Dokumenty - strana 64

Klient si koupil pozemek, jedná se o ornou pudu, je to tak v katastru. Staví tam dům. Zatím to není dostavené. Je potřeba udělat přiznání z nemovitosti už teď, nebo až se dům dostaví? 

Zpracovávám účetnictví pro OSVČ, která má přijmy výhradně z pronájmu §9 ZDP. Pronajímá nemovitost - prodejnu potravin, vedeme daňovou evidenci, plátce DPH. V rámci této činnosti má v majetku zahrnuto osobní vozidlo, které používá v plném rozsahu k ekonomické činnosti a při jeho pořízení byl uplatněn odpočet DPH v plné výsi. V roce 2023 se stala dopravní nehoda. Vzhledem ke stavu vozidla po nehodě bylo vyřazeno z evidence OSVČ prodejem s DPH a do nákladů zahrnuta zůstatková cena vozidla. Všechny tyto příjmy a výdaje jsou vedeny pod § 9 ZDP. Vzhledem k tomu, že vozidlo bylo pojištěno i havarijně, poskytla pojišťovna ještě v roce 2023 pojistné plnění ve výši 300 000 Kč. Nejsem si jistý, zda zařadit tento příjem do § 9 nebo zda je správně uvedeení pojistného plnění pod § 10 ZDP bez dalších výdajů. Nevím, jak by tuto situaci posuzoval FÚ, kdy budou příjmy v § 9 vyšší o 300 Kč s porovnám k odvodům DPH a základu daně za rok 2023. 

Zaměstnankyně se na mě obrátila s prosbou, že chce podepsat Prohlášení poplatníka. Nechce ale měsíčně uplatňovat základní slevu na poplatníka, ale chce měsíčně uplatňovat jen slevu na svoje dvě děti. Takže to chce vlastně tak, že měsíčně bude uplatňovat svoje dvě děti, ale základní slevu na poplatníka si pak nechá celou částkou až do daňového přiznání. Setkala jsem se situací, že má poplatník podepsané prohlášení, ale neuplatňuje žádné slevy. S touto situací jsem se ještě nesetkala. Je toto vůbec možné? Není nějaká návaznost na to, že se nejdřív musí uplatnit měsíčně sleva na poplatníka a až následně další slevy (například právě na děti)? Vysvětlovat, že se jí spíše vyplatí uplatňovat slevu na poplatníka a děti nechat až do přiznání nemělo cenu, takže mě jen zajímá, jestli tato možnost s neuplatněním slevy na poplatníka, lze. Děkuji za odpověď

Zaměstnavatel chce poskytnout zaměstnancům stravenkový paušál, a to po pěti odpracovaných letech. Tedy prozatím bude poskytovat pouze jednomu zaměstnanci. Nebude to považováno za diskriminační vůči ostatním zaměstnancům?

Naše zaměstnankyně nastoupila dne 1. 5. 2023 na penežitou pomoc v mateřství s adoptovaným dítětem. Dne 23. 8. 2023 nastoupila na rodičovskou dovolenou. Adoptované dítě dovrší dne 26. 8. 2024 věku tří let, zaměstnankyně by se tedy měla vrátit do zaměstnání. Program nám spočítal nárok na dovolenou pro rok 2024 ve výši 328 dnů. Tento nárok se skládá z 8 hodin, které nebyly vyčerpány v roce 2022 a byly převedeny do roku 2023, plného nároku 160 hodin za rok 2023 (zaměstnankyně žádnou dovolenou nečerpala) a plného nároku za rok 2024, tedy 160 hodin. Domnívám se, že tento výpočet je chybný, protože nárok 8 hodin z roku 2022 by měl propadnout a dovolená za rok 2024 by se měla krátit dobou, kterou zaměstnankyně strávila na rodičovské dovolené. Prosím o informaci, jaký nárok na dovolenou naší zaměstnankyni vznikne v roce 2024. 

Když je zaměstnanec například v kanceláři a má standardní pracovní dobu 8 hodin denně, 40 hodin týdně. Když onemocní, tak prvních 14 dní zaměstnavatel mu proplácí pracovní dny. Ale když je varianta, kdy pracovník pracuje v restauraci, má směny, krátký a dlouhý týden. A když onemocní a je to pracovní den, ale pro tohoto zaměstnance je to volno (ačkoli to není sobota a neděle). Tak zaměstnavatel mu proplácí nemoc, jak? Vypočítávám náhradu za den nemoci nebo beru to tak, že pro zaměstnance to bylo volný den, a tím pádem ten den neproplácím? 

