Vydáno: 30. 3. 2011
316/01.12.10 - Bezúplatný převod majetku do soukromé nadace a zdanění příjmů ze soukromé nadace u českého rezidenta - fyzické osoby Ing. Jindřich Trupl daňový poradce, č. osvědčení 1856 Ing. Ivana Fexová, daňový poradce, č. osvědčení 4202 Ing. Aleš Zídek daňový poradce, č. osvědčení 3016 JUDr. Daniel Krempa, daňový poradce, č. osvědčení 4126 Příspěvek 316/01.12.10 - MF předkládá stanovisko, GFŘ doplní stanovisko. PŘÍSPĚVEK UZAVŘEN. Příspěvek byl doplněn předkladateli ve smyslu požadavků na prosincovém KV. 1. Úvod Rádi bychom se zabývali nabytím majetku soukromou nadací, dopadem transferových daní v okamžiku vkládání majetku do soukromé nadace a daňovým režimem příjmu plynoucího beneficientovi soukromé nadace - fyzické osobě, českému daňovému rezidentovi. Soukromou nadaci, jak je níže vysvětleno, není možné založit dle české právní legislativy. Česká právní úprava zná pouze nadace založené pro účely dosahování obecně prospěšných cílů. Osvobození od daně darovací je dle české legislativy omezeno pouze pro případ nabytí majetku nadací, jejíž účel je dosahování obecně prospěšných cílů. Domníváme se, že česká legislativa neuvažuje jiné druhy nadací, které jsou možné dle legislativy platné v jiných členských státech a jejich účel. Zdanění bezúplatného převodu majetku do těchto jiných nadací daní darovací by pak bylo v rozporu s jejich smyslem. 2. Analýza legislativy 2.1 Druhy nadací v České Republice Právní úpravu nadací v České Republice obsahuje zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Nadace jsou definovány jako účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá podle zákona o nadacích a nadačních fondech pro dosahování obecně prospěšných cílů. Nadace tedy představují sdružené jmění, které má sloužit stanovenému účelu, a které má status právnické osoby. Základními definičními znaky nadace jsou majetek a účel. Z hlediska zákonem přípustných účelů, které mohou nadace sledovat, vyplývá, že v České republice mohou nadace sledovat a naplňovat pouze veřejně (obecně) prospěšné cíle. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělávání, tělovýchovy a sportu. 2.2 Druhy nadací v jiném členském státě, např. v Rakousku V Rakousku existují dva druhy nadací: 1. Veřejně prospěšné nadace zřízené na základě federálního zákona o nadacích a fondech nebo na základě zemských zákonů. 2. Soukromé nadace se řídí zákonem o soukromých nadacích (Privatstiftungsgesetz, PSG) z roku 1993. Soukromá nadace je ve smyslu či. 1.1 PSG právnickou osobou, která disponuje majetkem určeným k naplňování cílů stanovených jejím zřizovatelem. Soukromé nadace mohou naplňovat jak soukromé tak veřejné účely. Další typy soukromých nadací či podobných entit je možné zakládat i v souladu s právními předpisy řady jiných států. 2.2.1 Podmínky pro vznik nadace PSG Veřejně prospěšná nadace nabývá právní subjektivitu po splnění zákonem stanovených podmínek okamžikem schválení příslušným zemským orgánem nebo federálním ministerstvem. Nadace se zřizuje písemnou smlouvou, nebo zakládací listinou, anebo závětí. Registr nadací vede ministerstvo vnitra. Soukromé nadace mohou být zřízeny notářským zápisem nebo závětí. Pro vznik soukromé nadace je nezbytný zápis do obchodního rejstříku vedeného příslušným obchodním soudem. Vznik soukromých nadací není vázán na schválení příslušnými zemskými nebo federálními orgány. Nadace musí mít v názvu "Privatstiftung". Soukromé nadace musí mít minimální kapitál ve výši 70 000 euro. V Rakousku veřejně prospěšné nadace mohou sledovat a naplňovat pouze veřejně prospěšné cíle, soukromé nadace mohou sledovat a naplňovat jak cíle veřejně prospěšné, tak soukromé. 