Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 7

Firma a.s. plátce DPH byla informována deklarantem (zástupcem) společností FedEx o balíku darů od našeho US dodavatele. Jedná se o dary, nemáme k dispozici žádné faktury. Společnosti FedEx jsme poskytli údaje k proclení (zejména DIČ naší firmy atd.), aby byly propuštěny do volného oběhu. Následně nám společnost FedEx poslala JSD od celnice, kde byl vyčíslen poplatek za proclené dary, zde je uvedena poznámka - ať poplatek nehradíme, že byl uhrazen FedExem. Jak tuto situaci prosím můžeme vyřešit účetně jako příjemce daru, když nemáme faktury, ale máme pouze JSD od FedExu? Zavést do účetnictví JSD a udělat reverse charge? Vykázat v lednovém přiznání DPH na řádcích 7 a 43? DO KH nic nevstupuje, nebo v tomto případě zástupce FedEx tyto souvislosti vykazuje místo nás? Pokud má tento dovoz vykazovat naše firma, jaké částky bereme z JSD? Vyměřenou částku v oddílu A00 (základ pro vyměření poplatku + uhrazený poplatek (FedEx)? Nebo se jedná o jiná čísla?  

Firma s. r. o. si najme českou podnikající fyzickou osobu (plátce DPH) k přepravě materiálu do Švýcarska, tento materiál tam bude instalován na jejich provozovně. Bude přepravce vystavovat fakturu bez DPH dle § 69 odst. 1 a uvede tuto službu do řádku 26 daňového přiznání?

Firma, plátce DPH, vyrábí miniatury vlastních výrobků a poskytuje je zdarma obchodním partnerům. Skladová cena je větší než 500 Kč. Jedná se o vzorek výrobku nebo o reklamní předmět? Tento předmět je naprosto totožný jako výrobek, který firma prodává, jen je díky malé velikosti nepoužitelný a slouží spíše jako dekorace. Je firma povinna odvádět DPH z kalkulované prodejní ceny? DPH z materiálu, použitého ve výrobě si uplatňuje. Jak postupovat při dodání partnerům v zemích EU a v zemích mimo EU? Uvádět fiktivní hodnotu tohoto dodání zboží a vývozu do přiznání k DPH?

Jsme česká společnost plátce DPH registrovaná v ČR a nakupujeme zboží v Rusku. Zboží jede přímo z Ruska na Slovensko, kde jej vyclívá slovenský konečný příjemce, plátce DPH na Slovensku, který zboží koupil od naší společnosti. Je transakce nákupu zboží z Ruska, které není v ČR propuštěno do volného oběhu, předmětem DPH v ČR? Jakým způsobem vykážeme v českém přiznání k DPH „pořízení zboží z Rusk“ a jeho následný okamžitý přeprodej slovenskému zákazníkovi, kterému je zboží přímo z Ruska doručeno? Budeme tento prodej vykazovat na řádku 26 přiznání k DPH?

Tuzemská s.r.o. plátce DPH dodává již několik let zboží do Anglie v rámci běžného režimu vývozu. Je to pro nás významný partner v Anglii, který je nyní tlačen americkou matkou do optimalizace zásob a chce po nás, abychom vytvořili konsignační sklad a zboží dodávali tam. Fyzicky je část zboží, které má být na konsignačním skladu již v Anglii. Bylo řádně vyfakturováno, zaplaceno, uvedeno v ř.22 přiznání. Dosud nebylo spotřebováno odběratelem, ten jej umístil do skladu jako první konsignační položky a požaduje, aby tak byly evidovány. Spolu s vystavením Credit note z naší strany. Odebírat jej bude anglický odběratel ze skladu do výroby až v lednu a únoru 2023. Lze technicky ošetřit transakci tak, aby se nemuselo, zboží vracet zpět do CZ a vézt jako nová dodávka do konsignačního skladu v Anglii?

Následující článek se věnuje místu zdanění v případě, kdy bylo zboží dovezeno do Evropské unie bez celního řízení, dále možnosti získání nároku na odpočet u dovozu pomocí fikce dodání a daňovému řešení dovozu do jiného členského státu, než je Česká republika. Posledním tématem je dovozní režim a dovoz zboží nízké hodnoty.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 9. 2022 ve věci C-368/21 Hauptzollamt Hamburg (Lieu de naissance de la TVA - II)

Jsme nezisková organizace – neplátce DPH. Chtěli bychom zakoupit dvě speciální pomůcky pro simulaci hendikepů. Jednu z Německa, druhou z Velké Británie. Vím, že při nákupu z Německa se nás netýká žádná povinnost, pokud naše nákupy za dva roky nepřesáhnou 326 000 Kč, tedy nestáváme se ani identifikovanou osobou. Nevíme si ale rady, jak je to při nákupu pomůcky z Británie z účetního hlediska – platíme clo a DPH (nebo je v případě nákupu zboží pro vzdělávací účely zde existuje nějaké osvobození) a jaké máme další povinnosti např. stáváme se nákupem zboží ze třetí země identifikovanou osobou či nikoli?

