Nezbytné úpravy rozpočtů obcí na rok 2017

Účinnost novely 1. 1. 2017

Důležité změny pro rozpočet 2017 jsou v logických celcích, protože se několikrát objevilo, že více bodů novely řešilo jeden případ. Novela vyhlášky opět obsahuje „mnoho slov“, má 106 bodů.

(bod novely č. 1)

Tato změna je pro územní samosprávné celky (dále jen „ÚSC“) významná, snižuje riziko správního deliktu, umožňuje stanovení závazných ukazatelů dle jednotlivých příjemců transferů, odpovědných míst i dle akcí.

Úprava vyhlášky o rozpočtové skladbě je pro ÚSC a DSO důležitá především ve vztahu ke zpracování rozpočtu. ÚSC a DSO mají povinnost podle ust. § 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), (dále také „RS“), kterou stanoví Ministerstvo financí (dále jen „MF“) vyhláškou (vyhláška o rozpočtové skladbě). Až do roku 2016 vyhláška o rozpočtové skladbě definovala pro rozpočty ÚSC a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) pouze tato třídění příjmů a výdajů:

Obce však často ve svých rozpočtech nepoužívají pouze tato vyjmenovaná třídění příjmů a výdajů (hlavně tedy položky a paragrafy), ale používají také různá vnitřní členění typu „org“ nebo „orj“, aby vyjádřily v rámci schváleného rozpočtu vnitřní odpovědnost za svěřenou část rozpočtu.

Takto prostřednictvím „org“ nebo „orj“ bývají často schvalovány závazné ukazatele rozpočtu odborům, popř. oddělením obecních (městských) úřadů nebo organizačním složkám obce, na menších obcích i např. konkrétnímu příkazci operace. Ať už obce členění rozpočtu podle „org“ nebo „orj“ nazývaly jakkoliv (např. ), dle některých kontrolorů se dostávaly na hranu zákona v tom smyslu, že rozpočet zpracovaný za použití „organizačního“ („vnitřního“) třídění nebyl rozpočtem zpracovaný v souladu s vyhláškou o rozpočtové skladbě, protože vyhláška použití takového třídění nedovolovala (povolena byla jen třídění uvedená výše). Tato poměrně formální záležitost pak mohla být vyhodnocena podle § 22a odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. jako správní delikt (s možnou sankcí).

Často také dochází k tomu, že zastupitelstva chtějí přímo v rámci schváleného rozpočtu účelově vymezit prostředky na nějakou významnou plánovanou akci (např. oprava konkrétního chodníku). Opět, pokud se bude striktně vycházet z dosavadního znění vyhlášky o rozpočtové skladbě, nebylo možné výlučně za použití rozpočtové skladby takovou akci v rozpočtu účelově vymezit. Důsledkem tak bylo, že obce schvalovaly závazné ukazatele rozpočtu v třídění, které nebylo definováno vyhláškou o rozpočtové skladbě (např. závazný ukazatel ORG 1 – Odbor správy majetku; závazný ukazatel ORG 2 – Odbor investic atp.), čímž se vystavovaly riziku správního deliktu při vyhodnocení, že takový rozpočet není sestaven v souladu s § 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., nebo sestavovaly rozpočty výlučně za použití rozpočtové skladby (především podle paragrafů a např. tříd druhového třídění), což zejména u větších obcí zase často vedlo k nesrozumitelnosti rozpočtu pro veřejnost, ale i zastupitele (závazné ukazatele rozpočtu byly příliš obecné).

S účinností od roku 2017 mohou ÚSC i DSO použít při zpracovávání svých rozpočtů

– jedná se o podrobnější členění v rámci třídění již definovaných vyhláškou o rozpočtové skladbě (§ 1a vyhlášky). Vyhláškou je např. definováno druhové třídění, nejnižší jednotkou druhového třídění jsou položky. Podrobnějším tříděním příjmů a výdajů podle druhů v rámci položek jsou tzv. podpoložky. Obdobně vyhláškou je např. definováno odvětvové třídění, nejnižší jednotkou odvětvového třídění jsou paragrafy. Podrobnějším tříděním příjmů a výdajů podle odvětví v rámci paragrafů jsou tzv. podparagrafy. Použití těchto podrobnějších členění se týká zejména státního rozpočtu (tam se podpoložky a někdy i podparagrafy používají), s podpoložkami se lze také setkat u největších měst z důvodu jejich vnitřní potřeby podrobněji sledovat plnění rozpočtu, ale jedná se opravdu o naprosté výjimky s propracovanými softwarovými možnostmi. Většina obcí a měst s podrobnějším tříděním (tedy např. s podpoložkami a podparagrafy) pracovat nebude.

– naopak toto třídění může být obcemi, i těmi nejmenšími, hojně využíváno. Z logiky věci se jedná o třídění další, než třídění vyhláškou vymezená, tj. jedná se o jiné třídění než třídění druhové, odvětvové, konsolidační, prostorové, nástrojové nebo transferové. Volba dalšího třídění se ponechává na uvážení konkrétní obce, což považujeme za velký přínos vzhledem k právní jistotě obce při zpracování rozpočtu. Obec tak může v souladu s § 3a vyhlášky o rozpočtové skladbě schválit závazné ukazatele rozpočtu pro jednotlivé organizační složky, odbory či oddělení, popř. pro jednotlivé příkazce operací, ale zároveň i pro jednotlivé, zastupitelstvem preferované akce. Takové třídění rozpočtu může označit např. za „organizační“ (z toho důvodu, že vychází z organizace dané obce), v ten okamžik se „organizační“ třídění stává tzv. dalším tříděním v souladu s vyhláškou a takový rozpočet je sestaven s vysokou právní jistotou v souladu s § 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., to znamená v třídění podle rozpočtové skladby. Obdobně se bude vztahovat i na rozpis rozpočtu, v rámci kterého se používá podrobná rozpočtová skladba (nově tedy s dalším, tedy např. organizačním tříděním).

(body novely č. 35, 55, 56, 71, 73)

Od 1. 1. 2017 si může účetní jednotka zvolit u režimu PDP, zda bude značit DPH stejnou položkou jako základ daně nebo zda bude DPH z PDP značit položkou 5362. V tomto duchu jsou u položek 5171, 6121 a 5362 doplněna novelizovaná ustanovení. Možnost výběru je natolik volná, že je asi i možné obě varianty zachycení PDP kombinovat i v běžném roce, nikde není ustanovení o dodržování zvoleného systému v jednom období. Upozorňujeme však, že možnost volby platí jen pro režim PDP. V případě DPH uplatňované v základním režimu nadále DPH řadíme na stejné položky jako základ daně, a to i v případě nároku na odpočet.

Výhody nové úpravy značení DPH z PDP