonzistentní terminologii, není v českém právním řádu
ničím novým. Jako příklad může sloužit dosavadní znění zákona
o mezinárodním právu soukromém a procesním či zákon směnečný a šekový.
Změny přijímané doprovodným zákonem si lze tématicky rozdělit do několika
oblastí:
1. Navazující změny v oblasti podnikání a finančních trhů.
Mezi tyto změny se řadí zejména
-
novela zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
-
novela zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění pozdějších předpisů,
-
novela zákona č. 256/2004 Sb., o
podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
2. Změny navazující na úpravu nových institutů v oblasti oceňování majetku, pojištění či
dražeb.
Mezi tyto změny se řadí zejména
-
novela zákona č. 151/1997 Sb., o
oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších
předpisů,
-
novela zákona č. 277/2009 Sb., o
pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
-
novela zákona č. 26/2000 Sb., o
veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.
3. Navazující změny v oblasti ochrany spotřebitele.
Mezi tyto změny se řadí zejména
-
novela zákona č. 634/1992 Sb., o
ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů,
-
novela zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci
reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o
provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
4. Navazující změny v sociální oblasti.
Mezi tyto změny se řadí zejména
-
novela zákona č. 155/1995 Sb., o
důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
-
novela zákon č. 359/1999 Sb., o
sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění.
5. Navazující změny v oblasti pracovněprávních vztahů.
Mezi tyto změny se řadí především novela zákona č.
262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů.
6. Navazující změny v oblasti státní správy.
Mezi tyto změny se řadí zejména
-
novela zákona č. 133/1985 Sb., o
požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
-
novela zákona č. 273/2008 Sb., o
Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
-
novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
7. Navazující změny v oblasti kultury a v jiných oblastech.
Mezi tyto změny se řadí zejména
-
novela zákona č. 20/1987 Sb., o státní
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů,
-
novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu
autorském, ve znění pozdějších předpisů,
-
novela zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě
náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů
(zákon o církvích a náboženských společnostech), ve
znění pozdějších předpisů.
8. Navazující změny v právních předpisech upravujících postavení profesních
komor.
Mezi tyto změny se řadí zejména
-
novela zákona č. 358/1992 Sb., o
notářích a jejich činnosti (notářského řádu), ve znění pozdějších předpisů,
-
novela zákona č. 85/1996 Sb., o
advokacii, ve znění pozdějších předpisů,
-
novela zákona č. 120/2001 Sb., o
soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) ve znění pozdějších
předpisů,
-
novela zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a
soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a
soudcích)
Změny jednotlivých zákonů, které zavádějí procesní úpravu navazující na nové hmotné
civilní právo, budou přijímány cestou zvláštních právních předpisů.
Mezi tyto právní předpisy se řadí zejména
-
novela zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
novela zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční
zákon, ve znění pozdějších předpisů.
E. Hodnocení regulace dopadů (RIA)
K návrhu se neprovádí hodnocení regulace dopadů (RIA), a to na základě rozhodnutí vlády č.
941 ze dne 14.12.2011, kterým vláda schválila Plán legislativních prací vlády na rok
2012.
F. Předpokládané dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na
podnikatelské prostředí
Navrhovaný zákon je jen technickou změnou navazující na rekodifikaci civilního práva
hmotného a připravený za účelem, aby základní normy rekodifikace civilního práva hmotného mohly být
aplikovatelné. Zákon sám o sobě tedy nepřináší přímé dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné
rozpočty a na podnikatelské prostředí.
S určitými nepřímými dopady do veřejných rozpočtů a do podnikatelského prostředí je však
třeba počítat. V důsledku doprovodných změn a v důsledku nastavení nových pravidel v doprovodných
předpisech, budou muset některé instituce či soukromé osoby částečně přenastavit svá vnitřní
pravidla.
G. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána, se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské
unii a s ústavním pořádkem
Navrhovaný zákon není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika
vázána.
Návrh zákona zajišťuje taktéž částečné provedení některých evropských předpisů. Jedná se
zejména o právní předpisy, kdy bylo o jejich částečném provedení do jiných zákonů rozhodnuto v rámci
projednávání NOZ. Takovými předpisy jsou evropské
směrnice na ochranu spotřebitele a předpisy týkající se oblasti pojišťovnictví. V některých
případech dochází ke zpřesnění stávající implementace.
Návrhu zákona se dotýkají následující právní předpisy Evropské unie:
-
Směrnice Rady ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů
týkajících se soupojištění v rámci Společenství (78/473/EHS).
