Ing. Veronika Dvořáková

Cílem příspěvku je seznámit čtenáře se základními daňovými povinnostmi při ukončení podnikání fyzické osoby a dále s povinnostmi vůči správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně či dalším orgánům, jako je například živnostenský úřad.

Práce na projektu BEPS1), který je pod dikcí Organizace pro hospodářskou politiku a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development – OECD), započaly již počátkem roku 2013. Završení projektu se očekává do konce letošního roku, přičemž jeho realizací by měla být poskytnuta doporučení k zamezení přesouvání zisků a narušování daňových základen, a tím vyhýbání se daňové povinnosti subjektů. Prioritou je vyřešit problematiku dvojího nezdanění, které se v globálním daňovém prostředí rozmáhá. Pro dosažení takovéhoto cíle bylo v projektu BEPS, resp. akčním plánu BEPS, vytyčeno celkem 15 oblastí, které si dala OECD za úkol zrevidovat a posílit. Jedná se o pravidla, která jsou zacílena na posílení soudržnosti, ekonomické podstaty, transparentnosti a výměnu informací. Projekt BEPS je samozřejmě podporován i Evropskou unií, která vedle toho připravuje svá opatření a doporučení proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem na jednotném vnitřním trhu. Je proto nepochybné, že aplikací BEPS se mezinárodní daňové prostředí změní, a to jak na straně daňových subjektů, tak i správců daně. S jakými změnami se tedy mohou podniky v souvislosti s mezinárodním daňovým plánováním po aplikaci BEPS setkat? V našem příspěvku se zaměříme konkrétně na jednu z oblastí dotýkající se CFC pravidel (Controlled Foreign Company rules), která jsou vytyčena v akčním plánu č. 3 projektu BEPS.

Problematika zdaňování cenných papírů je poměrně složitou oblastí zákona o daních z příjmů . V následujícím textu se tedy seznámíme se základními principy jejich zdanění, přičemž si představíme tři režimy, a to v závislosti na tom, zda se jedná o poplatníka fyzickou osobu nepodnikatele, fyzickou osobu podnikatele či právnickou osobu.

Dne 3.7.2014 byl Vládou České republiky předložen Poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), která by měla nabýt účinnosti dnem 1.1.2015. Návrh novely byl zveřejněn pod sněmovním tiskem č. 252, přičemž na 17. schůzi dne 24.9.2014 již prošel třetím čtením a byl schválen s některými pozměňovacími návrhy. Novela tak byla dne 7.10.2014 postoupena Senátu, který ji na své 26. schůzi dne 23.10.2014 jako senátní tisk č. 343 schválil. Prezident pak zákon podepsal dne 6.11.2014. Jedná se opět o poměrně rozsáhlou novelu zákona o daních z příjmů s celkem 291 pozměňovacími body a 48 přechodnými ustanoveními. Kromě zákona o daních z příjmů jsou v předloženém návrhu řešeny i změny dalších zákonů, jako např. zákona o rezervách či daňového řádu , u něhož dochází k novelizaci zejména z důvodu boje s daňovými úniky. Kromě toho návrh novely ruší projekt jednoho inkasního místa zavedený zákonem č. 458/2011 Sb.

Příspěvek se zabývá problematikou zákonných opravných položek vytvářených podle zákona č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR “). Poukazuje jak na základní principy tvorby zákonných opravných položek, tak také na vybrané komplikované případy, se kterými se lze v praxi setkat, a to s propojením na judikaturu. V této souvislosti upozorňuje i na možnost daňového odpisu pohledávek z hlediska zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).

Příspěvek navazuje na článek z čísla 6/2014, který se zabýval základními principy a novinkami ve zdanění autorských odměn (honorářů) od roku 2014 z pohledu daně z příjmů. My se nyní zaměříme na některé výkladové nejasnosti, které se ohledně zdanění odměn z autorských práv objevují, a to zejména v souvislosti s vymezením předmětu příjmů autora.

Opět se nám nezadržitelně blíží termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, a to za zdaňovací období započaté v roce 2013. Umíme si však poradit se všemi řádky přiznání a správně je vyplnit? Pojďme se nyní s jednotlivými řádky daňové přiznání seznámit a poukázat na další povinnosti spojené s jeho podáním.1)

Článek je pokračováním příspěvku pojednávajícím o obecných (GAAR) a specifických (SAAR) pravidlech proti zneužívání daňových systémů v zemích Evropské unie. V nynějším závěrečném díle se seznámíme s aplikací těchto pravidel ve zbývajících zemích Evropské unie, tj. Bulharsku, České republice, Irsku, Kypru, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Nizozemí, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku.

Daňové aspekty technického zhodnocení hmotného majetku provedeného nájemcem Ing. Veronika Dvořáková, (roz. Sobotková) Ph. D. daňový poradce č. o. 04440 Technické zhodnocení hmotného majetku a jeho daňové řešení představuje...

Článek je pokračováním příspěvku pojednávajícím o obecných (GAAR) a specifických (SAAR)1) pravidlech proti zneužívání daňových systémů v zemích Evropské unie. V nynějším díle se seznámíme s aplikací těchto pravidel v Belgii, Dánsku, Estonsku, Rakousku a Řecku.

Článek navazuje na příspěvek z předminulého čísla 1/2013, ve kterém jsme se zabývali obecnými (GAAR) a specifickými (SAAR) pravidly proti zneužívání daňových systémů v Německu, Francii a ve Velké Británii. V nynějším příspěvku se seznámíme s aplikací těchto pravidel v dalších zemích Evropské unie, a to ve Finsku, Itálii, Portugalsku a Španělsku.