Zdravotní a sociální pojištění - strana 7

Přehled o příjmech a výdajích za daný kalendářní rok je povinna podat každá OSVČ, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani. V tomto přehledu se kromě daňového základu uvádějí údaje rozhodné pro provádění důchodového pojištění OSVČ, především vyměřovací základy a výše pojistného na důchodové pojištění. Tento tiskopis lze v zákonných lhůtách podat jako řádný či jako opravný.

Historií legislativního vývoje nacházíme v oblasti zdravotního a sociálního pojištění i v právních podmínkách roku 2023 jak určité společné znaky či souvislosti, tak zřejmé odlišnosti. Podívejme se blíže na některé z nich.

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti (resp. daňový základ) jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat, případně když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu): hromadní plátci pojistného, tj. zaměstnavatelé, platící pojistné za sebe a za své zaměstnance, samoplátci, mezi které řadíme osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

S účinností od 1. ledna 2023 došlo ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného. Podívejme se v této souvislosti blíže na změny jak v obou dále uvedených základních zákonech zdravotního pojištění, tak na změny v souvisejících právních předpisech s jejich dopady do oblasti zdravotního pojištění

Zaměstnanec pracuje na hlavní pracovní poměr v zaměstnání a jeho vedlejší příjem je ze zednické činnosti, kdy podává danové přiznání a výdeje uplatňuje paušálem. Jeho hrubé příjmy v zaměstnání na hlavní pracovní poměr za rok 2022 byly 430 233 Kč na sociální pojištění bylo odvedeno 27 971 Kč na zdravotní odvedeno 19 366 Kč. Jaké je maximum příjmů ze zednické činnosti, které si může vydělat v roce 2022, aby nedoplácel sociální pojištění?

Zaměstnavatel, OSVČ, zaměstnává jednoho zaměstnance, který je invalidní 1. stupně, na tohoto zaměstnance zároveň pobírá dotace z úřadu práce. Bude mít OSVČ nárok na 5% slevu na pojistném, slevu na zdravotním a slevu na dani v daňovém přiznání? 

Zaměstnali jsme Ukrajince na dohodu o pracovní činnosti. Utekl před válkou (režim strpění). Na DPČ si měsíčně vydělá cca 7 000,00 Kč. Budu za tohoto zaměstnance zdravotní pojištění dorovnávat do minima nebo se to u těchto zaměstnanců nemusí? A jak to pak prokážu zdravotní pojišťovně, pokud nemusím dorovnávat do minima?

Základní povinností každé skupiny plátců ve zdravotním pojištění je řádné placení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ) ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny. Pohledávky na pojistném a na penále tak mohou vzniknout u plátců pojistného, kterými jsou (mimo stát): a) hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance), b) samoplátci, mezi které řadíme: osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

Dvacetiletý student vysoké školy denního studia má:  a) Příjem na DPP do 10 000 Kč měsíčně - znamená to, že za něj zdravotní pojištění (dále jen "ZP") odvádí stát?  b) Příjem na DPČ 8 000 Kč - znamená to, že pokud je zde status studenta nedopočítává se do minimálního základu pro odvod ZP, tj. ZP se odvádí z 8 000 Kč + zbytek doplácí stát?  c) Student s pracovním poměrem s měsíční odměnou 30 000 Kč - znamená to, že ZP odvádí zaměstnanec + zaměstnavatel a student již vypadne z kategorie státního pojištěnce?  Jde mi o to, zda není placeno "duplicitně" ZP, tj. zda by ho platil zaměstnanec, resp. zaměstnavatel a stát zároveň.  O přeplatek na zdravotním pojištění tedy zaměstnanec žádat nemůže, je to tak? Z pohledu sociálního pojištění je situace obdobná?

Musí se za osoby pracující pro s. r. o. na dohodu o provedení práce a odměně max. 10 tis. Kč za měsíc zasílat na ČSSZ evidenční listy důchodového pojištění?

Zaměstnankyně by měla nastoupit v září po rodičovské dovolené o kterou zažádala v délce 3 let do práce. Nyní zjistila, že je znovu těhotná. Rodičovský příspěvek ji končí v červnu, termín porodu má v červenci. Z pohledu zaměstnavatele předpokládám, že se bude jednat o navazující druhou mateřskou dovolenou. Bude se potvrzovat příloha za posledních 12 měsíců pro výpočet výši peněžité podpory v mateřství – za jaké období? Na mateřskou nastupovala 5. 8. 2020 konec mateřské 16. 2. 2021, od 17. 2. 2021 čerpala dovolenou do 17. 3. 2021 včetně. Co to bude znamenat pro zaměstnankyni? Kde musí změnu nahlásit? Má nárok 6–8 týdnů před porodem na peněžitou pomoc v mateřství?

