Mária Mikulecká

  • Článek
SD EU ve věci C-334/20 Amper Metal ze dne 25. 11. 2021 zabývající se nárokem na odpočet DPH u reklamních služeb poskytnutých za nepřiměřeně vysokou cenou.
Vydáno: 23. 06. 2022
  • Článek
Ano, čtete správně, že Soudní dvůr Evropské unie zamítl nárok na odpočet daně v režimu přenesené daňové povinnosti, protože dodavatel byl vymyšlený. Zajímalo mě, kdy může dojít k výše uvedené situaci, když v režimu přenesené daňové povinnosti nedochází ke zkrácení daně. Český zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, v § 92a odst. 7 uvádí, že pokud plátce-dodavatel a plátce-odběratel mají důvodně za to, že poskytnuté plnění podléhá režimu přenesené daňové povinnosti (tedy reverse charge), mohou tento režim použít. Může si však odběratel, který má povinnost přiznat daň na výstupu z přijatého zdanitelného plnění, současně uplatnit nárok na odpočet, když úmyslně zatají skutečného dodavatele zdanitelného plnění?
Vydáno: 19. 04. 2022
  • Článek
Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SD EU“) se zabýval předběžnou otázkou předloženou českým Nejvyšším správním soudem a zveřejnil rozsudek C-154/20 ve věci Kemwater ProChemie ze dne 9. prosince 2021.
Vydáno: 21. 03. 2022
  • Článek
Úmyslně jsem vybrala aktuální rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SD EU“) ze dne 9. září 2021 ve věci GE Auto Service Leasing GmbH se spisovou značkou C-294/20 . Dle názvu společnosti, která soudní řízení zahájila, jsem předpokládala, že se bude jednat o složitější otázky – ačkoliv, jedná-li se o finance, každá otázka je složitá.
Vydáno: 19. 12. 2021
  • Článek
„Repetitio est mater studiorum“ – Opakování je matkou moudrosti. Tímto příslovím by se dalo charakterizovat rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie (dále jen „SD EU“), když se po krátké době od zveřejnění rozsudku C-235/18 Vega Internacional musel znovu zabývat tankovacími kartami. Stejně jako u sporu „Vega Internacional“ předběžnou otázku položil Nejvyšší správní soud v Polsku. Jde o rozsudek c-48/20 ze dne 18. března 2021 ve věci společnosti UAB „P“.
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
„Duo cum faciunt idem, non est idem“ – když dva dělají totéž, není to totéž. To samé bude platit i pro tankovací karty, kterými se v poslední době Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SD EU“) již podruhé v krátké době zabýval, a to z pohledu nároku na odpočet daně z přidané hodnoty Tankovací karty jsou velice často a s oblibou využívané. Proto je vhodné se seznámit s judikátem, který upozorňuje na situaci, kdy plátce DPH nebude mít nárok na odpočet daně na vstupu. Předpokládám, že Generální finanční ředitelství připraví informace k tankovacím kartám. V tomto příspěvku seznámím čtenáře s prvním rozsudkem SD EU ve věci C-235/18 Vega International Car Transport and Logistic – Trading GmbH (dále jen Vega International), ze dne 15. 5. 2019.
Vydáno: 22. 09. 2021
  • Článek
„Audentes fortuna iuvat“ – štěstí přeje připraveným. Tak toto latinské přísloví mě napadlo, když jsem si přečetla na stránkách https://curia.europa.eu judikát Soudního dvoru Evropské unie ve věci C-931/19 -Titanium Ltd, ze dne 3. června 2021.
Vydáno: 26. 08. 2021
  • Článek
Dnes jsem si vybrala judikát Soudního dvora Evropské unie (dále jen SD EU) ze dne 18. 5. 2021 ve věci C-248/21 „Skatteverket“. V současné zrychlené době, kdy zákony a různé vyhlášky vznikají tak rychle, že je velký problém se v nich orientovat, má i podnikající osoba velký problém správně a rychle rozhodnout o své případné investici. Předpokládám, že budeme v daňové praxi častěji muset řešit náklady na investici, která se později ukáže jako nesprávné podnikatelské rozhodnutí, tedy zmařenou investici. Uvedený případ je zvláštní v tom, že švédská společnost až po třech letech dospěla k názoru, že švédský zákon o DPH je v rozporu se směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „Směrnice“) a požádala švédského správce daně o vrácení daně na vstupu.
Vydáno: 27. 07. 2021
  • Článek
V současné praxi se často setkávám se situací, kdy plátce daně z přidané hodnoty (dále jen plátce DPH) má výhrady, že musí uhradit státu DPH za své uskutečněné zdanitelné plnění, i když jeho dodavatel mu toto předmětné zdanitelné plnění ještě neuhradil. Ale DPH v tomto případě se přiznat a odvést musí. Běžnou praxí se stává „lustrace odběratele ve veřejně dostupných rejstřících. V případě neuhrazení pohledávky si pak dodavatel – plátce daně hlídá okamžik, kdy může dle § 46 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), provést opravu základu daně u nedobytné pohledávky.
Vydáno: 01. 07. 2021
  • Článek
S účinností od 1. 4. 2019 zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “) zrušil dřívější ustanovení § 44 a 46 a nahradil je novým ustanovením § 46 až 46g, která se zabývají opravou základu daně v případě nedobytné pohledávky.
