Péče o dítě

Máme zaměstnankyni, která nastoupila na poloviční úvazek (20hod./týden), předpokládaná výše mzdy 20tis. Kč, má dvě děti ve věku 4 a 6let (navštěvují mateřskou školku), jak je to s odvodem ZP, musí se i v tomto případě odvádět z minimální mzdy, jiný příjem nemá? Sociální pojištění se odvádí ze skutečně vyplacené mzdy? 

Fyzická osoba uvažuje o zahájení podnikatelské činnosti. Má malé dítě ve věku jednoho roku a rodičovský příspěvek již byl zcela vyčerpán. Mám dotaz: bude v tomto případě její podnikatelská činnost považována za vedlejší? A jaké zálohy bude povinna hradit? Do jakého věku dítěte se podnikatelská činnost z titulu péče o dítě považuje za vedlejší?

Zaměstnankyně nastoupila 18. 12. 2024 na mateřskou dovolenou, kterou čerpala do 1.7.2025. Dítě se narodilo 1.2.2025. Dne 1.6.2025 podala žádost o čerpání rodičovské dovolené do 29.2028. Dítěti budou tři roky 1.2.2028. Domnívám se, že dle zákoníku práce lze dovolenou čerpat pouze do tří let věku dítěte. Je nějaká změna, že RD se čerpá do konce měsíce, ve kterém dítě dosáhne tří let? Nebo jak máme postupovat? Se zaměstnankyní není úplně jednoduchá domluva.

Ženě byl v roce 2023 přiznán starobní důchod. Po celý rok 1992 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a zároveň po část roku pečovala o dítě do 4 let jeho věku. Má ČSSZ povinnost aplikovat srovnávací výpočet podle ust. § 3a vyhlášky 284/1995 Sb.? Použije se ust. § 12 odst. 9 vyhlášky 149/1988 Sb. ve znění ke dni 31.12.1995, které "zakazuje" zápočet vyloučených dob pro OSVČ v tomto období? Kdyby ženě byl přiznán důchod v roce 2025, může účinně žádat o přednostní zápočet vyloučených dob za dobu péče v roce 1992?

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Od října k nám nastoupí na zkrácený pracovní úvazek (2 hodiny denně) zaměstnankyně, která celodenně pečuje o dítě do 7 let věku. Tato osoba byla do konce září 2023 na rodičovské dovolené. Od ledna 2023 podniká jako OSVČ. Nemusíme jako zaměstnavatel u tohoto zaměstnance dodržet minimální vyměřovací základ - viz § 3 odst. 8 písm. c) zákona o zdravotním pojištění? Až bude vyplňovat zaměstnankyně Přehled za r. 2023 jako OSVČ, může od října 2023 zaškrtnout f), a tím pádem také neplatit minimální zálohu na zdravotní pojištění, viz § 3a odst. a) stejného zákona - tzn. bude platit pojistné ze skutečného příjmu, povinné minimum dodržet nemusí?

Zaměstnankyně bude mít od června do srpna 2023 zkrácenou pracovní dobu 20 hod týdně a nedosáhne minimální mzdu 17 300 Kč. Má jedno dítě do 7 let. Kdy matka nedoplácí zdravotní pojištění z minimální mzdy? Na webových stránkách zdravotních pojišťoven jsou tiskopisy čestné prohlášení o řádné a celodenní péči o dítě. Kdy využije tento tiskopis, musí ho zaslat na svou zdravotní pojišťovnu? A zaměstnavatel nahlásit na zdravotní pojišťovnu s kódem L?

Od 15. 8 2022 je možné žádat o jednorázový příspěvek na pomoc rodinám s dětmi ve výši 5 000 Kč na jedno dítě. Příspěvek je určen pro všechny děti do 18 let s trvalým bydlištěm v ČR, které žijí v rodině, jejíž příjem v minulém roce nepřesáhl 1 mil. Kč hrubého.