-
Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze
dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o rozdělení akciových
společností.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických
osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
-
Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze
dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE).
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci
určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační
společnosti.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění
finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady
90/619/EHS a směrnic
97/7/ES a
98/27/ES.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních
fúzích kapitálových společností.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných
normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků
třetích zemí.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně
spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení
(timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k
pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II).
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech
spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady
93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady
1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady
85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady
97/7/ES.
-
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2011/35/EU ze dne 5. dubna 2011 o fúzích akciových
společností.
H. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k rovnosti mužů a žen, dopady do
životního prostředí
Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Navrhovaný zákon nemá
dopad na životní prostředí.
Zvláštní část
K části první - změna zákona o
požární ochraně
K bodům 1 a 2 (§ 82):
Nově se vymezuje nárok fyzické osoby na úhradu škody, kterou utrpěla při zdolávání požáru
na své věci, kterou o své vůli poskytla. Náhrada škody bude poskytována podle soukromoprávní úpravy
NOZ (viz ustanovení
§ 84 odst. 5).
K bodu 3, 4 a 7:
Změny se činí v návaznosti na nové znění ustanovení
§ 82.
K bodu 5 (§ 84 odst.
1)
Na rozdíl od ustanovení § 82 se poskytuje
náhrada škody právnické a fyzické osobě hasičským záchranným sborem kraje, která jí vznikla v
důsledku opatření nutných ke zdolávání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací
provedených na rozdíl od ustanovení § 82 na příkaz
velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany.
K bodu 6 (§ 84 odst.
2):
Nově se vymezuje nárok na náhradu škody, která vznikla fyzické nebo právnické osobě při
zdolávání požáru na výzvu starosty. Škodu hradí obec.
K bodu 8 (§ 84 odst.
4):
V souvislosti s výše uvedenými změnami se zrušuje číslo „82“, neboť lhůty zde uvedené se
vztahují pouze na ustanovení § 83.
K bodu 9 (§ 84 odst.
5):
K části druhé - změna zákona o
státní památkové péči
K bodům 1 až 14, 21 a 27:
Podle dosavadní právní úpravy (§ 2 zákona o státní
památkové péči) se kulturní památkou mohla stát pouze věc a tedy ve smyslu dosavadní právní
úpravy byly kulturními památkami věci movité a věci nemovité (pozemky a stavby spojené se zemí
pevným základem). Současně není pravidlem, že by kulturní památkou byla jak stavba, tak pozemek, na
kterém se stavba nachází (typické je to u drobné architektury – výklenkové kaple, poklony, boží
muka, smírčí kříže, ale i transferovaná národní kulturní památka - pozdně gotický děkanský kostel
Nanebevzetí Panny Marie v Mostě atp.). Naopak u archeologických lokalit, kdy novostavby na takové
lokalitě kvalitu kulturní památky nesplňují, jsou jako kulturní památky hodné ochrany pouze pozemky
bez novostaveb, které se na nich mohou nacházet.
NOZ vrací do tuzemského práva zásadu
superficies solo cedit
, v důsledku čehož se stavba, nejedná-li se o stavbu jen dočasnou, prohlašuje
za součást pozemku.V mnoha případech je nositelem kulturně historické hodnoty stavba a nikoli pozemek, na
kterém se stavba nachází, nebo naopak pozemek ovšem bez některých nebo i všech staveb, které se na
něm nacházejí.
Řada zahraničních právních předpisů bez výslovné vazby na soukromoprávní úpravu
předpokládá, že samostatně jako kulturní památky mohou být chráněny stavby (např. Belgie, Finsko,
Irsko, Litva, ve Spolkové republice Německo – Bavorsko, Berlín, Braniborsko, Brémy, Dolní Sasko,
Hamburk, Meklenbursko – Přední Pomořany, Porýní – Falc, Sársko, Sasko, Sasko – Anhaltsko, Severní
Porýní – Vestfálsko), a k této možnosti se přiklonilo i navržené řešení, které předpokládá, že
samostatně chráněným statkem může být nejen věc ve smyslu
NOZ, ale i stavba, která je podle práva soukromého
součástí pozemku, na němž se zájmy památkové péče neuplatňují.
Bez vazby na soukromoprávní pojetí věci tedy bude možné poskytnout ochranu jako kulturní
památce stavbě (včetně drobných staveb jako jsou kaple, křížky, boží muka nebo samostatně stojící
sochy či sousoší), aniž by bylo třeba omezovat dispozici s pozemkem, na kterém se takové stavby
nacházejí. Současně navržená právní úprava umožňuje reagovat i na možnost vzniku novostaveb na
pozemcích, které již jsou kulturní památkou, a to deklarací toho, že taková novostavba není
předmětem zájmu státní památkové péče.
