Plat

Jsme základní škola a naše paní učitelka dne 3. 9. 2025 ukončila pedagogické magisterské studium státní zkouškou. Náleží jí nyní dle zvýšené kvalifikace platový postup. My jsme doposud u našich zaměstnanců, kteří složili úspěšně státní zkoušku, vždy od 1. dne v daném měsíci, kdy byla zkouška provedena, přiznali navýšení platového postupu. Nevíme, jestli je nyní tento postup nadále možný a platný dle zákona. Můžeme paní učitelce platový postup uznat od 1. 9. 2025, nebo až následující měsíc po ukončení státnic, což je 1. 10. 2025, nebo až po získání diplomu, který by měla obdržet na promoci někdy v polovině listopadu, tak v tom případě by to bylo až od 1. 12. 2025?

Do jaké platové třídy máme zařadit vychovatelky ve školní družině, podle typu vzdělání? Při nástupu do pracovního poměru má jedna z vychovatelek maturitu z gymnázia a studium jednoho roku SpŠ obor předškolní a mimoškolní pedagogika (po roce studium ukončila) a druhá vychovatelka má maturitu ze střední zemědělské školy a nyní od roku 2023 studuje Pedagogickou fakultu UK – vychovatelství.

Zákonem č. 120/2025 sb. dochází ke změně zákoníku práce, kdy v § 123 odst. 4 se za slova „civilní služby“ vkládají slova „a doby řádně ukončeného studia v doktorském studijním programu podle § 47 zákona o vysokých školách“. Přestože nedochází ke změně NV č. 341/2017 Sb., budou tedy od 1. 6. 2025 všem zaměstnancům, kteří úspěšně absolvovali doktorské studium, na základě tohoto doplnění v zákoníku práce, započítávány zpětně tyto 3–4 roky studia do náhradních dob a mělo by u nich dojít k přepočítání praxe?

Nařízení vlády č. 466/2024 Sb., které mění NV č. 341/2017 Sb. zrušuje limit 6 let pro zápočet praxe v době mateřské a rodičovské dovolené. Platnost bude od 1. 1. 2025. Musí zaměstnavatel přistoupit k tomu, že všem ženám, které mají více než 2 děti, přepočítá praxi a platový stupeň dle nařízení vlády č. 466/ 2017 Sb., nebo původní zápočty praxe zůstávají platné dle původního nařízení vlády a zrušení limitu se týká pouze zápočtů, které se budou dělat po 1. 1. 2025? Nebo záleží na zaměstnavateli a může se rozhodnout sám?

Příspěvková organizace města, základní škola, dostává peníze na platy od MŠMT UZ 33353, kde jsou rozděleny jednotlivé položky: hrubé mzdy, odvody, FKSP, ONIV, případně OON. Platí i do roku 2024, že z ONIV budou hrazeny náhrady za nemoc nebo již náhrady budou hrazeny z hrubých mezd? Je zde nějaká změna oproti roku 2024?

Zaměstnanci mají v pracovní smlouvě uvedeno jako výplatní termín – do 20. dne následujícího měsíce – může být takto termín sjednán? Každý měsíc se vyplácí různě podle data zpracování mezd a aktuálních finanč.možností, někdy mají mzdy vyplacené 5. den, někdy 10. den, nejpozději však do 20. Nebo musí být striktně dán výplatní den a v tento den musí být vypláceno. Případně jak toto specifikovat do pracovních smluv, dodržovat jeden konkrétní den je vcelku nereálné.

Lze zařadit ekonomku základní školy do 11. platové třídy na základě následujících činností, které prokazatelně vykonává: - zajišťování systému financování organizace prostřednictvím více zdrojů financování, - zpracování analýz efektivnosti vynakládaných finančních prostředků a předkládání návrhů opatření ke zlepšení efektivnosti hospodaření? Zaměstnankyně má střední vzdělání s maturitní zkouškou, práci vykonává svědomitě a kvalitně již řadu let, proto je zařazena momentálně v 10. platové třídě, pro kterou nesplňuje vzdělání.

Poskytuje se zvláštní příplatek dle § 129 zákoníku práce mistrovi odborného výcviku učiliště za dobu od 1. 7. do 31. 8., tedy v době prázdnin? Pokud ne, musím vystavit k 1. 7. nový platový výměr?

Je někde v legislativě ukotveno, že uvádějícímu učiteli je možno snížit počet hodin přímé pedagogické práce a přiznat specializační příplatek vyplývající z této činnosti? Pokud ano prosím, kde. Víme, že se o této problematice jednalo, ale nedaří se nám dohledat závěry. Vidíme pouze v zákoně o pedagogických pracovních stanovenou tuto pozici.

Plat je jedním z druhů odměňování, které zákoník práce rozeznává. Specifikem platového odměňování je vymezený okruh zaměstnavatelů, u kterých se uplatňuje uvedené v § 109 odst. 3 zákoníku práce . Zejména jde o podrobný systém jednotlivých složek a příplatků, včetně legislativního vymezení jejich výše a účelu. Takto právní úprava konkretizuje některé záruky a pravidla odměňování – jedná se zejména o povinnost platit stejnou odměnu za práci stejné hodnoty. Platový systém má i pozitivní dopad ve vztahu k nerovnostem v odměňování mezi muži a ženami, tzv. gender pay gap je v platové sféře o něco nižší než ve mzdové sféře. Předmětem následujícího textu jsou právě jednotlivé složky platu a jejich charakteristika. V dalším článku se budeme zabývat nejčastějšími praktickými problémy a nesprávnostmi.

