Daňový bonus

Srovnání zobrazení mezd v daňové evidenci a účetnictví ukazuje zásadní rozdíl v časovém okamžiku, kdy se náklady či daňově uznatelné výdaje promítají do základu daně z příjmů. Zatímco v účetnictví se mzdové náklady a související zákonné odvody zachycují již při jejich zúčtování, v daňové evidenci mají dopad až v okamžiku skutečné úhrady závazků. Tato odlišnost může vést k časovému posunu mezi jednotlivými zdaňovacími obdobími, zejména u mezd vyplácených za prosinec. V článku jsou tyto rozdíly představeny na praktických příkladech zúčtování mezd a souvisejících odvodů. Správné pochopení obou přístupů je klíčové pro podnikatele, aby zajistili nejen správné vykázání nákladů, ale i daňovou účinnost odvodů v souladu s právní úpravou.

Máme zaměstnance, který od září 2024 uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru, nar. 5. 10. 2006, která studuje na gymnáziu pro zrakově postižené. Potvrzení v září 2024 i letos pro školní rok 2025/2026 přinesl. Dcera má přiznaný nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P ode dne 10. 7. 2023 trvale. Nyní ale zaměstnanec oznámil, že si dcera požádala 6. 8. 2025 o invalidní důchod a z posudku o invaliditě vyplynulo (posudek vydal IPZS Vyškov), že je invalidní ve III. stupni, a to zpětně od 3. 9. 2024 (datum vzniku invalidity). Uplatnění daňového zvýhodnění jsem ukončila k 31. 8. 2025, ale nevím, jak postupovat dál. Musí zaměstnanec podat daňové přiznání, vyplacené daňové bonusy vrátit a doplatit zálohovou daň? Zaměstnavatel v takovém případě musí zaslat na FÚ Oznámení plátce daně o nevybrání dlužné částky na dani a neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu? Nemáme počkat až na rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně? 

Jako zaměstnavatel používáme pro vyplnění Dokladu o výši čtvrtletního příjmu mzdový program. Všimli jsme si ale, že v březnu do čistého příjmu program započítává i záporný rozdíl mezi vyplacenými měsíčními daňovými bonusy a ročním daňovým bonusem z ročního zúčtování z předchozího roku. Příklad: Zaměstnanec má za 03/2025 čistou mzdu 25 000. K tomu mu bylo v 03/2025 zpracováno RZD za rok 2024. Během roku 2024 byly vyplaceny měsíční daňové bonusy v celkové výši 846 Kč, ale v rámci RZD mu nárok na daňový bonus nevznikl. Mzdový program na doklad o výši čtvrtletního příjmu k čistému příjmu připočítá těchto 846 Kč, takže na dokladu uvede čistý příjem 25 846 Kč. Od dodavatele mzdového programu jsme dostali vyjádření, že je to správně, protože daňový bonus se obecně do čistého příjmu pro tyto účely nepočítá, takže v minulosti těch 846 Kč nebylo nikde v čistém příjmu vykázáno. Nicméně těchto 846 Kč se provedením ročního zúčtování defacto „přesunulo“ z bonusu do daňové slevy, která již čistý příjem ovlivňuje, a proto nyní těchto 846 Kč přičítá do čistého příjmu. V podstatě se tak jedná o opravu z předchozího roku. Je toto uvažování správné? Měl by se záporný rozdíl na daňovém bonusu v RZD započítat do čistého příjmu? A kde je vůbec definováno, co přesně se má započítat do čistého příjmu pro účely Dokladu o výši čtvrtletního příjmu?

