Novely zákona o daních z příjmů ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob přijaté v roce 2023

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, reaguje na jedno z opatření, která jsou součástí novely zákoníku práce. Jedná se o regulaci práce na dálku.

Podle nového ustanovení § 190a zákoníku práce bude zaměstnavatel moci (tj. pokud to bylo písemně se zaměstnancem sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno) zaměstnanci hradit náklady spojené s výkonem práce na dálku vzniklé při výkonu práce formou paušální částky za určité obvyklé druhy nákladů. Paušální částka se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou (blíže viz přehled podzákonných právních předpisů v druhé části tohoto příspěvku).

Z pohledu zákona o daních z příjmů představuje tato paušální částka formu plnění zaměstnavatele, které běžně poskytuje na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce zaměstnance.

V reakci na tuto právní úpravu se do stávajícího § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů, podle kterého povinné plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce není příjmem ze závislé činnosti a předmětem daně, doplnilo, že je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není takové plnění předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem (tj. zaměstnancům zaměstnavatele uvedeného v § 109 odst. 3 zákoníku práce). Limit je zaveden z toho důvodu, že zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, může být poskytována paušální částka vyšší, přičemž částka přesahující uvedený limit již u těchto zaměstnanců předmětem daně bude, resp. bude zdanitelným příjmem v režimu § 6 zákona o daních z příjmů.

Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 10, 11, 17, 34 a 48, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního roku následujícího po dni jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení čl. I bodů 20, 22 a 47 a čl. XII bodů 8, 10 a 22, které nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2024²⁾; zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 19. 9. 2023, tj. zákon až na výše uvedené výjimky nabyl účinnosti dnem 1. 10. 2023.

Vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je zapracována v části třetí, čl. V tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 1. 10. 2023, protože není uvedena v žádné z výjimek, pro které je zakotven posun v účinnosti.

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, který je doprovodným zákonem k zákonu č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, je právě reakce na zavedení institutu preventivní restrukturalizace.

V tomto kontextu je tedy do výčtu pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů, který upravuje situace, kdy je možné jako výdaj uplatnit jmenovitou hodnotu nebo pořizovací cenu pohledávky z důvodu její nedobytnosti, doplněna pohledávka za dlužníkem, který je v preventivní restrukturalizaci, pokud je pohledávka přímo dotčena restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím dluhu podle účinného restrukturalizačního plánu.

Tento zákon jsem do výčtu změn v kontextu daně z příjmů fyzických osob zařadil z toho důvodu, že u fyzických osob se uvedený výčet pohledávek v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů používá i v jiné souvislosti. Jedná se o úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, tj. zejména při ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, při ukončení nájmu, při přerušení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti nebo nájmu, pokud taková činnost nebo nájem nebude zahájen do termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k přerušení této činnosti nebo nájmu došlo, při změně způsobu uplatnění výdajů atd.

Dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části sedmé čl. VII bodů 1 až 3 a 6 až 9, která nabývají účinnosti dnem 1. 7. 2025; zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 22. 9. 2023, tj. zákon až na výše uvedené výjimky nabyl účinnosti dnem 23. 9. 2023.

Vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je zapracována v části páté, čl. V tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 23. 9. 2023, protože není uvedena v žádné z výjimek, pro které je zakotven posun v účinnosti.

Tento zákon, pro který se vžilo označení „konsolidační balíček“, je souborem změn celkem 65 zákonů, mezi nimiž je i zákon o daních z příjmů, v rámci kterého je upraveno několik témat.

Prvním z témat jsou změny v osvobození příjmů od daně z příjmů fyzických osob, které spočívají v redukci jednotlivých titulů pro osvobození:

U výše uvedených titulů se však nejedná o jejich zrušení bez náhrady. V případě osvobození naturálního plnění poskytovaného prezidentu republiky a bývalému prezidentu republiky dochází k přesunu tohoto osvobození do režimu příjmů ze závislé činnosti.

V souvislosti se zrušením osvobození shora vyjmenovaných příjmů dochází k rozšíření a zároveň uzavření výčtu příjmů v jednotlivých písmenech v § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů, které v zásadě vyjadřují jednotlivé druhy příjmů. Zároveň byl výčet doplněn o sběrnou kategorii příjmů, které nelze podřadit pod předchozí typy příjmů. V závislosti na tom, zda jsou vybrané příjmy zdaňovány v obecném základu daně (dílčím základu daně z ostatních příjmů), či zda podléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (srážková daň), liší se uplatnění nového limitu ve výši 50 000 Kč pro osvobození těchto příjmů, a to buď za zdaňovací období (kalendářní rok) u příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně z ostatních příjmů, nebo na jednotlivý příjem v případě ostatních příjmů zdaňovaných srážkovou daní.

