Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 8

V souladu s Rozhodnutím komise EU č. 2020/1101 dochází k prodloužení lhůty pro osvobození od cla a DPH u dovozu zboží, které je nezbytné k boji proti následkům rozšíření onemocnění COVID-19, až do 30. dubna 2021.

Přepravu při dovozu zboží z Číny nám zajišťuje společnost ze Slovinska. Tato společnost vystavila fakturu za přepravu v režimu reverse charge. Bude přeprava vykázaná v DPH jako samovyměření účetním kurzem nebo bude součástí základu daně spolu se clem a hodnotou zboží na JSD, a tedy přepočtena celním kurzem?

Obchodovat se zbožím v rámci EU vyvolává povinnost podnikatele podávat hlášení INTRASTAT CZ. Vlastně se to týká pouze těch subjektů, které překročí tzv. hodnotový limit pro vykazování této povinnosti. Jde o nepříliš oblíbenou činnost, která je dost často upozaděna ze strany managementu. Ten jí zpravidla bere jako statistiku vycházející z faktur (přijatých a vydaných) a dává jí za úkol zpravidla účetnímu oddělení, případně obchodníkům. Pojďme se společně otestovat nad lehčími i méně lehkými otázkami a odpověďmi provázejícími podávání hlášení k INTRASTAT CZ.

Jsme společnost s r. o., plátce DPH, registrace v ČR. Obdrželi jsme zboží od čínského dodavatele (fakturu máme z Číny), který měl toto zboží uskladněno v holandsku v celním skladu. Celní sklad (mají platné holandské DIČ) provedl i celní odbavení na jméno naše společnosti, Od této společnosti, která clila toto zboží, jsme obdrželi holandský JSD a zprávu, že zboží je již procleno. Poté bylo zboží dopraveno do ČR do naší společnosti. Mám za to, že pokud se toto zboží clilo v Holandsku, že tato holandská společnost má vypořádat i DPH, tudíž na základě jejich JSD odvést a nárokovat si zpět DPH v Holandsku. Je to správně? A pokud ano, v kterém řádku v přiznání k DPH, bychom my česká společnost, měli vykázat tento případ? Kde uvést hodnotu zboží... mám uvést sumu zboží+doprava z Holandska do ČR? Pokud to není správně, jak máme postupovat?

Firma, plátce DPH, nakupuje zboží ze tří zemí, mj. i Číny. V srpnu 2020 podepsala smlouvu o nepřímém zastoupení v celním řízení a plnou moc pro daňové řízení s nejmenovanou společností, která je naším deklarantem/zástupcem. Co pro nás smlouva znamená v souvislosti s DPH? Tato společnost bude za nás platit všechny poplatky, daně, cla a odměny za práci. Veškeré škody a náklady, včetně zaplacených penále a jiných poplatků, jak je ve smlouvě, a pak nám to fakturovat. Co všechno se zahrnuje do samovyměření DPH a následně odpočtu DPH? A které položky nemusíme vyčleňovat v daňovém přiznání DPH?

Přepravní společnost nám vždy celní služby při dovozu osvobozovala od DPH. Nyní však DPH uplatňuje s následující argumentací. Ustanovení § 69 odst. 2 písm. a) ZDPH je od daně z přidané hodnoty osvobozeno poskytnutí služby přímo vázané na dovoz, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží. Současně, podle § 38 odst. 1 písm. b) ZDPH se do základu daně při dovozu zboží zahrnují také vedlejší výdaje vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku. Předmětné služby však vznikly, resp. jejich poskytování bylo ukončeno až poté, co zboží dorazilo do prvního místa určení, a proto nemohou být zahrnuty do základu daně při dovozu zboží, a tudíž nemohou být osvobozeny od DPH. Je tento postup správný?

Finanční správa upozorňuje plátce daně z přidané hodnoty, kteří chtějí za rok 2019 požádat o vrácení DPH z jiných členských států dle § 82 zákona o DPH, že nejzazší lhůta pro tato podání je 30. září 2020.

Po dlouhých průtazích v legislativním procesu byla konečně schválena novela zákona o DPH, která implementuje důležité změny týkající se přeshraničního obchodování se zbožím, tzv. Quick Fixes. Novela je účinná od 1. září 2020 a níže pro připomenutí stručně shrnujeme oblasti změn.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2020, čj. 2 Afs 133/2018-38

V nejnovějších článcích shrneme aktuální pravidla pro uplatňování DPH při zasílání zboží a chystané změny od roku 2021, podíváme se na prodloužení lhůty pro stanovení daně z hlediska judikatury, a projdeme si práva a povinnosti jednatele a společníka s. r. o. i vzhledem k novému zákonu Lex Covid.

