Obchodní právo - strana 10

Reklamní a živnostenská problematika v dotazech a odpovědích JUDr. Irena Fleischmanová Absence důležitého údaje v reklamě (boty) Reklamní nabídka značkových oděvů ve snížených cenách byla obsažena v tištěném letáku...

Senátní tisk č. 157 (Senátu uplyne lhůta k projednání tohoto tisku dne 18. 12. 2019) odpovídá rozsáhlejší novele zákona o obchodních korporacích 1) (v Poslanecké sněmovně projednáváno v rámci Sněmovního tisku č. 207), která zasahuje mimo jiné i do institutu odstoupení z funkce (dále „Novela ZOK “).

Fyzická osoba - občan chce převést bezúplatně členská práva v bytovém družstvu na svou matku, ta by si chtěla v budoucnu byt převést do osobního vlastnictví. Vzniknou z těchto transakcí nějaké daňové povinnosti?

Společnost plátce DPH (ČR) pořídila od jiného plátce DPH (ČR) zlatou medaili (dukát) za účelem jejího dalšího prodeje. Dodavatel fakturu vystavil ve zvláštním režimu podle § 90. Společnost tuto zlatou medaili dále prodala konečnému spotřebiteli (fyzická osoba nepovinná k dani). Fakturu vystavila rovněž ve zvláštním režimu podle § 90, na fakturu uvedla „zvláštní režim – použité zboží“. 1) Je možné v tomto případě použít zvláštní režim – použité zboží? Nebo mělo být spíše uvedeno, že se jedná o sběratelský předmět ? Dodavatel konkrétní typ zvláštního režimu na fakturu neuvedl. 2) Je nutné použití zvláštního režimu oznamovat finančnímu úřadu? 3) Je k tomuto druhu podnikání nutné nějaké speciální živnostenské oprávnění?

Třetí rozvahovou položkou v dlouhodobém majetku (v rámci stálých aktiv) je dlouhodobý finanční majetek (označený „B.III.“). První položkou v rámci stálých aktiv je dlouhodobý nehmotný majetek (označený „B.I.“), druhou položkou je dlouhodobý hmotný majetek (označený „B.II.“). V úvodu dlouhodobého finančního majetku v rozvaze jsou uvedeny: „B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba“, „B.III.2. Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo ovládající osoba“. V dalším textu se zaměříme na tyto dvě úvodní položky dlouhodobého finančního majetku – na jejich umístění v rozvaze podle kategorií účetních jednotek, na jejich vymezení, účtování i oceňování.

Od začátku letošního roku je účinná povinnost zápisu tzv. skutečných majitelů právnických osob do evidence, kterou spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Ačkoliv se primárně jedná o úkol pro právnické osoby, které musejí požadované údaje do seznamu zaznamenat, zákon dopadá také na praxi daňových poradců či účetních, a to tím, že (nejen) tyto profese provádějí při své činnosti tzv. identifikaci a kontrolu klientů. V článku se proto zaměříme na základní parametry právní úpravy, která je i po téměř roční praxi spíše na okraji zájmu veřejnosti.

Akciová společnost má část závodu (nemovitost a s ní spojené činnosti, pohledávky a závazky). Zvažuje úplatné postoupení této části závodu na nově vytvořenou dceřinou společnost. Jedná se o 3 možné varianty, je potřebné zajistit, aby zároveň s nemovitostí přešly i závazky a pohledávky: - prodej části závodu - vklad části závodu jako nepeněžitého vkladu - rozdělení společnosti odštěpením Jak se odlišují jednotlivé varianty z pohledu daně z příjmů právnických osob a daně z nabytí nemovitých věcí? Co znamená nebo jak zajistit, aby převáděná část závodu splňovala definici samostatné ekonomické jednotky. Postačí, když je o ni účtováno v rámci společnosti na samostatných zakázkách? Co když součástí prodávaného/vkládaného/odštěpovaného závodu nejsou zaměstnanci? Je potřebné, aby představenstvo a valná hromada definovala a vyčlenila v rámci a.s. tyto prostory, tento majetek? Jakým způsobem uvedené provést? V daném případě se jedná o 2 parkovací domy, které na základě nájemní smlouvy provozuje cizí s r.o. Akciová společnost má ve svém účetnictví pouze výnosy z nájmu, případně náklady nad rámec běžné údržby. Splňují za daných skutečnosti tyto parkovací domy definici části závodu?

