Majetek, odpisy, rezervy - strana 19

Tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku [ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 písm. i) ZDP ] upravuje § 7 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen zákon o rezervách). V následujícím textu se zaměřím především na praktické postupy poplatníků.

V letošním roce došlo k přijetí „balíčku“ novel daňových zákonů zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela“). Jednou z významných změn v zákonu o daních z příjmů je přístup k technickému zhodnocení hmotného majetku, konkrétně k technickému zhodnocení u podnájmu, podpachtu a výpůjčky. Změny se týkají podmínek odpisování technického zhodnocení, nepeněžních příjmů v souvislosti s technickým zhodnocením a podmínek při přeúčtování technického zhodnocení.

K úbytkům zboží dochází například jejich prodejem, vkladem do jiné obchodní společnosti či družstva, darováním, v důsledku manka, škody anebo také likvidací. K likvidaci zboží dochází například z důvodu jeho nepoužitelnosti, v důsledku prošlé lhůty použití, případně v důsledku poškození, kdy zboží nelze již opravit. Likvidací zboží v účetnictví rozumíme fyzické znehodnocení a současně vyřazení zboží z evidence. Při likvidaci zboží je kladen důraz zejména na prokázání likvidace.

V následujícím příspěvku se zaměříme na problematiku zničeného majetku zejména z pohledu daně z příjmů. V praxi je nutné řešit nejen následky poškození, zničení či případného odcizení majetku, ale také zajištění náhrady tohoto majetku. Navíc škoda na majetku a jeho případné vyřazení mají důležitý daňový a účetní dopad, který je nutné dobře posoudit. Jak jsem uvedl, zaměříme se proto zejména na daňové dopady.

Dne 1. prosince loňského roku nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku (dále jen „zákon“). Dlužno dodat, že jde o zákon dlouho očekávaný, jehož návrh byl odbornou i neodbornou veřejností diskutovaný a hojně kritizovaný. O tom, zda tato kritika, které předkladatel návrhu zákona z větší části nevyhověl a která má i ústavněprávní rozměr, byla či nebyla oprávněná, nepochybně rozhodnou až soudy. Přestože se chci dále věnovat zejména dosud opomíjené problematice praktické realizace tohoto zákona, dovolím si připomenout alespoň dvě zásadní námitky jeho kritiků.

V následujícím textu upozorním na změny a upřesnění, které přinesl do problematiky finančního leasingu zákon č. 170/2017 Sb. s účinností od 1. 7. 2017. Podle bodu č. 1 přechodných ustanovení k části první (změna zákona o daních z příjmů ) platí, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V příspěvku si ukážeme postup při daňovém odpisování nehmotného majetku a při provedení technického zhodnocení na nehmotném majetku a uvedeme si změnu v odpisování nehmotného majetku na základě zákona č. 170/2017 Sb. Níže uvedené se vztahuje na poplatníka, který vede účetnictví. Pokud podnikatel (fyzická osoba) není ze zákona o účetnictví povinen vést účetnictví (podvojné), ani je nevede dobrovolně, a vede tudíž daňovou evidenci pro zjištění základu daně z příjmů, může veškeré výdaje na pořízení nehmotného majetku zahrnout do daňově uznatelných výdajů při jejich zaplacení, a to bez ohledu na jejich výši.

Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění správného postupu v případě přeměny právnické osoby, při níž dochází k převodu nemovitosti, případně movité věci, za situace, kdy rozhodný den přeměny...

Zákon č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní, změnil mimo jiné 204 body zákon o daních z příjmů , přičemž v dalším textu se zaměřím na bod 128, který vkládá do ZDP zcela nové ustanovení § 30c „Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu“.

Zápůjčka je vymezena v § 2390 až § 2394 občanského zákoníku . Půjde o situaci, kdy zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zápůjčka může být peněžitá, nebo nepeněžitá. Při peněžité zápůjčce a při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení, účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit, anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému závazku a plně je uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

Nemovité věci zařazené v obchodním majetku podnikatele z pohledu daně z nemovitých věcí Ing. Jan Koreček Od 1.1.2016 došlo na základě zákona č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon...

