Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 9

Klient - s. r. o., český plátce DPH, objednal v lednu 2022 z Velké Británie zboží. Celní odbavení proběhlo v Německu, kde bylo uhrazeno pouze clo. Notebooky byly dále dopraveny odběrateli přímo do Polska. Trasa zboží byla tedy VB - Německo - Polsko. Faktura na nákup zboží byla vystavena z VB na českého plátce DPH a ten pak vystavil fakturu polskému odběrateli. Jak tuto záležitost pojmout v rámci přiznání k DPH a zda se případně český plátce nemá povinnost registrovat v Německu k DPH?

Jak vyčíslit základ daně při dovozu zboží z Číny? Na faktuře do dodavatele je uvedena dodací podmínka DDP by train za USD 1,037. Bohužel nám neumí/nechce dodat žádné jiné doklady k dopravě či proclení. 

Český plátce DPH doveze zboží z Číny do ČR s dodací doložkou DDP (s dodáním clo placeno). Český plátce DPH má tedy k dispozici pouze fakturu (commercial invoice), na které jsou uvedeny a oceněny tyto položky: zboží, doprava a položka DDP to Czech Republic. Jedná se o dovoz zboží ve smyslu zákona DPH, který se vykazuje v DP na ř. 7 ,8 a zároveň na řádku 43, 44 pouze na základě této faktury ? Nebo se takto sjednaný dovoz zboží v přiznání k DPH nevykazuje (není předmětem daně)? Jedná se však o dodání zboží ze třetí země na území ES. Jaký je tedy správný postup při sestavení přiznání k DPH a jaké doklady musí mít český plátce DPH k dispozici ?

Pokud koupíme ojeté vozidlo v Německu, je třeba ho proclít? Vozidlo bylo hrazeno v hotovosti v Německu ve výši 12 000 EUR. Jedná se o porušení vyhlášky, když k platbě došlo v Německu a ne v ČR? Jde o to, že bazar trval na úhradě v hotovosti.

Fyzická osoba, podnikatel, koupil zánovní vozidlo v Německu za 12 400 EUR v hotovosti. Je to problém z hlediska naší vyhlášky o omezení plateb v hotovosti? Dále prodejce řekl, že stačí vozidlo přihlásit na policii v ČR. Je třeba vozidlo také proclít?

Neplátce (s. r. o.) objednává a chce nakoupit zboží z členské země EU od plátce za 30 000 EUR, prodávající nabízí zboží bez DPH. Může vůbec nastat tato situace, že takový dodavatel (plátce) prodá bez DPH?

Prosím o vysvětlení nového režimu IOSS. Jsem plátce DPH registrovaný v ČR a můj dodavatel mi na fakturu uvedl IOSS a číslo a text Customs cleared in Belgium, Zero rated EC goods income. Je to právnická osoba, která má sídlo ve Velké Británii. Faktura od něj obsahuje tři položky, kdy první dvě položky jsou ve výši 300 GBP, třetí položka je ve výši 50 GBP, celková fakturovaná částka GBP 650. Je faktura vystavená správně? Musím fakturu dodanit DPH v ČR? Pokud ano, na jakém řádku daňového přiznání má být uvedena.

Fyzická osoba, podnikatel, nakoupil ze zahraničí (Bulharsko) palivo - dřevní pelety k vytápění provozovny v celkové částce 3716 EUR. Má podnikatel v ČR ještě povinnost vyplňovat nějaký dokument ohledně cla a jak je to z pohledu DPH, sazba je 15 %. Jedná se prosím o přenesení daňové povinnosti? Kromě faktury má podnikatel k dispozici mezinárodní nákladní list (CMR). 

V článku jsou nejprve stručně vysvětlena obecná základní pravidla pro uplatňování daně při dovozu zboží, která se novelou zákona nemění. V návaznosti na to jsou vysvětleny podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží a základní principy nového zvláštního režimu pro přiznávání daně při dovozu zboží nízké hodnoty.

