Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 7

Dovážíme stroje ze třetí země. Tyto stroje následně prodáváme našim zákazníkům nebo si je dáváme do majetku, protože jsme zároveň i půjčovna stavebních strojů. Naši zaměstnanci jsou vyškolení na servis těchto strojů. Zákazník má dvouletou záruku na stroj, během této doby provádíme garanční servisy místo našeho dodavatele. Např. děláme garanční servis po dosažení daných motohodin nebo v případě poruchy, provádíme servis. Pokud je chyba na straně stroje, tak zákazníkovi nic nefakturujeme a podklady garančního servisu zasíláme dodavateli do třetí země. Ten na základě tohoto nám vystaví dobropis na daný servis, ve kterém uvádí čas strávený na opravě, popřípadě nějaký náhradní díl, který se v rámci garance mění. Jak vykazujeme v daňovém přiznání? Opačným znaménkem na řádku 12 DPH. Nebo musíme opravit zpětně řádek č. 7 v daňovém přiznání? Musíme požádat celní úřad, aby změnil JSD? Pokud ano, tak musíme opravdu opravovat řádek 7 zpětně třeba i za ty dva roky? To bychom měli kontaktovat celní úřad, aby opravdu provedli takto zpětně?

Firma (testovací a certifikační autorita) dělá certifikace (testy) různých materiálů (vzorků). Její zákazníci jsou i firmy ze 3. zemí (Čína, USA). Je třeba skrz DPH vykazovat přijetí materiálu (např. nějakého obalového materiálu), který firma v české republice testuje. Její fakturace je za službu (testování) movité věci (jedná se často o obaly). Po testech se materiál (má-li nějakou hodnotu) pošle často zpět 3. země. Jak to vykazovat pro účely DPH (a cla) je třeba toto řádně proclít a vykázat jako dovoz v DPH a při odeslání zpět jako vývoz (i když nedochází ke změně vlastnictví)?

Náš obchodní partner z Anglie zvolil pro dodávku do naší firmy v ČR následující postup, který je popsán v textu na faktuře takto (citlivá data jsem označila jako XXXX): Instructions for carrier: Customers EU EORI NO: CZXXXXXXXX, Incoterms 2020: DDP Brno, EU EORI BEG000722, Frictionless Trade Services SAS, Calais, France, Global VAT Number - FR75899352884, VAT Exemtion per intra community supply, Regime 42, Art 138 of VAT Directive, Discharge location/country of import: FRANCE/ Final ship to location: Czech republic. (Goods in EU free circulation), Country of origin: UK (Box 34), No export licence required (box 44), Parmanent export of free circulation goods (box 37). Náš dodavatel nám v doprovodném dopise dále vysvětluje, že při dodací podmínce DDP, která je zvolena, máme na dodávku pohlížet nikoliv jako na „import“ tedy dovoz ze 3. země, ale jako na intrakomunitární plnění. Dopravce, který má francouzské VAT, zboží veze z Francie do ČR, dodávku máme uvést v Intrastatu, do přiznání k DPH máme uvést VAT francouzského dopravce místo UK VAT našeho dodavatele. Dále popisuje metodu, kterou zvolili pro tuto dodávku: VAT Exemtion per intra community supply, Regime 42, Art 138 of VAT Directive. Údajně také nemusíme z této dodávky platit DPH ani clo z dovozu, protože dodávka je v režimu reverse-charge. Zboží je schváleno k vývozu při vstupu na přechod tunelu kanálu ve Velké Británii pomocí čísla EORI britského dodavatele. Zboží je schváleno pro dovoz v evropském skladu ve Francii - zde se použije opět čísla EORI britské dodavatele. Přeprava do ČR je již Intrakomunitární v rámci EU. Dále je nám vysvětlováno, že: Tento režim DPH se ve východní Evropě běžně nepoužívá, ale každý den jej používají podniky mimo EU, které dovážejí do evropských námořních přístavů, které nemusí být ve stejné zemi jako konečné určení zboží. Například zboží z Dálného východu, přijíždějící do Rotterdamu pro konečné dodání do Německa. Chtěla bych si ověřit správnost postupu při vykázání této dodávky v rámci přiznání k DPH případně Intrastatu - koho vlastně máme uvést jako dodavatele? Dodavatele z Británie nebo přepravce s francouzským VAT? Jako další dokument, který jsme kromě faktury našeho britského dodavatele obdrželi, je také zřejmě nějaký nákladní list, či deklarace (tedy nikoliv dovozní JSD) pod názvem Communaute Europeenne, kde je uveden náš dodavatel z Britanie (Destinataire) a dopravce z Francie (Déclarant), naše firma jako odběratel zde uvedena není. Opravdu nevím, jak postupovat, protože mám pochybnost, že z celé transakce můžeme našeho britského dodavatele, který je uveden na faktuře, a kterému bude směřovat platba za zboží, jen tak snadno vyloučit.