Firma ABC je neauditovaná mikro účetní jednotka s jediným společníkem FO, který je zároveň jednatelem. Společník poskytl do společnosti půjčku a pronajímá ji nebytový prostor pro podnikání. Tento společník dále vlastní ze 100% i firmu DEF a tato firma DEF obchoduje s firmou ABC. Musí firma ABC sestavovat a zveřejňovat v OR zprávu o propojených osobách dle § 82 ZOK? Je třeba v této zprávě o prop. os. firmy ABC zachytit dle § 82 odst. 2 písm. e) ZOK - vztah mezi společníkem (ovládající osobou) a firmou ABC (ovládanou osobou) - nájemní vztah i půjčku včetně finančních informací např. o jakou výši půjčky a nájmu jde nebo stačí nefinanční informace ze smlouvy? A mezi firmou ABC a DEF je třeba ve zprávě o vztazích taktéž popsat vztah (jako ovládaných osob stejnou ovládající osobou) i včetně finančních informacích obchodu?

Mám živnostenské oprávnění k poskytování služeb spojených s vedením účetnictví/daňové evidence a služeb administrativně-hospodářské povahy. Ráda bych služby nabízela externě jednotlivým firmám/fyzickým osobám. Jak to smluvně ošetřit? Mandátní nebo příkazní smlouvou?

Student VŠ (prezenční studium) pracuje pro internetové noviny, kdy pro redakci pořizuje fotografická díla. Dle naší úvahy se jedná o příjem dle  §  7 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by byl příjem za kalendářní měsíc do 10 000 pro jednu redakci, bude se příjem danit 15% srážkovou daní, tj. redakce, která honorář vyplácí, rovnou tuto srážku srazí a autorovi vyplatí zbývající část. Musí v tomto případě autor mít nějaké živnostenské oprávnění a hlásit se na FÚ, ZP, a OSSZ? Jaké další povinnosti z tohoto titulu pro autora vyplývají? Pokud autor některý měsíc přesáhne částku 10 000 Kč od jedné redakce za 1 měsíc, jak má postupovat v tomto případě? Pokud by autor chtěl fotografickou činnost provozovat pro zařízení spravovaná ministerstvem školství, kdy odměna bude vyplacená na základě uzavřené písemné smlouvy, musí se autor hlásit jako OSVČ, nebo může tento příjem zohlednit jako příjem nahodilý?

OSVČ – kosmetický salon, provozuje svou činnost v pronajatých prostorech. Prostory před provozem musela tato OSVČ nutně vybavit zařízením, tak aby bylo uzpůsobeno k provozu kosmetického salonu. Náklady na toto vybavení si OSVČ uplatnila do daňových nákladů. Tyto prostory dále poskytuje dalším OSVČ k výkonu kosmetických a jiných činností na základě smlouvy o podnájmu. Tyto příjmy od podnájemníků negativně zvyšují obrat OSVČ a z tohoto důsledku by se mohla stát povinným plátcem DPH (obrat 1. mil Kč za 12 měsíců). OSVČ, která je v pronájmu uvažuje o založení nové společnosti s. r. o.. Tato s.r.o. by měla smlouvu s majitelem objektu, kde by si do nákladů dávala veškeré náklady spojené s provozem objektu (pronájem+služby) a následný příjem k tomuto by byl příjem z podnájmu dalším OSVČ včetně OSVČ jež by byla zároveň jednatelkou v novém s. r. o. Otázka 1: Je možné příjmy OSVČ z podnájmu vyloučit z příjmů, které ovlivňují hranici pro povinnost stát se plátcem DPH? Např. příjmy dle §9 nebo podobně jako příjmy z dotačních programů? Otázka 2: Je možné založit novou s. r. o., která by byla založena pouze na činnost pronájem a následný podnájem? Nebude pak tato společnost v nějakém střetu? Musela by původní OSVČ prodat majetek který si uplatnila do nákladů nové společnosti s. r. o.? Pokud ano za jakou cenu? Podotýkám, že OSVČ, která následně prostory poskytuje dalším OSVČ, z tohoto nemá zisk, ale příjem jí negativně zvyšuje obrat.

Přes internetový obchod jsem si objednala zboží - nechal jsem si na míru ušít trička. Dodala jsem šířku a délku triček. Do 14 dní mi trička přišla. Ale přišla v jiných rozměrech, než jsem žádala - délka trička je o 2 a 3 cm kratší a šířka o 2 cm užší. Dále jsem chtěla nepatrný výstřih trička a každé tričko má úplně výstřih jiný, tedy nemají stejný střih - chtěla jsem stejný. Trička byla ušita pro malé děti a tak každý cm je znát, trička nesedí a nejsou ušity dle požadovaných rozměrů. 1)Mám jako spotřebitel, který si objednal na zakázku ušití triček nárok na vrácení zboží a peněž, pokud nebyla ušita v souladu s dodanými rozměry a v souladu s objednávkou? 2) Prodávající nechce uznat chybu a chce, abych poslala fotky dětí, jak jim trička padnou. Má prodávající nárok na fotku s dětmi a v případě, že nemá? Jakým ustanovením občanského zákoníku mohu disponovat? Dětské fotky přeci nikomu posílat nemusím, je to tak? 3)Je tedy v kupující v právu a může trička vrátit? Popřípadě dle jakého zákona? Dostal zboží, které nebylo objednáno.