Novela zákona o DPH č. 355/2021 Sb. ze dne 14. 9. 2021 (dále jen „novela ZDPH “) dovršila změny týkající se DPH u zahraničních obchodů – v poslední době došlo v roce 2019 ke změnám ve zdanění přeshraničních služeb, v roce 2020 ve zdanění dodání zboží do jiných členských států osobám registrovaným k dani. Novela ZDPH promítla do zákona o DPH se zpožděním změny předpisů EU, které byly členské státy povinny uplatňovat již od 1. 7. 2021. Po změnách uplatňovaných od 1. 7. 2021, resp. od účinnosti novely ZDPH (od 1. 10. 2021) by v nejbližší době nemělo k žádným systémovým změnám v uplatňování DPH u zahraničních obchodů dojít, protože o zavedení tzv. konečného systému zdanění obchodu mezi členskými státy navrženého v letech 2017 a 2018 se stále diskutuje. V nejbližší době se tak zřejmě uplatní jen již schválené změny, jako je oznamování přeshraničních plateb poskytovateli platebních služeb od roku 2024 dle Směrnice 2020/284 a určité úlevy ve zdanění přeshraničních obchodů malými podniky (v ČR se jedná o neplátce DPH) od roku 2025 dle Směrnice 2020/285. Novela ZDPH se týká uplatnění DPH u tzv. prodeje zboží na dálku a u dovozu zboží. Např. e-shopy mohou do konce října DPH ze zásilek do jiných členských států za 3. čtvrtletí 2021 vykázat a odvést na základě čtvrtletního daňového přiznání v systému one stop shopu, pokud se do něho včas zaregistrovaly. Článek se proto věnuje aktuálním problémům souvisejícím s novými eurounijními pravidly, uplatňovanými od 1. 7. 2021, resp. s opožděným přijetím novely ZDPH .

Dovážíme stroje ze třetí země. Tyto stroje následně prodáváme našim zákazníkům nebo si je dáváme do majetku, protože jsme zároveň i půjčovna stavebních strojů. Naši zaměstnanci jsou vyškolení na servis těchto strojů. Zákazník má dvouletou záruku na stroj, během této doby provádíme garanční servisy místo našeho dodavatele. Např. děláme garanční servis po dosažení daných motohodin nebo v případě poruchy, provádíme servis. Pokud je chyba na straně stroje, tak zákazníkovi nic nefakturujeme a podklady garančního servisu zasíláme dodavateli do třetí země. Ten na základě tohoto nám vystaví dobropis na daný servis, ve kterém uvádí čas strávený na opravě, popřípadě nějaký náhradní díl, který se v rámci garance mění. Jak vykazujeme v daňovém přiznání? Opačným znaménkem na řádku 12 DPH. Nebo musíme opravit zpětně řádek č. 7 v daňovém přiznání? Musíme požádat celní úřad, aby změnil JSD? Pokud ano, tak musíme opravdu opravovat řádek 7 zpětně třeba i za ty dva roky? To bychom měli kontaktovat celní úřad, aby opravdu provedli takto zpětně?

Firma (testovací a certifikační autorita) dělá certifikace (testy) různých materiálů (vzorků). Její zákazníci jsou i firmy ze 3. zemí (Čína, USA). Je třeba skrz DPH vykazovat přijetí materiálu (např. nějakého obalového materiálu), který firma v české republice testuje. Její fakturace je za službu (testování) movité věci (jedná se často o obaly). Po testech se materiál (má-li nějakou hodnotu) pošle často zpět 3. země. Jak to vykazovat pro účely DPH (a cla) je třeba toto řádně proclít a vykázat jako dovoz v DPH a při odeslání zpět jako vývoz (i když nedochází ke změně vlastnictví)?