Vydáno: 19. 04. 2021
  • Článek
V tomto příspěvku se chci věnovat rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) číslo 10 Afs 366/2019 ze dne 3. června 2020. Nejvyšší správní soud ve své právní větě uvedl: „Jen proto, že se stavba stala po roce 2014 součástí pozemku, na němž je zřízena, nelze podrobit zdanění příjem do té doby daňově osvobozený.“
Vydáno: 15. 02. 2021
  • Článek
Zmařená investice, nebo jenom změna užívání? Tak tyhle otázky jsem si kladla, když jsem si přečetla rozsudek Soudního dvoru Evropské unie (dále jen „SD EU“) ve věci C-374/19 ze dne 9. 7. 2020 německé společnosti provozující pečovatelský dům.
Vydáno: 26. 10. 2020
  • Článek
Nedobytná pohledávka není zrovna lehké ani příjemné téma, ale plátce daně z přidané hodnoty (dále jen plátce DPH), coby dobrý hospodář se snaží průběžně sledovat úhrady svých pohledávek. Neuhrazená pohledávka je problém, ale když se bude dlužný odběratel nacházet v exekučním nebo v konkurzním řízení, může dodavatel – plátce DPH po splnění zákonných podmínek provést opravu základu daně ze své nedobytné pohledávky, a tak uplatnit nárok na DPH, která při uskutečnění zdanitelného plnění byla odvedená státu.
Vydáno: 15. 09. 2020
  • Článek
Rozsudek SD EU ve věci „dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce u jiného zaměstnavatele dle ustanovení zákoníku práce“ z pohledu daně z přidané hodnoty Ing. Mária Mikulecká Jenomže, Soudní...
Vydáno: 01. 07. 2020
  • Článek
Nová definice stavebního pozemku, která je platná od ledna roku 2016, vymezuje stavební pozemek jako pozemek určený k zástavbě a stanovuje vlastnosti, které takový pozemek pro účely DPH musí splňovat nebo vyznačovat. Důvody nové definice můžeme například najít v senátním tisku č.901: „Cílem zákonodárce bylo zamezit obcházení daně při dodání pozemků určených pro zastavění konkrétní stavbou, ke kterému docházelo v období do konce roku 2015. Šlo o případy, kdy pozemky již připravené a určené k zastavění byly osvobozené od daně s využitím různých postupů spočívajících například v provedení některých prací tak, aby byly provedeny mimo vlastní pozemek a dokončeny po dodání pozemku“.
Vydáno: 22. 05. 2020
  • Článek
Myslím si, že skoro každý rád využije službu, která je praktická, přehledná a vhodná pro daný typ podnikání. Za takovou službu považuji také palivovou resp. fleetovou kartu různých českých i zahraničních společností – např. CCS, DKV, EuroShell atd.
Vydáno: 02. 03. 2020
  • Článek
Naši klienti často polemizují o datu uskutečnění zdanitelného plnění při stavebních a montážních pracích. V předkládaných smlouvách mají často ujednání, že až sepsáním protokolu o předání a převzetí stavebního díla, případně bezvadnosti díla dojde k uskutečnění zdanitelného plnění. Jenomže český zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), v § 21 odst. 4 písm. a) definuje, „že zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo“ …
Vydáno: 12. 02. 2020
  • Článek
Dlužníka nemá většinou nikdo rád, o to víc plátce daně z přidané hodnoty, který nemá zaplacenou fakturu za svou ekonomickou činnost, ale státu již musel odvést zákonem vyčíslenou částku DPH. Případnou opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení bylo možné provést dle § 44 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), platného do 31. 3. 2019.
Vydáno: 22. 12. 2019
  • Článek
Nevím, jestli máte zkušenosti s podáváním žádostí o vrácení daně na vstupu s místem plnění v jiném členském státě dle § 82 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Tato žádost má své specifika, především podávaní žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Správce daně proto také všechny své úkony vůči žadateli o vrácení daně činí také elektronicky, které doručuje na elektronickou adresu uvedenou v žádosti o vrácení daně – tedy na uvedenou e-mailovou adresu. A to už z podávání kontrolního hlášení víme, že doručením se pak rozumí odeslání datové zprávy na uvedenou elektronickou adresu. V tomto okamžiku vyvstává případný problém, protože žadatel se nemusí z různých objektivních důvodů seznámit s odeslanou e-mailovou zprávou, ale přitom platí, že odesláním e-mailové zprávy je tato zpráva doručená a rozbíhá se lhůta pro reakci na případnou výzvu správce daně.
Vydáno: 06. 11. 2019
  • Článek
Po dlouhé době jsem se zabývala tak jednoduchou záležitostí, jakou je záloha na zdanitelné plnění. Jenomže, po dvou měsících od úhrady zálohové faktury se smluvní strany dohodly, že smlouvu zruší a zaplacenou zálohu dodavatel vrátí odběrateli. Dle domluvy se záloha měla vrátit odběrateli do šesti měsíců od ústní domluvy, ale odběratel požadoval vystavení opravného daňového dokladu ke dni ústní domluvy. V daném případě se smluvní strany sice domluvily, že záloha bude vrácena, ale jak postupovat v případě, když dodavatel zálohu nevrací a odběratel si uplatnil nárok na DPH z daňového dokladu o přijaté platbě.
Vydáno: 02. 10. 2019
+ Zobrazit dalších 20