V případě osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů a podílů v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, pokud splňují časový test mezi nabytím a úplatným převodem uvedeného podílu v obchodní korporaci nebo cenného papíru, dochází pouze k omezení tohoto osvobození, a to zavedením úhrnné horní hranice pro osvobození těchto příjmů ve výši 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období. Pokud tedy příjmy z úplatného převodu v obchodní korporaci nepředstavovaného cenným papírem a z úplatného převodu cenného papíru splňují podmínky časového testu pro osvobození od daně z příjmů a zároveň jejich úhrn ve zdaňovacím období přesáhl 40 000 000 Kč, budou tyto příjmy i nadále od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, avšak pouze částečně, tj. v rozsahu, ve kterém nepřevyšují 40 000 000 Kč. Zdaněny budou v poměrné části přesahující 40 000 000 Kč. Je třeba upozornit, že uvedený limit je složen z úhrnu příjmů, tj. bez zohlednění výdajů. Pro konstrukci základu daně (dílčího základu daně) je pak nutné brát zřetel na to, že pokud uvedené příjmy podléhají dani z příjmů fyzických osob pouze částečně, znamená to, že i výdaje snižující tyto příjmy je možné uplatnit pouze v části, která odpovídá poměru, v němž příjmy, na jejichž dosažení byly výdaje prokazatelně vynaloženy, podléhají dani z příjmů, tj. v části, ve které tyto příjmy nejsou osvobozeny. Je však třeba upozornit, že uvedené změny v osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů a podílů v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, nabývají účinnosti až dnem 1. 1. 2025 (viz níže komentář k účinnosti zákona).

K výrazným změnám dochází také u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Výjimka pro zaměstnanecké byty, kdy v případě poskytnutí jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, doposud nebyl zdaňován rozdíl v ceně, je zrušena.

Další úprava se týká daňového režimu příjmů z dohod o provedení práce, kdy je pro zdanění těchto příjmů srážkovou daní nastaven limit 10 000 Kč. Tento limit je nahrazen vazbou na částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele.

Změny doznalo i ocenění příjmu zaměstnance, kterému zaměstnavatel bezplatně poskytl silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. K dosavadnímu ocenění ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících³⁾, se doplňuje ocenění příjmu v případě poskytnutí bezemisního vozidla ve výši 0,25 % vstupní ceny bezemisního vozidla, a to za každý i započatý kalendářní měsíc, ve kterém bylo toto vozidlo zaměstnanci poskytnuto. Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné CO₂.

I v případě příjmů ze závislé činnosti dochází k úpravě rozsahu osvobození vybraných příjmů ze závislé činnosti:

Provedenou legislativní úpravou budou všechny příjmy zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu nárok na stravné v rámci cestovních náhrad, pro účely jejich osvobození od daně z příjmů fyzických osob na straně zaměstnance zastropovány, a to do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (pro rok 2024 v částce 116,20 Kč⁴⁾). Zároveň je sladěno i osvobození dalšího příspěvku v případě delší směny. V neposlední řadě je zapracováno osvobození uvedených příspěvků na stravování i u zaměstnanců, u kterých výkon činnosti není rozvržen na směny.

Další zaměstnanecké benefity (samotný výčet benefitů v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, které jsou zahrnuty v osvobození, zůstává nezměněn) budou pro účely jejich osvobození od daně z příjmů fyzických osob na straně zaměstnance zastropovány limitem s vazbou na průměrnou mzdu, konkrétně v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období⁵⁾. Jedinou výjimkou jsou příjmy z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud je vzhledem k její povaze pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené, které jsou upraveny samostatně, a z tohoto důvodu se na ně nevztahuje limit ve výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Jedná se o akce neveřejného charakteru a pořádané příležitostně (např. vánoční večírky, oslavy výročí firmy nebo dětské dny), které jsou v kontextu okolností obvyklé, resp. přiměřené.

Osvobození nepeněžních darů z fondu kulturních a sociálních potřeb do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance je zrušeno bez náhrady.

