Dokumenty - strana 4

Jak přibývá digitálních písemností, přibývají i otázky ohledně jejich věrohodnosti, použitelnosti, správného způsobu archivace ad. Na některé z těchto otázek se zaměříme v následujícím textu, zvláštní pozornost pak bude věnována takovým písemnostem, které plní úlohu účetních a daňových dokladů.

Jedním ze základních pravidel obchodních a jiných vztahů je konstatování, že dluhy se mají platit. Nicméně nalezneme případy, kdy je možné dluh legálně, tedy bez sankcí nezaplatit. V této souvislosti je však zapotřebí primárně odlišit pojmy promlčení a prekluze. Jakkoli mohou tyto právní instituty vykazovat určitou podobnost, nejsou svým charakterem identické. Jejich společným rysem je tlak na to, aby byla práva uplatněna a vykonána ve stanovených lhůtách. A právě znalost odlišností pomůže lépe a efektivněji tato práva chránit.

Likvidace právnické osoby je upravena v § 169 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Likvidaci předchází zrušení právnické osoby, která se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, či z jiných důvodů stanovených zákonem.

Vznik chyb je průvodním znakem jakékoli lidské činnosti, chyby dělají i stroje a zcela jistě v budoucnu bude chybovat i umělá inteligence. I když účetnictví a daním věnujeme všemožnou péči, vzniku chyb se nelze zcela vyhnout. Na otázku, jak vzniklou chybu opravit, budeme hledat odpovědi v tomto článku.

Při určení místa plnění se přeprava zboží řídí základním pravidlem. Odchylka nastává, pokud je přeprava poskytnuta zákazníkovi se sídlem nebo provozovnou ve třetí zemi a tento zákazník je zároveň českým plátcem. Pozor si je potřeba také dát při posuzování přepravy související s dovozem a vývozem, aby přepravce správně určil, kdy může být taková přeprava osvobozena od daně z přidané hodnoty. Nejdříve se budeme věnovat zdanění přepravy z pohledu českého přepravce a poté z pohledu českého příjemce přepravní služby.

Uplatnění paušálních výdajů poplatníka daně z příjmů fyzických osob vyplývá z § 7 odst. 7 a 8 a dále z § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). V článku se zaměříme na uplatnění paušálních výdajů u vybraných specifických činností fyzické osoby, a to v případě zprostředkování investic, zprostředkování stavebního spoření, zprostředkování pojištění, zprostředkování doplňkového penzijního spoření a dále v případě profesionálního sportovce.

V úvodníku tohoto zářijového vydání vám opět po měsíci přinášíme nejdůležitější novinky ze světa účetnictví a daní. Nejprve se podrobněji zaměříme na informaci finanční správy ve vztahu k uplatnění DPH při bezúplatném dodání zboží, následně upozorníme na nově zaváděnou daň pro velké nadnárodní podniky v podobě dorovnávací daně, neboť ta by měla dle odhadu Ministerstva financí dopadnout až na 3 200 českých společností. Na závěru vás krátce seznámíme s nejdůležitějšími změnami konsolidačního balíčku schválenými stranami vládní koalice.

Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 , o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004, obě ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 , ze dne 22. 5 2012. U všech výše uvedených předpisů budeme v dalším textu uvádět pojem „Nařízení“. Smyslem pravidel je především určit, který stát je odpovědný za výběr pojistného a navazující poskytování dávek. Není cílem jednotlivé evropské systémy sociálního zabezpečení sjednocovat, což by ostatně vzhledem k jejich různorodosti bylo velmi problematické, nýbrž je koordinovat. Nařízení fungují tím způsobem, že u migrující osoby v závislosti na její konkrétní situaci určí, podle předpisů kterého státu má nárok například na poskytnutí zdravotní péče, nemocenské či důchodu.

Ve veřejném prostoru se nejméně od podzimu loňského roku objevují materiály, které se týkají návrhu nového zákona o účetnictví . 1) To dává dobrou příležitost se danou problematikou opakovaně zabývat. 2) Zpracovatelé pochopitelně na svůj výtvor pějí chvalozpěvy, a současně zrovna nectí dosavadní zákonnou úpravu, o čemž svědčí i důvodová zpráva. Je tomu opravdu tak, či ne? V tomto článku se pokusím odpovědět na některé otázky, a ač jsem donedávna působil na Ministerstvu financí, již převážně pohledem zvenku. To nemusí být na škodu věci.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. KooV se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2023 .

