Právní vymezení živnostenského podnikání

Živnostenský zákon vymezuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Naproti tomu živnostenský zákon také vyjmenovává, jaké činnosti nejsou živnostenským podnikáním. Tento výčet nalezneme v § 3 odst. 1 živnostenského zákona, kde je například zařazeno využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, dále například restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi či provádění archeologických výzkumů. V § 3 odst. 2 živnostenského zákona je pak dále uvedeno, že živnostenským podnikáním není v rozsahu zvláštních zákonů činnost následujících fyzických osob:

V § 3 odst. 3 živnostenského zákona je pak vymezeno, že živnostenským podnikáním není dále například činnost bank, pojišťoven, směnárenská činnost, pořádání loterií a jiných podobných her, hornická činnost, výroba, přenos a distribuce elektřiny, zprostředkování zaměstnání, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, poskytování zdravotních služeb, poskytování sociálních služeb podle zákona (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů), zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče atd. Živnostenským podnikáním není podle živnostenského zákona ale například také nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb.

Podle § 5 odst. 1 živnostenského zákona může živnost provozovat fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky stanovené tímto zákonem. Takovou osobu živnostenský zákon označuje dále také jako podnikatele. V některých případech je však vyžadováno státní povolení k provozování živností (). Živnostenský zákon rozděluje podmínky provozování živnosti na všeobecné a zvláštní.

Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, a to v případě, že zákon nestanoví jinak, jsou bezúhonnost a plná svéprávnost, kterou je možné nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti.

Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou pak odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. Ke zvláštním podmínkám provozování živnosti blíže viz § 7 živnostenského zákona.

Živnostenský zákon také vymezuje v § 8 překážky provozování živnosti. Živnostenské podnikání nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a to ode dne prodeje závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a také ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování závodu nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování závodu. Blíže k překážkám provozování živnosti viz § 8 živnostenského zákona.

Zahraniční osoby, kterými se v tomto smyslu myslí fyzické osoby, které nemají bydliště na území České republiky (tj. dle § 5 odst. 2 živnostenského zákona místo trvalého pobytu na území České republiky), nebo právnické osoby, které nemají sídlo na území České republiky, mohou na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Podle § 5 odst. 5 živnostenského zákona každá zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Povinnost takto doložit doklad se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého obchodního závodu.

Podle § 10 odst. 4 živnostenského zákona živnostenský úřad potvrdí splnění podmínek pro provozování živnosti vydáním výpisu zahraničním fyzickým osobám, které hodlají na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého závodu, nebo zakladatelům, popřípadě orgánům nebo osobám, oprávněným podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku (je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena), nebo zahraničním právnickým osobám. Těmto osobám vzniká živnostenské oprávnění dnem jejich zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku, pokud se na základě jiného zákona do takového rejstříku zapisují.

V ostatních případech vzniká oprávnění provozovat živnost právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního rejstříku nezapisují, a fyzickým osobám dnem ohlášení u ohlašovacích živností a u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení (s výjimkou některých případů - blíže viz § 10 živnostenského zákona).

Živnostenský zákon v § 9 rozděluje živnosti na ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, a na živnosti koncesované, které smějí být provozovány na základě . Podrobněji pak živnostenský zákon rozděluje ohlašovací živnosti na živnosti řemeslné, vázané a volné.

Živnostmi ohlašovacími jsou živnosti řemeslné, pokud je podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost. Odborná způsobilost se pro řemeslné živnosti prokazuje dokladem nebo doklady o:

Podle § 22 živnostenského zákona platí, že tyto doklady prokazující odbornou způsobilost mohou být nahrazeny doklady o:

Seznam řemeslných živností je uveden v příloze č. 1 živnostenského zákona. Příklady živností patřících mezi živnosti řemeslné jsou řeznictví a uzenářství, pekařství, cukrářství, pivovarnictví a sladovnictví, hodinářství, zlatnictví a klenotnictví, holičství, kadeřnictví, hostinská činnost a další.

