Dokumenty - strana 65

Fyzická osoba OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupila osobní vůz, zařadila ho do obchodního majetku (dlouhodobý hmotný majetek) a uplatnila odpočet DPH v plné výši. Po celou dobu používala auto pouze pro podnikání. V prosinci 2023 chce auto vyřadit z obchodního majetku do osobního užívání. Dotaz – má být odvedena DPH dle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5? Případně v jaké výši, byl by k tomu potřeba znalecký posudek? V případě, že by se vyřazovalo auto z obchodního majetku do osobního užívání, které bylo pořízeno v roce 2020, byl by postup stejný?

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace u vybraných účetních jednotek slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky 1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.

Součástí tzv. „konsolidačního balíčku“, resp. zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, se stala, jako nová část třicátá pátá, i novela zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2024 (dále „novela zákona“). Z přechodných ustanovení vyplývá odlišná úprava pro použití některých ustanovení novely zákona.

Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně odečíst dle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).

Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně odečíst dle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).

Práce z domova, home office, přesněji řečeno výkon práce na dálku, tedy z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je tradiční pracovněprávní institut, který zejména v době po nástupu pandemie onemocnění covid-19 zaznamenal významný rozvoj v praktickém využívání. Na tento rozvoj reagovala i legislativa, která se od původní spíše minimalistické úpravy tohoto institutu poměrně výrazně změnila. Následující článek se tedy zabývá úpravou výkonu práce z domova ve světle změn a praktických zkušeností posledních let.

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů1) ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob se stručným shrnutím nejdůležitějších změn. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů.

Vystudoval VŠE v Praze. Od roku 1990 pracoval na Ministerstvu financí v odboru nepřímých daní a podílel se na přípravě zákona o DPH, který nabyl účinnosti 1. 1. 1993. Od roku 1993 působil na Ministerstvu financí jako vedoucí oddělení legislativy DPH a v této funkci se také podílel na přípravě a projednávání nového zákona o DPH, který nabyl účinnosti dnem vstupu České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004. Dlouhodobě působí jako lektor a autor řady publikací a článků k DPH, podílel se na vzdělávání pracovníků územních finančních orgánů. Od roku 2004 působí v soukromé poradenské sféře (firma BVO.CZ s.r.o.), v níž se specializuje na poradenskou činnost v oblasti DPH. Vedle poradenské činnosti se věnuje také lektorské a publikační činnosti v oblasti DPH.

Vzdělání: Střední ekonomické škola Beroun a Vysoká škola ekonomická Praha, obor ekonomické informace a kontrola; Pracovní zkušenosti: 1972–1974: PZO MOTOKOV Praha, 1974–1986: Drůbežářský průmysl koncern Praha, 1986–1993: Ministerstvo zemědělství, odbor financování potravinářského průmyslu, 1993–2006: ekonom, účetní v podnikatelské sféře, 2006–dosud: Ministerstvo financí, odbor Daně z příjmů a účetnictví

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze v roce 1985. Od roku 1993 do roku 2009 působila jako auditorka výrobních a obchodních organizací. Od roku 2009 do současnosti pracuje v oboru účetnictví veřejného sektoru na resortech Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí. Je spoluautorkou reformy účetnictví veřejného sektoru započaté od r. 2010. Věnuje se také přednáškové a autorské činnosti v oblasti účetnictví, publikuje odborné články, zodpovídá na dotazy čtenářů a posluchačů. Vydala publikace týkající se zásob v maloobchodě, účetní problematiky likvidace a konkurzu a inventarizace.

Zaměstnanec vykonává jeden druh práce na poloviční úvazek (4 hod. denně) na HPP a dále vykonává jinou činnost na DPČ pro stejného zaměstnavatele. Dle interního předpisu poskytuje zaměstnavatel stravenkový paušál všem zaměstnancům na HPP, DPČ, DPP, pokud odpracují alespoň 3 hodiny za směnu. Pokud zaměstnanec odpracuje za jeden pracovní den 4 hod. na HPP a 3 hod. na DPČ, jaký mu vznikne nárok na stravenkový paušál? Sčítá se odpracovaná doba u jednoho zaměstnavatele pro účely stravenkového paušálu tj. 7 hod. za směnu = 1× stravenkový paušál nebo by mohl dostat 2× stravenkový paušál tj. 1× za HPP a 1× za DPČ?

Jsem OSVČ - plátce DPH, povinně z obratu. Většina mých klientů jsou neplátci, náklady na podnikání nemám téměř žádné, ani žádný podnikatelský majetek. Rád bych se tedy nevýhodného plátcovství nějak zbavil. Přemýšlím, že bych založil spol. s.r.o. neplátce - na tu bych provozoval svoje podnikání, než bych se jako OSVČ dostal za posledních 12 měsíců s obratem pod 2. mil a pak bych svoji fakturaci rozděloval mezi OSVČ-neplátce a sro-neplátce tak, abych nikde nepřekročil obrat 2 mil. Moje hlavní motivace je vyhnout se plátcovství. Fakturaci mezi OSVČ a sro bych rozděloval náhodně, neposkytuji žádné dvě logicky oddělitelné služby. Je takový souběh legální?