Náš obchodní partner z Anglie zvolil pro dodávku do naší firmy v ČR následující postup, který je popsán v textu na faktuře takto (citlivá data jsem označila jako XXXX): Instructions for carrier: Customers EU EORI NO: CZXXXXXXXX, Incoterms 2020: DDP Brno, EU EORI BEG000722, Frictionless Trade Services SAS, Calais, France, Global VAT Number - FR75899352884, VAT Exemtion per intra community supply, Regime 42, Art 138 of VAT Directive, Discharge location/country of import: FRANCE/ Final ship to location: Czech republic. (Goods in EU free circulation), Country of origin: UK (Box 34), No export licence required (box 44), Parmanent export of free circulation goods (box 37). Náš dodavatel nám v doprovodném dopise dále vysvětluje, že při dodací podmínce DDP, která je zvolena, máme na dodávku pohlížet nikoliv jako na „import“ tedy dovoz ze 3. země, ale jako na intrakomunitární plnění. Dopravce, který má francouzské VAT, zboží veze z Francie do ČR, dodávku máme uvést v Intrastatu, do přiznání k DPH máme uvést VAT francouzského dopravce místo UK VAT našeho dodavatele. Dále popisuje metodu, kterou zvolili pro tuto dodávku: VAT Exemtion per intra community supply, Regime 42, Art 138 of VAT Directive. Údajně také nemusíme z této dodávky platit DPH ani clo z dovozu, protože dodávka je v režimu reverse-charge. Zboží je schváleno k vývozu při vstupu na přechod tunelu kanálu ve Velké Británii pomocí čísla EORI britského dodavatele. Zboží je schváleno pro dovoz v evropském skladu ve Francii - zde se použije opět čísla EORI britské dodavatele. Přeprava do ČR je již Intrakomunitární v rámci EU. Dále je nám vysvětlováno, že: Tento režim DPH se ve východní Evropě běžně nepoužívá, ale každý den jej používají podniky mimo EU, které dovážejí do evropských námořních přístavů, které nemusí být ve stejné zemi jako konečné určení zboží. Například zboží z Dálného východu, přijíždějící do Rotterdamu pro konečné dodání do Německa. Chtěla bych si ověřit správnost postupu při vykázání této dodávky v rámci přiznání k DPH případně Intrastatu - koho vlastně máme uvést jako dodavatele? Dodavatele z Británie nebo přepravce s francouzským VAT? Jako další dokument, který jsme kromě faktury našeho britského dodavatele obdrželi, je také zřejmě nějaký nákladní list, či deklarace (tedy nikoliv dovozní JSD) pod názvem Communaute Europeenne, kde je uveden náš dodavatel z Britanie (Destinataire) a dopravce z Francie (Déclarant), naše firma jako odběratel zde uvedena není. Opravdu nevím, jak postupovat, protože mám pochybnost, že z celé transakce můžeme našeho britského dodavatele, který je uveden na faktuře, a kterému bude směřovat platba za zboží, jen tak snadno vyloučit.

Naše společnost je plátcem DPH v ČR a plánujeme nakupovat zboží z Běloruska s dodáním a celním odbavením v Polsku. Celní prohlášení bude vypracováno takovým způsobem, aby naše společnost byla uvedena jako příjemce. Náš klient je společnost, která je plátcem DPH v Polsku, bude samostatně vyzvedávat zboží v Polsku ze skladu. Pokud jsem to správně pochopila, od naší společnosti se bude vyžadovat registrace v Polsku, avšak není mi jasné, bude-li nutné každý měsíc podávat hlášení o DPH?

Firma prodala odběrateli občanovi ze Švýcarska (bez VAT a IČ) na prodejně v ČR kolo. Doklad byl nad 10 tis. Kč a prodavač vystavil úplný daňový doklad (fakturu), kde se podepsal i přebírající i prodávající. U odběratele je jméno a místo pobytu zahraniční fyzické osoby. S odstupem (však v termínu předložení) Občan z Švýcarska poslal potvrzený prodejní doklad s 2 razítky celnic - Německá a Švýcarsko-Německá celnice se zprávou, že máme vrátit DPH. DPH firma odvedla z prodeje na ř.1 a nyní se po studiu zákona (je to první takový prodej) chystáme udělat odpočet na ř. 61 dle par. 84. Zajímá nás, zda však všechny formálnosti máme správně vyřešené a zároveň přemýšlíme, jak mít celou situace pro příště lépe pod kontrolou. Kupujícímu prodavač předal pouze jeden doklad bez popisku VAT Refund (tady si myslíme, že vše v pořádku - protože je v zákoně ustnanovení na požádání předložit 2x VAT REFUND + COPY). Dále přemýšlíme, zda jsme si neměli nechat vyhotovit nějaký důkazní prostředek dle § 84 odst. 1, že kupující nemá místo pobytu na území Evropské unie a místo jejího pobytu ve třetí zemi je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika. Nevíme, zda máme právo si nějaký cestovní pas (občanku) např. kopírovat nebo nechat poslat, nebo je vhodné si nechat podepsat čestné prohlášení. Dále jsem se chtěl zeptat, zda nebylo pro tento případ vhodnější vystavit doklad o prodeji osvobozený od DPH na základě § 66. Tady však jako riziko vidíme, že bychom skrz důkazní prostředky měly vývoz zajistit přes našeho zmocněnce my jako prodávající a tyto administrativní starosti již při prodeji zvýšit cenu za dopravu. I v tomto případě je však podmínka v zákoně DPH, že kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu. Jak máme při takovém dokazování případně obstát, že občan nemá v tuzemsku místo pobytu? Nejjednoduší by pro nás asi bylo, aby si vývoz dle § 66 zajistil kupující, jenže tady vidíme u fyzické osoby riziko, že nám nedodá celní prohlášení o vývozu. Ovšem v zákoně je, že se dá doložit i jinými celními důkazy - tzn. stačila by i o razítkovaná faktura od celnice, že nakoupené věci překročili hranice EU a Švýcarsko.