Uskutečňuji streaming na streamovacím serveru: tj. hraji hry on line a dostávám odměny od fanoušků. Jakým způsobem se z těchto odměn platí daň? Musím na to mít živnostenské oprávnění?

V roce 2017 akcionář - fyzická osoba realizoval tzv. dobrovolný příplatek mimo základní kapitál do společnosti, v roce 2017 byl jejím jediným akcionářem. V roce 2019 došlo k prodeji přibližně 10 % akcií jinému akcionáři (opět fyzická osoba). Nyní na podzim roku 2019 se uvažuje o vrácení tohoto příplatku mimo základní kapitál - je možné tento příplatek vrátit jen a pouze původnímu akcionáři, nebo je nutné vrátit poměrem akcií jednotlivých akcionářů na základním kapitálu společnosti?

Jak se vypořádat se společníkem a jak tento vypořádací podíl danit, pokud se jedná o vypořádání v podobě nemovitosti? Ve společenské smlouvě mají společníci uvedeno, že vypořádací podíl bude stanoven z vlastního jmění společnosti, a to poměrově k podílu na základním kapitálu. Tato částka nám vyšla přibližně na 9 800 000 Kč. Společník chce svůj podíl v podobě majetku, a to konkrétně: areál skládající se z pozemku (v účetnictví 2 500 000 Kč) a nezkolaudované stavby (tato hala je v účetnictví zatím na pořízení majetku v hodnotě 670 000 Kč). Na tento areál byl udělán odhad ve výši 10 500 000 Kč). Nevíme si rady jak dále postupovat a zda bude muset být odvedena DPH ze stavby. Mysleli jsme si následující postup - nárok společníka 9 800 000 Kč, z toho se spočítá 15% srážková daň, kterou odvedeme na FÚ (cca 1 470 000 Kč), dále bychom FU vrátili uplatněnou DPH z prací a materiálu na výstavbě haly (cca 650 000 Kč)? Ale také nám vychází, že společník by měl ještě nám doplatit částku, protože hodnota nemovitosti, je vyšší než výše jeho vypořádacího podílu. Nejsme si jisti, zda po společníkovi chtít doplatek za nemovitost 10 500 000 Kč – 9 800 000 Kč, anebo 10 500 000 – 8 330 000 Kč (tedy výše podílu minus srážková daň). A bude tento doplacený rozdíl nějak daněn?

V rámci podnikání fyzických osob velmi často dochází k tomu, že kromě samotného podnikatele jsou do tohoto podnikání zapojováni i ostatní členové rodiny, tato situace se označuje jako rodinné podnikání. V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na případy spolupracujících osob, problematiku rodinného závodu a krátce se také zmínili o zaměstnávání rodinných příslušníků a fakturaci mezi rodinnými příslušníky.

Účetní OSVČ nemůže za svého klienta zpracovávat daňové přiznání k dani z příjmů, znamená to i, že nemůže podávat daňové přiznání přes svoji datovou schránku? Týká se to všech daní (silniční, z nemovitostí aj.)? Pokud podává za svého klienta daňového přiznání přes formulář EPO, je zde kolonka, kde se vyplňuje osoba, která podává daňové přiznání odlišná od daňového subjektu (má od klienta plnou moc na zastupování a odesílání daňových přiznání přes svoji datovou schránku u fin. úřadu jako obecný zmocněnec). Jak by to bylo u účetní, která by byla registrovaná jako s. r. o. popř. firma, která má mimo jiné také živnost vedení účetnictví, která ale také nemá daňového poradce, ta také nesmí zpracovávat daňové přiznání svých klientů a případně odesílat přes datovou schránku s. r. o.? 

Fyzická osoba je vlastníkem ochranné známky a tuto ochrannou známku používá v rámci své podnikatelské činnosti její s. r. o. Jakým způsobem je možné co nejjednodušeji úplatně poskytnout právo k použití ochranné známky od fyzické osoby na s. r. o.? Bude k tomu nutná pouze smlouva nebo i další administrativní úkony?

Od kdy nesmí být jednatel s. r. o. ředitelem společnosti na manažerskou smlouvu?

Chtěla bych se zeptat, jestli je povinnost zveřejňovat na OR Zprávu o vztazích, případně jakých firem se tato povinnost týká?