Na základě zákona č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě (dále jen zákon), započaly Úřady práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočka pro hlavní město Prahu vyplácet žadatelům za podmínek stanovených tímto zákonem jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč.

V případě narození dítěte se na rodiče vztahují ve zdravotním pojištění konkrétní povinnosti, které je třeba splnit. Péče o dítě ovlivňuje i placení pojistného zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), je stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, má jako zaměstnanec v příslušném kalendářním měsíci vyřešen z pohledu zdravotního pojištění svůj pojistný vztah.

Jednou z problémových oblastí zdravotního pojištění je péče o dítě, kde zaměstnavatelé v přímé souvislosti řeší období mateřské dovolené, rodičovské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku, což jsou ve zdravotním pojištění „státní kategorie“. K nim můžeme přiřadit čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené, poskytnutí neplaceného volna před opětovným nástupem zaměstnankyně (zaměstnance) do zaměstnání, podmínky celodenní osobní a řádné péče a další.

Zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu (dále jen zákon) byl již dvakrát v průběhu krátké doby novelizován. Poprvé to bylo zákonem č. 234/2020 Sb. , který rozšířil uplatnění kompenzačního bonusu osobám samostatně výdělečně činným o druhé bonusové období od 1. 5. do 8. 6. 2020. Druhá novela provedená zákonem č. 262/2020 Sb. především rozšiřuje uplatnění kompenzačního bonusu i pro společníky malých s. r. o. (dále také „s. r. o.“), postižené šířením epidemie SARS-CoV-2, a to ve výši nároku společníka na kompenzační bonus 500 Kč denně za období od 12. 3. do 8. 6. 2020. Celkem tedy jde o podporu ve výši 44 500 Kč, pokud jde o společníka s. r. o., jejíž činnost je omezena v důsledku šíření epidemie SARS-CoV-2 a vládních opatření v souvislosti s koronavirem, a to po celou dobu od 12. 3. do 8. 6. 2020. Tato novela rovněž upravuje některé odstavce vlastního zákona o kompenzačním bonusu ve znění jeho první novelizace.

Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem a řídíme se nařízením vlády č. 564/2006 Sb. V organizaci pracuje zaměstnankyně, která má 2 děti. První dítě narozeno 25.12.1995, druhé dítě narozeno 5.1.1997. První dítě bylo asi v pěti letech věku uznáno jako zdravotně postižené a zaměstnankyně s ním zůstala doma. Moje předchůdkyně - mzdová účetní započetla dobu péče o dítě této zaměstnankyni pro stanovení započitatelné praxe takto: - 1. mateřská dovolená 19.11.1995-29.10.2000, tj. 1817 dnů. - Druhé dítě 1.12.2000-4.1.2001 - 35 dnů - mateřská dovolená - pokračování - V době od 30.10.2000 do 30.11.2000 zaměstnankyně pracovala (ovšem 5.10.2001-17.1.2002, tj. 105 dnů - péče o zdravotně postižené dítě a 1.9.2002-31.3.2008, tj. 2039 dnů - péče o zdravotně postižené dítě). - V době od 18.1.2002 do 31.8.2002 zaměstnankyně pracovala. Dohromady 3996 dní, tedy skoro 11 let. Domnívám se, že je možné započítat dobu péče o všechny děti dohromady pouze maximálně v délce 6 let, a že této zaměstnankyni byla započitatelná praxe stanovena špatně. Prosím o Váš názor.

Daňové aspekty zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů Ing. Marek Štěpán Dne 4.11.2014 poslanci napotřetí přehlasovali prezidentské veto a do...

Cílem příspěvku je sjednotit právní názory na osvobození služeb dětských jeslí od 1. dubna 2012, případně i na sazbu daně, pokud tato služba není od daně osvobozena. Pojem dětské...

Jiné zaměstnání v době neplaceného volna? Dotaz č. 239/11 JUDr. František Muška Jsem zaměstnancem magistrátu, po rodičovské dovolené - tříleté, jsem si domluvila se zaměstnavatelem rok neplaceného volna. (Který...