Zdravotní a sociální pojištění - strana 6

Zaměstnanec, osoba zdravotně znevýhodněná, je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatel pobírá dotaci na tohoto zaměstnance podle § 78 zákona o zaměstnanosti, max. 5 000 Kč. Vylučuje tato dotace současně uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatele na SP ve výši 5 %?

jsme účetní společnost, která zpracovává účetnictví a vede daňové evidence daňovým subjektům. Chtěli bychom Vás požádat o Vás odborný názor k odpovědi na dotaz, který jsme obdržely od našeho klienta. Náš klient je právnická osoba se sídlem v tuzemsku. Společnost je součástí koncernu německého podnikatelského seskupení ovládaného společností, která má sídlo v Německu. Společnost se zabývá mezinárodní silniční motorovou nákladní dopravou. V rámci této činnosti vykonává přepravu zboží vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny a to převážně v zemích EU dle požadavku svých zákazníků. Z logistických důvodů a z důvodu nižších nákladů nezahajují a neukončují vozidla své přepravy v České republice, ale v Nizozemí, kde má společnost pronajatý pozemek určený pro parkování vozidel. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době je nejen v České republice ale v celé EU nedostatek kvalitních řidičů a je problematické tato pracovní místa obsadit, byla společnost nucena zaměstnávat řidiče ze zahraničí, konkrétně se jedná o řidiče z Rumunska. Tito řidiči nemají v České republice přechodný pobyt ani zde nejsou ubytováni. Na pracovní směnu nastupují a směnu ukončují v Nizozemí, kde jsou zaparkovaná vozidla společnosti, kam se sami a na své náklady dopravují z míst svých bydlišť v Rumunsku. Od momentu nastoupení na pracovní směnu v Nizozemí je pracovníkům také počítán nárok na diety. V pracovních smlouvách však mají tito řidiči v současnosti uvedeno, že místem výkonu jejich práce je Karlovarský kraj s odkazem, že zaměstnavatel má právo, v případě potřeby, určit v budoucnu jako místo výkonu práce zaměstnance (místo jeho pravidelného pracoviště) kteroukoli svou provozovnu v Karlovarském kraji, ke které získá právo užívání. Vzhledem k tomu, že i v řadách zahraničních pracovníků ubývají vhodní kandidáti na pozici řidičů, chtěl by náš klient vyjít zahraničním řidičům, v současné době z Rumunska, vstříc (ať už z důvodu jejich udržení na stávajících pozicích či za účelem získání dalších zaměstnanců na pozici řidičů v budoucnu) a nabídnout jim pomoc s náklady při přesunu z jejich bydliště k vozidlům, a to formou proplácení letenek z místa jejich bydliště, tj. nyní z Rumunska do Nizozemí a bezúplatným svozem těchto řidičů z letiště v Nizozemí k vozidlům externí společností. Na naši účetní kancelář se klient obrátil s dotazem, jaké daňové povinnosti a dopady by uskutečnění jeho záměru společnosti přineslo. Chtěli bychom Vás zdvořile požádat o Váš názor na skutečnosti, které v souvislosti s výše uvedeným záměrem klienta vyvstaly: 1) Znamenala by realizace tohoto záměru klienta dodanění výše proplacených letenek a hodnot následných bezúplatných svozů u řidičů v rámci jejich mezd a s tím i odvedení zdravotního a sociálního pojištění? 2) Mohla by společnost proplacené letenky a fakturu za svoz řidičů uplatnit v rámci svých daňových nákladů? 3) Bylo by zapotřebí změnit místo výkonu práce v pracovních smlouvách řidičů a v těchto pracovních smlouvách či v jiných vnitřních předpisech ujednat závazek společnosti vůči zaměstnancům ohledně proplácení jízdních výloh či zabezpečení svozu zaměstnanců k vozidlům v Nizozemí?

Máme novou zaměstnankyni od 2. 5. 2025. Dosud byla OSVČ hlavní, ale z důvodu celodenní péče o 2 děti nebyla povinna platit povinné minimální zálohy. Jak nyní řešit ZP u zaměstnavatele, má kratší úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu? Je možné nedoplácet ZP do minima a jak má případně vypadat znění čestného prohlášení? OSVČ nepřerušuje, ale chce být OSVČ vedlejší (nadále neplatit min. zálohy), má nízký příjem z podnikání.

Ve zdravotním pojištění platí, že pokud příjem zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění, pak: – vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), – zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, – zaměstnavatel v případě potřeby řeší i dodržení minimálního vyměřovacího základu, eventuálně jeho poměrné části, – z příjmu nižšího než je zákonné minimum zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, – při trvající dohodě a při poklesu příjmu v některém měsíci u dohody o provedení práce na částku nižší než 11 500 Kč nebo u dohody o pracovní činnosti na částku nižší než 4 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (příp. měsíce) odhlášena. Pokud je z příjmu ze zaměstnání odváděno zaměstnavatelem pojistné na zdravotní pojištění, pak toto zaměstnání řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.

Pohledávky zdravotních pojišťoven na dlužném pojistném a penále vznikají tehdy, když plátci neplní své zákonné povinnosti. V některých případech může pojišťovna tyto pohledávky i odepsat. Ve zdravotním pojištění rozlišujeme tři skupiny plátců pojistného: zaměstnavatelé (platící pojistného za sebe a za své zaměstnance), osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů, u kterých mohou zdravotní pojišťovny registrovat pohledávky. Plátcem pojistného je i stát pravidelně měsíčně hradící pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce. V tomto případě však „klasický“ dluh na pojistném nebo na penále vzniknout nemůže. Pokud plátci řádně platí povinné platby, tedy pojistné a zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného u OSVČ, pak nemají problém a zdravotní pojišťovna obdrží platby, na které má ze zákona nárok.

Slovák, české DIČ, podává přiznání k dani z příjmů v rámci živnosti stavebních prací. VZP hradil a má povinnost podat přehled. Údajně nemá povinnost podat přehled na OSSZ, neplatí žádné zálohy. Z jakého důvodu nepodává přehled a neplatí zálohy?

Novinářka bez živnostenského listu dostávala v minulých letech za své články částky, které nebyly daněny srážkovou daní. Vyhotovovala DPFO a podávala přehledy na SP a ZP. V r. 2024 neměla tato novinářka jiný příjem než rodičovskou, neboť se stará o malé dítě. Má povinnost za r. 2024 povinnost podat nulové DPFO, nulový přehled na SP a ZP, nebo má povinnost zaslat alespoň čestná prohlášení o nulových příjmech?

Je OSVČ, neplátce DPH, povinna hlásit na nějakou instituci (FÚ, zdravotní pojišťovna, ČSSZ) číslo bankovního účtu? 

OSVČ pronajímají své s. r. o., kde jsou společníky, odepsané stroje již 7. rokem. Od roku 2025 uplatňují výdaje procentem z příjmů ve výši 30 % a jsou „na vedlejší činnosti“ bez překročení rozhodné částky. Na živnostenském úřadě mají zapsáno jako nájem věcí movitých, volná živnost a dále tam mají kovovýrobu - kde ale již 7. rokem nepodnikají, protože tuto činnost provozují na s. r. o. Pokud by nájem strojů chtěli zdaňovat dle § 9 ZDP, musí přerušit živnost a oznámit na živnostenský úřad? Nebo bude stačit, když jen pošlou daňové přiznání na § 9 ZDP? A musí oznámit zdravotní a sociální pojišťovně?

Jediný společník a jednatel s. r. o., neplátce DPH, si v průběhu dvou let půjčil od s. r. o. peníze v hodnotě 1,5 mil. Kč. Každý měsíc platí za půjčku společnosti přiměřený úrok. Dotaz je, že nyní by s. r. o. jednatel rád ukončil, zlikvidoval, ale jediné co ve společnosti zůstává je hodnota půjčky, na jejíž splacení jednatel nemá aktuálně žádné prostředky a ani v blízké budoucnosti neočekává, že by byl schopen půjčku splatit. Je nějaké účetní řešení jak s nezaplacenou půjčkou naložit, aby bylo možné činnost firmy ukončit (aktuálně již žádnou nevykazuje) a firmu zlikvidovat?

Zaměstnanec žije a pracuje ve Velké Británii, ale zároveň bude pracovat i pro naši českou firmu. Budeme zaměstnávat slovenského občana, který žije a pracuje ve Velké Británii-má slovenské i britské občanství. Nově začne pracovat také pro naši českou společnost (s.r.o.) a dostávat mzdu. Můžeme ho přihlásit k sociálnímu a zdravotnímu pojištění v ČR, aby měl stejné podmínky jako ostatní zaměstnanci? Mohu tohoto zaměstnance přihlásit k českému sociálnímu pojištění, i když už je pojištěný v UK? Mohu zaměstnance přihlásit ke zdravotnímu pojištění v ČR, i když má britské pojištění? Pokud je v UK zdravotně pojištěný, české pojišťovny ho mohou přijmout jako řádného pojištěnce, nebo musí využít jen komerční pojištění? Existuje možnost, aby měl zaměstnanec současně zdravotní pojištění v ČR i v UK? 