Poplatník zrušil životní pojištění. které si dříve uplatňoval jako nezdanitelnou částku a zároveň mu přispíval zaměstnavatel. Nezdanitelná částka dělala 12.000,- Kč, zaměstnavatel přispěl 6.000,- Kč. Kdy musí podat daňové přiznání dle §38g ZDP? 1) Má pouze příjmy ze závislé činnosti u jednoho zaměstnavatele, podepsané prohlášení - 12.000,- Kč se vejde do hranice 20.000,- Kč - 38g/2 ZDP, ale §38g/5 ZDP ho donutí podat daňové přiznání i když se jedná pouze o částku 6.000,- Kč? 2) Poplatníka v paušálním režimu obdobným způsobem vyhodí (i když je tam hranice 50.000,- Kč) z paušální daně, jestliže přispíval zaměstnavatel? Nebo se do limitu počítají obě dvě částky, jak nezdanitelná 12.000,- Kč, tak příspěvek od zaměstnavatele 6.000,- Kč?

OSVČ v lednu 2023 přerušila činnost, následně v říjnu činnost ukončila. Ke dni ukončení byly na skladě nespotřebované zásoby. Nyní v DP za rok 2023 bude zvýšen základ daně o výši nespotřebovaných zásob. Bude výše nespotřebovaných zásob základem daně pro výpočet SP a ZP? V roce 2023 neměl podnikatel žádné příjmy ani výdaje. (DPH ze zásob bylo odvedeno.) 

Podnikatel OSVČ, fyzická osoba uplatňuje výdaje paušálem. Fakturuje provedenou práci přes agenturu, která si strhne poplatek a na účet mu pošle platbu sníženou o výši tohoto poplatku. Měsíčně jde až o 170 euro. Do daňového přiznání se bude uvádět jako příjem částka fakturovaná nebo ta, která skutečné přišla na účet, tedy snížená o poplatek?

OSVČ, neplátce DPH uplatňuje výpaje paušálem z příjmů. Má neřemeslnou živnost - 60% paušál. 15.10.2023 přerušil činnost, kterou do podání daňového přiznání neobnoví. Poslední fakturu vyfakturoval 15.10.2023, příjmy mu na účet přišly ještě v listopadu a v prosinci 2023. Může i k těmto příjmům uplatnit 60% paušální výdaje? K 31.12.2023 má již všechny vydané faktury zaplacené, nemá žádnou pohledávku. Na přehledu OSSZ a ZP bude uplatňovat 10 měsíců hlavní činnosti, uvede zde všechny příjmy, které mu přišly za rok 2023 + 60% výdaje. Je tento způsob správný?

OSVČ, podnikání v řemeslné živnosti, uplatňuje výdaje procentem z příjmu ve výši 80 %. Od 1.9.2023 má manželku jako spolupracující osobu. (Do 31.8.2023 nebyli manželé). Příjmy v roce 2023 činily 3 185 560 Kč. Jak správně rozdělit příjmy a výdaje na manželku v maximální výši?

Malá společnost oceňuje zásoby vytvořené vlastní činností skutečnými vlastními náklady. Ve vnitřní směrnici je upraveno, že tyto vlastní náklady zahrnují přímé náklady, a to přímý materiál (spotřeba základních surovin při výrobě), přímé mzdy (hrubé mzdy zaměstnanců, kteří se přímo podílí na výrobě dané zakázky včetně pojistných odvodů), přímé cestovné (cestovní náhrady přímo související s danou zakázkou) a ostatní přímé náklady (subdodávky, které jsou nedílnou součástí výrobku). Neobsahuje žádné další přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě jako energie (které nejsou moc vysoké) a odpisy výrobní stavby. Navíc zpravidla byly větší zakázky v rámci roku dokončeny. Ale nyní jedna větší zakázka zůstává k 31.12. nedokončená. Vzhledem k tomu, co už jsem se zde dočetla a že §25 odst. 5 zákona o účetnictví obsahuje slovo „POPŘÍPADĚ“, chápu správně, že je volbou účetní jednotky, zda si sama stanoví, zda bude rozpočítávat nepřímé náklady? Pokud si účetní jednotka ve vnitřní účetní směrnici o oceňování zásob vlastní činnosti sama nestanoví to, co je napsáno za slovem „popřípadě“, pak to nemusí zahrnovat?

Společnost, která je zároveň správce budovy pro jinou společnost, která tuto budovu používá pro pronájem prostor k nebytových účelům, poskytuje dle vnitřního předpisu paušální náhradu za praní stejnokroje (sukně, košile, sako- vše poskytl zaměstnavatel) pro recepční budovy a firemního oblečení, stejnokroje pro úklid, ostrahu a údržbu domu. Paušál je stanoven dle kalkulace, který vychází z ceníku prádelny, která zajišťuje praní takovýchto oděvů a poskytuje se jen za pracovní dny, které zaměstnanci odchodí /tj. vyjímá dny dovolené, nemoci, neplaceného volna, překážek na straně zaměstnanců apod. Je stanovení paušálu takto v pořádku? Dotazy: pokud tento paušál je součástí služeb správy budovy je možné ho účtovat předpisově jako 518/333 nebo spíše 548/333?