Česká firma s.r.o., plátce DPH, kupuje zboží z třetí země (DAP) a dováží do Polska. Odběratelem dle smlouvy je polská firma, která v současné době není plátcem DPH. Na polskou firmu jsme vystavili 3 zálohové faktury: 1. 50% ceny zboží 2. kompenzace nákladů spojených se zajištěním dopravy 3. kompenzace nákladů spojených s uzavřením smlouvy s dodavatelem zboží (letenky do třetí země, administrativní náklady, ubytování, jídlo a ostatní). Mám pochybnosti, zda nemusíme z přijaté úplaty zálohových faktur 2 a 3 odvést DPH nebo v případě, že se jedná o služby spojené z dovozem zboží, použit §69 ZDPH. Děkuji za odpověď.

Česká s. r. o. (plátce DPH) nakoupí zboží v Číně a doveze ho rovnou do Gruzie (zboží se nikdy neobjeví v ČR), kde ho prodá nějaké gruzijské společnosti. Je z hlediska české DPH správně, že nákup ani prodej tohoto zboží neuvedu do českého přiznání k DPH? Pak bychom asi měli řešit, jestli českému plátci DPH náhodou z pohledu Gruzie nevznikne povinnost registrace k DPH (pokud mají) tam (když je místo plnění při prodeji zboží v Gruzii)?

Dvě spediční firmy, plátci DPH, (přepravci), si mezi sebou fakturují úsek přepravy (nákladní doprava) z Hamburku do Prahy. Jedná se o část zahraniční přepravy kontejnerů zboží, která celkově začínala v USA a je pro jinou českou firmu. Je fakturace mezi českými spedicemi osvobozena jako poskytnutí služeb vázaných na dovoz zboží, tzn. že přepravci si budou fakturovat bez DPH?

Česká firma, plátce DPH (registraci k DPH v jiném státě EU nemá), nakupuje od britské firmy službu. Ta spočívá v účasti na testování chemických vzorků, kterého se ve stejný čas účastní přihlášené laboratoře z celého světa. Britský dodavatel dodá zákazníkovi (obvykle laboratoř) chemický vzorek, zákazník jej zanalyzuje a zjištěné výsledky zašle britské firmě. Vzorek je po analýze českou firmou zlikvidován. Britská firma pak potvrdí a vydá zprávu o kvalitě analýzy vzorku. Příslušný materiální vzorek je dovážen z Velké Británie do Německa, kde je ukončen dovoz. Celní formality jsou vyřizovány s německou dceřinnou společností britského dodavatele, německá dcera však nic nefakturuje. Česká firma do celního řízení nijak nevstupuje. Zboží je dále přepraveno do ČR konečnému zákazníkovi, kde ho převezme. Celou přepravu zajišťuje britská strana s dodací podmínkou CPT (přeprava placena až na konkrétní místo v ČR). Britský dodavatel fakturuje přímo české firmě za účast v analýze. Britský dodavatel není samostatně registrován k DPH v žádné zemi EU. Podstata platby spočívá v poskytnutí služby, je však spojena s dodáním potřebného materiálu, bez kterého služba nemůže proběhnout, cena vzorku coby materiálu je zanedbatelná a není samostatně vyčíslena v rámci dané služby. Z pohledu DPH, má český odběratel coby plátce DPH nějakým způsobem samostatně vykazovat v DPH pořízení zboží či přemístění majetku z Německa, resp. může české firmě vzniknout povinnost registrace k DPH v Německu v tomto případě? Nebo postačí v DPH vykázat na řádku 12 přiznání poskytnutí služby osobou povinnou k dani ze třetí země?

Česká společnost vyrobila zboží pro rakouského plátce, rakouská společnost si zboží v ČR vyzvedla a vyvezla přímo Číny. Český plátce fakturuje bez DPH na rakouskou společnost, rakouská společnost fakturuje na čínskou firmu, vývozní doklady jsou vystaveny na rakouskou společnost. Jak má vykázat česká společnost v přiznání k DPH plnění pro rakouského plátce, konkrétně na který řádek uvést, když se jedná o vývoz, ale vývozní JSD je vystaven na rakouského plátce?