Problematika technického zhodnocení majetku, které není ve vlastnictví toho, kdo technické zhodnocení provedl (nejčastěji nájemce), se vyskytuje v podnikatelském prostředí velmi často. Otázky s tím spojené řeší nájemci i pronajímatelé, podnájemci či jiní uživatelé cizího majetku, přičemž společným rysem obou stran je častý výskyt chyb, přehlédnutí a nepochopení, což je zdrojem daňových doměrků na obou stranách. Tento článek má přispět nejen ke shrnutí této problematiky, ale také osvětlit nové možnosti, které se v této oblasti otvírají přijetím daňového balíčku změn (zákon č. 170/2017 Sb. ). Zaměříme se především na dopady z hlediska daně z příjmů.

Základem tvorby rezerv a opravných položek je zásada opatrnosti. Obecně můžeme říci, že zásada opatrnosti je splněna, pokud jsme v účetní závěrce vykázali nejen skutečně dosažené zisky, ale i všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které jsou do okamžiku sestavení účetní závěrky známé i v případě, že neznáme jejich přesnou výši, a to bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření zisk, nebo ztráta. Instrumenty zásady opatrnosti jsou kromě rezerv a opravných položek také odpisy majetku.

V následujícím příspěvku se zaměříme na tvorbu a čerpání jednotlivých druhů zákonných rezerv v roce 2017, přičemž vycházíme již ze znění novely zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů – zákon č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Podíváme se na obecné zásady pro tvorbu a čerpání rezerv a dále na zásady týkající se tvorby a čerpání rezerv na opravy hmotného majetku, při jejichž dodržení se stávají rezervy daňově uznatelnými výdaji poplatníka. Problematiku tvorby rezerv si ukážeme na konkrétních situacích pomocí názorných příkladů z praxe.

Ve dvoupatrové budově máme v přízemí dílny, skladiště a prodejnu, a v prvním patře kanceláře. Jako stavební firma (plátce) nyní svépomocí provádíme nástavbu - druhé patro, které pronajmeme našim dodavatelům, z nichž někteří nejsou plátci DPH, což je podle účetní problém kvůli nároku na odpočet daně. Je možné to vysvětlit?

Situace Předmětem příspěvku je daňový režim použití vozidla zaměstnavatele pro soukromé účely zaměstnanců za situace, kdy použité vozidlo není přiděleno pro služební a soukromé účely jedné konkrétní osobě, ale...

Základní kapitál patří mezi nejstálejší účetní položky rozvahy, a to bez ohledu na velikost, rozsah a druh činnosti ve společnosti s ručením omezeným (s. r. o.). Poté, co je vytvořen vklady zakladatelů, totiž již zpravidla není nutné jeho výši měnit, a proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné zvýšit základní kapitál. Například příchod nového společníka, vylepšení zdání stability a síly firmy, snazší přístup k úvěrům, daňový test nízké kapitalizace u zápůjček od spojených osob atd. Jindy zase naopak společníci usoudí, že dříve vytvořený základní kapitál je nyní již „zbytečně vysoký“, a sníží jej třeba za účelem „bezpracné“ úhrady účetní ztráty nebo pro finanční přilepšení společníků. V tomto příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou i daňovým řešením zvýšení a snížení základního kapitálu s. r. o., přičemž obdobná pravidla platí také pro jiné obchodní korporace.

Podnikatel odpisoval se souhlasem vlastníka 13 let technické zhodnocení najaté budovy. V letošním roce byl nájem ukončen s tím, že podnikatel si najatou budovu od vlastníka koupil. Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

1. Popis problému Tento příspěvek se zabývá problematikou daňových opravných položek podle § 5a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších...