Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 8

Plátci bylo propuštěno zboží do volného oběhu v červenci 2022. následně se však ukázalo, že zboží mělo být propuštěno jinému plátci (sesterské společnost), kterému bylo zboží prodáno a fakturováno dodavatelem dováženého zboží. Následně bylo u celního úřadu podáno odvolání proti rozhodnutí o propuštění zboží do režimu volný oběh. Celní úřad v srpnu odvolání vyhověl a změnil příjemce dováženého zboží na správný subjekt (onu sesterskou společnost). Jak by měly být obě situace správně zachyceny v daňovém přiznání k DPH v měsíci červenec a srpen u obou plátců? Jsme si vědomi, že povinnost daň odvést má subjekt, jemuž je propuštěno zboží do volného oběhu dle § 23 zákona o DPH. Případně existuje jiné možné řešení, např. využití ustanovení § 13 odst. 4 písm. f)?

Dovozem zboží se pro účely DPH rozumí obecně vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Daň při dovozu zboží se vybírá podle předpisů EU v členském státě, kde byl ukončen příslušný celní režim, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “), a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavedla zejména nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítla do právního řádu České republiky novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a navazující novelou celního zákona , které byly provedeny zákonem č. 355/2021 Sb. , který nabyl účinnosti od 1. 10. 2021. Touto novelou byla ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravena také pravidla pro uplatňování DPH při dovozu zboží nízké hodnoty. Základní pravidla pro dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku, který je obecně předmětem daně podle příslušných ustanovení zákona o DPH , se přitom nezměnila. V článku jsou nejprve stručně vysvětlena obecná základní pravidla pro uplatňování daně při dovozu zboží a podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží a dále základní principy dvou nových zvláštních režimů, které se týkají dovozu zboží nízké hodnoty, a to zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a dovozního režimu.

Jsme s.r.o., plátci DPH a koupili jsme zboží na Aliexpressu v hodnotě cca 60 tis., které budeme využívat pro svoji ekonomickou činnost. Dostali jsme ale čínskou fakturu, na které není uvedené žádné DPH. Zboží pak přišlo fyzicky z Polska a tak se ani neuskutečnilo žádné celní řízení. Žádnou další fakturu jsme již neobdrželi. Kam se má tato faktura v přiznání k DPH uvést? Pokud se uvede jako dovoz, nebude vadit, že neproběhlo celní řízení? Pokud by se uvedla jako dodání zboží, chybí zase faktura s DIČ platným v EU. Nebo se nemusí do přiznání uvádět? To se mi popravdě moc nezdá.

Při maximálním zjednodušení lze konstatovat, že EU se snaží podpořit ty, kteří vyváží zboží do třetích zemí, zatímco dovozy do EU jsou zatíženy hned dvojí fiskální zátěží – cly a daní z přidané hodnoty. Při jakémkoli dopravení movitých věcí do EU musíme takový dovoz podrobit testům celního řízení a na ně navazují ještě povinnosti vyplývající ze zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Dopad obou na sebe navazujících fiskálních zátěží dopadá nejenom na dovozce z řad podnikatelských subjektů, nýbrž i na občany dovážející cokoli ze třetí země. Jen si vzpomeňme na návraty z dalekých dovolených (Egypt, Turecko, USA atd.) a rozdělovník přijíždějících cestujících na letišti. V návaznosti na obsah zavazadel musí cestující posoudit, zda dovážené zboží podléhá proclení a vyměření daně z přidané hodnoty. V tomto případě dokonce celní orgány suplují druhou fiskální povinnost a stávají se také subjektem vyměřujícím a inkasujícím DPH z takových dovozů.

Dodavatel nám dodává zboží, které má umístěné v celním skladu ve Francii a sjednává i přepravu (jsme v přímém vztahu tento dodavatel dodává nám). Po obdržení uvádíme toto zboží do volného oběhu. Jakým způsobem máme toto pořízení vlastně vykazovat? Nejsme v situaci, kdy je to pro nás jako pořízení zboží z JČS, tak dovoz? Můžete uvést více příkladů takového souběhu?

Na dobu jednoho roku se od zítřka ruší celní kvóty na veškeré zemědělské a potravinářské produkty dovážené z Ukrajiny do Evropské unie. Jeden rok se také nebude uplatňovat systém vstupních cen a cla pro dovoz ukrajinského ovoce, zeleniny a průmyslových produktů. Úpravu pravidel schválili v květnu ministři zemědělství EU.