K bodům 15 a 16:
V ustanovení § 13 je upraveno právo státu
na přednostní koupi kulturních památek, které se může dotýkat mimo jiné staveb, které jsou chráněné
jako národní kulturní památky. V důsledku zavedení zásady
superficies solo cedit
může být stavba,
chráněná jako národní kulturní památka, součástí pozemku, který sám národní kulturní památkou není.
Aby bylo možné uplatnit právo státu na přednostní koupi kulturních památek, musí být toto právo
vztaženo k věci tak, jak ji pojímají předpisy soukromého práva. V souladu s touto koncepcí se tak
bude přednostní právo státu v případech, kdy stavba chráněná jako národní kulturní památka je
součástí pozemku, který sám národní kulturní památkou není, vztahovat na věc nemovitou, jejíž
součástí je národní kulturní památka.K bodu 17 až 19:
Jedná se o promítnutí změny koncepce a terminologie
NOZ v oblasti omezování svéprávnosti.
K bodu 20:
V důsledku nové koncepce vymezení věci nemovité byla změněna optika ustanovení
§ 18 odstavce 1, která respektuje toto vymezení a
povinnost vyžádat si předchozí souhlas je směřována již nikoli k nemovitým kulturním památkám ale ke
stavbám, které jsou kulturními památkami. V souladu s tímto posunem byla také povinnost vyžádat si
předchozí souhlas podle odstavce druhého navázána nikoli k přemístění movité kulturní památky ale k
přemístění movité věci, která je kulturní památkou. Protože novela nepředpokládá odlišný procesní
režim pro stavby a movité věci, které jsou národní kulturní památkou, a protože národní kulturní
památkou se mohou stát výlučně stavby a movité věci, které již jsou kulturní památkou, není výslovně
upravena povinnost vlastníků národních kulturních památek vyžádat si ve smyslu odstavce 1 nebo 2
tohoto ustanovení předchozí souhlas, protože tato povinnost na ně dopadá z titulu, že jejich stavba
nebo movitá věc je současně i kulturní památkou. Stejná konstrukce je uplatněna v
§ 9 nebo §
20 zákona.
K bodům 21 až 25:
Jde o textové doplnění ustanovení skutkových podstat správních deliktů a přestupků na
základě úprav provedených v textu zákona v důsledku přijetí
NOZ.
K bodu 26:
Změna se činí v návaznosti na změnu koncepce týkající se zbavování a omezování
způsobilosti k právním úkonům (nově svéprávnosti) v
NOZ, kdy napříště již není možné zbavovat způsobilosti
k právním úkonům.
K přechodnému ustanovení:
S ohledem na skutečnost, že i nová úprava po přijetí
NOZ a promítnutí zásady
superficies solo cedit
předpokládá, že samostatně jako kulturní památka mohou být chráněny stavby bez pozemků, jejichž jsou
nově součástí, nebo naopak, že ne každá stavba, která je součástí pozemku, který je kulturní
památkou, je nutně sama jako kulturní památka chráněna, je v přechodném ustanovení předpokládáno
zachování dosavadního rozsahu památkové ochrany bez vztahu k promítnutí zásady superficies solo
cedit
v soukromém právu.K části třetí - změna zákona o
cenách
Změna reaguje na ustanovení § 2527 NOZ,
ze kterého vyplývá, jaké údaje má kupujícímu poskytnout prodejce zájezdu při uzavření kupní smlouvy.
Úprava v zákoně o cenách, pokud jde o poskytování
informace o souhrnné ceně při prodeji zájezdu, se proto stává s novou úpravou v
NOZ duplicitní a tudíž nadbytečnou. Proto se navrhuje
její vypuštění. Prodejce zájezdu bude mít nadále povinnost při nabídce prodeje zájezdu (např. v
katalogu) informovat o konečné (celkové) ceně zájezdu. Dále se též reaguje na terminologii užívanou
v novele zákona o oceňování majetku.
K části čtvrté – změna
zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích
Návrh reaguje na nový institut poznámky spornosti dle
NOZ.
K části páté – změna
živnostenského zákona
K bodům 1 a 2:
Jedná se o opravu legislativně technické chyby vzniklé při přípravě předchozích
novel.
K bodu 3:
Jde o nápravu legislativně technické chyby vzniklé při přípravě předchozích
novel.
K bodu 4:
Jde o technickou změnu prováděnou v návaznosti na změnu terminologie
NOZ.
