Zdravotní a sociální pojištění - strana 6

Dlouhodobou zvláštnost zdravotního pojištění představuje minimální vyměřovací základ, platný pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) a pro osoby samostatně výdělečně činné. Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). S účinností od 1. 1. 2023 se zvýšila minimální mzda na 17 300 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2023 z této nové částky.

Jednou ze základních povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“), kdy tento Přehled podává OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je její samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů; pojištěnec podnikal po celý kalendářní rok 2022, nebo jen po jeho část.

Zaměstnávání zaměstnanců na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce má ve zdravotním pojištění značná specifika, a to jak z hlediska placení pojistného, tak při přihlašování a odhlašování zaměstnanců. Plnění oznamovací povinnosti za tyto zaměstnance je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření některé z dohod začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Od 1. února 2023 nabyl účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“). Novela zavádí pro zaměstnavatele některých specifikovaných skupin zaměstnanců možnost uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatele (dále jen „sleva na pojistném“).

Legislativa České republiky reaguje na pokračující vojenský konflikt na území Ukrajiny novelizací tzv. zákonů „Lex Ukrajina“. V danou chvíli vstoupil v platnost zákon č. 20/2023 Sb., ze dne 11. 1. 2023, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb. , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a zákon č. 67/2022 Sb. , o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „zákon č. 20/2023“). Níže bude blíže popsáno, jaké podstatné změny očekávají uprchlíky z Ukrajiny v souvislostí s nově přijatým a účinným zákonem.

OSVČ přechází z daňové evidence na účetnictví. Dodaňuje neuhrazené pohledávky. Dle § 23 odst. 14 ZDP může postupně zvyšovat o hodnotu pohledávek základ daně až 9 let. Je vyměřovacím základem pro SP a ZP v každém roce takto zvýšený základ daně?

Podali jsme na OSSZ oznámení záměru uplatňovat slevu na zaměstnance. Oznámení jsme poslali dne 10. 3. 2023 a záměr uplatňovat slevu jsme uvedli datum shodné s odesláním tiskopisu, také 10. 3. 2023. Zaměstnanec, na kterého slevu budeme uplatňovat, je u nás v pracovním poměru již několik let a nikdo jiný záměr uplatnit slevu na OSSZ neposlal. Zajímalo by mě, od kdy fakticky slevu můžu začít uplatňovat. Můžu poprvé slevu již uplatnit ve mzdě za únor, kterou budeme zpracovávat v měsíci březnu (přehled bude podán nejpozději do 20. 3.), nebo mohu poprvé slevu uplatnit až ve mzdě za březen, kterou budu zpracovávat v dubnu?

Občan ČR, podniká na území ČR na základě živnostenského oprávnění (OSVČ). V roce 2023 se přestěhuji i s rodinou na neurčito do Austrálie. Jako OSVČ však dále bude na území ČR podnikat - některé potřebné záležitosti bude řešit "na dálku", ostatní bude zajišťovat zaměstnanec, případně subdodávkou jiná osoba. OSVČ tak i nadále bude v ČR podávat daňové přiznání k DPFO (už ale jako český nerezident, resp. rezident Austrálie). Otázka je, jak má postupovat z pohledu sociálního a zdravotního pojištění. Tzn. zda bude i nadále podávat přehledy na OSSZ a ZP a zda má tedy povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění na území ČR. Pokud by povinnost odvádět sociální pojištění nebyla, může tato FO být v nějakém konkrétním režimu u OSSZ a hradit pojistné? Důvodem je to, aby měla časem nárok na důchod.

Spolupracující osoba zřejmě nebude mít datovou schránku vystavenou povinně? V případě, že si ji nezřídí sama, budeme její daňové přiznání podávat v papírové formě a přiznání podnikatele, se kterým spolupracuje, budeme podávat ze zákona elektronicky? Ten samozřejmě údaje k datové schránce obdržel. Přehledy na sociální a zdravotní pojištění se u spolupracující osoby bez vlastní datové schránky musí podat také v papírové formě? 

Je možné uplatňovat slevu na zaměstnankyni, která má zkrácený úvazek 30 hodin týdně a zároveň pečuje o dítě do věku 10 let také v případě, že je na zaměstnankyni uplatňována dotace z úřadu práce?

Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. Osoba samostatně výdělečně činná rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vysokých (vyšších) záloh aktuálně neúnosné – viz dále.

Pokud zaměstnanec nastupuje výkon trestu po dobu trvání pracovního poměru, máme ho odhlásit ze zdravotního a sociálního pojištění? 

Zaměstnavatel odvádí pozdě pojistné zaměstnanců, často dluží dvě platby pojistného na sociální zabezpečení (za dva měsíce zpátky). Může tento zaměstnavatel uplatnit novou 5 % slevu na pojistném, pokud splní ostatní podmínky?

OSVČ uplatňovala paušální výdaje ve výši 60 % pro rok 2021. V 2022 roce chce přejít na skutečné výdaje. Eviduje k 31. 12. 2021 pohledávku. Pohledávku dodaním v dodatečném daňovém přiznání za rok 2021. Vystavím také i opravný přehled na SP a na ZP? Došlo tam prosím k nějaké změně, nemohu dohledat - v minulosti se přehled pro ZP nemusel podávat.

Přehled o příjmech a výdajích za daný kalendářní rok je povinna podat každá OSVČ, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani. V tomto přehledu se kromě daňového základu uvádějí údaje rozhodné pro provádění důchodového pojištění OSVČ, především vyměřovací základy a výše pojistného na důchodové pojištění. Tento tiskopis lze v zákonných lhůtách podat jako řádný či jako opravný.

Historií legislativního vývoje nacházíme v oblasti zdravotního a sociálního pojištění i v právních podmínkách roku 2023 jak určité společné znaky či souvislosti, tak zřejmé odlišnosti. Podívejme se blíže na některé z nich.

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti (resp. daňový základ) jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat, případně když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

S účinností od 1. ledna 2023 došlo ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného. Podívejme se v této souvislosti blíže na změny jak v obou dále uvedených základních zákonech zdravotního pojištění, tak na změny v souvisejících právních předpisech s jejich dopady do oblasti zdravotního pojištění

Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu): hromadní plátci pojistného, tj. zaměstnavatelé, platící pojistné za sebe a za své zaměstnance, samoplátci, mezi které řadíme osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.