Vyhláška o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci⁶⁾, na základě které bylo poskytováno mzdové vyrovnání pracovníkům v hornictví a odstupné vyplácené pracovníkům v hornictví, kteří byli přeřazeni na jiné pracoviště nebo uvolněni ze zdravotních důvodů, byla s účinností k 1. 12. 2003 zrušena, nicméně nároky, které vznikly pracovníkům v hornictví dlouhodobě nezpůsobilým k dosavadní práci podle rušené vyhlášky přede dnem účinnosti této vyhlášky, se posuzují podle dosavadních právních předpisů, což potvrzuje přechodné ustanovení. Fakticky tedy ke zrušení osvobození těchto příjmů pracovníků v hornictví nedošlo a tyto příjmy tedy zůstanou i nadále od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.

Osvobození příjmů do výše 500 000 Kč poskytnutých zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav⁷⁾, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje, nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je z rušeno z toho důvodu, že se v zásadě překrývá s osvobozením bezúplatných příjmů poskytnutých na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky. K faktickému zrušení osvobození těchto příjmů tedy rovněž nedochází, neboť se na ně bude aplikovat osvobození i nadále, ale podle jiného ustanovení zákona o daních z příjmů⁸⁾.

Rozšíření osvobození naturálního plnění poskytovaného představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům o naturální plnění poskytovaných bývalému prezidentu republiky souvisí s přeřazením příjmů prezidenta republiky a bývalého prezidenta republiky z režimu ostatních příjmů do režimu příjmů ze závislé činnosti.

Změny v oblasti odpisů hmotného majetku v zásadě dopadají na odpisování motorových vozidel. První změnou je prodloužení možnosti uplatnit mimořádné odpisy, avšak zároveň je toto prodloužení uplatnění mimořádných odpisů zúženo. Mimořádné odpisy bude i nadále možné uplatnit, avšak pouze na bezemisní vozidla pořízená v období mezi 1. 1. 2024 a 31. 12. 2028. I v tomto případě se uplatní definice bezemisního vozidla, která byla uvedena ve výše uvedeném komentáři ke změnám v dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Druhým opatřením v oblasti daňových odpisů hmotného majetku je omezení uplatnění odpisů u vozidel kategorie M⁹⁾ do daňových výdajů, kdy může být jako výdaj uplatněna maximálně částka 2 mil. Kč, a to bez ohledu na to, jaká je skutečná vstupní cena takového vozidla. Krácení odpisů však nespočívá v krácení vstupní ceny, ale zastropováním standardně vypočítaných odpisů, a to poměrem, který je vypočten jako podíl částky stropu 2 mil. Kč a úhrnem výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M (v nejjednodušším případě to bude vstupní cena vozidla). Ke krácení odpisů dochází z logiky věci pouze v případě, kdy jsou tyto výdaje / vstupní cena vyšší než 2 mil. Kč. Stejným způsobem je upraveno krácení odpisů i v dalších situacích, jako např. technické zhodnocení vozidla, u vozidla pořízeného na finanční leasing apod.

U nezdanitelných částí základu daně dochází ke zrušení odpočtu členských příspěvků zaplacených členem odborové organizace odborové organizaci a odpočtu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Tyto nezdanitelné části základu daně jsou zrušeny bez náhrady.

Dalším tématem je sazba daně z příjmů fyzických osob. Sazba daně z příjmů fyzických osob bude nově konstruována tak, že bude činit 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy. Průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení¹⁰⁾. Výpočet průměrné mzdy je uveden v komentáři k nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022.

K výrazným změnám dochází také u slev na dani z příjmů fyzických osob. Sleva na dani na druhého z manželů je redukována v tom smyslu, že k podmínce soužití ve společně hospodařící domácnosti a k podmínce vlastního příjmu druhého z manželů, na kterého je sleva na dani uplatňována, do 68 000 Kč přistupuje ještě třetí podmínka, a to soužití ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem do dovršení věku 3 let. Další dvě slevy na dani, tj. sleva na dani na studenta a sleva na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení (tzv. školkovné), jsou bez náhrady zrušeny.

K dílčím úpravám dochází i u oznamovací povinnosti plátců daně o příjmech plynoucích ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi.