Do přiznání k dani z přidané hodnoty na řádek 22 Vývoz zboží dle § 66 se píše hodnota statistická (dle JSD) nebo fakturační (dle daňového dokladu)?

Máme fakturu na zboží ze zahraničí a následně nám došla faktura od DHL, kde je uvedena položka zajištění platby. Má se u této další faktury - položky také provést reverse charge a přičíst k ceně zboží nebo je toto služba, která se neeviduje na řádku 7 v přiznání k DPH? Jak se má správně postupovat?

V úvodu se logicky nelze vyhnout obecným legislativním principům upravujícím problematiku běhu lhůt pro stanovení daně. Základní lhůta pro stanovení daně je tříletá a začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání, nebo v němž se stala daň splatnou, není-li zde současně povinnost podat daňové přiznání1). Po uplynutí této lhůty již není správce daně oprávněn stanovit daň odchylně od údajů, na základě kterých byla daň stanovena, a to ani v případě, pokud by disponoval silnými důkazními prostředky svědčícími o nesprávnosti stanovené daně (původně vyměřené či doměřené)2). Zahájil-li by správce daně po uplynutí lhůty pro stanovení daně daňovou kontrolu či vyzval daňový subjekt k podání dodatečného daňového přiznání, jednalo by se o nezákonný zásah [v takovém případě lze doporučit podání stížnosti dle § 261 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu (dále jen „DŘ “), následně, v případě neúspěchu i zásahové žaloby].

Dovážíme ze třetích zemí, které nám proclívá spediční firma. Po proclení dostanu doklady v PDF - JSD (kde je napsáno, že není daňovým dokladem), pak celní výměr a xml sestavu, která jsem si myslela, že slouží pro účely DPH. Ale když jsem soubor nahrála do celní správy do tisku rozhodnutí o propuštění do oběhu, tak na dokladu také bylo napsáno, že není daňovým doklad. Tak prosím o info, co tedy je daňovým dokladem pro účely DPH při dovozu. Zákon o DPH § 33 říká, že je to rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, za což já považovala doklad xml souboru. 

Česká firma bude fakturovat české společnosti ABC supervizi na montáži technologie umístěné v Srbsku – domníváme se správně, že místo plnění je v tomto případě v České republice a faktura bude vystavena s českou DPH? Nebo bude místo plnění v Srbsku? Společnost ABC má v Srbsku provozovnu pro účely DPH a srbská firma bude fakturovat srbskému zákazníkovi.

Zboží nakupujeme ze třetích zemí a autem dovážíme do ČR. Kamion projede přes hraniční přechod Sviadnov, ČR, kde proběhne celní řízení a po řádném proclení poté bude náklad putovat taky autodopravou ke koncovým zákazníkům v ČR a zemích EU. Dopravu zajišťujeme my jako prodejce. Jaké podmínky musíme splnit pro osvobození od DPH pro prodeje zboží do EU? Pokud doprava bude autem po proclení v ČR kupujícímu v EU - s tím nebude problém?

Náš český klient začal v roce 2015 dovážet z Číny do Holandska zářivky, v Holandsku je proclil a prodal holandské firmě. Zboží zůstává v Holandsku, do Česka se vůbec nedostane. Vše mu tam vyřizuje fiskální zástupce xxx B.V. VAT ID: NLxxx. Ke každé faktuře má od nich MRN doklady a Declaration For vat purposes, které jsme dali správci daně při probíhající kontrole. Českému finančnímu úřadu to pořád nestačí, chtějí od nás prokázat, že byla odvedena daň v Holandsku (kdo a na čí VAT). Zaprvé mne napadá, zda to vůbec mohou chtít, když českému DPH to nepodléhá? Ta holandská firma zas nechápe, co po nás dalšího chtějí. Nemohli byste nám poradit, co tedy máme doložit? Co přesně máme chtít po té holandské firmě? Jak se bránit před správcem daně? 

Pokud nakoupíme zboží v USA nebo v Anglii a oba tito dodavatelé mají na faktuře uvedeno německé DIČ = Vat Reg. No DE..., bude se jednat o dovoz zboží (v přiznání řádky 7, 8) nebo jde o pořízení zboží z jiného členského státu (v přiznání řádky 3, 4)? 