Z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty je dovozem a vývozem pohyb zboží přes hranice Evropské unie. Zatímco osvobození při vývozu se poslední judikaturou zjednodušilo, u dovozu nastala situace opačná. A stejně protichůdné to je u služeb souvisejících s dovozem a vývozem, kdy příjemcem služby není přímý vývozce nebo dovozce. To, co lze osvobodit ve vztahu k dovozu, nelze osvobodit u vývozu. Detailněji v následujícím textu.

Při dovozu zboží z Číny JSD pro naši společnost vyřizoval zmocněný zástupce UPS. UPS nám vystavil fakturu na DPH za dovážené zboží, kterou jsme uhradili. Po té jsme obdrželi od UPS JSD, kde je uvedeno NEHRAĎTE placeno UPS. Na dovoz zboží se vztahuje reverse charge a vykazuje se na řádcích přiznání č. 7 a 43, ale my jsme DPH již uhradili, pokud jej vykážeme na ř. č. 7, odvedeme ho podruhé. Jak správně vyplnit přiznání k DPH?

Musí firma odvést DPH z dovozu zboží z Číny a nemá nárok na odpočet, když dovozené zboží bylo procleno někde na hranicích EU jako celý kontejner a dodavatel nám neposkytl JSD? V kontejneru bylo více objednávek různých firem. Nemáme JSD na naši fakturovanou část. Chápu správně, že daňovým dokladem na uplatnění nároku na odpočet DPH je JSD od celního úřadu a pokud ho nemám, tak musím DPH odvést? 

Právní předpisy EU pro všechny členské státy sjednocují povinnosti pro ty, kdo vyváží i dováží zboží. Zatímco vývoz vně EU je oproštěn od fiskální zátěže v podobě uvalení cel, tak na dovoz do EU je ve vybraných celních režimech uvaleno dovozní clo a také vzniká povinnost uplatnit DPH z dovezeného zboží. Správné uplatnění celních předpisů při dovozu rozhodne o tom, zda jsou v odpovídající výši vyměřeny veškeré berní povinnosti. Znáte nejdůležitější pojmy a jejich aplikaci u vašich dovozů? Můžete se otestovat…

Naše firma (plátce DPH) prodává zboží skotské firmě. Zboží, ale nepřekročí hranice do třetí země, bude se dodávat do Polska. Nemáme DIČ PL. Bude tento prodej vývoz nebo dodání zboží do EU? Musíme se registrovat k DIČ do PL?

Plátci bylo propuštěno zboží do volného oběhu v červenci 2022. následně se však ukázalo, že zboží mělo být propuštěno jinému plátci (sesterské společnost), kterému bylo zboží prodáno a fakturováno dodavatelem dováženého zboží. Následně bylo u celního úřadu podáno odvolání proti rozhodnutí o propuštění zboží do režimu volný oběh. Celní úřad v srpnu odvolání vyhověl a změnil příjemce dováženého zboží na správný subjekt (onu sesterskou společnost). Jak by měly být obě situace správně zachyceny v daňovém přiznání k DPH v měsíci červenec a srpen u obou plátců? Jsme si vědomi, že povinnost daň odvést má subjekt, jemuž je propuštěno zboží do volného oběhu dle § 23 zákona o DPH. Případně existuje jiné možné řešení, např. využití ustanovení § 13 odst. 4 písm. f)?

Dovozem zboží se pro účely DPH rozumí obecně vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Daň při dovozu zboží se vybírá podle předpisů EU v členském státě, kde byl ukončen příslušný celní režim, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “), a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavedla zejména nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítla do právního řádu České republiky novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a navazující novelou celního zákona , které byly provedeny zákonem č. 355/2021 Sb. , který nabyl účinnosti od 1. 10. 2021. Touto novelou byla ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravena také pravidla pro uplatňování DPH při dovozu zboží nízké hodnoty. Základní pravidla pro dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku, který je obecně předmětem daně podle příslušných ustanovení zákona o DPH , se přitom nezměnila. V článku jsou nejprve stručně vysvětlena obecná základní pravidla pro uplatňování daně při dovozu zboží a podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží a dále základní principy dvou nových zvláštních režimů, které se týkají dovozu zboží nízké hodnoty, a to zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a dovozního režimu.