Dokumenty - strana 3

Na povinnost zpracovat zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti stanovenými účetními jednotkami (skupinami) se vážou nové povinnosti auditorů, kteří budou ověřovat tyto zprávy nebo konsolidované zprávy související s účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou.

Zákonná možnost oceňování v účetnictví tzv. funkční měnou bude mít spolu s novými definicemi čistého obratu vliv na kategorizaci účetních jednotek a jejich skupin. Důsledkem může být změna povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Stanovení čistého obratu a možnost využití funkční měny má dopad na zákon o daních z příjmů, kapitálový trh, platební služby, statistiku nebo zveřejňování. Promítne se i do zpráv souvisejících s účetní závěrkou.

Zprávu o daních z příjmů za účetní období jakožto zprávu související s účetní závěrkou sestavuje samostatná účetní jednotka, pokud je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu. Tuto zprávu sestavuje poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

Na cirkulární ekonomiku lze pohlížet ze dvou perspektiv. První z nich je perspektiva obecného konceptu ekonomiky a ekonomie jako celku, který je nadřazený procesům, jež probíhají v souladu s filozofií cirkulární ekonomiky. Na druhé straně je možné pohlížet na cirkulární ekonomiku a její pilíře jako na podmnožinu environmentálních procesů a cílů, které je snaha postupně rozšiřovat a naplňovat v souvislosti se směrnicí CSRD. V rámci příspěvku bude představen koncepční rámec cirkulární ekonomiky a jeho vztah k nové směrnici CSRD.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Finanční správy ČR, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2023 .

Národní účetní rada (dále jen „NÚR“) je nezávislou odbornou institucí založenou v lednu 1999. Zakládajícími členy se staly Komora auditorů ČR, Komora daňových poradců ČR, Svaz účetních a Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze. Jejím posláním je podpora odborné způsobilosti účetních, utváření profesní etiky, rozvoj účetní profese a v neposlední řadě vydávání interpretací k českým účetním předpisům. Od svého založení vydala NÚR více jak čtyři desítky interpretací. Jejich cílem je napomáhat zejména malým a středním podnikům k dosažení věrného a poctivého obrazu účetních závěrek, jejich srozumitelnosti a srovnatelnosti pro externí uživatele. Návrhy témat předkládají členové NÚR na základě vnějšího podnětu na jejím zasedání, které se koná každý měsíc. Při posuzování návrhu se bere v úvahu zejména to, že problém není individuální, nýbrž týká se významné části účetní praxe, a české účetní předpisy tento problém buď neřeší, nebo jen částečně a na jeho řešení existují odlišné názory.

Jaké praktické dopady by s sebou mohly přinést zvažované úpravy daní v oblasti nemovitostí? Konsolidační ozdravný balíček obsahuje a nabízí bezesporu celou řadu změn a úprav. Takzvaný ozdravný balíček čítá bezmála 60 opatření, přičemž jeho hlavním cílem je pozitivní ovlivnění salda rozpočtu v příštích dvou letech v celkovém rozsahu až 150 mld. Kč. Legislativní znění konsolidačního balíčku se neustále aktualizuje a pozměňuje, nicméně stále se blíží finálnímu schválení. Cílem vlády je snížení deficitu veřejných financí z letošních 3,5 % HDP až na odhadovaných 1,8 % HDP v roce 2024 a 1,2 % HDP v roce 2025. 

Jelikož byl v lednu 2023 zvýšen registrační limit pro povinnou registraci k DPH u českých subjektu z 1 mil. na 2 mil. Kč, může řada plátců ještě uvažovat o zrušení registrace. Důvodem pro zrušení registrace však může být také například skončení dané ekonomické činnosti. Pokud jsou naplněny podmínky, tak zahájí proces zrušení registrace k DPH přímo správce daně z úřední moci. Po skončení plátcovství by neměl daňový subjekt také zapomenout prověřit, zda nemusí u určitých plnění vrátit původně uplatněný nárok na odpočet DPH.

Věřitel je oprávněn získat zpět DPH z nezaplacené faktury, pokud je proti dlužníkovi vedeno exekuční řízení nebo se nachází v insolvenčním řízení. Poslední možností je skončené řízení o pozůstalosti, z jehož výsledku je zřejmé, že pohledávka nebude zcela nebo zčásti zaplacena. Co však brání tomu, aby se DPH vracelo ze všech nezaplacených faktur?

V souvislosti se současným růstem rodinných výdajů se řada zaměstnanců rozhoduje o rozšíření své výdělečné činnosti a kromě pokračování ve výkonu závislé činnosti zahájit souběžné podnikání v různých profesích a oborech. Vlastní podnikání je nerozlučně spjato s obchodním majetkem, který dotyčný podnikatel k provozování své podnikatelské činnosti nezbytně potřebuje. V článku si odpovíme na nejdůležitější otázky spojené s existencí obchodního majetku. Budeme se zabývat zahájením podnikání a zařazením dříve pořízeného majetku do obchodního majetku a stanovením vstupní ceny při zařazení majetku do obchodního majetku.