2.3 Daň darovací dle českých předpisů Předmětem daně darovací je v souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o dani darovací"), bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem. Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině. Od daně dědické je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině. Tedy darování či dědění mezi osobami v řadě přímé, mezi manželi, ale také např. mezi osobami v řadě pobočné. Od daně darovací je dále osvobozeno bezúplatné nabytí majetku nadací nebo nadačním fondem se sídlem v tuzemsku nebo na území jiného evropského státu, je-li bezúplatně nabytý majetek určen na dosahování obecně prospěšných cílů nadace nebo nadačního fondu v souladu se zákonem upravujícím činnost nadací a nadačních fondů nebo v souladu s obdobnou úpravou nadací a nadačních fondů podle práva jiného evropského státu, jakož i bezúplatné poskytnutí majetku touto nadací nebo nadačním fondem v souladu s účelem, pro který byly zřízeny, a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu. V souladu s § 6 odst. 4 písmeno c) zákona o dani darovací nejsou předmětem daně darovací bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů... 3. Popis problému 3.1 Bezúplatný převod majetku do zahraniční soukromé nadace Česká legislativa omezuje osvobození od daně dědické a daně darovací na bezúplatné nabytí majetku nadací pouze je-li bezúplatné nabytí majetku určeno na dosahování obecně prospěšných cílů. Domníváme se, že česká legislativa neuvažuje i jiné možné typy nadací, které jsou právně upraveny v jiných EU zemích. Obvykle rodina v čase nabývá majetek/finanční prostředky, které již jsou řádně zdaněny, ať již to jsou zdaněné příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z podílů na zisku atd.. Prostředky mohou mít uloženy na běžném či termínovaném účtu či jsou investovány do obchodních podílů či cenných papírů. Ve chvíli kdy se rodina / rodiče zamýšlí jak v případě např. úmrtí jednoho z rodičů do budoucnosti zabezpečit druhého partnera, děti ...., mohou volit mezi vypořádáním majetku darováním, v dědickém řízení či prostřednictvím soukromé nadace založené např. podle rakouského práva. Nabytí majetku potomky v rámci darování či dědického řízení je od daně darovací nebo dědické osvobozeno. V tomto případě však hrozí, že majetek bude roztříštěn či zcizen v případě, že s ním bude zacházeno neodborně. Dědicové nemusí být natolik ekonomicky zdatní či se nebudou schopni dohodnout. Dědicové nemusí s majetkem zacházet v souladu s přáním a zadáním zůstavitele. Na druhou stranu může rodina svěřit majetek do soukromé nadace, která je řízena odborníky, kteří zajistí udržení majetku a jeho další zhodnocování. Členové rodiny pak budou stanoveny osobami oprávněnými, beneficienty, kterým bude nadace vyplácet podle potřeb a v souladu se statutem nadace finanční / materiální podporu. Jelikož je nadace právnickou osobou pak z hlediska daně darovací, pokud by se vůbec uplatnila, by transfer majetku z fyzické osoby do nadace (PSG) mohl být považován za transfer osobě spadající do třetí skupiny na níž by se osvobození nevztahovalo. Zákon o dani darovací osvobozuje bezúplatné nabytí majetku nadací nebo nadačním fondem, je-li bezúplatně nabytý majetek určen na dosahování obecně prospěšných cílů. Účelem soukromé nadace však zpravidla bude poskytování pomoci beneficientům (zpravidla členům rodiny) a dále (ale jen) z části dosahování veřejně prospěšných cílů. Sazba daně darovací by pak mohla při transferu majetku do nadace dosáhnout výše až 40 %. Nicméně je zřejmé, že soukromá nadace, řízená profesionály, nevykonává správu svěřeného majetku nezištně, nýbrž v rámci své podnikatelské činnosti. Správce soukromé nadace bude typicky pobírat odměnu za vedení soukromé nadace a správu