K jakému datu vyplnit přihlášku zaměstnavatele na OSSZ u jednatele, který bez odměny vykonává funkci od 17. 1. 2023? Od května 2025 mu bude vyplácena odměna za výkon funkce jednatele ve výši 20 800 Kč měsíčně. Jednatele přihlásím od 1. 5. 2025 jako u zaměstnání malého rozsahu a zaměstnavatel by však měl být přihlášen již od ledna 2023?

Nejen daně je třeba platit! Náš systém dává povinnost osobám samostatně výdělečně činným přispívat/odvádět i příspěvky do zdravotního pojištění a také systému sociálního zabezpečení. Platí tedy nejen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale také související přehledy o příjmech a výdajích, na ty totiž čeká jak příslušná zdravotní pojišťovna, tak správa sociálního zabezpečení. Přestože se jedná o 2stránkové formuláře, i zde můžete při jejich vyplňování narazit na mnohá úskalí a nevědět si rady.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je pravidelné měsíční podávání tiskopisu nazvaného „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen „Přehled“). V jakém termínu zaměstnavatelé tyto Přehledy podávají a jaké sankce může zdravotní pojišťovna uplatnit, pokud zaměstnavatel Přehled nepodá? Tento článek poskytuje detailní informace o požadavcích na Přehled, jeho obsah a možnosti následných postihů ze strany zdravotní pojišťovny v situaci, kdy zaměstnavatel poruší zákon.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ) představují populární alternativu v řešení pracovněprávních vztahů, zároveň však přináší specifické výzvy v oblasti zdravotního pojištění. V tomto článku se podíváme na nejdůležitější zásady související se zdravotním pojištěním u DPČ, včetně pravidel pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny. Zjistíte, jak výše zúčtovaného příjmu ovlivňuje účast na pojištění, jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů při poklesu příjmu pod rozhodnou částku a jak se vypořádat s různými praktickými situacemi v roce 2025.

Společnost sídlící (naše společnost) v ČR chce zaměstnat obchodního cestujícího, celkem 4 zaměstnanci. Tento obchodní cestující je Slovák (i další budou) a bude pracovat pouze na Slovensku, do ČR bude jezdit pouze na nějaké schůzky s vedoucím. Místo výkonu práce: jeho bydliště a celé Slovensko. 1) Jakou legislativou se bude naše firma muset řídit? 2) V jaké měně budeme muset zasílat mzdu? 2) Podle jakého zákoníku se budeme řídit a sepisovat pracovní smlouvy? 3) Kam posílat sociální a zdravotní pojištění? 4) Kam se musíme všude zaregistrovat na Slovensku, že máme zaměstnance vykonávající práci na Slovensku, ale pod firmou v ČR? 5) V jakém případě budeme muset založit pobočku na Slovensku? 6) Je to vyslání zaměstnance do zahraničí?  

Pracujícímu důchodci zanedlouho skončí 70 denní podpůrná doba v neschopnosti. Chtěl by nadále zůstat zaměstnaný a zatím i v pracovní neschopnosti. Jak dále postupovat dohledně odvodů atd.? Ukončit pracovní poměr mohu až po ukončení pracovní neschopnosti? 

Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je odvést pojistné za zaměstnance v souladu s platnou právní úpravou. Ve zdravotním pojištění platí, že pokud příjem zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění, pak: vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zaměstnavatel se v případě potřeby zabývá i otázkou dodržení minimálního vyměřovacího základu, eventuálně jeho poměrné části, z příjmu nižšího, než je zákonné minimum zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, při trvající dohodě a při poklesu příjmu v některém měsíci u dohody o provedení práce pod rozhodnou částku 11 500 Kč nebo u dohody o pracovní činnosti na částku nižší než 4 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (příp. měsíce) odhlášena.

Společnost uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti. Pojistník je přímo společnost, statutáři nejsou vyjmenovaní. Jedná se o daňový náklad a co z hlediska statutárů, je nutné dodanit ve mzdě jako nepeněžní příjem?

V minulém příspěvku jsme si stručně pověděli o změnách na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (pojistné). Dnes poukážeme na význam zvýšení průměrné mzdy a dopadů, které s sebou toto zvýšení přináší, a to do oblasti odvodů pojistného na zdravotní pojištění (sociální pojištění), ale i význam zvýšení průměrné mzdy v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Dále připomeneme změny v osvobození od daně z příjmů fyzických osob při prodeji obchodních podílů a cenných papírů a navážeme zvýšením spotřebních daní, které bude pokračovat i v následujících letech.