Zdravotní a sociální pojištění - strana 9

Situacím, kdy je zaměstnanec určitou dobu nepřítomen v zaměstnání, musejí zaměstnavatelé věnovat (nejen) ve zdravotním pojištění vždy zvýšenou pozornost, a to zejména z pohledu placení pojistného a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti. Nejčastějším důvodem ať už krátkodobé, nebo déletrvající nepřítomnosti zaměstnance v práci bývá nemoc jako důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce . Dalšími důvody pak mohou být například neplacené volno, dlouhodobý pobyt v cizině, výkon výdělečné činnosti v cizině anebo také neomluvená absence. Charakter nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání přímo ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, a tím i odvod pojistného zaměstnavatelem.

Za jakých podmínek můžeme zaměstnat ukrajinskou studentku české vysoké školy na dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně (nebudeme tedy za ni odvádět sociální a zdravotní pojištění)? Pokud by neměla jiné zaměstnání, ze kterého by jí zaměstnavatel odváděl sociální a zdravotní, je povinná si hradit sociální a zdravotní sama?

Období nemoci zaujímá ve zdravotním pojištění důležitou roli a z více důvodů mnohdy nepříjemně komplikuje situaci jak u zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak i u osob samostatně výdělečně činných, což jsou pro systém veřejného zdravotního pojištění významné skupiny plátců pojistného.

Jak je to s cestovními náhradami - co si může uplatnit jednatel společnosti, když má se s. r. o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, kde má uvedeno, že nepobírá žádnou odměnu? Je podstatné, zda má ve smlouvě uvedeno, že má nárok na cestovní náhrady? Musí být ve smlouvě uvedeno, že může k pracovní cestě využít soukromé auto, aby měl nárok na náhrady za použití tohoto auta?

Slovenská společnost, která nemá žádné aktivity na území ČR, zaměstnává na Slovensku dva české zaměstnance, kteří si přejí být sociálně pojištěni v ČR, z tohoto důvodu jim byla vyřízena žádost o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení ČR (A1) a slovenská společnost za ně proto odvádí sociální a zdravotní pojištění v ČR. Má slovenská společnost v tomto případě povinnost odvádět v ČR i zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, nebo stačí že obdobu tohoto pojištění odpovědnosti platí na Slovensku?

Zdravotní pojištění je navázáno na spoustu právních předpisů a své účinky či dopady má do této oblasti i aktuálně platné pojetí soukromého práva. V následujícím textu si v těchto souvislostech rozebereme například návaznost zdravotního pojištění na zákoník práce , atributy závislé práce s charakteristikou příjmů dani nepodléhajících nebo od daně osvobozených, postavení fyzických osob podle zákoníku práce a třeba i příjmy z nájmu.

Česká OSVČ (neplátce) vedoucí daňovou evidenci provede na Slovensku jednodenní školení, které je otevřené pro všechny, co si ho zaplatí jak plátci, tak i neplátci. Jaké povinnosti má vůči FÚ v Česku a na Slovensku u daně z příjmů, DPH, ZP a SP?

Poplatník byl nahlášen v režimu paušální daně od 1. 1. 2021. Od 1. 11. 2021 byl zaměstnán – porušil tedy podmínku paušálního režimu a oznámil to ve lhůtě na FÚ. Po skončení roku 2021 podal přiznání a přehledy zdravotní a sociální. Na zdravotní pojišťovně mu nechtějí vrátit přeplatek, který z přehledu vyšel (poplatník neměl povinnost platit ZP vzhledem k tomu, že je od r. 2019 invalidní, 2. stupeň), protože prý byl v režimu paušální daně do konce roku (to že porušil podmínku a z paušálního režimu vystoupil je prý nezajímá – byl celý rok na zdravotní pojišťovně (VZP) nahlášený v režimu paušální daně), údajně zdravotní pojišťovna mu tedy nemusí nic vracet. Přeplatek na sociálním pojištění byl bez problému vrácený. Zdravotní pojištění mu ale vrátit nechtějí, je to správně? Poplatník je v situaci, kdy musí FÚ správným kódem ukončit režim paušální daně pro zdravotní pojišťovnu a nemůže to nijak ovlivnit. Jakým kódem ho FÚ měl ukončit na zdravotní pojišťovně, aby mu přeplatek případně vrátili? Nebo co můžeme udělat pro to, aby byl přeplatek vrácený – má-li na něj poplatník nárok? Na pobočce VZP mi tvrdí, že s tím nemůžou nic udělat.

Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Nejpočetnější skupiny těchto pojištěnců představují nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené včetně příjemců rodičovského příspěvku a uchazeči o zaměstnání. Kompletní výčet naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 48/1997 Sb. ). Při zaměstnávání těchto osob platí specifická pravidla, která zaměstnavatele po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují, a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě tyto osoby.

Na hlavní pracovní poměr nám nastoupil zaměstnanec 12. 9. 2022 a po třech dnech výkonu práce se již neobjevil. Výpověď ve zkušební době byla zaslána poštou. Budeme čekat 15 dnů a pak bude výpověď považována za doručenou. Za dobu neomluvené absence, než se doručí výpověď, má zaměstnavatel vypočítat zdravotní pojištění a strhnout ho zaměstnanci?

Společník s. r. o. bude od 1. 10. 2022 v předdůchodu, nadále bude pobírat odměnu za práci pro společnost 3000 Kč měsíčně. Předpokládám, že společnost tuto osobu odhlásí ze zdravotního i nemocenského pojištění a nebude již provádět za něj žádné odvody. Musí zaměstnavatel uvést na odhlášce (hromadném oznámení) společně s kódem O i kód D nebo se tento kód (D) předdůchodu netýká? Má zaměstnavatel nějaké jiné povinnosti vůči úřadům při zahájení čerpání předdůchodu společníkem?

Nemoc hraje ve zdravotním pojištění velmi důležitou roli. Třebaže se budeme zabývat výhradně nemocí zaměstnance a souvisejícími aspekty, uplatnily by se ve zdravotním pojištění popisované postupy i v případě, kdyby nastaly jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance dle ustanovení § 191 a 191a (ev. § 199) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), například po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti anebo v případě dlouhodobého ošetřování.

Aktuální změny ve zdravotním pojištění Mgr. Tomáš Červinka Lex Ukrajina Ozbrojený konflikt na území Ukrajiny vyvolaný invazí vojsk Ruské federace přinesl několik změn i u zdravotního pojištění. Nejvíce změn...

Zaměstnavatelé jako plátci pojistného odvádějí pojistné na zdravotní pojištění v souladu s právní úpravouuvedenou v zákonech č. 48/1997 Sb. a 592/1992 Sb. , oba v platném znění, kde je pro účely placení pojistného stanoven i v roce 2022 minimální vyměřovací základ, kterým je u zaměstnance minimální mzda při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pouze osoby taxativně vyjmenované v zákoně č. 592/1992 Sb. v ustanovení § 3 odst. 8 nemají jako zaměstnanci minimum ze zákona určeno a vyměřovacím základem je v tomto případě skutečně dosažený příjem bez ohledu na další okolnosti, jako je například délka trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, nemoc, neplacené volno, jiné souběžné zaměstnání či podnikání apod.

Do konce roku 2021 byly ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.

Obdrželi jsme z OSSZ splátkový kalendář na dlužné pojistné za zaměstnance. Měsíční splátka zahrnuje jak dlužné pojistné tak i penále. Splátky jsou rozpočítané na 36 měsíců. Jak zaúčtovat měsíční splátku? Rozpočítat si dlužné penále na počet měsíců (36) a každou měsíční splátku rozdělit na pojistné a penále. Nebo penále zaúčtovat až po doplacení dlužného pojistného?

Zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou. Mohla by chodit do práce na stejnou pozici - zástup za nemoc apod.? Je nějaké omezení? Případně jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?