Hlavním cílem tohoto příspěvku je charakterizovat proces elektronické fakturace v podmínkách české účetní legislativy a objasnit, jakými způsoby je možné tento typ fakturace realizovat tak, aby účetní jednotka celý proces uskutečnila s vynaložením co nejnižších nákladů při zachování maximální bezpečnosti jak z pohledu eliminace chybovosti v rámci celého fakturačního procesu, tak i z pohledu bezpečné archivace účetních záznamů. Je možné konstatovat, že elektronická fakturace je nedílnou součástí digitalizovaného účetnictví. Rozhodne-li se účetní jednotka vést digitální účetnictví, měla by implementovat elektronickou fakturaci (vystavení faktur obchodním partnerům / příjem faktur od obchodních partnerů v elektronické podobě) do svého podnikového prostředí. A obráceně platí, že pokud se účetní jednotka rozhodne pro elektronickou fakturaci, měla by zvážit přínosy digitálně vedeného účetnictví a v ideálním případě zdigitalizovat veškeré své procesy tak, aby mohla těžit z veškerých výhod, které jí digitálně vedené účetnictví s sebou přináší.

V tomto příspěvku se budu zabývat elektronickou komunikací s různými institucemi při zpracování účetnictví, daní a mzdové agendy, tj. možnostmi zasílání různých písemností a dat (daňových přiznání, přehledů, hlášení atd.) v elektronické podobě při každodenní práci v účetnictví.

Nefinanční reporting, tedy zveřejňování informací z oblastí ESG (environmental, social a governance), bude tvořit významnou součást výkaznictví stále většího počtu podniků, pro něž se stane povinným. Finanční i nefinanční informace se prolínají a je důležité pro rozhodování posuzovat je ve vzájemných souvislostech.

Zákon o dani z přidané hodnoty rozlišuje celkem tři zvláštní režimy jednoho správního místa. Jedná se o dovozní režim, režim mimo Evropskou unii a režim Evropské unie. Právě poslední z uvedených – režim Evropské unie – je plátci nejčastěji využívaný. Hlavní výhodou všech režimů je, že vybraná plnění, na něž se režimy vztahují, lze přiznat v rámci jednoho daňového přiznání v jednom členském státě bez nutnosti registrace k dani v jiných členských státech, kam daň, která těmto jiným státům náleží, přepošle určený správce daně. V České republice jím je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

Současně se zrušením superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daně v zákonu o daních z příjmů zákonem č. 609/2020 Sb. , s účinností od 1. 1. 2021 došlo k témuž datu k zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob. Jedná se o nově zavedenou progresivní daň se sazbou 23 %. Ukážeme si, jak se tato progresivní daň uplatní v rámci roku 2023 a jak se jí může poplatník úspěšně vyhnout.

Tento článek se zabývá vymezením oznamovací povinnosti ve vztahu k osvobozenému příjmu fyzické osoby, také poskytuje informace o pokutách, které mohou být stanoveny, a také o tom, zda je případně možné dané pokuty promíjet. Obsahuje také několik praktických příkladů. V rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob by se měl daňový subjekt zamyslet nad tím, zda nemá ve vztahu k osvobozenému příjmu oznamovací povinnost o osvobozených příjmech. Za neoznámení vymezeného osvobozeného příjmu fyzické osoby se totiž ukládají velmi přísné sankce.

Po kratší prázdninové přestávce se Vám dostává opět do rukou nové číslo časopisu Účetnictví v praxi s obvyklým úvodníkem přinášejícím přehled novinek v účetní a daňové oblasti za uplynulý měsíc. Ačkoli jsou prázdniny, v Poslanecké sněmovně běží legislativní proces týkající se konsolidačních snah vlády v oblasti veřejných rozpočtů. V našem příspěvku nicméně toto téma zmiňujeme pouze okrajově a zabýváme se „drobnějšími“ tématy.

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo právní úpravou stanovených výjimek.

Minule jsme se věnovali v praxi nejčastějším předmětům nepeněžitých vkladů do obchodních korporací – účetně či daňově odpisovaného majetek. Takže stručný právní, účetní, a hlavně daňový pohled na nepeněžité vklady nyní v souladu s očekáváním dokončíme – vklady neodpisovaného majetku. Ano, správně předpokládáte, že jde o zásoby materiálu, zboží, výrobků, případně zvířat, které firma dostane do vínku od zakladatele, resp. společníka. Ovšem výjimkou nejsou ani vklady pozemků, pohledávek, akcií a dalších cenných papírů a podílů ve firmách. Tak se dobře usaďte, právě vyplouváme prozkoumat méně známé končiny nepeněžitých vkladů...

Jak již je v tomto období roku obvyklé, opětovně se v následujícím článku zaměříme na problematiku analýzy účetních výkazů. Nejprve se podíváme na téma strategické analýzy a analýzy atraktivity odvětví a dále se pak budeme věnovat horizontální a vertikální analýze účetních výkazů, analýze na bázi poměrových ukazatelů a seznámíme se s vybranými bankrotními modely. Na závěr celou finančně-analytickou problematiku naznačíme na jednoduchém, praktickém příkladu.