vloženého majetku. I samotný převod majetku ve prospěch soukromé nadace je založen na základě rozvazovací podmínky (tj. převod pozbude účinnosti v okamžiku splnění předem stanovených podmínek a následně dojde k převodu majetku zpět na vkladatele či jeho dědice). Správce nadace bude rovněž významně omezen v nakládání se svěřeným majetkem, a to zejména závaznými pravidly vyplývajícími ze smluvní dokumentace či statutu nadace, která obvykle zahrnují závazek správce soukromé nadace nakládat s majetkem ve prospěch určených oprávněných osob (tzv. beneficientů), vyplácet beneficientům podíly na výnosech dosažených z vloženého majetku za předem stanovených podmínek a rovněž i převést vložený majetek zpět na vkladatele či beneficienty za předem určených podmínek (např. dosažení účelu, uplynutí doby, atd.). Vklad majetku do soukromé nadace zjevně nepředstavuje bezúplatný převod majetku ve prospěch soukromé nadace, nýbrž zakládá související nárok vkladatele požadovat po nadaci (správci nadace) odpovídající protiplnění ve formě závazku správce majetku postupovat v souladu se smlouvou o vkladu majetku (případně statuty soukromé nadace) a následně i převést majetek zpět na zakladatele (jeho dědice) po dosažení stanoveného účelu fungování nadace. V tomto rysu se tedy soukromá nadace významně odlišuje od veřejnoprávních nadací tak jak je vnímají např. české právní předpisy. Lze tedy uzavřít, že převod majetku na soukromou nadaci nepodléhá české dani darovací, jelikož nejde o bezúplatný převod majetku. 3.2 Zdanění příjmů ze zahraniční soukromé nadace u českého rezidenta -fyzické osoby Téměř v každé zemi existuje právní úprava řídící vznik a fungování nadací a jim obdobných subjektů. V případech, kdy zahraniční právní systémy upravují existenci soukromých nadací či jiných soukromoprávních subjektů, které se sice nadacemi nenazývají, jsou jejich zásadní právní znaky a jiné vlastnosti obdobné jako u nadace PSG. Jedná se zejména o samostatnou právní a daňovou subjektivitu, založení za určitým účelem či cílem, kterým není podnikání, zápis v rejstříku, osobu zakladatele, správní radu či jiný obdobný statutární orgán, beneficienty, atd. V této části příspěvku bychom pod pojmem zahraniční soukromá nadace rozuměli kromě výše zmíněné rakouské nadace PSG také soukromé nadace a jiné subjekty založené dle práva jiného členského státu EU, nebo EHP, příp. také jiných zemí, jejichž účelem je správa soukromého majetku (např. rodinného majetku). Beneficientem zahraniční soukromé nadace je pak osoba, které může ze soukromé nadace v současnosti nebo v budoucnosti plynout určitý prospěch, a to ve formě určitého příjmu nebo majetku patřícího této nadaci. Beneficient je obvykle jmenován při založení nadace jejím zakladatelem, který rovněž v zakladatelských dokumentech nadace stanoví povahu a rozsah práv beneficienta, jinými slovy podmínky, za kterých je beneficient oprávněn od nadace obdržet určitý příjem, příp. jiný prospěch. Beneficient může být také jmenován následně a to zpravidla rozhodnutím orgánů nadace. Níže popsaný režim se vztahuje na zahraniční soukromou nadaci, která je pro účely zdanění v České republice považována za daňově netransparentní entitu, tj. např. za poplatníka dle § 17 odst. 4. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ("ZDP"). V případě, kdy by zahraniční soukromá nadace byla považována za daňově transparentní, související daňové dopady by byly posuzovány dle existujících výkladů a správní praxe, konkrétně zejména na základě (i) závěrů příspěvku na Koordinační výbor č. 232/09.04.08 - Daňový režim českého daňového rezidenta - společníka zahraniční transparentní entity, a jeho doplnění a také (ii) pokynů č. D-269 a D-286 a souvisejících sděleních vydaných Ministerstvem financí. V případě kdy je fyzická osoba - český daňový rezident - beneficientem zahraniční soukromé nadace a z této nadace jí plynou příjmy, není ze současné zákonné úpravy zcela zřejmé, zda tento příjem podléhá dani darovací nebo dani z příjmů. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě nebo v souvislosti s právním úkonem, s výjimkou, kromě jiného, bezúplatného nabytí majetku, které je příjmem a je předmětem daně z příjmů. Předmětem daně z příjmů jsou pak vyjmenované příjmy, včetně příjmů z kapitálového majetku a ostatních příjmů. Mezi příjmy podléhající dani z příjmů patří i příjmy z bezúplatného nabytí majetku, které není darováním. Příjmy z darování obecně nejsou předmětem daně z příjmů, s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností. V případě příjmu beneficienta ze zahraniční soukromé nadace se nejedná o příjem z darování ve smyslu darovací smlouvy dle § 628 a násl. občanského zákoníku. Přesný popis právního režimu vztahu beneficienta a zahraniční soukromé nadace je mimo rámec tohoto příspěvku. Pro daňové účely se jeví jako jednoduší a správnější posoudit režim příjmu beneficienta zahraniční soukromé nadace na základě jeho podstaty a funkce tohoto příjmu a samotné nadace. Soukromé nadace je nutno chápat jako nástroj na obhospodařování soukromého majetku (např. rodiny), kterým současně dochází k rozdělování majetku a příjmů rodiny mezi její členy. Svou podstatou funkce nadace odpovídá podobným nástrojům, jako např. životnímu pojištění pro případ dožití, kde třeba rodič jako pojistník (zakladatel nadace) vloží finanční prostředky do životního pojištění jeho dětí jako pojištěných (beneficientů nadace), které pak z tohoto pojištění obdrží dle předem stanovených pravidel, např. věk nebo nějaká životní událost, (stanovy nadace) určitou finanční částku - pojistné plnění - (příjem z nadace), přičemž prostředky uložené v pojištění jsou v průběhu času zhodnocovány. Plnění z takového pojištění představuje pro obmyšlené děti příjem, který je předmětem daně z příjmů. Ve srovnáním s tímto nástrojem má soukromá nadace výhodu toho, že do ní může být vložen i jiný majetek než jsou jen peníze, např. akcie nebo podíly, různé cenné movité věci, apod. Využití soukromé rodinné nadace má tedy za cíl rozdělení svěřeného majetku nadace a příjmů ze svěřeného majetku nadace mezi její beneficienty, a to za předem daných podmínek a zpravidla s určitým časovým odstupem. Podstatou plnění z nadace je tedy příjem pro beneficienty, který není příjmem z darování, a je tedy předmětem daně z příjmů právnických osob. Tyto příjmy nejsou zahrnuty ve výčtu příjmů z kapitálového majetku dle § 8 ZDP. Jedná se tedy o ostatní příjmy dle § 10 ZDP. V případě, že by tyto příjmy ze zahraniční soukromé nadace v zahraničí podléhaly zahraniční dani, postupovalo by se při vyloučení mezinárodního dvojího zdanění v souladu s § 38f ZDP a ustanoveními příslušné mezinárodní smlouvy. Tento závěr je také v souladu s nedávným neoficiálním veřejným vyjádřením představitelů Ministerstva financí ke konkrétnímu případu příjmu českého daňového rezidenta, fyzické osoby, plynoucího od zahraniční soukromé nadace, ve které je tato fyzická osoba beneficientem. V neposlední řadě bychom chtěli zdůraznit, že potvrzení skutečnosti, že příjem beneficienta zahraniční soukromé nadace je příjem podléhajícím dani z příjmů je zřejmě pouze přechodným opatřením, jelikož v současnosti připravovaný nový zákon o důchodových daních, který by měl v blízké budoucnosti nahradit současný ZDP, by měl zahrnovat také předmět daně darovací a po jeho účinnosti by měl příjem beneficienta soukromé nadace podléhat pouze této "nové" dani z příjmů. 