Osvobození od DPH - strana 10

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. července 2020 ve věci C-374/19 Finanzamt Bad Neuenahr-Ahrweiler

V režimu skladu bude GFŘ považovat za ztráty zboží malého rozsahu ztráty nižší 5 %. To je jeden ze závěrů vyplývajících z dlouho očekávané informace k novele účinné od 1. 9. Další výkladové jistoty vnesly do DPH rozsudky Soudního dvora, detailněji popsané ve druhé části textu. Pozornost je potřeba věnovat zejména nároku na odpočet u dovozu zboží, jehož vlastníkem se nestává dovozce. Především pro investory je pak zajímavý rozsudek týkající se výstavby obecní komunikace, bez níž by nemohla být provozována ekonomická činnost investora.

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , jímž se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, byla upravena pravidla pro uplatňování DPH u nájmu nemovitých věcí s odloženou účinností oproti ostatním změnám, a to až od 1. 1. 2021. Nájem nemovité věci je pro účely zákona o DPH chápán jako poskytnutí služby, na kterou se vztahuje podle § 56a zákona o DPH osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Nájem nemovité věci však může být za splnění stanovených podmínek zdaňován, a chápán tedy jako zdanitelné plnění v základní sazbě daně. V článku je nejprve vymezen nájem nemovitých věcí pro účely DPH, a to v návaznosti na zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a vymezení předmětu DPH a místa plnění u nájmu nemovitých věcí. Návazně jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro osvobození od daně u nájmu nemovitých věcí a podmínky, kdy nelze tento nájem osvobodit od daně. V závěrečné části článku jsou vysvětleny praktické dopady změny provedené s účinností od 1. 1. 2021, kdy se změní podmínky, za nichž bude možno nájem nemovité věci zdaňovat. Změna podmínek pro zdaňování nájmu nemovité věci bude mít také dopady při uplatňování nároku na odpočet daně ve vztahu k nemovitým věcem, jejichž nájmu se bude tato změna týkat, a to jak na straně pronajímatele, tak na straně nájemce.

V následujícím příspěvku pokračujeme v seriálu článků věnovaných problematice DPH projednávané v rámci Koordinačních výborů, která má dopad na činnost územní samosprávné celky a jimi zřízené příspěvkové organizace. V zářijovém čísle časopisu UNES na s. 14 jsme se zaměřili zejména na „předmět DPH“, nyní se podíváme na příspěvky věnované plněním osvobozeným od DPH.

Již schválenou změnou s účinností od 1. 1. 2021 je omezení možnosti dobrovolně zdaňovat pronájem nemovitostí jiným plátcům. Změna se týká objektů, které souvisejí s trvalým bydlením a prakticky u nich znemožní nárok na odpočet. Kvůli absenci přechodného ustanovení budou muset část uplatněného odpočtu vrátit i stávající pronajímatelé.

Obec – plátce DPH uzavřela nájemní smlouvu na nebytový prostor pro neplátce DPH. Jedná se nájem dlouhodobý, tzn. osvobozený od DPH. Obec bude měsíčně vystavovat fakturu na nájemné (osvobozené od DPH) a dále na paušální částku za vytápění. Bude tato paušální částka za vytápění rovněž osvobozena od DPH nebo bude podléhat sazbě 21 %? Nejedná se o zálohu ani o přefakturaci, neznáme přesnou spotřebu. Voda a elektrická energie potom bude ročně přefakturována dle skutečné spotřeby samostatnou fakturou.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku kulturních a sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, a tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “).

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C-211/18 Idealmed III

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci C-48/19 X (Exonération de TVA pour des consultations téléphoniques)

Nová definice stavebního pozemku, která je platná od ledna roku 2016, vymezuje stavební pozemek jako pozemek určený k zástavbě a stanovuje vlastnosti, které takový pozemek pro účely DPH musí splňovat nebo vyznačovat. Důvody nové definice můžeme například najít v senátním tisku č.901: „Cílem zákonodárce bylo zamezit obcházení daně při dodání pozemků určených pro zastavění konkrétní stavbou, ke kterému docházelo v období do konce roku 2015. Šlo o případy, kdy pozemky již připravené a určené k zastavění byly osvobozené od daně s využitím různých postupů spočívajících například v provedení některých prací tak, aby byly provedeny mimo vlastní pozemek a dokončeny po dodání pozemku“.

V posledních dnech zveřejnilo ministerstvo financí informaci o tom, že dovoz ochranných pomůcek z důvodu koronavirové krize lze v některých případech osvobodit od daně z přidané hodnoty. Smysl osvobození od daně je zřejmý: jedná se o léky a zdravotní materiál, které zachraňuje lidské zdraví a životy. Zároveň přibývá případů, kdy u dovozu léků ze zahraničí stát nemilosrdně požaduje po rodičích nemocných dětí DPH, ačkoliv lék není hrazen ze zdravotního pojištění, ani se na jejich nákupu stát finančně nepodílel. Navýšení částky o DPH znamená výrazné prodloužení doby nutné pro získání peněz na nákup léku, jehož včasné nasazení u pacienta může doslova zachránit život. Stát, potažmo ministerstvo financí má v důsledku neudělení výjimky pro osvobození od DPH přímou vinu na zhoršení zdraví či úmrtnosti jedinců.