Poslední úpravou, které se budu v rámci novely zákona o daních z příjmů věnovat, je částečné zrušení registrační povinnosti. Samotná registrační povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob je zrušena. V této souvislosti je zrušena také registrační povinnost poplatníka v paušálním režimu. Pro úplnost je třeba dodat, že je registrační povinnost zachována u plátců příjmů ze závislé činnosti, včetně plátců příjmů ze závislé činnosti, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (tzv. srážková daň). V souvislosti se zrušením registrační povinnosti se poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, ukládá tuto skutečnost oznámit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období. Výjimku z plnění oznamovací povinnosti tvoří situace poplatníka, který v tomto i bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období pobíral pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozené nebo z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Obdobně vzniká oznamovací povinnost plátci daně, který je plátce příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo se sráží úhrada na zajištění daně, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, přičemž tuto oznamovací povinnost je třeba splnit ve lhůtě pro podání vyúčtování za předmětné zdaňovací období.

Řada popsaných opatření je doprovázena přechodným ustanovením, které upravuje přechod na novou právní úpravu. Podrobnější informace jsou uvedeny níže v přehledu přechodných ustanovení k tomuto zákonu.

Z hlediska konstrukce paušálních záloh a paušální daně jsou důležité také změny zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Paušální záloha pro první pásmo zůstává z hlediska její konstrukce stejná, jako byla doposud pro všechny poplatníky v paušálním režimu, tedy záloha na daň z příjmů fyzických osob činí 100 Kč, záloha na pojistné na veřejné zdravotní pojištění je vypočítána z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné (50 % průměrné mzdy) a záloha na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se vypočítá z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu (pro rok 2024 ve výši 30 % průměrné mzdy) zvýšeného o 15 %. Pro tyto účely je tedy pro rok 2024 klíčové nařízení vlády č. 286/2023 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2024 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2024 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2024 a o zvýšení důchodů v roce 2024. Bližší komentář k výpočtu paušální zálohy v prvním pásmu je uveden níže v přehledu podzákonných právních předpisů.

Paušální zálohy pro druhé a třetí pásmo jsou vyšší, a i pro veřejná pojistná jsou stanoveny v pevné částce (u povinných pojistných z pevně stanoveného vyměřovacího základu), tj. nejsou navázány na minimální pojistná podle příslušných zákonů upravujících povinná pojistná. Další informace lze vyhledat na stránkách Finanční správy ČR¹¹⁾.

Výše paušálních záloh pro rok 2024:
	Celková paušální záloha	Daň z příjmů			Pojistné na důchodové pojištění	Pojistné na veřejné zdravotní pojištění
I. pásmo	7 498 Kč	100 Kč			4 430 Kč	2 968 Kč
II. pásmo	16 745 Kč	4 963 Kč			8 191 Kč	3 591 Kč
III. pásmo	27 139 Kč	9 320 Kč			12 527 Kč	5 292 Kč
Obecně platí, že paušální daň činí součet záloh na paušální daň. Výše paušální daně a paušálních veřejných pojistných za zdaňovací období roku 2024:
	Celková paušální daň	Daň z příjmů		Pojistné na důchodové pojištění		Pojistné na veřejné zdravotní pojištění
I. pásmo	89 976 Kč	1 200 Kč		53 160 Kč		35 616 Kč
II. pásmo	200 940 Kč	59 556 Kč		98 292 Kč		43 092 Kč
III. pásmo	325 668 Kč	111 840 Kč		150 324 Kč		63 504 Kč

Závěrem ještě upozornění na to, že součástí konsolidačního balíčku je i novela zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace¹²⁾. Touto novelou dochází k prodloužení použití opatření, která tento zákon upravuje, i pro zdaňovací období roku 2023, resp. pro zdaňovací období skončená od 1. 3. 2023 do 29. 2. 2024.

§ 4 odst. 1, § 4 odst. 3, § 4a, § 6 odst. 3, 4, 6 a 7, § 6 odst. 9, § 6 odst. 10 písm. a), § 10 odst. 1, § 10 odst. 3 písm. c), § 10 odst. 4, 5 a 9, § 15, § 16 odst. 1, § 24 odst. 2, § 25 odst. 1, § 29, § 30a, nový § 30e až 30g, § 35b, § 35ba, § 35bb, § 35c odst. 8, § 35d, § 38da, § 38g, § 38h, § 38k odst. 5, § 38l, § 38lb, § 38lc, § 38t, § 39b.

Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, byt a rodinný dům, ve kterých měl zaměstnanec bydliště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 3 úvodní část ustanovení věta třetí zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na stravování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného poplatníka než zaměstnavatele a na peněžitý příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci, dojde-li k jejich poskytnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v případě, že právo na poskytnutí těchto příspěvků vzniklo za kalendářní měsíc skončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na tyto příspěvky § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

Na příjem vyplacený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., ve znění účinném před 1. 12. 2003 se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. j) nebo § 6 odst. 9 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na příjem prezidenta republiky a bývalého prezidenta republiky vyplacený nebo poskytnutý do 31. 1. 2024 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud právo na jeho vyplacení vzniklo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na ostatní příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023 a odpisovaný podle § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku se použije § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na vozidlo kategorie M podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, které není sanitním ani pohřebním automobilem, ani není využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě , ani na vozidlo kategorie M podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání, uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání u poplatníka nebo přenechané jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání před prvním dnem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto vozidla se nepoužijí § 28 odst. 6 věta druhá a § 30e až 30g zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obdobně se postupuje u jiného majetku, kterým jsou výdaje hrazené uživatelem vynaložené na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu.

Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije na příjem, ze kterého byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň nebo ze kterého by byl povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, a ze kterého by byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, v roce 2023, lze použít § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pro účely § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se § 71 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů v letech 2024 a 2025 nepoužije.

Dnem 1. 1. 2024, s výjimkou ustanovení

Zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 12. 12. 2023.

Vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je zapracována v části desáté, čl. XV a čl. XVI (přechodná ustanovení) tohoto zákona, nabývá s výjimkou tří novelizačních bodů účinnosti dnem 1. 1. 2024. Výjimka se týká těch novelizačních bodů, které upravují zastropování osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů a podílů v obchodní korporaci částkou 40 mil. Kč (viz písm. e) shora uvedeného výčtu výjimek z obecné účinnosti). Pro tyto tři novelizační body je účinnost posunuta na 1. 1. 2025.

Novela zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, je primárně zaměřena na podporu spoření na stáří. Nejvýznamnější změna zákona o daních z příjmů je však navázána na úpravu zákona o podnikání na kapitálovém trhu¹³⁾, a to v souvislosti s regulací nového dlouhodobého investičního produktu.

Dlouhodobý investiční produkt je podle uvedeného zákona o podnikání na kapitálovém trhu souhrnný název pro již existující finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Inspirací byly zahraniční zkušenosti s podobnými produkty typu „osobního spořicího účtu“. Dlouhodobý investiční produkt tak není samostatným novým produktem spoření na stáří. Oproti ostatním státem podporovaným produktům spoření na stáří, kterými jsou penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt umožňuje investice do řady dalších finančních produktů, které mohou poskytovat vyšší výnosy, avšak s vyšší mírou rizika. Na rozdíl od ostatních produktů spoření na stáří jsou investice na kapitálovém trhu plně v rukách investora, který aktivně rozhoduje o tom, kdy a do jakých aktiv investuje. U ostatních produktů spoření na stáří investor svěřuje své úspory penzijní společnosti nebo pojišťovně s omezenou možností ovlivnit konkrétní investice (např. volbou strategie spoření v rámci doplňkového penzijního spoření). V rámci dlouhodobého investičního produktu lze investovat do zákonem vyjmenovaných aktiv, jako např. investiční cenné papíry, dluhopisy, cenné papíry kolektivního investování, zajišťovací deriváty atd.

Na vymezení podmínek spoření v rámci dlouhodobého investičního produktu navazuje úprava zákona o daních z příjmů, kterou je zjednodušeně řečeno rozšířena daňová podpora i na dlouhodobý investiční produkt.

Vedle dlouhodobého investičního produktu je v kontextu rozšíření daňové podpory třeba zmínit ještě jeden nový produkt, který je však odlišného charakteru, než jsou doposud zmiňované produkty spoření na stáří. Jedná se o pojištění dlouhodobé péče, kterým se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Za podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů bude možné čerpat daňovou podporu i na pojištění dlouhodobé péče.

U jedné ze základních podmínek dochází ke změně parametrů. Dříve uplatňovaná podmínka pro daňovou podporu nazývaná „2 × 60“, tj. doba trvání 60 měsíců a dosažení věku 60 let, se mění na „120 a 60“, tj. doba trvání se prodlužuje na dvojnásobek. Podmínka dosažení věku 60 let zůstává zachována.

V čem tedy spočívá rozšíření daňové podpory těchto nových produktů? Příspěvky uhrazené zaměstnavatelem a daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, budou na straně zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. Příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období poplatníkem v úhrnu do výše 48 000 Kč lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z titulu poplatníkem zaplacených příspěvků na daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je poplatník pojistníkem.