OSVČ dlouhodobě onemocněla. Předpokládám, že nemusí dojít k přerušení živnosti (podnikatel nechce přerušit). Jak se tato situace bude řešit v následujících případech? 1) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn. Musí dál hradit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění? Při vyúčtování v Přehledu může za celý kalendářní měsíc nemoci odečíst minimální vyměřovací základ? Jakým způsobem žádá OSSZ o výplatu nemocenských dávek? Jakým formulářem musí nemoc oznámit a doložit zdravotní pojišťovně? 2) Jak postupuje OSVČ, který není dobrovolně nemocensky pojištěn? 3) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn a vykonává vedlejší činnost (invalida 2. stupně). Nahlíží se v době nemoci na tuto osobu jako při hlavní činnosti?

Zaměstnali jsme slovenského občana v české firma s. r. o. a výkon práce ze závislé činnost bude mít také v ČR, kdy nám zaměstnanec ústně sdělil, že nemá jiný příjem než v ČR, nepracuje současně na Slovensku. Někdy si mzdové účetní nechávají podepisovat papír jako čestné prohlášení o dané skutečnosti. Máme ho také vyžadovat? Jak postupovat z pohledu danění mzdy v ČR? Chápeme tedy, že v takovém to případě musíme zatížit mzdu odvodem SP a ZP dle českých předpisů, kdy již má přiděleny rodné čísla z OSSZ a ZP. Jak správně postupovat u daně ze závislé činnosti, jestliže je zde zaměstnanec například do 183 dnů nebo nad 183 dnů? Máme ho vyslat na finanční úřad, aby si případně zažádal o daňový domicil?

Pro placení pojistného zaměstnavatelem jsou ve zdravotním pojištění důležité některé hodnoty vyměřovacího základu a částek pojistného. V dalším textu si ukážeme například situace, kdy bude v právních podmínkách roku 2023 vyměřovací základ zaměstnance nulový. Významnou „hraniční“ hodnotou je u určitých skupin osob jako zaměstnanců od 1. 1. 2023 částka 4 000 Kč, částkou 10 000 Kč se zaměstnavatelé zabývají u dohod o provedení práce. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ přímo ovlivňuje odvod pojistného při nízkých příjmech a také placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Jednatel ve svém jednočlenném s. r. o. bude mít od 1. 2. 2023 nově uzavřenou smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 3 900 Kč. Prohlášení poplatníka podepisovat nebude. Odvody na zdravotním a sociálním pojištění mu odvádí jiný zaměstnavatel. Bude odměna ze SVF podléhat zdravotnímu pojištění - vyměřovací základ 3 900 Kč, tzn. celkový odvod na pojistném 527 Kč? Máme se registrovat ke srážkové nebo zálohové dani?

OSVČ zemědělec a zároveň starobní důchodce má v roce 2022 příjmy pouze dotace a příjem z nájmu pozemku 8 000 Kč. Jsou to dotace na obdělávaného pozemku. 1) OSVČ se o ně stará a udržuje v souladu s podmínkami nároku na dotaci. Lze na tento příjem uplatnit 80% paušál? 2) Příjem z dotace byl inkasován ve výši 9 000 Kč v roce 2022 a dále bude v roce 2023 ještě vyúčtování – pravděpodobně OSVČ dostane ještě nějaký příjem v řádově tisícikorun – ať už dostane nebo nikoliv – bude se tento příjem započítávat už do roku 2023 – je tomu tak (zdanění příjmů na peněžní bázi)? 3) Nájem a příjem ve výši 8 000 Kč zdaní OSVČ dle § 9 zákona o daních z příjmů za použití paušálních výdajů ve výši 30 % nebo příjem z nájmu pozemku bude zdaňovat také jako příjmy z podnikání s 80 % paušálem? OSVČ nemá obchodní majetek a nevede daňovou evidenci. 4) Pokud by příjmy důchodce nepřesáhly 15 000 Kč (v roce 2022 však přesáhly) není povinen přiznání podat dle § 38g zákona o daních z příjmů? 5) V přehledech pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ uvede OSVČ své příjmy a u OSSZ nebude odvádět žádnou platbu (nepřekročí limit pro účast vedlejší činnost) a u ZP vypočte a odvede příslušnou částku a následně žádné zálohy platit nebude, je tomu tak?

Innvalidní důchodce, který si přivydělává na živnostenský list, je povinen platit 1x ročně zdravotní pojištění. Sociální pojištění musí hradit (za rok 2022) až od 93 387 Kč zisku, nebo příjmu? 

Je možné, aby se OSVČ rozhodla neplatit sociální pojištění (důchodové) - tu povinnou část a tzv. „vystoupila ze systému“ vědoma si toho, že na stáří neobdrží žádný důchod? Je to klasická česká OSVČ, bez jakýchkoliv jiných příjmů, nikdo jiný za ní sociální pojištění neodvádí.