Plat zaměstnanců je ze strany obce výdejem veřejných prostředků, na který se vztahují kontrolní mechanismy předvídané platnou právní úpravou. Otázka povinnosti poskytování informace o platech zaměstnanců obce dle zákona o svobodném přístupu k informacím doznala za dobu účinnosti zákona podstatný vývoj. V následujícím článku se vám pokusíme tento vývoj přiblížit a odpovědět na otázky související s povinností obce poskytnout žadateli informaci o výši platu svých zaměstnanců či odměnách jim vyplacených.

Zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím “), umožňuje žadatelům vyžádat si mnoho nejrůznějších informací. Jednou z těch nejčastěji vyžadovaných jsou informace o výši platu. Zejména platy vyšších úředníků nebo funkcionářů bývají předmětem zájmu novinářů i běžných občanů. Během mnoha let prošly názory soudů dlouhým a komplikovaným vývojem. Posledním, který korigoval podmínky poskytování platů coby informace zasahující do soukromí, je rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2020, čj. 2 As 88/2019-29 . Tento rozsudek koriguje výklad předchozího rozhodnutí Ústavního soudu.

Pročetli jsme si všechny vaše články týkající se momentální situace kvůli nouzovému stavu, ale k vyřešení všech otázek týkajících se platů nám to nepomohlo. U vyučujících je nám situace jasná, obdrželi dohody o výkonu práce z domova a vše je vykazováno jako obvykle. Předpokládáme, že tak je to v pořádku. Jiná je situace u vychovatelek školní družiny, asistentů pedagoga a některých provozních zaměstnanců. Někteří asistenti nabídli pomoc rodičům a jsou s dětmi v kontaktu, někteří tuto pomoc nevyužili. Vychovatelky i asistenti dostali materiály na studium, ale na celou dobu trvání mimořádných opatření plnohodnotnou náhradu práce nezajistíme. Lze tedy vykazovat třeba dva měsíce překážku na straně zaměstnavatele a vyplácet plat ve výši průměrného výdělku? Jaký postup doporučujete?

Sbírka zákonů v závěru roku 2019 je vyplněna řadou nařízení vlády, která zvyšují významným způsobem požitky zaměstnanců ve státní správě ve vazbě na jejich platy a odměny. V následujícím příspěvku se zaměřujeme na další benefity, které přináší do státní správy novela vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb.

Plat se skládá z několika složek, které mají odlišný účel a pravidla pro jejich přiznávání. Neznalost, neporozumění nebo nerespektování právní úpravy v tomto kontextu může v praxi znamenat řadu obtíží včetně soudních sporů. Druhý díl článku o platovém odměňování (poznámka redakce: platovému odměňování jsme se věnovali také v časopisu UNES č. 11/2019 na s. 21) se bude věnovat právě jednotlivým složkám platu a zkušenostem z praxe.

Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), upravuje dvě možnosti odměňování osob v pracovním poměru, a to mzdu a plat. Následující příspěvek je zaměřen na souhrnný přehled právní úpravy platového odměňování a jeho pravidel. V příštím díle se budeme zabývat podrobnostmi u jednotlivých složek platu.

Jsme příspěvková organizace se zaměřením na sociální služby, terénní i pobytové, služby poskytujeme seniorům, v praxi s nejrůznějším omezením. Prvotně nejsme zaměřeni na uživatele s mentálním či fyzickým postižením, ale v péči takoví mohou být. Naši pracovníci v sociálních službách nejsou zdravotníky. Pobytové služby jsou v režimu nepřetržitého provozu se střídáním dvanáctihodinových směn od 6:00 do 18:00 hodin a od 18:00 do 6:00 hodin (střídají se čtyři lidé s nepravidelným režimem 3 dny práce, 3 dny volno) – rozvrh takových směn na 12 týdnů se pravidelně opakuje. Bude těmto zaměstnancům od 1. 1. 2019 náležet zvláštní příplatek za „směnnost“ podle § 8 vyhlášky č. 341/2017 Sb. (zařazením dle přílohy č. 6 do skupiny II., 1.) a zároveň zvláštní příplatek podle bodu 5. skupiny II. za soustavnost poskytování obslužné péče v zařízeních sociálních služeb? Vyvozuji možnost souběhu zvláštních příplatků z odstavce 3 článku I výše uvedeného nařízení vlády, ale nejasný je pojem „soustavnost“ a „obslužná péče“ ve vazbě na nezdravotnické pracovníky.

Žádost o informace o výši platu je jednou z nejčastějších, které jsou podle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím “), podávány. Zejména platy vyšších úředníků nebo funkcionářů bývají předmětem zájmu novinářů i běžných občanů. V prvních letech byly tyto žádosti odmítány s odkazem na mlčenlivost a ochranu soukromí.

Článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdové (mzdoví) účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Osobní příplatek tvoří jednu ze složek platu, kterou může zaměstnavatel ocenit práci zaměstnance. Jeho prostřednictvím může zaměstnavatel zaměstnanci „přilepšit“ a jeho výše může být motivačním faktorem při rozhodování zaměstnance, zda zůstat, nebo změnit zaměstnavatele.