Společnost s r. o., plátce DPH, nakoupila od jiného plátce DPH dezinfekce v malých lahvičkách za 50 Kč za kus včetně DPH, lahvičky jsou označeny názvem a logem firmy. Tyto chce firma rozdávat bezplatně jako reklamní předměty v rámci své ekonomické činnosti. Jak to bude s DPH? DPH na výstupu by neměly dezinfekce podléhat na základě § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH jakožto poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti (hodnota je zde splněna, další podmínka pro účely DPH zde není). O případném prominutí DPH na výstupu při bezplatném poskytnutí dezinfekce po dobu nouzového stavu dle rozhodnutí uveřejněného ve Finančním zpravodaji 6/2020 víme. Jak to bude s nárokem na odpočet DPH a daňovou uznatelností? Ustanovení § 25 odst. 1 písm. z) zákona o daních z příjmů stanoví jako jednu z podmínek daňové uznatelnosti fakt, že reklamní předmět nesmí být předmětem spotřební daně. Nárok na odpočet DPH se odvíjí z § 72 odst. 4 zákona o DPH , který jej váže na daňovou uznatelnost reklamního předmětu. Denaturovaný líh obecně je dle § 71 zákona o spotřebních daních od spotřební daně osvobozen. Ale ať už by byl při výrobě použit jakýkoli druh lihu, stále je předmětem spotřební daně, byť ten denaturovaný je od této daně osvobozen. Z toho by vyplývalo, že tyto dezinfekce nelze poskytnout jako daňově uznatelné reklamní předměty s nárokem na odpočet DPH. Prosíme o korekci tohoto závěru.

Cestovní agentura (CA) nakupuje ubytování do Maďarska od cestovní kanceláře (CK), dopravu má vlastními autobusy. Nyní dochází ke stornům zájezdů. Za ubytování jí vrací CK dle smluvních podmínek např. 40 % storno, které se hned posílá klientům. Za dopravu vlastními autobusy si CA účtuje dle smluvních podmínek také např. 40 % storno. Bude toto storno z vlastní neuskutečněné přepravy podléhat DPH? Někdy dochází ale i k situaci, že se zájezd zruší hned na začátku. CA si účtuje 1 000 Kč za storno. Cestovní kancelář si nechá např. 400 Kč storno, zbytek, tj. do 1 000 Kč, si nechává CA dle smluvních podmínek. Bude toto podléhat DPH? A pokud ano, bude se počítat 600 + DPH, nebo 496 Kč + 104 Kč (DPH) = 600?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 9 Afs 82/2019 , www.nssoud.cz

Myslím si, že skoro každý rád využije službu, která je praktická, přehledná a vhodná pro daný typ podnikání. Za takovou službu považuji také palivovou resp. fleetovou kartu různých českých i zahraničních společností – např. CCS, DKV, EuroShell atd.

Naprostá většina podnikatelských aktivit, zvláště při jejich větším rozsahu, vyžaduje určité stálé místo, nějaký nebytový prostor, kde např.: probíhá výroba nebo jednání s klienty, prodává se a uskladňuje zboží, pracují zaměstnanci, pěstují se plodiny či chovají zvířat. V civilizovaném a právním státě podnikatel nemůže kořistnicky zabrat a obsadit vyhlédnutou nemovitou věc, kterou vlastní někdo jiný. Může ale s dotyčným vlastníkem „dát řeč“, jestli by jí neprodal, anebo nepronajal. S ohledem na vysoké tržní ceny nemovitých věcí je většinou zvolena druhá možnost převedení užívacího práva, přičemž se zaměříme zejména na související problematiku DPH.

Běžný plátce DPH se zřejmě v praxi nesetká s osvobozením ve zvláštních případech, ale je vhodné tato pravidla alespoň pasivně znát a v případě relevantnosti si nastudovat konkrétní úpravu pro aplikaci osvobození od DPH ve zvláštních případech. Ale jak se říká „nikdy neříkej nikdy“, tak toto přísloví se může hodit právě pro oblast osvobození ve zvláštních případech, protože i běžný plátce DPH může dodávat své zboží či poskytovat služby kupříkladu některému subjektu EU či letecké společnosti, kde může být pak aplikace osvobození relevantní. Pro některé plátce DPH (například pro letecké společnosti) je ustanovení zákona o DPH pro osvobození ve zvláštních případech naprosto klíčové, protože ovlivňuje režim DPH jejich nakupovaných vstupů. Tento článek vymezuje plnění, u kterých se aplikuje osvobození ve zvláštních případech a upozorňuje na tuto problematiku několika praktickými příklady.

V tomto článku se chci podrobně vyjádřit k pravidlu, jež zavedla od 1. ledna 2020 evropská DPH legislativa, konkrétně ke dvěma novým hmotněprávním podmínkám pro možnost aplikace osvobození v případě intrakomunitárního dodání zboží: Dodavatel zboží musí obdržet od odběratele jeho DIČ vydané jiným členským státem EU, než je stát zahájení přepravy zboží, a musí uvést danou dodávku v souhrnném hlášení. Předem upozorňuji na to, že výklad, který představím jako pravděpodobně jediný správný, bude pro čtenáře překvapením. Informace, které se o této „rychlé záplatě“ během posledních několika měsíců bohužel rozšířily, zformovaly dnešní mainstreamový přístup. Ukáži proto, jak pravděpodobně vypadal původní záměr evropského zákonodárce a že je velmi vzdálený tomu, co se o této „rychlé záplatě“ říká dnes. Ukáži, že dokonce ani současné interpretace nejsou zdaleka jednotné a že je to především Komise EU, která vnesla do výkladu této rychlé záplaty největší chaos.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 16. října 2019 ve spojených věcech C-4/18 a C-5/18 Winterhoff a Eisenbeis

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 17. října 2019 ve věci C-692/17 Paulo Nascimento Consulting