4. Závěr 4.1 Bezúplatný převod majetku do zahraniční soukromé nadace Převod majetku do zahraniční soukromé nadace je podmíněn jednáním soukromé nadace v souladu s instrukcemi a příkazy vyplývajícími ze smlouvy o převodu majetku, statutu nadace či jiného obdobného dokumentu. Soukromá nadace tedy nezískává majetek bezúplatně, nýbrž se závazkem nakládat s majetkem podle určených podmínek a následně tento majetek převést na určenou osobu za předem stanovených podmínek. Z tohoto důvodu nepodléhá převod majetku ve prospěch soukromé nadace dani darovací. 4.2 Zdanění příjmů ze zahraniční soukromé nadace u českého rezidenta - fyzické osoby Na základě uvedených skutečností se domníváme se, že v případě vyplácení prostředků ze zahraniční soukromé/rodinné nadace jejím beneficientům - fyzickým osobám, českým daňovým rezidentům - se jedná o příjem podléhající dani z příjmů, konkrétně o příjem dle § 10 ZDP. 5. Doporučení Žádáme o projednání tohoto příspěvku na Koordinačním výboru. Navrhujeme potvrdit závěry obsažené v závěru tohoto příspěvku. Po projednání na Koordinačním výboru navrhujeme příspěvek spolu se stanoviskem Ministerstva financí odpovídajícím způsobem implementovat do znění zákona. Stanovisko Ministerstva financí: Každý ze států Evropské unie legislativně upravuje samostatně nadační právo, nadace nejsou obsahem komunitámího práva Evropské unie. Ve státech Evropské unie proto existují rozličné typy nadací, v některých státech veřejně prospěšné nadace, korporační (podnikové) nadace a soukromé nadace, v jiných státech pouze veřejně prospěšné nadace. V České republice jsou nadace a nadační fondy upraveny zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Jsou to účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá podle zákona pro dosahování obecně prospěšných cílů, zejména rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Český právní řád neupravuje a tudíž ani neumožňuje založení nadace pro soukromé účely. Přímé daně, mezi které náleží daň darovací, jsou rovněž záležitostí členských států EU, každý stát Evropské unie samostatně legislativně upravuje základní konstrukční prvky daně darovací, tj. poplatníka, předmět, základ, sazbu a osvobození od daně. Uvedené oblasti by se z komunitámího práva mohla týkat ustanovení článků Smlouvy o založení Evropského společenství v oblastech upravujících právo usazování a volného pohybu kapitálu. Podle rozsudků Evropského soudního dvora přijatých k přímým daním, které lze vztáhnout i na daň darovací, podmínky pro osvobození od těchto daní včetně daně darovací, jsou-li vázány na bydliště fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby, by měly být v členských státech Evropské unie shodné. Tato skutečnost byla vzata v úvahu při úpravě osvobození nadací a nadačních fondů obsaženého v ustanovení § 20 odst. 4 pí srn. d) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 476/2008 Sb. Osvobození od daně darovací podle platné právní úpravy v České republice lze uplatnit u bezúplatného nabytí majetku nadací nebo nadačním fondem se sídlem v tuzemsku nebo na území jiného členského státu Evropské unie, Norska a Islandu, je-li bezúplatně nabytý majetek určen na dosahování obecně prospěšných cílů. Od daně darovací není osvobozeno bezúplatné nabytí majetku soukromou nadací založenou podle práva jiného státu, je-li bezúplatně nabytý majetek určen pro soukromé účely. Způsob zdanění převodů majetku na soukromou nadaci by mohl být posouzen v návaznosti na nový občanský zákoník, bude-li tento institut upraven právním řádem České republiky. Stanovisko Generálního finančního ředitelství: Každý ze států Evropské unie legislativně upravuje samostatně nadační právo, nadace nejsou obsahem komunitárního práva Evropské unie. Ve