Zdravotní a sociální pojištění - strana 8

Osoba vykonávala samostatnou výdělečnou činnost hlavní několik posledních let. Nyní ji bude zpětně přiznán řádný starobní důchod k datu 1.5.2020 a doplacen zpětně. Za roky 2020, 2021 již podala přehled o příjmech a výdajích na OSSZ i zdravotní pojišťovnu, platila vždy minimální pojistné v obou případech. Může nyní podat opravné přehledy na OSSZ i zdravotní pojišťovnu z důvodů, že zpětně od 1.5.2020 by byla její SVČ hodnocena jako vedlejší a požadovat vrácení přeplatků na pojistném? Ke změnám daňového základu by nedošlo, ale ke změně minimálního vyměřovacího základu ano.

Zaměstnavatelé se při placení pojistného zdravotní pojišťovně za své zaměstnance setkávají s různými případy, kdy základní povinností zaměstnavatele je řádně vyhodnotit nastalou situaci a posléze správně vypočítat a včas odvést pojistné podle zákona ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, do kterého je příjem zúčtován. Formou příkladů si ukážeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2022.

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde (by mělo dojít) od 1. 1. 2023 oproti roku 2022 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jedná se zejména o zavedení slevy na pojistném, dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Některé z těchto změn jsou ještě poněkud nejisté, aktuální a podrobnější informace k těmto změnám budou uvedeny v lednovém čísle časopisu DHK č. 1-2/2023.

Mezi českou akciovou společností a její sesterskou společností z Brazílie byla uzavřena dohoda o dočasném přidělení zaměstnance z Brazílie do ČR. Podle všech znaků se jedná o mezinárodní pronájem pracovní síly, nikoliv tedy o poskytnutí služby. Zaměstnanec je poskytnut do dobu 3 let, stane se rezidentem ČR (přestěhuje se i rodina). Brazilský zaměstnavatel nadále hradí zaměstnanci plat, jehož výše bude fakturována české společnosti a dále také v Brazílii sociální pojištění. Dotaz: je nutné, aby v České republice český ekonomický zaměstnavatel odváděl ze mzdy brazilského zaměstnance sociální a zdravotní pojištění? (nám to vychází, že ano, neboť jde o mezinárodní pronájem pracovní síly a s Brazílií není uzavřena bilaterální smlouva o sociálním pojištění).

V rámci zásadního odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění, ke kterému došlo k datu 1. 1. 2008, zůstala z pohledu zdravotního pojištění v podstatě jediná návaznost na nemocenské pojištění u rozhodných částek tzv. započitatelného příjmu, kdy tyto hodnoty zakládají účast na nemocenském (a návazně i na zdravotním) pojištění. Tyto situace, které si v dalším textu blíže rozebereme, jsou v zákoně č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 až 6.

S účinností od 1. 2. 2023 se zavádí sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele zákonem č. 216/2022 Sb. , kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákona o pojistném“). Cílem této úpravy je podpořit zaměstnávání na zkrácený pracovní úvazek těch zaměstnanců, kteří obtížně hledají uplatnění na pracovním trhu. Sleva proto náleží zaměstnavateli jen na stanovený okruh zaměstnanců (jen na zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru) a při splnění stanovených podmínek. Nepodporují se proto všechny zkrácené pracovní úvazky, v zákoně se pamatuje i na souběhy zaměstnání u téhož zaměstnavatele nebo i u různých zaměstnavatelů.

Od 1. 1. 2023 se mění hranice příjmů platná v nemocenském a důchodovém pojištění a v pojistném na sociální pojištění, jejichž výše se odvozuje od průměrné mzdy. K valorizaci těchto hranic příjmů dochází každoročně vždy od 1. 1. Dnem 1. 2. 2023 nabývá účinnosti zákon, kterým se zavádí sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele na zaměstnance se zkráceným pracovním úvazkem. Jsou navrhovány další změny, jejich účinnost se předpokládá v průběhu roku 2023; informace o nich bude uveřejněna až po jejich schválení.

Na základě zákona č. 216/2022 Sb. budou moci zaměstnavatelé od 1. 2. 2023 uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení. Dle § 7a odst. 1 písm. g) zákona č. 589/1992 Sb. bude možné uplatnit slevu u zaměstnanců v pracovním poměru mladších 21 let. U těchto zaměstnanců na rozdíl od ostatních skupin zaměstnanců, u kterých bude možné uplatnit slevu, není stanovena podmínka, že s nimi musí být sjednána kratší pracovní doba. V § 7a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. je však uvedeno, že sleva na pojistném nenáleží, pokud odpracovaná doba v pracovním poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli včetně dob, které se považují za výkon práce, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin. Vztahuje se tato podmínka také na zaměstnance mladší 21 let? Ze zmiňovaného odstavce 4 nevyplývá, že by se na ně nevztahovala. 

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Neboli vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahy výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP , podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Vyměřovacím základem zaměstnance je dle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy neboli příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 ZDP ) a jsou od daně osvobozené (§ 4 , 4a a 6 odst. 9 ZDP ).

Může pobírat jednatel/společník společnosti s ručením omezením podporu v nezaměstnanosti? Jednatel/společník není společností odměňován.