K bodu 5:
Jedná se o legislativně technickou změnu.
K bodu 6:
Dochází k reformulaci ustanovení v souvislosti s přijetím
NOZ. Požadavek věku 18 let a způsobilosti k právním
úkonům se navrhuje nahradit obecným termínem plná svéprávnost, který zahrnuje obě výše uvedené
podmínky. V souladu s ustanovením § 30 NOZ se nově
plně svéprávným stává i nezletilý, kterému soud na jeho návrh nebo na návrh jeho zákonného zástupce,
pokud s tím bude nezletilý souhlasit, přiznal plnou svéprávnost, dosáhl-li věku šestnácti let a
bude-li osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti, případně bude-li to z
vážných důvodů v jeho zájmu. Dále se v souladu s ustanovením
§ 33 NOZ umožňuje provozovat živnost i nezletilým
osobám, kterým jejich zákonný zástupce s přivolením soudu udělí souhlas se samostatným provozováním
obchodního závodu nebo určité výdělečné činnosti. Bude se tedy jednat o právo nezletilce provozovat
ty živnosti, které souvisí s činností, k níž byl dán souhlas zákonného zástupce a soudu.
K bodu 7:
Důvodem navržené úpravy je dosáhnout toho, aby osoby ze třetích zemí, kterým byl v České
republice povolen trvalý pobyt, nebyly povinny k prokázání bezúhonnosti dokládat i výpis z rejstříku
trestů ze země, jejímiž jsou občany.
K bodu 8:
Jde o technickou změnu prováděnou v návaznosti na změnu terminologie
NOZ.
K bodu 9:
Navrhovaná změna je reakcí na zrušení obchodního
zákoníku v důsledku rekodifikace soukromého práva hmotného.
K bodu 10:
Cílem navrhované změny je vyjasnit, že pravidlo zápisu do obchodního nebo obdobného
rejstříku se vztahuje pouze na osoby zapisované do tohoto rejstříku.
K bodu 11:
Jedná se o změnu ustanovení navazující na zrušení
obchodního zákoníku a zároveň odstranění pochybností o
tom, kterých fyzických osob se ustanovení týká.
K bodu 12:
Dochází k technické reformulaci a zjednodušení ustanovení.
K bodu 13:
Ustanovení se vypouští v návaznosti na terminologii
NOZ. Ten již nezná institut zbavení způsobilosti k
právním úkonům, který je dle stávající právní úpravy důvodem pro zrušení živnostenského oprávnění, a
předpokládá, že k omezení svéprávnosti osob bude docházet pouze z důvodů duševní poruchy člověka,
která není jen přechodné povahy. V případě omezení svéprávnosti podnikatele bude nezbytné, aby z
důvodů ochrany zájmů opatrovance i zájmů třetích osob podmínky pro živnostenské podnikání splňoval
soudem jmenovaný opatrovník.
K bodu 14:
Dochází ke sladění právní úpravy živnostenského
zákona s textem NOZ a
zákona o zvláštních řízeních soudních. Navrhovaná
změna právní úpravy pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele navazuje na zavedení
nového institutu likvidace pozůstalosti NOZ (§
1713) a zejména pak novou právní úpravu zákona o
zvláštních řízeních soudních, která obsahuje postavení likvidačního správce. Pokračování v
živnosti se umožňuje taktéž svěřenskému správci, pokud zůstavitel vložil obchodní závod do
svěřenského fondu pořízením pro případ smrti. Navrhuje se též umožnit pokračování v živnosti
vykonavateli závěti. Bude se však jednat pouze o případ předpokládaný ustanovením
§ 1554, tedy pokud vykonavateli závěti náleží
správa pozůstalosti.
K bodu 15:
Dochází k terminologické úpravě ustanovení za účelem sladění pojmů užívaných v
živnostenském zákoně a tím vyloučení pochybností o
významu těchto termínů.
K bodu 16 až 18:
S ohledem na skutečnost, že NOZ již
nerozlišuje termín sídlo a místo podnikání, dochází k harmonizaci jednotlivých ustanovení takovým
způsobem, aby odpovídala NOZ. V návaznosti na znění
zákona o evidenci obyvatel se upřesňuje stávající
právní úprava upravující povinnost podnikatele prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má
na území České republiky sídlo a zahraniční osoba organizační složku obchodního závodu. Neměl-li
občan ČR, který se narodil v cizině, pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, je
místem jeho trvalého pobytu sídlo zvláštní matriky. Úřadem zvláštní matriky se rozumí Úřad městské
části Brno-střed; tento úřad je zároveň ohlašovnou.
K bodu 19:
Úprava o