Digitalizace, elektronizace - strana 3

Téma přístupnosti webových stránek není v českém prostředí tématem novým, rozruch kolem přístupnosti webových stránek však vzbudil zákon č. 99/2019 Sb. , o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, z dubna roku 2019. Jaké povinnosti přináší zákon o přístupnosti pro obecní weby? Jaká jsou pravidla, která by měl přístupný web splňovat?

Daňový řád byl v nedávné době obohacen o novelu, která nabyde účinnosti 1. 1. 2021. Počínaje tímto datem dojde k mnoha větším či menším změnám. Smyslem tohoto článku je poukázat na ty nejdůležitější a nejzajímavější z nich. Samotná novela je pomyslným druhým pokusem. Ten první skončil neslavně dne 22. 4. 2020, kdy Poslanecká sněmovna nedokázala obhájit svou původní verzi zaslanou do Senátu. Hlavním bodem sváru se přitom stala lhůta pro vrácení odpočtů daně z přidané hodnoty, kterou Ministerstvo financí chtělo prodloužit z 30 na 45 dní. Aktuální novela prováděná zákonem č. 283/2020 Sb. , je tak druhým pokusem, který již od předešlé kontroverze zcela upustil. To mu zajistilo relativně hladký průchod legislativním procesem.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 1 Afs 214/2019 , www.nssoud.cz

Od 1. 1. 2020 se v Ostravě nedají v místní hromadné dopravě (dále jen MHD) koupit papírové jízdenky. Uhradit jízdné MHD v Ostravě lze podle informací Dopravního podniku Ostrava, a. s. provést buď platební kartou Visa či MasterCard, ODISkou, SMS zprávou z mobilu, anebo tzv. kreditní jízdenkou. Tato kreditní jízdenka je v podstatě kartička nabitá na určitý počet jízd. Lze ji zakoupit v automatech nebo v prodejnách dopravního podniku. Její nejnižší cena je 100 Kč a je použitelná v zásadě pro 5 jízd, je přenosná, může být použita i pro více osob a má platnost 180 dní (má ale i jiné možnosti použití).

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili aktuální expertní příspěvky. Zaměřujeme se na problematiku náhrady škody způsobené při výkonu daňové správy, zdanění digitální ekonomiky, správný formát a strukturu podání při správě daní nebo na soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem.

Následující článek je zaměřen na problematiku správného formátu a struktury podání při správě daní. Jeho cílem není dojít k jedinému správnému názoru, spíše poukázat na judikaturní vývoj a otevřené otázky s ním spojené. Můj osobní názor na celou problematiku je takový, že celá níže uvedená „kausa“ elektronických podání je jen neblahým důsledkem výše uvedené judikatury Ústavního soudu, když právě zpochybnění či narušení způsobu sběru dat je velmi účinným nástrojem, jak dva neoblíbené kontrolní instituty na určitou dobu eliminovat. Výsledkem však je, že oba dva v právním řádu fungují nerušeně dál, bohužel ale byly otevřeny a otevřeny zůstaly otázky jiné.1)

Článek demonstruje klíčové principy zdaňování prodejců využívajících distribuční kanály Amazonu či obdobných platforem, upozorňuje na možné kritické body z pohledu identifikace daňových povinností prodejce a jejich plnění a také ukazuje trend zdanění prodejců Amazonu v blízké budoucnosti se zaměřením na zásadní změny v Evropě a nedávný přelomový judikát v USA, který mění principy fungování sales tax ve státech USA právě pro prodejce využívající platformy typu Amazon.

Správa daní je specifickou oblastí výkonu veřejné správy, což se promítá zejména do toho, že probíhá podle zvláštního procesního předpisu, zcela vylučujícího aplikaci správního řádu .1) To však není jediné specifikum správy daní. Zejména v poslední době se středem pozornosti stává další zvláštnost správy daní – způsob určení závazných formulářů pro účely správy daní a jejich strojové reprezentace pro účely elektronického podání. 2)

V tomto příspěvku si naznačíme postupy pro „efektivní“ vedení účetnictví, tj. jak účtovat, aby účetnictví bylo co nejméně pracné, a tedy co nejméně časově náročné. Přitom ale, aby bylo vedeno správně a poskytovalo veškeré potřebné výstupy pro všechny uživatele (výkazy, informace pro řízení atd.). Zmíníme se tedy o tom, jak využívat možností moderních účetních softwarů a elektronické komunikace, jak využívat vnitřních kontrolních vazeb v účetnictví k průběžné kontrole účtování atd.

Proces postupné digitalizace společnosti pokračuje tempem převyšujícím představy řady spisovatelů sci-fi literatury, přičemž klade nemalé požadavky na běžné uživatele v podobě nutnosti přizpůsobení se tomuto trendu posledních let. Změny se nevyhnuly ani oblasti elektronického podepisování, identifikace a autentizace, tedy oblasti, kterou u nás donedávna upravoval zákon č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. Tím základním posunem byla několik let připravovaná nová úprava v rámci Evropské unie, která byla schválena jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „eIDAS“). Na toto nařízení navázala tuzemská legislativa v podobě jednak nového zákona č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a dále zákona č. 298/2016 Sb. , 1) kterým bylo upraveno několik desítek jiných předpisů. V současné době probíhá připomínkové řízení k návrhu zákona o elektronické identifikaci, který doplňuje předchozí legislativní změny a přináší některé nové instituty a podmínky.