V souladu s Rozhodnutím komise č. 2020/1101 dochází k prodloužení lhůty pro osvobození od cla a DPH u dovozu zboží, které je nezbytné k boji proti následkům rozšíření onemocnění COVID-19, až do 31. října 2020.

Senát ČR schválil změny několika daňových zákonů a dále zákon, který transponuje směrnici EU o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii (směrnice DRM) - řešení sporů mezi smluvními stranami smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Nejen na tuto otázku by měl odpovědět návrh novely daňových zákonů, který poslanecká sněmovna schválila 5. 6. 2020 ve 3. čtení.

V nejnovějších článcích se věnujeme kompenzačnímu bonusu jako daňové podpoře pro OSVČ, opatřením, jež byla zavedena ke zmírnění dopadů současné krize v daňové oblasti, pravidlům pro stanovení sazeb daně při poskytnutí knih, novin a časopisů od 1. 5. 2020 a dovozu léků ze zahraničí z pohledu DPH.

V posledních dnech zveřejnilo ministerstvo financí informaci o tom, že dovoz ochranných pomůcek z důvodu koronavirové krize lze v některých případech osvobodit od daně z přidané hodnoty. Smysl osvobození od daně je zřejmý: jedná se o léky a zdravotní materiál, které zachraňuje lidské zdraví a životy. Zároveň přibývá případů, kdy u dovozu léků ze zahraničí stát nemilosrdně požaduje po rodičích nemocných dětí DPH, ačkoliv lék není hrazen ze zdravotního pojištění, ani se na jejich nákupu stát finančně nepodílel. Navýšení částky o DPH znamená výrazné prodloužení doby nutné pro získání peněz na nákup léku, jehož včasné nasazení u pacienta může doslova zachránit život. Stát, potažmo ministerstvo financí má v důsledku neudělení výjimky pro osvobození od DPH přímou vinu na zhoršení zdraví či úmrtnosti jedinců.

Publikovali jsme nejnovější články z časopisu Finanční, daňový a účetní bulletin č. 1/2020, v nichž provedeme daňovým přiznáním právnických osob, dále tematikou přeměn u příspěvkových organizací nebo DPH u intrakomunitárních dodávek v roce 2020. Nechybí ani odpovědi na dotazy a judikatura.

Informace vymezuje možné způsoby potvrzování dokladů o prodeji zboží za účelem vracení DPH fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu jimi nakoupeného zboží z Evropské unie, po jejichž předložení je plátce povinen vrátit daň zahraniční fyzické osobě ve smyslu ustanovení § 84 ZDPH.

Naše společnost, plátce DPH dovezla zboží z Číny. S Čínou obchodujeme v USD měně. V Polsku bylo zboží propuštěno do volného oběhu a proclení zajistila polská společnost, která nás zastupovala v celním řízení a v řízení ohledně DPH v Polsku. Po té bylo zboží přepravcem dodáno do Čech. Jaké nám vznikají povinnosti v souvislosti s českým DPH? Jedná se ve finále o intrakomunitární dodej zboží a jakým kurzem by měl být uveden v přiznání k DPH, když clo je vyměřeno v PLN? Jaké nám vznikají povinnosti v souvislosti s polskou DPH? Jaké všechny doklady bychom si měli od polské společnosti vyžádat?

Společnost A (tuzemský plátce DPH) bude fakturovat společnosti B do USA dodání zboží. Zboží však bude přepraveno z ČR pouze do Rakouska, kde bude ukončena doprava zboží a zboží bude v Rakousku zůstávat. Společnost B (z USA), nemá v Rakousku ani provozovnu, ani VAT. Přeprava zajišťuje společnost A na své náklady. Jak to bude s DPH u tohoto případu? Kam se bude uvádět do přiznání k DPH?

Změna v zasílání rozhodnutí v žádostech o vrácení DPH z EU dle Směrnice 2008/9, resp. § 82 zákona o DPH ze státu Bulharsko: S platností od 24. 1. 2020 bulharská finanční správa upravuje proces předávání rozhodnutí ve věci žádostí o vrácení DPH z EU.