Vydáno: 21. 9. 2011
Postup zaměstnavatele při dodatečné úhradě pojistného na zdravotní pojištění Ing. Antonín Daněk Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je úhrada pojistného za zaměstnance včas a ve správné výši. Na základě poznatků z praxe je však zapotřebí konstatovat, že se vyskytují nejrůznější situace, kdy je zaměstnavatel nucen dodatečně zaplatit pojistné za zaměstnance tak, aby byla platba uskutečněna v souladu se zákonem. V takových případech, z nichž některé jsou v následujícím textu rozebrány, musí být prvořadým zájmem zaměstnavatele bezodkladná úhrada dlužného pojistného. Doplacením této dlužné částky je jednak zabezpečen postup „de iure“, jednak dnem úhrady přestává běžet penále, které je přímým důsledkem existence dluhu na pojistném. Doplatek do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance Zaměstnanci, na které se nevztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy 8 000 Kč), jsou taxativně vyjmenováni v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Za tyto zaměstnance odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima. V takových případech však musí mít zaměstnavatel vydokladovánu skutečnost, že není povinen v rámci odvodu pojistného toto minimum respektovat (například dokladem o přiznání důchodu, čestným prohlášením osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku apod.).
Zdroj: Práce a mzda, 10/2011.