státech Evropské unie proto existují rozličné typy nadací, v některých státech veřejně prospěšné nadace, korporační (podnikové) nadace a soukromé nadace, v jiných státech pouze veřejně prospěšné nadace (např. Francie). V České republice jsou nadace a nadační fondy upraveny zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Jsou to účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá podle zákona pro dosahování obecně prospěšných cílů, zejména rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Český právní řád neupravuje a tudíž ani neumožňuje založení nadace pro soukromé účely. Přímé daně, mezi které náleží daň darovací, jsou rovněž záležitostí členských států EU, každý stát Evropské unie samostatně legislativně upravuje základní konstrukční prvky daně darovací, tj. poplatníka, předmět, základ, sazbu a osvobození od daně. Zásadní specifikou nadace je to, že za nadaci se prohlašuje sdružený majetek, který má status právnické osoby. To znamená, že nadace nemá členskou základnu a tudíž při její existenci nepřetrvávají zásadně žádné vazby, především žádné vazby majetkové participace s jejími zřizovateli. Tento znak odpovídá obecné úpravě právnických osob v občanském zákoníku a je konformní s pojetím nadace v právu vyspělých demokratických států (obecná část důvodové zprávy k zákonu č. 227/1997 Sb.). Ke změně názoru předkladatelů příspěvku, týkajícího se kvalifikace transferu majetku do zahraniční soukromé nadace, uvádíme, že nelze souhlasit s názorem, že takový převod je úplatný. Poskytovatel (zřizovatel) majetku neobdrží od nadace v době poskytnutí (nabytí) majetku žádné protiplnění (žádný majetkový ekvivalent), nestává se jejím společníkem, nemá majetkovou účast na nadačním jmění (jako je tomu např. u obchodních společností), jeho majetek se snižuje. Oproti tomu nadace majetek nabývá a je oprávněna s tímto majetkem nakládat. Za protiplnění nelze považovat závazek destinatáře vykonávat správu svěřeného majetku, ani závazek převést majetek na zřizovatele (resp. jeho dědice) či poskytovat příspěvek beneficientovi, neboť bezúplatné poskytnutí majetku (darování) může být vázáno na podmínky (§ 36 ObčZ). Závazek nakládat s majetkem ve prospěch beneficientů na povaze právního úkonu nic nemění. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem, přičemž právním úkonem je jak závěť, tak i zřízení nadace notářským zápisem. V případě bezúplatného poskytnutí majetku mimo tuzemsko je daní zatížen dárce. Zákon č. 357/1992 Sb. nestanoví jako podmínku pro zdanění daní darovací úmysl darovat ani nestanoví, že by tak mělo být výlučně na základě darovací smlouvy (§ 628 ObčZ). Dani darovací proto podléhá jakékoliv bezúplatné nabytí majetku, s výjimkou bezúplatného nabytí majetku, které je předmětem daně z příjmů nebo daně dědické. V případě, že bezúplatnému nabytí majetku zákon č. 357/1992 Sb. přiznává dobrodiní osvobození, podléhá dani darovací, ale daň se neplatí. Pro účely zdanění daní darovací je relevantní okamžik nabytí majetku, další dispozice s takto nabytým majetkem, je dalším právním úkonem, který má samostatný daňový režim. Pokud se jedná o následné rozdělení svěřeného majetku nadace mezi její beneficienty (fyzické osoby), souhlasíme s názorem předkladatelů, že tento příjem je zdaňován v režimu ZDP a spadá do kategorie ostatních příjmů dle § 10 ZDP, neboť není zahrnut v taxativním výčtu kapitálových příjmů dle § 8 ZDP. Závěr Poskytnutí majetku zřizovatelem soukromé nadaci mimo tuzemsko je bezúplatným nabytím majetku podléhajícím na straně poskytovatele dani darovací. Příjem českého daňového rezidenta (fyzické osoby) - beneficienta zahraniční soukromé nadace - podléhá dani z příjmů dle ZDP, konkrétně dle § 10 - Ostatní příjmy.