Dokumenty - strana 5

V tomto příspěvku se budu zabývat elektronickou komunikací s různými institucemi při zpracování účetnictví, daní a mzdové agendy, tj. možnostmi zasílání různých písemností a dat (daňových přiznání, přehledů, hlášení atd.) v elektronické podobě při každodenní práci v účetnictví.

Nefinanční reporting, tedy zveřejňování informací z oblastí ESG (environmental, social a governance), bude tvořit významnou součást výkaznictví stále většího počtu podniků, pro něž se stane povinným. Finanční i nefinanční informace se prolínají a je důležité pro rozhodování posuzovat je ve vzájemných souvislostech.

Zákon o dani z přidané hodnoty rozlišuje celkem tři zvláštní režimy jednoho správního místa. Jedná se o dovozní režim, režim mimo Evropskou unii a režim Evropské unie. Právě poslední z uvedených – režim Evropské unie – je plátci nejčastěji využívaný. Hlavní výhodou všech režimů je, že vybraná plnění, na něž se režimy vztahují, lze přiznat v rámci jednoho daňového přiznání v jednom členském státě bez nutnosti registrace k dani v jiných členských státech, kam daň, která těmto jiným státům náleží, přepošle určený správce daně. V České republice jím je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Současně se zrušením superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daně v zákonu o daních z příjmů zákonem č. 609/2020 Sb. , s účinností od 1. 1. 2021 došlo k témuž datu k zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob. Jedná se o nově zavedenou progresivní daň se sazbou 23 %. Ukážeme si, jak se tato progresivní daň uplatní v rámci roku 2023 a jak se jí může poplatník úspěšně vyhnout.

Tento článek se zabývá vymezením oznamovací povinnosti ve vztahu k osvobozenému příjmu fyzické osoby, také poskytuje informace o pokutách, které mohou být stanoveny, a také o tom, zda je případně možné dané pokuty promíjet. Obsahuje také několik praktických příkladů. V rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob by se měl daňový subjekt zamyslet nad tím, zda nemá ve vztahu k osvobozenému příjmu oznamovací povinnost o osvobozených příjmech. Za neoznámení vymezeného osvobozeného příjmu fyzické osoby se totiž ukládají velmi přísné sankce.

Po kratší prázdninové přestávce se Vám dostává opět do rukou nové číslo časopisu Účetnictví v praxi s obvyklým úvodníkem přinášejícím přehled novinek v účetní a daňové oblasti za uplynulý měsíc. Ačkoli jsou prázdniny, v Poslanecké sněmovně běží legislativní proces týkající se konsolidačních snah vlády v oblasti veřejných rozpočtů. V našem příspěvku nicméně toto téma zmiňujeme pouze okrajově a zabýváme se „drobnějšími“ tématy.

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo právní úpravou stanovených výjimek.

Zákon o daních z příjmů uvádí tři možné varianty zdanění příjmů fyzické osoby dosažených z pronájmu hmotného majetku (movité a nemovité věci). Jedná se o zdanění jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), zdanění jako příjem z nájmu podle § 9 ZDP a zdanění jako ostatní příjem dle § 10 ZDP . V textu se především zaměříme na rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu dle § 7 a 9 ZDP . Rovněž si ukážeme rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu a příjmů poskytovatelů ubytovacích služeb dle § 7 ZDP v souvislosti s informací GFŘ účinnou od 1. 1. 2023.

V dalším vydání legislativních novinek v oblasti účetnictví a daní se zaměříme na legislativní návrh tzv. konsolidačního balíčku, též nazývaného ozdravného balíčku, vlády premiéra Petra Fialy. Hlavním cílem navrhovaných změn je snížení deficitu státního rozpočtu a celková konsolidace veřejných financí. Navrhované legislativní úpravy se týkají celé řady oblastí, my se však zaměříme a shrneme pouze ty nejvíce diskutované v daňové oblasti.

Minule jsme se věnovali v praxi nejčastějším předmětům nepeněžitých vkladů do obchodních korporací – účetně či daňově odpisovaného majetek. Takže stručný právní, účetní, a hlavně daňový pohled na nepeněžité vklady nyní v souladu s očekáváním dokončíme – vklady neodpisovaného majetku. Ano, správně předpokládáte, že jde o zásoby materiálu, zboží, výrobků, případně zvířat, které firma dostane do vínku od zakladatele, resp. společníka. Ovšem výjimkou nejsou ani vklady pozemků, pohledávek, akcií a dalších cenných papírů a podílů ve firmách. Tak se dobře usaďte, právě vyplouváme prozkoumat méně známé končiny nepeněžitých vkladů...

Jak již je v tomto období roku obvyklé, opětovně se v následujícím článku zaměříme na problematiku analýzy účetních výkazů. Nejprve se podíváme na téma strategické analýzy a analýzy atraktivity odvětví a dále se pak budeme věnovat horizontální a vertikální analýze účetních výkazů, analýze na bázi poměrových ukazatelů a seznámíme se s vybranými bankrotními modely. Na závěr celou finančně-analytickou problematiku naznačíme na jednoduchém, praktickém příkladu.

