Dokumenty - strana 5

Součástí komplexního balíčku předpisů Evropské unie, pokud jde o vykazování informací o udržitelnosti, je i tzv. nařízení o taxonomii. Toto nařízení se týká zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a stanoví obecný rámec pro určení toho, jakým způsobem a do jaké míry se činnosti podniku kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Ve skutečnosti to znamená, že finanční instituce posuzují při uzavírání smluv jednotlivá rizika vyplývající z činnosti jednotlivých smluvních partnerů a vyhodnocují, zda se jedná o udržitelnou investici. Povinnost vykazovat tyto informace se především vztahuje na subjekty, které mají povinnost uvádět nefinanční informace podle NFRD, respektive budou v budoucnu podávat zprávu o udržitelnosti podle CSRD. Po implementaci požadavků CSRD do české legislativy se od roku 2025 významně rozšíří rozsah působnosti nařízení o taxonomii, a to především o obchodní společnosti, které spadají do velikostní kategorie velké účetní jednotky podle zákona o účetnictví. Nyní se zaměříme především na nefinanční podniky.

Ve středu 16. srpna vládní kabinet schválil návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Návrh vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024 a která nastavuje podmínky pro zdanění velkých firem. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur a vyšším, budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15% daň z příjmů. Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. Pro Česko půjde dle odhadu Ministerstva financí o částku 4 až 6 miliard korun ročně a bude se týkat až 3 tisíců společností (z toho 150–350 společností bude dorovnávací daň hradit). Tématu se dále v komentáři věnuje daňová poradkyně Hana Veselá ze společnosti BDO.

Česká republika bude patřit mezi země, ve kterých budou muset velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny odvádět alespoň minimální daň z příjmu ve výši 15 %. Příslušný návrh zákona – Zákon o dorovnávacích daních pro účely zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin – schválila ve středu Vláda ČR. Začít platit by měl od 31. prosince 2023.

V souvislosti se zrušením 77 územních pracovišť finančních úřadů k 1. červenci 2023 upozorňujeme veřejnost, že je nutné začít používat nové kontaktní údaje nástupnických pracovišť. Po přechodnou dobu jsou však ponechány funkční i datové schránky zrušených pracovišť.  

Senát dnes schválil novelu zákona o spotřebních daních, díky které dojde k návratu sazby spotřební daně z motorové nafty na původní výši 9,95 Kč za litr, a to s účinností od prvního dne měsíce po vyhlášení zákona.

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl ohledně daňové uznatelnosti nákladů na vnitroskupinové (IC) služby (rozsudek čj. 10 Afs 93/2021). Jednalo se o tři okruhy služeb (poradenské služby pro výrobu; podpůrné služby v oblasti HR, IT, prodeje, marketingu, financí a práva; služby refinancování úvěru), jejichž náklady správce daně posoudil jako daňově neúčinné, což potvrdil následně Krajský soud v Plzni.

Trendy v managementu organizací jsou spojeny s vyhledáváním nových adaptivnějších a efektivnějších způsobů organizování společností. Nejprve si vymezme pojem řízení, který vnímám jako proces vytváření a udržování prostředí, v němž lidé jako jednotlivci, skupiny či týmy dosahují organizačních cílů určité organizace.

ESG je zkratka pro Environmental, Social and Governance, což jsou tři klíčové faktory, které se používají k hodnocení dopadu společností na životní prostředí, společnost a správu a řízení podniků. Faktory ESG tak hrají stále důležitější roli při transakcích, jako jsou akvizice nebo IPO. Společnosti, které mohou prokázat dobré výsledky v oblasti ESG, mají v takových transakcích často konkurenční výhodu.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 9/2023 ze dne 18. července 2023, který obsahuje seznam států vyměňujících zprávy podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Dne 14. prosince 2022 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464. Pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, je známá pod zkratkou CSRD. V oblasti ESG reportingu se tak jedná o významné navýšení počtu povinných subjektů a zásadní posun směrem ke standardizaci vykazování ESG informací na úrovni Evropské unie. 

Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila návrh ozdravného balíčku, který obsahuje soubor novel celkem 63 zákonů. Cílem balíčku je zlepšení salda státního rozpočtu systémovým a dlouhodobě udržitelným způsobem v následujících dvou letech o celkem 150,7 mld. Kč. Druhé čtení v Poslanecké sněmovně proběhne po skončení sněmovních prázdnin tak, aby opatření snižující deficit státního rozpočtu v roce 2024 o 97,7 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.

Sněmovna dnes propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.

Srdečně vás zveme na třetí ročník online konference k transferovým cenám – již 19. 9. 2023! Program bude opravdu nabitý, máte se na co těšit! Daňová kontrola, aktuální trendy a dokumentace – to budou témata, která budou v rámci konference rezonovat.

Přibližně poslední rok přinesl poměrně velké turbulence na nemovitostní trh. Problémy s financováním a růst cen energií či materiálů, to jsou jen některé faktory, které vnáší do dříve relativně poklidných vod nové výzvy. V přehledu uvádím i nové technologické, investiční, legislativní či právní trendy.

Zpětné uplatnění daňové ztráty jakožto nový institut zákona o daních z příjmů („ZDP“), inkorporován novelou č. 299/2020 Sb. s účinností od 1. 7. 2020, zavádí možnost uplatnit vykázanou daňovou ztrátu zpětně za předchozí 2 období. Tento institut byl hojně diskutován a využíván zejména v době koronavirové krize. Je ho ale možné stále aplikovat?

Vláda schválila návrh legislativního znění ozdravného balíčku, který obsahuje soubor novel celkem 62 zákonů. Cílem návrhu je zlepšení salda státního rozpočtu systémovým a dlouhodobě udržitelným způsobem v následujících dvou letech o celkem 150,7 mld. Kč. První čtení v Poslanecké sněmovně proběhne před sněmovními prázdninami tak, aby opatření snižující deficit státního rozpočtu v roce 2024 o 97,7 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.

Generální finanční ředitelství si dovoluje informovat poplatníky záloh na daň z neočekávaných zisků na blížící se lhůtu pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků (dále také jen „oznámení“). Oznámení se podává za poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončené před 1. lednem 2023, tj. typicky za zdaňovací období kalendářního roku 2022. Podle § 38ab odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), se oznámení podává do posledního dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za toto období. Pokud tato lhůta uplynula před 3. červencem 2023, prodlužuje se do 3. července 2023.  

V návaznosti na zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, mělo s účinností od 1. 7. 2023 dojít také ke změnám zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), v oblasti nemovitých věcí.  

V tomto období došlo ke změnám zákona o veřejném zdravotním pojištění a změnám u zdravotního pojištění cizinců, byl novelizován zákon o daňovém poradenství a zákon o auditorech v souvislosti s tzv. whistleblowingem, vyšel pokyn č. GFŘ-D-61 v oblasti vedení spisové agendy a také informace pro poplatníky k příspěvku pro solidární domácnost.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 8/2023 ze dne 20. června 2023, který obsahuje pokyn č. GFŘ-D-61 o umístění spisu na finančních úřadech.