Poslední úprava bezprostředně nesouvisí s daňovou podporou spoření na stáří. Týká se problematiky příjmů ze zaměstnaneckých opčních programů, kdy dochází k odložení zdanění příjmu zaměstnance v podobě rozdílu mezi cenou uhrazenou zaměstnancem a tržní cenou podílu v obchodní korporaci do zákonem stanoveného okamžiku v budoucnu (např. okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plyne příjem ze závislé činnosti u zaměstnavatele, tj. obchodní , v níž drží zaměstnanec podíl, okamžik převodu tohoto podílu atd.). Ke zdanění uvedeného příjmu však nemusí dojít ani v situaci, kdy nastane některý ze zákonem vyjmenovaných okamžiků, a to tehdy, pokud bude investice ztrátová.

I v tomto případě bylo schváleno několik přechodných ustanovení, která upravují přechod na novou právní úpravu. Podrobnější informace jsou opět uvedeny níže v přehledu přechodných ustanovení k tomuto zákonu.

§ 4 odst. 1 písm. k), § 6 odst. 9 písm. m), § 6 odst. 14 a nové odstavce 15 a 16, § 8 odst. 1 písm. e) a f), § 8 odst. 6, § 15 odst. 5 a 6, nové § 15a, § 15b a § 15c, § 34c nový odstavec 5, § 36 odst. 2 písm. k), § 38g odst. 5, § 38j odst. 2 písm. f) nový bod 8, § 38k odst. 5 písm. f), § 38l odst. 1 nová písm. j) a k).

Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. se použije § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů penzijní pojištění a soukromé životní pojištění vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

Na příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaplacené před 1. 1. 2015 se

Nejvyšší částka, kterou lze osvobodit od daně podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se snižuje o úhrn částek, které jsou za dané zdaňovací období osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Nejvyšší částka, kterou lze odečíst za dané zdaňovací období od základu daně podle § 15 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i na příspěvky a pojistná podle § 15 odst. 5 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pro daňová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 34c odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužije.

Dnem 1. 1. 2024, s výjimkou ustanovení

Zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 29. 12. 2023.

Vzhledem k tomu, že novela zákona o daních z příjmů je zapracována v části první, čl. I a čl. II (přechodná ustanovení) tohoto zákona, nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2024, protože není uvedena v žádné z výjimek, pro které je zakotven posun v účinnosti.

V další části tohoto článku uvádím přehled vybraných podzákonných právních předpisů, které obsahují úpravy zejména některých parametrů důležitých pro aplikaci zákona o daních z příjmů.

Vzhledem k tomu, že zákon o daních z příjmů při výpočtu některých parametrů pracuje s průměrnou mzdou, kterou se podle § 21g odst. 2 zákona o daních z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, je toto nařízení vlády pro zákon o daních z příjmů klíčové. Podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se za průměrnou mzdu pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Pro rok 2024 se tedy průměrná mzda podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení vypočítá z údajů za rok 2022, tzn. jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022. Průměrná mzda pro rok 2024 tedy činí 43 967 Kč (40 638 × 1,0819 = 43 966,2522; zaokrouhleno na celé koruny nahoru 43 967).

Uvedený parametr je podstatný pro určení výše sazby daně z příjmů fyzických osob, protože podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů je sazba daně vázána na násobek průměrné mzdy. V této souvislosti je třeba připomenout, že zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, se snižuje parametr výše příjmů pro jejich zdanění ve druhém pásmu sazby daně z příjmů fyzických osob z 48násobku průměrné mzdy na 36násobek průměrné mzdy. Pro rok 2024 se tedy sazba daně 23 % uplatní pro příjem přesahující částku 1 582 812 Kč (36násobek průměrné mzdy, tj. 36 × 43 967 = 1 582 812). V případě zálohy na daň podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů bude sazba daně 23 % aplikována pro část základu pro výpočet zálohy přesahující částku 131 901 Kč (3násobek průměrné mzdy, tj. 3 × 43 967 = 131 901).

Dále je průměrná mzda klíčovým parametrem pro určení výše paušální zálohy, resp. paušální daně (§ 38lk, resp. § 7a odst. 6 zákona o daních z příjmů), a to v části povinných pojistných, avšak pouze pro první pásmo paušálního režimu. Pro druhé a třetí pásmo paušálního režimu jsou i v případě povinných pojistných stanoveny pevné částky (blíže viz komentář k zákonu č. 349/2023 Sb. výše). Jak vyplývá z § 38lk zákona o daních z příjmů, paušální záloha pro zvolené pásmo paušálního režimu zahrnuje zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů (ta činí podle § 38lk odst. 7 zákona o daních z příjmů pro první pásmo paušálního režimu částku 100 Kč a zůstává nezměněna).