Firma má kromě zaměstnanců pracujících v ČR i zaměstnance pracujícího v SK. Zaměstnanci v SK vyplácí mzdu v EUR, zaměstnanec má stále stejnou mzdu. Firma používá pro přepočet EUR denní kurz ČNB. Čistá mzda za 11/2023 pro zaměstnance pracujícího v SK má být 30.000.- Kč. Účetní zaúčtovala mzdy za 11/2023 dne 30.11. Dne 30.11. byl kurz ČNB 24,29 Kč/EUR. Mzdu firma odešle zaměstnanci dne 8.12.2023. Kurz ČNB byl v den odeslání mzdy 24,355 Kč/EUR, čistá mzda je odesílána z eurového bankovního účtu. Jak se výplata mzdy projeví v účetnictví? 1) Závazek k proplacení čisté mzdy je v korunách na Dal účtu 331 ve výši 30.000.- 2) Jakým kurzem má být mzda k úhradě přepočítána? Kurzem 24,29 ke dni zaúčtování mezd, nebo 24,355 ke dni výplaty? 3) Zaměstnanec předpokládám stále stejný příjem v EUR. Je možné, aby pro přepočet mezd na EUR používala firma po celý rok pevný roční kurz ČNB platný k 1.dni daného roku s tím, že na přepočty ostatních cizoměnových transakcí (faktury a jejich úhrady) by firma používala i nadále denní kurz ČNB, případně by tento pevný kurz používala na veškeré cizoměnové transakce?

Finanční správa sleduje v médiích informace o vývoji situace ohledně společnosti Liberty Ostrava, která je nejen velkým zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji, ale i obchodním partnerem a často většinovým nebo jediným odběratelem služeb řady menších společností v regionu. Někteří dodavatelé a obchodní partneři této společnosti se již obrátili na finanční úřady s žádostmi o radu či pomoc v obavě z toho, že v důsledku druhotné platební neschopnosti nebudou schopní řádně a včas plnit své daňové povinnosti. Finanční správa proto předkládá následující praktickou informaci, jež shrnuje možnosti dodavatelů, které jim v tomto ohledu dávají daňové předpisy.

Téměř 8 tisíc hlasujících, 79 nominovaných a 10 vítězů. To jsou čísla, která stojí za prvním ročníkem soutěže SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2023. Tato historicky první soutěž spojuje síly dvou již etablovaných profesních soutěží, a to Daňař & Daňová firma roku a Účetní roku. Vedle ocenění těch nejlepších z nejlepších je záměrem nového konceptu soutěže též zdůraznit jedinečnost a vzájemnou provázanost daňové a účetní profese.

Sledujeme za vás: Finanční správa upřesnila přístup ke zdanění firemních školek coby zaměstnaneckého benefitu. Daňový režim má vycházet z ceny obecních školek. Ministerstvo financí představilo novou možnost daňové podpory u investičních nebo spořicích produktů určených pro zabezpečení na stáří (tzv. DIP). Obce, neziskové organizace a církve mají možnost získat dotaci, která pokryje až 85 % nákladů na výstavbu, rekonstrukci nebo pořízení sociálních bytů. Povinné ručení se rozšiřuje na elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka.

Uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu se řídí obecně platnými pravidly, která vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u služeb v oblasti kultury a sportu. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na tyto služby vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena aktuálně platná pravidla, za nichž se od 1. 1. 2024 u služeb v oblasti kultury a sportu, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní snížená sazba daně ve výši 12 %.

Zpracovávám Přiznání k DPH fyzické osobě. FO uskutečňuje plnění jak v základní sazbě DPH, tak i osvobozená plnění bez možnosti odpočtu DPH. DPH z přijatých zdanitelných plnění nelze jednoznačně přiřadit k uskutečněným plněním (PHM, tel. poplatky). Z tohoto důvodu je DPH na vstupu kráceno v daném roce koeficientem, který je k 31. 12. přepočítán a DPH je vypořádáno. FO má vedle příjmů z podnikání též příjmy z pronájmu bytu, který není zahrnut do obchodního majetku. Na základě informace ze školení k DPH i tento příjem uvádím v daňovém přiznání na ř. 50. A následně tato hodnota vstupuje do hodnoty vypořádacího koeficientu, resp. zálohového koeficientu následujícího období. K tomuto druhu příjmu z pronájmu se neváží žádná přijatá zdanitelná plnění. Během minulých období došlo k podstatnému útlumu služeb, které generují DPH na výstupu a převažují osvobozená plnění, a to zejména příjmy z pronájmu bytu. Což vede k zásadnímu snížení hodnoty koeficientu pro krácení DPH na vstupu. Prosím proto o sdělení, zda výše uvedený postup je v souladu se zákonem o DPH , případně prosím o posouzení, jak správně postupovat.