Naše společnost je plátcem DPH v ČR a plánujeme nakupovat zboží z Běloruska s dodáním a celním odbavením v Polsku. Celní prohlášení bude vypracováno takovým způsobem, aby naše společnost byla uvedena jako příjemce. Náš klient je společnost, která je plátcem DPH v Polsku, bude samostatně vyzvedávat zboží v Polsku ze skladu. Pokud jsem to správně pochopila, od naší společnosti se bude vyžadovat registrace v Polsku, avšak není mi jasné, bude-li nutné každý měsíc podávat hlášení o DPH?

Firma prodala odběrateli občanovi ze Švýcarska (bez VAT a IČ) na prodejně v ČR kolo. Doklad byl nad 10 tis. Kč a prodavač vystavil úplný daňový doklad (fakturu), kde se podepsal i přebírající i prodávající. U odběratele je jméno a místo pobytu zahraniční fyzické osoby. S odstupem (však v termínu předložení) Občan z Švýcarska poslal potvrzený prodejní doklad s 2 razítky celnic - Německá a Švýcarsko-Německá celnice se zprávou, že máme vrátit DPH. DPH firma odvedla z prodeje na ř.1 a nyní se po studiu zákona (je to první takový prodej) chystáme udělat odpočet na ř. 61 dle par. 84. Zajímá nás, zda však všechny formálnosti máme správně vyřešené a zároveň přemýšlíme, jak mít celou situace pro příště lépe pod kontrolou. Kupujícímu prodavač předal pouze jeden doklad bez popisku VAT Refund (tady si myslíme, že vše v pořádku - protože je v zákoně ustnanovení na požádání předložit 2x VAT REFUND + COPY). Dále přemýšlíme, zda jsme si neměli nechat vyhotovit nějaký důkazní prostředek dle § 84 odst. 1, že kupující nemá místo pobytu na území Evropské unie a místo jejího pobytu ve třetí zemi je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika. Nevíme, zda máme právo si nějaký cestovní pas (občanku) např. kopírovat nebo nechat poslat, nebo je vhodné si nechat podepsat čestné prohlášení. Dále jsem se chtěl zeptat, zda nebylo pro tento případ vhodnější vystavit doklad o prodeji osvobozený od DPH na základě § 66. Tady však jako riziko vidíme, že bychom skrz důkazní prostředky měly vývoz zajistit přes našeho zmocněnce my jako prodávající a tyto administrativní starosti již při prodeji zvýšit cenu za dopravu. I v tomto případě je však podmínka v zákoně DPH, že kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu. Jak máme při takovém dokazování případně obstát, že občan nemá v tuzemsku místo pobytu? Nejjednoduší by pro nás asi bylo, aby si vývoz dle § 66 zajistil kupující, jenže tady vidíme u fyzické osoby riziko, že nám nedodá celní prohlášení o vývozu. Ovšem v zákoně je, že se dá doložit i jinými celními důkazy - tzn. stačila by i o razítkovaná faktura od celnice, že nakoupené věci překročili hranice EU a Švýcarsko.

Jsme s. r. o., plátci DPH, a dnes nám dorazilo zboží i faktura (bez VAT) z VB (taky plátce). Celkem za 6 000 Kč. Tzn. udělám reverse charge - řádek v přiznání k DPH 7 a 43. Je to prosím tak? A ještě bych měla otázku ke clu. Měla jsem za to, že clo řeší přepravní společnost (zboží nám dodalo DPD) - zatím nás ale nikdo nekontaktoval, žádný dokument jsme neobdrželi. Mám to nějak řešit nebo ne?  Doplnění dotazu: K faktuře z Velké Británie nám přišla informace, že pod poplatky, kterou jsou v ní vyúčtovány, se kryje i dovozní poplatek účtovaný GSP. Může to tedy souviset s tím, že nám nebylo vyměřeno clo?

Při nákupu zboží (náhradních dílů) od dodavatele ze Švýcarska je vystavena faktura, která je řádně proclena. Po použití náhradních dílů po opravě u zákazníka náš dodavatel potřebuje zaslat vadné díly zpět. Na základě obdržení těchto dílů následně vystaví dobropis k faktuře. Při odeslání vadný dílů do Švýcarka je provedeno celní řízení (JSD). Na řádku 22 přiznání k DPH je uvedena částka dle JSD. Po přijetí dobropisu od dodavatele je provedeno samovyměření DPH vstup, výstup, který snižuje řádek 7 DPH. Prosím je tento postup správný z hlediska cla a DPH? Má být při odeslaní vadných dílů uvedeno na ř. 22 - vývoz - i když se ve skutečnosti nejedná o vývoz, není účtováno do tržeb.

Jsme s. r. o., plátce DPH. Dovážíme zboží z Velké Británie. Přepravcem zboží je firma UPS, která na základě plné moci zajistila pro s. r. o. proclení zboží (JSD-volný oběh, konečné proclení). Od přepravce jsme obdrželi daňový doklad (Importní faktura). Na této faktuře je uvedeno datum importu, číslo zásilky, hodnota zásilky, celní identifikace, směnný kurz a vyčíslení cla. Můj dotaz je, zda můžeme tento doklad použít pro zaúčtování DPH nebo potřebujeme doklad přímo od celního úřadu. Můj druhý dotaz se týká základu DPH. Jako plátce jsme povinni přiznat DPH a zároveň máme nárok na odpočet. Přijaté plnění bude použito pouze pro ekonomickou činnost. Do základu daně pro DPH bude v tomto případě vstupovat hodnota zboží, která je uvedena na daňovém dokladu od přepravce + celní poplatky? Na kterých řádcích daňového přiznání vykazujeme?

Jsem OSVČ, plátce DPH. Pro svou ekonomickou činnost nakupuji zboží v Číně. V JSD - část výpočet poplatků ř. 47 je uvedena částka cla. Zboží (uhrazeno předem) mi doručuje DHL domů s fakturou za služby DHL (úhrada faktury hotově), v které je vyčísleno clo (stejné jako na JSD ř. 47) a zajištění platby celních poplatků (základ daně + 21% sazba DPH). Částka celních poplatků není uvedena na JSD ř. 47. Jak správně vše vyměřit a nárokovat DPH?

FS upozorňuje plátce daně z přidané hodnoty, kteří chtějí za rok 2020 požádat o vrácení DPH ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska podle § 82 zákona o DPH, že nejzazší lhůta pro podání žádosti je 31. 3. 2021. Zkrácení obvyklé lhůty souvisí s vystoupením Velké Británie z EU.

O silvestrovské půlnoci přestalo platit přechodné období po vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Velká Británie se stala z pohledu daně z přidané hodnoty třetí zemí. Při prodeji zboží do Velké Británie naroste administrativa ohledně celního řízení, ale prokazování osvobození od DPH se tím paradoxně usnadní. Dodání se již nebudou vykazovat v souhrnném hlášení a všechna unijní potvrzení o obdržení zboží v zásadě nahradí rozhodnutí celního úřadu o výstupu zboží z EU, tedy alespoň tam, kde zboží půjde v celním režimu vývozu.