Fyzická osobacelý rok 2023 pracuje jako postdoktorand na Univerzitě v Kanadě a také tam celý rok žije. Současně obdržel v ČR od Ústavu informatiky na základě smlouvy o poskytnutí služeb, souvisejících s vědeckým výzkumem, pravidelně od srpna do prosince 4 000 Kč (celkem 20 000 Kč), částky nebyly zdaněny. Bude FO tento příjem danit v ČR nebo v Kanadě a který limit pro ni bude platit? 

Společnost si dodavatelsky pořídila montáž FVE na střeše haly. Společnost obdržela fakturu v celkové částce (v této částce je zahrnuto jak technologická část- panely atd., tak stavební část- úprava střechy atd.). K této faktuře obdržela položkovou nabídku s rozpisem jednotlivých položek. Je mi jasné, že technologická část se bude odepisovat dle § 30b ZDP a stavební část se zařadí jako technické zhodnocení haly. Součástí položkové nabídky jsou ale i položky jako např.: doprava materiálu, manipulace, administrativa ERU, projektová dokumentace, revizní zpráva atp. Dále pak do pořizovací ceny investice vstupují náklady jako např.: stavební povolení, různé poplatky, popř. administrace žádosti o dotaci. Jakým způsobem by měly být zařazeny tyto výše uvedené náklady? Je možné tyto ostatní náklady rozdělit a zařadit např.: v poměru ceny technologické a stavební části investice? V případě, že společnost obdrží dotaci na realizaci investice v celkové výši (není specifikováno, zda na „stavební či technologickou část“), jakým způsobem potom snížit pořizovací cenu jednotlivých částí? Lze dle Vašeho názoru snížit pořizovací cenu stavební části a technologické části opět v poměru ceny technologické a stavební části investice?

Svým zaměstnancům zřizujeme volnočasové karty od společnosti Pluxee (Sodexo) a nabíjíme je jednorázovou roční částkou. Tuto částku v období nabití budeme tedy nyní považovat za benefit u zaměstnance osvobozený od zdanění, do hranice 21 983,50 Kč. Je to tak správně? Tyto finanční prostředky se nabíjejí na karty tzn. zaměstnavatel musí zaplatit za zřízení každé nové karty, za výměnu ztracené a výměnu expirující karty a s tím souvisí i manipul, poplatek vázaný na celou dodávku aktuálně objednaných karet (paušál za jednu dodávku všech karet spadající pod konkrétní objednávku). Jsou i tyto náklady hrazené zaměstnavatelem náklady spadající do výše uvedeného limitu, musí projít evidencí pro ,... ? Jak se na ně nyní dívat z pohledu zaměstnavatele (daňový náklad/nedaňový náklad) a jak z pohledu zaměstnance? Z našeho pohledu by byla ideální cesta zaúčtovat jako nedaň. náklad a zaměstnancům nedodaňovat a nepočítat do limitu.

Společnost s.r.o. (plátce DPH), chce nakupovat použité zboží od FO, bez faktury jen na smlouvu. A pak toto použité zboží prodávat. Prodávat dal jak FO tak i pro PO. Také zda je nějaký režim pokud budou nakupovat to použité zboží v EU a popřípadě i prodávat do EU nebo do třetích zemí. Jsou nějaké omezení v nákupu takového použitého zboží cenově nebo množství?

Plátce paušální daně v ČR, pracuje jako lesní dělník v Německu. Chce si tyto služby vyfakturovat jako identifikovaná osoba německému plátci. Je tento postup v pořádku?

Poskytujeme zaměstnancům stravenky, které mají vyšší hodnotu než maximálně daňově uznatelné stravné na pracovní cestě pro 5-12 hodin. Na úhradě stravenek se zaměstnanec nepodílí. Stravné při vyúčtování pracovních cest není možné z technických důvodů v korporátním programu navýšit, nepočítal by rozdíl k dodanění. Proto bychom chtěli tento rozdíl zaměstnancům na pracovní cestě dorovnat formou stravenky s drobnou hodnotou, aby dostal zaměstnanec po dodanění od 1. 1. 2024 přibližně stejně v obou případech. V interní směrnici máme stanoveno, že pokud má zaměstnanec nárok na stravné, nemá nárok na stravenku v ten samý den. Změnili bychom pravidlo tak, že v případě pracovní cesty pouze pro 5-12 hodin, kdy by toto stravné nebylo kráceno z důvodu poskytnutého jídla, obdrží zaměstnanec i stravenku v oné drobné hodnotě. Tato stravenka by byla pro společnost daňově neuznatelná, na straně zaměstnance by se dodaňovala. Je to takto možné provést?