V minulém roce 2024, když zaměstnanci požádali o roční zúčtování za rok 2023, tak vyšel u dvou z nich na řádku 23. přeplatek ve výši 60 Kč a u třetího zaměstnance vyšel na řádku 30. rozdíl na daňovém bonusu 525 Kč, který vznikl díky tomu, že zaměstnanec měl slevu na dani za umístění dítěte a díky tomu mu vyšla daň po slevách na dani 0 Kč. Následně jsme poslali žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, žádost jsme odeslali 16. 3. 2024. O přeplatky 2 × 60Kč jsme neponižovali odvod nejbližších záloh na daň, ani jsme nežádali o vrácení této částky, protože 120 Kč je částka pod 200 Kč, takže by nám ji finanční úřad nevrátil. Řekli jsme si, že tam tuto částku ponecháme, a když k ní další rok přibude další a přesáhne to částku 200 Kč, tak bychom potom o tuto částku mohli požádat. Chtěla bych se zeptat, zda to mám správně, když ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období rok 2024 uvádím v 06 Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování vyplacených zaměstnancům částku 645 Kč (což je těch 525 Kč daňový bonus z řádku 29 a 2 × 60 Kč přeplatek z řádku 23) a dále v tabulce uvádím „Z toho byl přeplatek z ročního zúčtování záloh zaměstnancům vrácen v měsíci březen, v částce 645 Kč, z toho vráceno/převedeno FÚ plátci/ponecháno na osobním účtu plátce 525 Kč“ (zde jsem uvedla pouze ten bonus, který nám na základě žádosti FÚ poslal), podle žádosti podané plátcem u finančního úřadu dne 16. 3. 2024. V třetím sloupci zleva si nejsem jistá, zda mám uvést pouze tu částku 525 Kč, o kterou jsme zažádali a FÚ nám ji poslal na účet, anebo tam napsat celou částku 645 Kč, kde jsou uvedené i ty dva přeplatky 2 × 60 Kč, které tam zatím zůstaly a nežádali jsme o ně.

Pokud zaměstnanec uplatňuje bonus na dítě, od kolika let je třeba dokládat potvrzení o studiu? Po nástupu na střední školu? Nebo od 15 let?

Může firma podat na Finanční úřad Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů za leden 2023 v listopadu 2023? Do kdy je ze zákona nejzažší termín podání této žádosti?

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů 1) ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů .

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové limity, které jsou ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2023 činí minimální mzda 17 300 Kč/měsíc na základě nařízení vlády č. 465/2022 Sb. a průměrná mzda 40 324 Kč/měsíc je odvozena z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Ke změně daňových limitů v ZDP došlo dále na základě zákona č. 366/2022 Sb. , sdělení MPSV č. 320/2022 Sb. a na základě vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. V článku si s využitím příkladů blíže objasníme tyto změny daňových parametrů pro rok 2023.

Může zaměstnanec podepsat prohlášení k dani, aby uplatňovat měsíčně základní slevu na poplatníka - pouze tuto jednu a následně podat daňové přiznání (přiznání poplatník musí podat z důvodu dalších příjmů z podnikání) a zde "douplatnit" své dvě děti, tj. v průběhu roku bude uplatňovat pouze základní slevu a v přiznání uplatní i slevy na děti - je tento postup možný nebo si zaměstnanec nemůže vybrat a musí uplatnit základní slevu + i děti v průběhu roku u zaměstnavatele? Jaký byste případně postup doporučili, zda uplatňovat děti rovnou a dostat měsíčně větší čistou mzdu nebo dostat jednou za rok (na základně podaného přiznání) vysoký desetitisícový daňový bonus?

Může být zaměstnanci ve mzdě za červenec a srpen přiznáno daňové zvýhodnění na dítě (20 let), které řádně ukončilo studium na středním odborném učilišti a od září zahájí studium maturitního oboru, když o prázdninách má občasné brigády? A na druhé dítě (22 let), které ukončilo studium na VOŠ a od září nastoupí studium na VŠ, přičemž v červenci a srpnu je zaměstnáno na poloviční úvazek? Zaměstnavatel nemá žádné potvrzení o pokračování ve studiu, pouze ústní vyjádření zaměstnance, že děti budou od září pokračovat v dalším studiu. Lze přiznat daňová zvýhodnění na obě děti již v měsíční mzdě za prázdninové měsíce, nebo až při ročním zúčtování, kdy už bude zaměstnavatel mít potvrzení o dalším studiu k dispozici?

Vláda České republiky svým nařízením č. 405/2021 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 15 200 Kč na 16 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2022.