Při dodávání zboží mezi členskými státy musí osoby povinné k dani respektovat pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen DPH či daň) stanovená Směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ) a navazujícími právními předpisy EU, a to zejména nařízením Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen prováděcí nařízení ke směrnici o DPH ). Směrnice o DPH byla s účinností od 1. 1. 2020 novelizována směrnicí Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy, tj. tzv. quick fixes. Navazující změny byly provedeny k témuž datu také v prováděcím nařízení ke směrnici o DPH . Tato novelizovaná pravidla měla být s účinností od 1. 1. 2020 promítnuta do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), ale projednávání a schvalovaní příslušné implementační novely zákona o DPH se o několik měsíců zdrželo. Tato novela, která je součástí zákona č. 343/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění, ve znění pozdějších předpisů, nabyla nakonec účinnosti až od 1. 9. 2020. V článku jsou s využitím příkladů vysvětleny praktické dopady nejvýznamnějších změn v pravidlech pro uplatňování DPH u intrakomunitárních dodávek zboží. Nejprve jsou vysvětlena novelizovaná pravidla pro osvobození od daně při dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu, včetně jeho přemístění z tuzemska do jiného členského státu a zpět z jiného členského státu do tuzemska. Návazně jsou shrnuta pravidla pro uplatňování daně při dodání zboží v řetězci a v závěrečné části článku pravidla pro dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie (dále jen EU).

Firma dováží zboží z Číny přes velké dopravní společnosti (TNT, DHL), které zajistí i služby celní deklarace. Dopravní společnost nám vyfakturuje clo 1000 Kč ( bez DPH) a zajištění platby celních poplatků 500 Kč +105 (21% DPH). Do výpočtu základu daně z dovozu jde pouze clo, nebo i služby dopravní společnosti (včetně DPH nebo bez DPH)?

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 9/2021 ze dne 3. února 2021, který obsahuje seznam států vyměňujících zprávy podle zemí dle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a dále seznam států nespolupracujících v daňové oblasti.

Dnem 1. ledna 2021 nabývají účinnosti změny vyvolané novelou zákona o DPH a daňového řádu, a proto byla provedena aktualizace dokumentu Informace pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku (registrace k DPH a ostatní vybrané daňové povinnosti) č.j.: 40950/19/7100-20118-203500).

Informace vymezuje hlavní změny v uplatňování DPH od 1. 1. 2021 v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie.

V období ode dne 16. 12. 2020 do dne 31. 12. 2022 promíjí ministryně financí daň z přidané hodnoty za dodání vyjmenovaného zboží vymezeného v Rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události zveřejněné ve Finančním zpravodaji 35/2020 dne 16. prosince 2020.

V režimu skladu bude GFŘ považovat za ztráty zboží malého rozsahu ztráty nižší 5 %. To je jeden ze závěrů vyplývajících z dlouho očekávané informace k novele účinné od 1. 9. Další výkladové jistoty vnesly do DPH rozsudky Soudního dvora, detailněji popsané ve druhé části textu. Pozornost je potřeba věnovat zejména nároku na odpočet u dovozu zboží, jehož vlastníkem se nestává dovozce. Především pro investory je pak zajímavý rozsudek týkající se výstavby obecní komunikace, bez níž by nemohla být provozována ekonomická činnost investora.

Jsme společnost registrovaná k DPH pouze v ČR. Naše společnost bude v 10/2020 prodávat zboží slovenské společnosti (DIČ SK). Tato společnost je rovněž registrována k dani v ČR (má i české DIČ). Naše zboží bude odjíždět na dodací paritě FCA přímo do Rumunska. Na naší vystavené faktuře bude odběratelem slovenská společnost (DIČ SK) a příjemce materiálu společnost rumunská (DIČ RO). Z výše uvedeného se domníváme, že naše společnost je charakterizována jako prodávající, společnost slovenská jako prostředník a rumunská společnost je konečný kupující v podmínkách třístranného obchodu. Zajímá nás, zda se opravdu jedná o třístranný obchod i za předpokladu dodací parity FCA a faktu, že je prostředník registrován k české dani. Prosíme rovněž o informaci, jak má být správně vykázána DPH u všech tří subjektů.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. června 2020 ve věci C-242/19 CHEP Equipment Pooling