Ohlašovacími živnostmi jsou živnosti vázané, pokud je podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost vymezená v příloze č. 2, živnostenského zákona, nestanovuje-li zákon jinak. Právě v příloze č. 2, živnostenského zákona je uveden seznam vázaných živností. Mezi živnosti vázané pak patří například geologické práce, zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků, oční optika, podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, provozování solárií, drezúra zvířat ale například také činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence pro níž živnostenský zákon požaduje jako odbornou způsobilost vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo vyšší odborné vzdělání a 5 let praxe v oboru, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru, nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 5 let praxe v oboru.

Ohlašovacími živnostmi jsou dále živnosti volné, u nichž není jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena. Živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4, živnostenského zákona. Mezi obory činností náležející do živnosti volné patří například poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost, výroba strojů a zařízení, fotografické služby, překladatelská a tlumočnická činnost a mnoho dalších.

Koncesované živnosti jsou pak uvedené v příloze č. 3, živnostenského zákona, v níž je uvedena i odborná způsobilost pro koncesované živnosti, která může být upravena i zvláštními právními předpisy, rovněž uvedenými v této příloze. Mezi koncesované živnosti pak podle živnostenského zákona patří například výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin, vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva, výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot, provozování cestovní kanceláře, služby soukromých detektivů a další.

V příloze č. 5 živnostenského zákona pak ještě nalezneme seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností. Patří mezi ně například obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy, průvodcovská činnost horská, vodní záchranářská služba, oční optika, ostraha majetku a osob, služby soukromých detektivů a další.

Obsahové náplně živností řemeslných, vázaných, koncesovaných a živnosti volné podle jednotlivých oborů činností jsou stanovené nařízením vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, v platném znění. V této souvislosti je na místě zmínit také metodický pokyn č. 15/1996 Ministerstva hospodářství - odboru živnostenského k obsahovým náplním jednotlivých živností.

Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ze zákona ohlásit živnostenskému úřadu. Živnostenský zákon v § 45 odst. 2 definuje, jaké náležitosti uvede v ohlášení fyzická osoba a v § 45 odst. 3 pak jaké náležitosti uvede v ohlášení právnická osoba. Další informace ohledně ohlašování živnosti lze nalézt v § 45 až 49 živnostenského zákona.

Osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, podá podle živnostenského zákona žádost o vydání u živnostenského úřadu. K řízení o koncesi blíže viz § 50 až 56 živnostenského zákona.

V příloze zvané Sazebník, části I, položce 24 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“), je vymezeno, že ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání je zpoplatněno částkou 1 000 Kč, další ohlášení živnosti pak částkou 500 Kč, přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání částkou 1 000 Kč, přijetí další žádosti o koncesi a změna rozhodnutí o udělení , stejně jako vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost, jsou zpoplatněny částkou 500 Kč. K dalším úkonům podléhajícím správním poplatkům patří vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny (100 Kč), vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost (20 Kč za každou i započatou stránku) a přijetí podání kontaktním místem veřejné správy podle § 72 živnostenského zákona (50 Kč).

Přičemž zákon o správních poplatcích v souvislosti s výše uvedenými poplatky vymezuje, že předmětem poplatku není vydání prvního výpisu ze živnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku, změna podmínek provozování podnikatelské činnosti provedená správním úřadem z vlastního podnětu, schválení odpovědného zástupce, je-li provedeno současně s rozhodnutím o udělení , a změna oboru činnosti v rámci živnosti volné. Blíže k dalším podmínkám správních poplatků výše uvedených viz již zmíněná příloha Sazebník, část I, položka 24 zákona o správních poplatcích.

Povinnosti podnikatele upravuje § 31 živnostenského zákona. Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu. Podnikatel má povinnost viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, objekt, v němž má sídlo v případě, že se liší od bydliště, a zahraniční osoba má povinnost viditelně označit organizační složku závodu, pokud ji zřizuje. Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba organizační složku závodu. Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny, zvláštní matriky nebo na adrese sídla správního orgánu, který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky. Podnikatel má také povinnost prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb. Dále je povinen před uzavřením smluvního vztahu, v případě, že jde o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, v případě přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, identifikovat jeho účastníky podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předmět smluvního vztahu. Je také povinen vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu. Evidence musí být přístupná v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází. Identifikací předmětu smluvního vztahu se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu výrobku, jeho značky a výrobního čísla, jsou-li na výrobku uvedeny, jinak stručný popis výrobku, umožňující jeho dostatečnou identifikaci. Tyto identifikační údaje je podnikatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let ode dne uzavření smlouvy.