V prvním díle našeho článku o akviziční činnosti jsme se zabývali daňovou uznatelností souvisejících nákladů z pohledu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (déle jen „ZDP “). V druhém díle článku se podíváme na další dvě související témata.

V čísle 3/2022 jsme informovali o vzniku Rady pro Mezinárodní standardy o udržitelnosti (dále jen „Rada“), která byla ustavena v rámci Nadace pro Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS Foundation, dále také „Nadace IFRS"). Cílem tohoto příspěvku je poukázat na vývoj v rámci činnosti Rady v průběhu uplynulého roku a odpovědět na otázky, které jsou s existencí a činností Rady spojeny.

Jak již označení režimu napovídá, pravidla fungování daně z přidané hodnoty ve zvláštních režimech se odlišují od těch běžných. Hlavním znakem zvláštních režimů je způsob určení základu daně, kterým není vše, co má být jako úplata přijato za uskutečněné plnění, ale pouze přirážka poskytovatele snížená o daň. To platí pro cestovní služby a dodání zboží obchodníkem s použitým zbožím, uměleckými předměty a starožitnostmi. Zcela jinak je koncipován zvláštní režim pro investiční zlato, kde se plnění osvobozené do daně prolíná s možnostmi odpočtu.

O vrácení daně zaplacené v jiném členském státě žádá plátce elektronicky prostřednictvím aplikace, a to v českém jazyce. Požádat je možné již o částku daně, která v součtu převýší 50 EUR nebo ekvivalent v měně státu, do něhož je o vrácení daně žádáno. Na podání žádosti za rok 2022 je stále ještě čas, lhůta uplyne až 30. 9.

V tomto pojednání se jak z pohledu osoby s trvalým pobytem na území České republiky, tak u osob bydlících v jiných státech zaměříme na problematiku výkonu samostatné výdělečné činnosti v České republice i v rámci „evropského“ prostoru. Členství České republiky v Evropské unii výrazně zlepšuje podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarska a Spojeného království. Pro všechny tyto státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení EU, budeme v dalším textu používat pojem „členský stát“. Pokud se občan České republiky rozhodne vycestovat do některého z členských států za účelem výkonu podnikatelské činnosti, jsou průvodním jevem této migrace i určité povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. Obdobně při návratu do České republiky je rovněž nutno splnit určité povinnosti ve vztahu k českým institucím sociálního zabezpečení.

Slovník spisovné češtiny rozlišuje tři druhy vkladů. Peněžitou částku uloženou v peněžním ústavu, např. termínovaný vklad na 3 roky. Peněžitý vklad coby sázka vložená do hazardní hry, třeba zakoupení herního losu. Hodnota vložená do společného podnikání jako účastnický podíl, kupříkladu auto, které Pepa dá do vínku své firmy Taxík, s. r. o. Nás budou zajímat posledně zmíněné vklady, protože jen ty mohou být nepeněžité. Abychom nechytali mnoho zajíců, omezíme se na v praxi nejčastější nepeněžité vklady do obchodních korporací, kterými jsou nepochybně daňově a/nebo účetně odpisovaný (dlouhodobý) hmotný a nehmotný majetek alias investice.

Výdaje na akviziční činnost vynakládá nemalá část podnikatelů – právnických osob. Buď se jedná o jednorázovou, nahodilou činnost, nebo činnost pravidelnou, která je vykonávána samostatnou, za tímto účelem zřízenou entitou nebo interním oddělením v rámci společnosti. V následujícím článku bychom se rádi zaměřili na akviziční činnost právnických osob, založených za účelem podnikání, z pohledu daně z příjmů právnických osob. Záměrem není analyzovat z pohledu daňového akviziční činnost vykonávanou ve prospěch třetích osob.

Obrat může mít v různých oblastech financí odlišné vymezení. Pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je pak obrat vymezen speciálně ve smyslu pravidel DPH. Podle této definice pak některé tržby osoby povinné k dani vůbec nemusí vstupovat do částky obratu pro účely DPH. Výše obratu je pak důležitá pro povinnost zákonné registrace k DPH či ke zrušení registrace a hraje roli také pro případnou změnu zdaňovacího období.

V článku si ukážeme uplatnění daňově uznatelných výdajů na motorové vozidlo v různých situacích při jeho použití při pracovní cestě podnikatele. Podnikatel, který používá k pracovní cestě motorové vozidlo, by měl zvažovat optimalizační otázky související s možným uplatněním cestovních výdajů. U podnikatele, který využívá k pracovní cestě osobní automobil zahrnutý v obchodním majetku nebo osobní automobil nezahrnutý v obchodním majetku (soukromé vozidlo), půjde především o volbu mezi výdaji na pohonné hmoty v prokázané výši, nebo uplatnění paušálních výdajů na dopravu.