Jsme s. r. o., plátci DPH, a dnes nám dorazilo zboží i faktura (bez VAT) z VB (taky plátce). Celkem za 6 000 Kč. Tzn. udělám reverse charge - řádek v přiznání k DPH 7 a 43. Je to prosím tak? A ještě bych měla otázku ke clu. Měla jsem za to, že clo řeší přepravní společnost (zboží nám dodalo DPD) - zatím nás ale nikdo nekontaktoval, žádný dokument jsme neobdrželi. Mám to nějak řešit nebo ne?  Doplnění dotazu: K faktuře z Velké Británie nám přišla informace, že pod poplatky, kterou jsou v ní vyúčtovány, se kryje i dovozní poplatek účtovaný GSP. Může to tedy souviset s tím, že nám nebylo vyměřeno clo?

Při nákupu zboží (náhradních dílů) od dodavatele ze Švýcarska je vystavena faktura, která je řádně proclena. Po použití náhradních dílů po opravě u zákazníka náš dodavatel potřebuje zaslat vadné díly zpět. Na základě obdržení těchto dílů následně vystaví dobropis k faktuře. Při odeslání vadný dílů do Švýcarka je provedeno celní řízení (JSD). Na řádku 22 přiznání k DPH je uvedena částka dle JSD. Po přijetí dobropisu od dodavatele je provedeno samovyměření DPH vstup, výstup, který snižuje řádek 7 DPH. Prosím je tento postup správný z hlediska cla a DPH? Má být při odeslaní vadných dílů uvedeno na ř. 22 - vývoz - i když se ve skutečnosti nejedná o vývoz, není účtováno do tržeb.

Jsme s. r. o., plátce DPH. Dovážíme zboží z Velké Británie. Přepravcem zboží je firma UPS, která na základě plné moci zajistila pro s. r. o. proclení zboží (JSD-volný oběh, konečné proclení). Od přepravce jsme obdrželi daňový doklad (Importní faktura). Na této faktuře je uvedeno datum importu, číslo zásilky, hodnota zásilky, celní identifikace, směnný kurz a vyčíslení cla. Můj dotaz je, zda můžeme tento doklad použít pro zaúčtování DPH nebo potřebujeme doklad přímo od celního úřadu. Můj druhý dotaz se týká základu DPH. Jako plátce jsme povinni přiznat DPH a zároveň máme nárok na odpočet. Přijaté plnění bude použito pouze pro ekonomickou činnost. Do základu daně pro DPH bude v tomto případě vstupovat hodnota zboží, která je uvedena na daňovém dokladu od přepravce + celní poplatky? Na kterých řádcích daňového přiznání vykazujeme?

Jsem OSVČ, plátce DPH. Pro svou ekonomickou činnost nakupuji zboží v Číně. V JSD - část výpočet poplatků ř. 47 je uvedena částka cla. Zboží (uhrazeno předem) mi doručuje DHL domů s fakturou za služby DHL (úhrada faktury hotově), v které je vyčísleno clo (stejné jako na JSD ř. 47) a zajištění platby celních poplatků (základ daně + 21% sazba DPH). Částka celních poplatků není uvedena na JSD ř. 47. Jak správně vše vyměřit a nárokovat DPH?

FS upozorňuje plátce daně z přidané hodnoty, kteří chtějí za rok 2020 požádat o vrácení DPH ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska podle § 82 zákona o DPH, že nejzazší lhůta pro podání žádosti je 31. 3. 2021. Zkrácení obvyklé lhůty souvisí s vystoupením Velké Británie z EU.