Pokud se účastník smluvního vztahu odmítne podrobit identifikaci nebo není-li možné identifikovat předmět smluvního vztahu, nesmí podnikatel zboží koupit, přijmout ho do zástavy nebo zprostředkovat jeho nákup. Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka. Pokud má živnostenský úřad pochybnosti, může zkoumat splnění této podmínky pohovorem, při kterém posuzuje, zda je tato osoba schopna plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání a zda umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku.

Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis podmínku bezúhonnosti zaměstnanců vyžaduje. Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni zaměstnancům živnostenského úřadu prokázat svou totožnost. Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti, odpovídá i za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Jestliže podnikatel oznámí živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti, je provozování živnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení a končí dnem uvedeným v oznámení. Pokud je živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, lze provozování živnosti přerušit nejdéle na dobu trvání tohoto oprávnění.

Mezi povinnosti podnikatele dále patří povinnost vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Některé další povinnosti podnikatele jsou dále vymezeny v § 31 živnostenského zákona.

Pokud zůstane zachována povaha živnosti, je podnikatel provozující živnost, která spočívá v obchodní činnosti, podle § 34 živnostenského zákona, oprávněn pronajímat zboží, zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech, provádět na zboží drobné změny, jimiž zboží přizpůsobuje potřebám kupujícího na jeho žádost, provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi, pokud může být provedena jednoduchými operacemi bez zvláštních odborných znalostí, a provádět výměnu vadných součástí u dodaného zboží, pokud může být provedena jednoduchým způsobem bez zvláštních odborných znalostí. Blíže k této problematice viz § 34 živnostenského zákona.

Podnikatel, který provozuje živnost spočívající ve výrobní činnosti, má právo v rámci živnostenského oprávnění výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, pokud zůstane zachována povaha živnosti. Podnikatel má dále právo nakupovat za účelem dalšího prodeje a prodávat výrobky i jiných výrobců a příslušenství, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní výroby, nebo v jednotlivých případech zprostředkovávat prodej cizích výrobků a příslušenství, vyrábět a potiskovat obaly, etikety a jiné pomocné prostředky umožňující prodej výrobků, které vyrábí a dále má právo pronajímat výrobky vlastní výroby i výrobky jiných výrobců stejného druhu, jakož i příslušenství a provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků.

K zániku živnostenského oprávnění dochází smrtí podnikatele (pokud se nejedná o § 13 živnostenského zákona, který upravuje pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele), zánikem právnické osoby (pokud nejde o případy podle § 14 živnostenského zákona upravující právo pokračovat v provozování živnosti), uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v obchodním rejstříku nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, dále v případech, kdy tak stanoví zvláštní právní předpis, anebo rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. Zánikem živnostenského oprávnění se blíže zabývá § 57 živnostenského zákona. Případy, kdy živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, pak vymezuje § 58 živnostenského zákona.

Živnostenský zákon vymezuje živnostenský rejstřík jako informační systém veřejné správy vedený v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti spolu s následujícími údaji:

V § 60 odst. 3 živnostenského zákona je dále vymezeno, že živnostenský rejstřík je neveřejným seznamem v určitých částech vymezených dále ustanovení § 60 odst. 3 živnostenského zákona.

To, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání a dále například na podmínky provozování živnosti uložené v rozhodnutí o udělení , sledují živnostenské úřady, které provádějí v rámci své působnosti živnostenskou kontrolu. Živnostenské úřady dále kontrolují dodržování povinností při značení lihu a nakládání s lihem podle zákona upravujícího povinné značení lihu, pokud porušení těchto povinností zjistí při výkonu své jiné působnosti, a kontrolují také dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně a dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně. Zjistí-li, že došlo k porušení povinnosti nebo porušení zákazu, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci spotřební daně.