U osob samostatně výdělečně činných se běžně stávalo, že v některých minulých letech neplatili sociální pojištění, pokud dosáhli nižšího zisku. Dejme tomu, že v konkrétním případu by to byl rok 1996 a 2000. Nyní by OSVČ chtěla tyto roky mít důchodově pojištěné za účelem vyššího důchodu. Může nyní OSVČ podat opravný přehled o příjmech a výdajích za rok 1996 a 2000, kde uvede vyšší daňový základ a doplatí sociální pojištění? Má ČSSZ pravomoc kontrolovat, zda se nový daňový základ zakládá na pravdě? Dodatečné daňové přiznání podávat již nebude, protože to jsou roky starší tří let. Je to tak?

Fyzická osoba byla od 1. 1. 2022 do 5. 7. 2022 vedena na úřadě práce. Od 6. 7. 2022 do 31. 8. 2022 byla vedena jako OSVČ. Příjmy i výdaje ze samostatné činnosti však byly nulové. Od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2022 byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr, kde učinila prohlášení. Bylo by lepší podat daňové přiznání na FÚ než pouze čestné prohlášení, že příjmy byly nulové? Předpokládáme, že v DAP uvedeme i příjmy ze závislé činnosti. Asi není dobré žádat o roční zúčtování u svého zaměstnavatele, když byla v roce 2022 i OSVČ. Přehled na OSSZ a VZP musí být podán. Zálohy zůstanou jako platby na důchodové a zdravotní pojištění – jednalo se o hlavní činnost? Zaplaceno v minimální výši dvakrát – 2 841 Kč OSSZ, 2 627 Kč VZP.  

Součástí úřední činnosti zdravotních pojišťoven je provádění kontroly plnění zákonných povinností především u zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. Zdravotní pojišťovny kontrolují hlavně zaměstnavatele, kdy na základě předložených dokladů primárně prověřují, zda bylo pojistné za zaměstnance odvedeno za příslušný kalendářní měsíc včas a ve správné výši. Alternativní formu představují kontroly formou zaslaného vyúčtování pohledávek a plateb. Zaměstnavatelé jsou předmětem kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven především proto, že jsou rozhodujícími plátci pojistného pro naplňování příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

Předpokládám, že veřejná obchodní společnosti si také nemůže uplatnit krácený paušál na dopravu jako je tu u ostatních společnosti? A pojistné zdravotní a sociální, které odvádí společníci ze zisku nemohou být uplatněny v nákladech v. o. s?

Víceméně „tradiční“ změnou ve zdravotním pojištění bylo v minulém období zvyšování vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát, k čemuž docházelo vždy k datu 1. 1. Z důvodu výpadku v příjmech systému veřejného zdravotního pojištění z důvodu koronavirové krize byl přijat zákon č. 231/2020 Sb. Tato novela změnila ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) a zvýšila vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, následovně: od 1. 6. 2020 na částku 11 607 Kč a od 1. 1. 2021 na částku 13 088 Kč. Toto opatření znamenalo, že ve srovnání s právní úpravou platnou do konce května se od 1. 6. 2020 zvýšila platba za „státní pojištěnce“ o 500 Kč, tj. na 1 567 Kč. K dalšímu zvýšení této platby došlo k 1. 1. 2021. K tomuto datu se zvýšila platba státu o dalších 200 Kč, tedy na částku 1 767 Kč.

Zletilé dítě ukončilo letos studium střední školy maturitní zkouškou. Po dobu prázdnin je uplatňována zaměstnanci na toto dítě sleva na dani. Zletilé dítě nastoupí od října 2022 na jazykovou školu v Berlíně a bude studovat němčinu po dobu 1 roku. Lze toto pomaturitní studium v cizině doložit potvrzením z této školy a uplatnit slevu na dítě? Pokud ano, je možná sleva na dítě za září, když nastupuje až v říjnu? Jednoletý jazykový kurz na této škole skončí v květnu následujícího roku, je možná sleva na dítě v měsících následujících po ukončení tohoto studia (červen až září 2023), když se bude hlásit na vysokou školu v ČR a stane se studentem VŠ v ČR po prázdninách v příštím roce? Kdo je plátcem zdravotního pojištění tohoto zletilého dítěte (zletilé dítě nebo stát)? 

Institut minimálního vyměřovacího základu zaměstnance (i OSVČ) byl do právní úpravy začleněn již od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění, tedy od 1. 1. 1993, a to s tím záměrem, aby (velmi) nízké příjmy neměly ve svém důsledku negativní dopad na naplňování příjmové stránky systému. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance se v průběhu uplynulých let průběžně zvyšovala, naposledy k 1. 1. 2022 na částku 16 200 Kč.

Klient OSVČ je v roce 2022 v paušálním režimu. Na podnět pana ministra by chtěl odejít ještě letos do předčasného důchodu. Uvažuji správně, že i když požádá o předčasný důchod od 31. 12. 2022, musí ukončit své podnikání k 30. 12. 2022 a tím pádem nesplní podmínky, aby za rok 2022 měl pouze paušální daň. Tedy, že si musí za rok 2022 podat přiznání DPFO, přehledy OSSZ a zdravotní pojišťovny a odvést doplatky?