Podle § 5b odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, činí součin měsíčního vyměřovacího základu pro pásmo paušálního režimu, podle kterého je určena paušální daň, stanoveného podle § 14 odst. 3 platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu. Na tomto místě je třeba upozornit na to, že zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, došlo mj. také k úpravě měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné vykonávající samostatnou výdělečnou činnost v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podle § 14 odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 349/2023 Sb., u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro první pásmo paušálního režimu výše měsíčního vyměřovacího základu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první téhož paragrafu zvýšeného o 15 %, podle které měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí pro rok 2024 nejméně 30 % průměrné mzdy. Jak již bylo uvedeno, za průměrnou mzdu pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda pro rok 2024 tedy činí 43 967 Kč (40 638 × 1,0819 = 43 966,2522; zaokrouhleno na celé koruny nahoru 43 967). Měsíční vyměřovací základ pro první pásmo paušálního režimu pro poplatníky v paušálním režimu tedy činí 15 169 (43 967 × 30 % = 13 190,1 × 1,15 = 15 168,615; zaokrouhleno 15 169). Záloha na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti u poplatníka v prvním pásmu paušálního režimu činí 4 430 Kč (15 169 × 29,2 % = 4 429,348; zaokrouhleno 4 430).

Podle § 8a zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění¹⁴⁾, ve znění pozdějších předpisů záloha na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, se pro zvolené pásmo paušálního režimu stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu stanoveného v § 3a odst. 5 téhož zákona pro zvolené pásmo paušálního režimu. Pro první pásmo paušálního režimu je vyměřovacím základem minimální vyměřovací základ. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy; za průměrnou mzdu se pro účely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda pro rok 2024 tedy činí 43 967 Kč (40 638 × 1,0819 = 43 966,2522; zaokrouhleno na celé koruny nahoru 43 967). Minimální vyměřovací základ je tedy ve výši 263 802 Kč (43 967 × 50 % = 21 983,50 × 12 = 263 802). Záloha na pojistné na veřejné zdravotní pojištění u poplatníka v prvním pásmu paušálního režimu činí 2 968 Kč (263 802 / 12 = 21 983,50 × 13,5 % = 2 967,7725; zaokrouhleno 2 968).

Paušální měsíční záloha pro první pásmo paušálního režimu pro rok 2023 činí 7 498 Kč (100 + 4 430 + 2 968 = 7 498). Paušální daň v prvním pásmu paušálního režimu na rok 2023 tedy činí 89 976 Kč (7 498 × 12 = 89 976).

Dnem 1. 1. 2024.

Ve vazbě na zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, kterým byl mj. upraven i režim práce na dálku (bližší informace viz výše), stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí touto vyhláškou, že paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku podle § 190a odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro rok 2023 činí 4,60 Kč.

Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení; vyhláška byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 29. 9. 2023, tj. vyhláška nabyla účinnosti 1. 10. 2023.

Tato vyhláška byla následně zrušena vyhláškou č. 397/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024. Důvodem bylo vyhlášení jiné paušální částky pro rok 2024.

Ve vazbě na povinnost uloženou Ministerstvu financí podle § 72 odst. 4 a 5 daňového řádu¹⁵⁾ Ministerstvo financí stanovilo podrobnosti údajů ve formulářových podáních (u fyzických osob se jedná zejména o daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob, včetně informací k jejich vyplnění, dále také o vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, včetně informací k jeho vyplnění, oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí a nový formulář oznámení o vstupu do paušálního režimu), a to formou otisku jednotlivých formulářů v přílohách vyhlášky.

Formuláře upravené podle této vyhlášky jsou k dispozici jak v tištěné podobě u jednotlivých územních pracovišť finančních úřadů, tak i v elektronické podobě na stránkách Finanční správy ČR https://www.financnisprava.cz/ v sekci „daňové tiskopisy“.

Pro daňová tvrzení k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období nebo jeho část, které započaly přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije vyhláška č. 525/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

Pro daňová tvrzení k dani z příjmů právnických osob a pro vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období nebo jeho část, které započaly přede dnem 1. 1. 2023, se použije vyhláška č. 525/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

Pro daňová tvrzení k dani z příjmů právnických osob a pro vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období nebo jeho část, které započaly ode dne 1. 1. 2023 a skončily přede dnem 31. 12. 2023, se použije vyhláška č. 525/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky; pro tato daňová tvrzení lze použít vyhlášku č. 525/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Dnem 1. 1. 2024.