V tomto vydání legislativních novinek se po čase opět zaměříme na tzv. konsolidační balíček. Zdá se, že po dlouhé době plné diskuzí, nejistoty a pozměňovacích návrhů je již k dispozici finální podoba konsolidačního balíčku, neboť byl dne 13. 10. 2023 schválen Poslaneckou sněmovnou a nyní putuje do Senátu. Jelikož se již nepředpokládají žádné další pozměňovací návrhy či změny přinášíme stručný přehled nejdůležitějších změn, které by měly být účinné od 1. 1. 2024. Na závěr se krátce zmíníme o možnosti využití nové služby finanční správy v oblasti předvyplnění daňového přiznání k dani z nemovitých věcí, o přerušení provádění smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Ruskem a také upozorníme na stále ve velké míře finanční správou evidované přeplatky na dani silniční.

Pokud příjem v zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podléhá odvodu pojistného, má tímto osoba vyřešené své zdravotní pojištění. Může si zaměstnanec zaplatit pojistné prostřednictvím zaměstnavatele v situaci, kdy příjem zúčtovaný na dohodu účast na zdravotním pojištění nezakládá?

V následujícím příspěvku bychom rozebrali základní aspekty finančního a operativního leasingu zejména z daňového, ale i právního a účetního hlediska. Z pohledu daně z příjmů je finanční leasing upraven v § 21d zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Finančním leasingem se pro účely daně z příjmů rozumí přenechání hmotného majetku vlastníkem k užití uživateli za úplatu, a to za v této úpravě stanovených podmínek. To znamená, že pokud má jít o finanční leasing, musí se jednat o přenechání hmotného majetku, nikoliv nehmotného. Co se rozumí hmotným majetkem, je vymezeno v § 26 ZDP , platí tedy, že pokud přenechaný majetek nebude majetkem výslovně uvedeným v § 26 odst. 2 ZDP , nejedná se o finanční leasing – ten se pro účely ZDP vztahuje pouze na hmotný majetek odpisovaný podle ZDP , nikoliv na majetek, který není hmotným majetkem, a nikoliv na majetek, který není odpisován podle ZDP . Uvedenou novelou byl dále jako související a navazující úprava do § 21d ZDP doplněn nový odst. 6, na základě kterého finančním leasingem není přenechání hmotného majetku vyloučeného z odpisování.

České pojmenování není tak výstižné jako slovenské – nehnuťelnosť, nebo anglické – immovable assets. „Nemovitost“ méně zjevně vyjadřuje stěžejní charakteristiku těchto věcí hmotné, dokonce velmi hmotné povahy – že je nelze přemisťovat, pomineme-li zázraky moderní techniky umožňující přesouvání kostelů nebo nechtěně přemístění staveb povodní, vichřicí… Protože si hotovou nemovitost – přesněji nemovitou věc – nelze jednoduše koupit v obchodě a odnést na svůj pozemek a současně bývají velmi drahé, jsou přímo předurčeny k nájmu. To je právní institut umožňující nemovitou věc, nebo jen její vymezenou část, využívat pro potřeby osobě, která ji nevlastní (nájemci), a to za poměrně malý peníz (nájemné) ve srovnání s její tržní hodnotou. Je nasnadě, že s nájmem nemovitostí je spojena pestrá paleta účetních i daňových témat, na která proto spíše jen mrkneme…

Na základě přijetí směrnice CSRD (2022/2464/EU) bude mít stále větší počet podniků povinnost vykazovat informace o udržitelnosti, a to postupně od roku 2024. Obsah těchto informací stanoví standardy Evropské komise pro vykazování udržitelnosti ESRS. Jedná se o standardy průřezové pro všechny podniky, tematické dle oblastí a odvětvové. Důraz je u nich kladen na dvojí významnost a také na hodnotový řetězec.

Smyslem inventarizace je ověření skutečného stavu – existence majetku a závazků, jeho porovnání s účetními záznamy. Provedení inventarizace je podmínkou průkaznosti účetnictví. Zjištění a zaúčtování případných inventarizačních rozdílů je nezbytnou součástí řádné účetní závěrky.

Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani může být od daně z přidané hodnoty osvobozené. Prodej zboží na dálku bude zpravidla podléhat režimu jednoho správního místa. Pokud se použije zvláštní režim, předchozí uvedené neplatí. Cílem následujícího článku je proto seznámení se s pravidly při prodeji zboží do jiného státu, abychom je následně uměli správně v praxi aplikovat.

V článku si uvedeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat za zdaňovací období roku 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí.

V úvodním příspěvku tohoto čísla se opět vracíme ke konsolidačnímu balíčku, který je právě projednáván v Poslanecké sněmovně. K datu, ke kterému píšeme tento úvodník probíhá 3. čtení. Nechceme se však zabývat již známými podrobnostmi ani sáhodlouhými výlevy našich volených zástupců, zejména ze strany opozice, ale chceme poukázat na některé zásadní změny, které konsolidační balíček doznal po komplexním pozměňovacím návrhu připraveným Ministerstvem financí.

Uplatnění paušálních výdajů poplatníka daně z příjmů fyzických osob vyplývá z § 7 odst. 7 a 8 a dále z § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). V článku se zaměříme na uplatnění paušálních výdajů u vybraných specifických činností fyzické osoby, a to v případě zprostředkování investic, zprostředkování stavebního spoření, zprostředkování pojištění, zprostředkování doplňkového penzijního spoření a dále v případě profesionálního sportovce.