V tomto prvním vydání legislativních novinek roku 2022 bychom Vám rádi poskytli souhrn nejdůležitějších legislativních změn v daňové oblasti, které nabyly účinnosti od 1. 1. 2022 nebo jejíž praktický dopad se projeví právě na počátku roku 2022. Zejména přinášíme stručné shrnutí změn v zákoně o daních z příjmů u fyzických osob, zmíníme podstatné změny v zákoně o DPH u cestovních služeb a dále ve zkratce upozorníme např. na plánované zrušení původních daňových informačních schránek, zřízení speciálních telefonických linek pro daň z nemovitých věcí či zvýšení sazby úroku z prodlení.

Zaměstnanec byl v době od 1. 1. 2021 - 31. 10. 2021 nepřetržitě v pracovní neschopnosti a po dobu nemoci mu nebyl vyplácený daňový bonus na 2 děti. V listopadu se rozhodl ukončit pracovní poměr. Je zaměstnavatel povinen tomuto již bývalému zaměstnanci udělat roční vyúčtování daně a vyplatit tak bonus za měsíce, kdy byl nemocný, nebo mu zaměstnavatel vydá Potvrzení o zdanitelných příjmech a bývalý zaměstnanec si sám podá daňové přiznání na FÚ? Po skončení pracovního poměru se registroval na úřad práce.

Po komplikovaném projednávání sněmovního tisku č. 1116 byl v částce 125 Sbírky zákonů dne 27. 7. 2021 zveřejněn zákon č. 285/2021 Sb. , kterým se mění zákon o státní sociální podpoře a zákon o daních z příjmů . Novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP “, obsahuje navýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě a úpravy týkající se měsíčního daňového bonusu. V následujícím textu si ukážeme na příkladech základní řešení uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2021, a to v různých situacích poplatníka – jak u OSVČ, tak u zaměstnance.

Cílem příspěvku je podat stručnou informaci o změnách právních a souvisejících předpisů za první pololetí roku 2021. Zaměříme se samozřejmě na předpisy, které mohou mít dopad do oblasti účetnictví, daní a financování neziskových subjektů.

Vláda České republiky svým nařízením č. 487/2020 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 14 600 Kč na 15 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2021.

S podzimní vlnou pandemie přicházejí ruku v ruce také „podzimní“ kompenzace v podobě zákona č. 461/2020 Sb. – zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru (účinnost od 14. 11. 2020). Pokud očekáváme obdobný rozsah a obsah zákona, který vyšel na jaře (zákon č. 159/2020 Sb. , ve znění dalších tří novelizací), budeme v tomto článku poprvé, nikoliv však naposledy, překvapeni. Nový zákon je kompenzačním bonusem „II. generace“. V porovnání s jarním zákonem vykazuje značné odlišnosti jak formální, tak i (a to především) obsahové.

Připomeňme si, že v jarních měsících letošního roku byl v souvislosti s krizovými opatřeními přijatými z důvodu šíření pandemie COVID-19 vydán zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu, který byl novelizován zákony č. 234/2020 Sb. , č. 262/2020 Sb. a č. 331/2020 Sb. S ohledem na značné rozšíření epidemie na území ČR na podzim tohoto roku došlo k novému vyhlášení nouzového stavu a k omezení a zákazu určitých činností. Proto dochází k vydání zákona (sněmovní tisk č. 1055), který upravuje další daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19. Ke dni psaní příspěvku 9. 11. 2020 byl vládní návrh zákona ke kompenzačnímu bonusu schválen Poslaneckou sněmovnou, ale na základě jednání Senátu dne 29. 10. 2020 byl návrh zákona vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali změnám v právních předpisech, které se mohou týkat praxe neziskových subjektů. Připravili jsme pro Vás přehled změn v daňové oblasti, který volně navazuje na příspěvek , který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 7-8/2020 na s. 3.

V důsledku koronavirové krize byla přijata opatření, která měla negativní vliv na ekonomickou situaci v České republice a mnohé podnikatelské obory byly silně postiženy, ať už přímo či nepřímo. V návaznosti na negativní vlivy, způsobené vládními opatřeními, byla přijata řada zákonů, které měly za cíl zmírnit tyto dopady. Tento článek se zaměří na novelu týkající se zákonů o daních.