Vláda České republiky svým nařízením upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 17 300 Kč na 18 900 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2024.

Podle ustanovení § 21g odst. 1 zákona o daních z příjmů se minimální mzdou pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy

Z uvedeného tedy plyne, že vzhledem k tomu, že se změna výše minimální mzdy stane účinnou od 1. 1. 2024, dopadne na dále uvedená ustanovení zákona o daních z příjmů již pro zdaňovací období roku 2024. Dále je z uvedeného ustanovení zřejmé, že se vychází z částky minimální mzdy tak, jak je upravena v § 2 výše uvedeného nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 396/2023 Sb., tzn. bez přihlédnutí např. k omezenému pracovnímu uplatnění zaměstnance. Ve všech níže uvedených parametrech se tedy od 1. 1. 2024 bude vycházet z minimální mzdy ve výši 18 900 Kč.

Prvním ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů:

Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy dochází také ke zvýšení úhrnné částky osvobozených důchodů nebo penzí ze stávajících 622 800 Kč (tj. 36 × 17 300 Kč = 622 800 Kč) na 680 400 Kč (tj. 36 × 18 900 Kč = 680 400 Kč).

Dalším ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 35c odst. 4 zákona o daních z příjmů:

Dojde tedy od 1. 1. 2024 ke zvýšení uvedeného limitu vybraných příjmů pro účely nároku na daňový z 103 800 Kč (tj. 6 × 17 300 Kč = 103 800 Kč) na 113 400 Kč (tj. 6 × 18 900 Kč = 113 400 Kč).

Změna minimální mzdy se dotýká i následujících ustanovení § 35d zákona o daních z příjmů, avšak v tomto případě se jedná o rozvedení podmínek uvedených v ustanovení § 35c zákona o daních z příjmů:

Od 1. 1. 2024 se tedy polovina minimální mzdy použitá v uvedeném ustanovení zákona o daních z příjmů zvyšuje ze stávajících 8 650 Kč (tj. 17 300 Kč / 2 = 8 650 Kč) na 9 450 Kč (tj. 18 900 Kč / 2 = 9 450 Kč).

Jak již bylo uvedeno u předchozích ustanovení zákona o daních z příjmů, dojde tedy od 1. 1. 2024 ke zvýšení uvedeného limitu šestinásobku minimální mzdy z 103 800 Kč (tj. 6 × 17 300 Kč = 103 800 Kč) na 113 400 Kč (tj. 6 × 18 900 Kč = 113 400 Kč) a v případě poloviny minimální mzdy ze stávajících 8 650 Kč (tj. 17 300 Kč / 2 = 8 650 Kč) na 9 450 Kč (tj. 18 900 Kč / 2 = 9 450 Kč).

Na závěr ještě zmínka o tom, že parametr minimální mzdy byl dále používán i pro určení výše slevy na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení (tzv. školkovné). Tato sleva na dani však byla zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, s účinností od 1. 1. 2024 zrušena.

Dnem 1. 1. 2024.

Ve vazbě na zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, kterým byl mj. upraven i režim práce na dálku (bližší informace viz výše), stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí touto vyhláškou, že paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku podle § 190a odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro rok 2024 činí 4,50 Kč.

Oproti stanovené výši paušální náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2023 dochází pro rok 2024 k mírnému snížení této paušální částky.

1. 1. 2024.

Na tomto místě je třeba upozornit na to, že zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, došlo mj. ke sjednocení podmínek pro osvobození příspěvku na stravování zaměstnance poskytnutého zaměstnavatelem, které je upraveno v § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů. Zjednodušeně řečeno, ať již bude příspěvek zaměstnavatele v peněžní, či nepeněžní formě, bude u zaměstnance osvobození omezeno úhrnnou výší 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Komentovaná vyhláška tedy vedle samotných údajů o sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravného a průměrné ceny pohonných hmot pro účely cestovních náhrad poskytuje ve vazbě na zákon o daních z příjmů klíčový parametr pro zjištění výše osvobozeného příjmu zaměstnance.

U stravného podle § 176 odst. 1 zákoníku práce se stanovila jeho výše na 140 Kč až 166 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin. Od 1. 1. 2024 se tedy jedná o příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce, který je u zaměstnance příjmem od daně osvobozeným, v částce 116,20 Kč (tj. 70 % ze 166 Kč).

Dnem 1. 1. 2024.