Společnost s r. o. (neplátce DPH) doveze ze 3. země zboží v hodnotě 900.000 Kč bez DPH. DPH a clo zaplatí při dovozu místně příslušnému CÚ. Zboží následně za 1.050.000 Kč prodá a dopraví za pomoci externí dopravní firmy zákazníkovi - německé ORD. Firma není ještě k DPH zaregistrovaná, hodlá dovézt zlaté šperky z 3. země, uvést je do volného oběhu (tj zaplatit clo a DPH celnímu úřadu) a následně dodat toto zboží německé ORD v Německu. Překročením zákonného obratu 1 mil Kč se staneme plátcem DPH ze zákona. Budeme mít nárok na odpočet DPH zaplacené celnímu úřadu? Časová osa: dovoz v pondělí, dodání do Německa ve čtvrtek. Bude mít s. r. o. nárok na odpočet z dovezeného zboží při registraci, tj bude toto zboží ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku? Naplníme tedy § 79 odst 1 ZDPH?  

Společnost bude vyvážet do 3. země přístroj k zapůjčení, bez úplaty. Pro celnici bude musí být vystavena faktura. Je možné, že přístroj se klientovi zalíbí a následně si jej koupí. Jak se bude vykazovat vývoz v DPH. Je možné následný prodej, např. až za půl roku osvobodit na ř. 22 přiznání k DPH? Bude se zapůjčení nějak vykazovat v DPH?

Výkaz zisku a ztráty je nedílnou součástí účetní závěrky všech účetních jednotek. Je obvykle sestavován v celých tisících korun. Za předpokladu, že se však jedná o výkaz zisku a ztráty účetní jednotky s bilanční sumou přesahující 10 mld. Kč, potom je třeba, aby se položky vykazovaly v mil. Kč.

Podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), je dovoz zboží ze třetích zemí s místem plnění v tuzemsku obecně předmětem daně. Ve stanovených případech je však dovoz zboží, a to ve vazbě na příslušné předpisy Evropské unie (dále jen „EU“) osvobozen od daně. Novelou zákona o DPH , která byla provedena zákonem č. 355/2021 Sb. a nabyla účinnosti od 1. 10. 2021, byly provedeny ve vazbě na změny předpisů EU v daňové a celní oblasti změny v pravidlech pro osvobození od daně při dovozu zboží a byla zavedena nová pravidla pro zdaňování dovozu zboží nízké hodnoty, kterým se rozumí zboží do vlastní hodnoty 150 EUR.

Jsme plátci DPH a nakupujeme strojní zařízení od dodavatele z Velké Británie, plátce DPH. Zařízení se nachází ve Francii, odkud nám ho dovezla přepravní společnost. Jedná se dovoz ze třetí země nebo z jiného členského státu. Jak má dodavatel vystavit fakturu? Jako osvobozené plnění? Současně prodáváme stroj také do Velké Británie, ale veze se do Bulharska, kde bude nainstalován.

Cestovní kancelář odvádí DPH z cestovní služby výpočtem z přirážky k cestovní službě. Za DUZP je dle zákona považován den uskutečnění poslední služby z cestovního balíčku - tzn. obvykle den příletu do ČR. Od r. 2022 jsou u cestovních služeb dvě změny: 1) DPH z přirážky se odvádí i ze záloh, jako DUZP se u nich počítá den přijetí zálohy. 2) U leteckého zájezdu do 3. země se DPH vypočítává pouze z letu uskutečněného přes území EU. V souvislosti se změnami máme dotazy: 1) CK vystaví klientovi doklad s názvem "Faktura-daňový doklad" v 1/2022 na 100% ceny zájezdu. Na faktuře bude informace o tom, cestovní služba podléhá zvláštnímu režimu DPH dle § 89. Úhrada faktury proběhne v 2/2022, nicméně konec zájezdu bude v 3/2022. Bude faktura považována za zálohu, i když bude považována za konečnou, v názvu nebude mít označení "Zálohová faktura" a již nebude ani vystavována vyúčtovací faktura s odečtením přijaté platby? Nebo se může v tomto případě DPH z přirážky odvádět až v 3/2022? 2) Cena letenky je na přijaté faktuře rozepsána na cenu za let + cenu za letištní poplatky (tyto poplatky mohou tvořit i téměř polovinu ceny letu). V případě letu do 3.země by poměrná část ceny letu po EU měla vstupovat do výpočtu přirážky. Vstupuje ale do ní pouze poměrná část ceny za let, nebo i za letištní poplatky, nebo jsou letištní poplatky od DPH osvobozeny? 3) Je rozdíl v posouzení těchto letištních poplatků pro účely výpočtu přirážky v případě, že je let uskutečněn pouze do EU, nebo v případě, že je let do 3. země uskutečněn s mezipřistáním v EU a tudíž jsou k letu vyčísleny dvojí letištní poplatky?