Dokumenty - strana 1

V článku se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP . Dále si uvedeme daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP . K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024.

Dne 9. 4. 2024 publikovala IASB nový standard IFRS 18 Prezentace a zveřejnění v účetní závěrce, který vstoupí v účinnost 1. 1. 2027. Společnosti budou muset přejít na nový standard retrospektivně, to znamená, že pokud bude jejich první účetní závěrka sestavena podle IFRS 18 za rok 2027, musejí uvést do souladu s IFRS 18 také srovnávací výkazy za rok 2026. Povinnost retrospektivního přístupu platí také pro mezitímní účetní závěrku, pokud jí společnost sestavuje.

V minulých článcích jsme se zaměřili na řešení leasingu z pohledu zákona o dani z příjmů a na charakteristiku leasingu dle jeho základního dělení na leasing finanční a operativní. Nyní nás čeká poslední část seriálu o leasingu, ve kterém se budeme věnovat problematice leasingu z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty .

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani .

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

Pojem „funkční měna“ byl zaveden do zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „ZÚ “), od 1. 1. 2024. Je možné konstatovat, že se v českém účetnictví jedná o velkou změnu z pohledu jeho vedení. Funkční měna se tak stává nástrojem, který specifickým účetním jednotkám pomůže snížit negativní dopady kurzových rozdílů na výsledek hospodaření. Funkční měnu však nemohou používat všechny účetní jednotky. Ve funkční měně mohou účtovat pouze firmy, které z hodnotového hlediska uskutečňují hospodářské operace převážně v jiné měně než v českých korunách. Současně musí platit i skutečnost, že se jedná o hospodářské operace realizované ve třech taxativně vyjmenovaných měnách, tedy eurech, amerických dolarech či britských librách.

Vládní konsolidační balíček přinesl vydavatelům a prodejcům knih dárek v podobě osvobození od daně z přidané hodnoty u dodání knih při zachování nároku na odpočet. Za stejných podmínek je možné od ledna prodávat i audioknihy. Dopady této novinky do konkrétních ustanovení zákona jsou stěžejní částí tohoto článku.

Jako každý měsíc, vám nyní opět přinášíme přehled novinek a zajímavostí, které se ve světě daní a účetnictví narodily. Aktuálně za období těsně před Velikonocemi. V prvním příspěvku stručně probereme technickou novelu konsolidačního balíčku, která je aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně. Jak vidno, za tři měsíce fungování změn se projevily určité nedostatky, jež je potřeba napravit. V uplynulé době nelenila ani Národní účetní rada, která přišla s novou interpretací týkající se problematiky cenin. Užitečný počin vyšel z dílny Finanční správy, která zveřejnila dva dokumenty obsahující ucelený pohled na změny v zákoně o daních z příjmů tak, jak vyplývají z konsolidačního balíčku a novely zákonů v souvislosti s rozvojem finančního trhu.

Vyslání zaměstnance na pracovní cestu není jen o tom, aby měl zaměstnanec vytvořeny vhodné podmínky pro splnění pracovního úkolu v rámci pracovní cesty. Jde také o to, aby pracovní cesta byla správně vyúčtována, aby zaměstnavatel mohl správně dostát své zákonné povinnosti vyplatit zaměstnanci náhrady výdajů souvisejících s pracovní cestou, na které má zaměstnanec nárok, a aby bylo vše také řádně zaúčtováno. Navíc je vhodné nastavit pravidla tak, aby příjem z vyplacených cestovních náhrad nebyl předmětem daně u zaměstnance a aby se nemuselo odvádět sociální ani zdravotní pojištění.

V následujícím textu se budeme zabývat problematikou závislé činnosti a zpracování mezd v podmínkách roku 2024, a to z pohledu zdanění (se zdůrazněním novinek pro rok 2024) a souvisejícího účtování.

Článek je zaměřen na finanční leasing z pohledu daně z příjmů, který klade celou řadu podmínek na splnění uznatelnosti vynaložených nákladů na základ daně z příjmů.

Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že podnikatelský sektor jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného, anebo hradí pojistné jednorázovou platbou po skončení kalendářního roku. Z tohoto důvodu se pravidelně provádí roční zúčtování (konkrétně za rok 2023 v průběhu roku 2024), kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem odvodu na základě dosaženého daňového základu.

Jednou z mnoha podstatných změn, které přinesl konsolidační balíček, je omezení možnosti uplatnění daňových odpisů a daňové účinnosti nákladů na finanční leasing vozidel kategorie M1 a s tím související omezení nároku na odpočet DPH. V tomto článku se nebudeme zabývat ani definicí, ani výpočtem těchto omezení pro účely daně z příjmů a DPH, ale jejich účetními dopady. Ačkoliv v účetnictví k žádným restrikcím nedochází, je zajímavé se na účetní souvislosti zaměřit. Předmětem našeho zkoumání bude tedy osobní automobil, který je definován pro účely daně z příjmů v § 30g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a pro účely DPH pak v § 72 odst. 9 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), (dále jen „nadlimitní osobní vozidlo“).

V lednu vydalo Generální finanční ředitelství informaci ke změnám sazeb od 1. 1. 2024. Byť se nejedná o právně závazný dokument, vyjadřuje výklad zákona, zde sazeb, z pohledu daňové správy. Nejvíce prostoru je dle očekávání věnováno sazbě daně u podávání nápojů v rámci stravovací služby.

Národní účetní rada (NÚR) je nezávislá odborná instituce založená v roce 1999 k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členskými organizacemi jsou od založení do současnosti Komora daňových poradců ČR, Komora auditorů ČR, Svaz účetních a VŠE v Praze zastoupená Fakultou financí a účetnictví.

V případě stanovení sankcí v rámci daňového řízení často daňový subjekt spoléhá na prominutí, které však není rozhodně automatické a pro prominutí je zapotřebí splnit celou řadu podmínek. Také při promíjení penále, které je stanoveno po doměření daně v rámci daňové kontroly nebo při podání nepřípustného dodatečného přiznání, je nezbytné naplnit řadu podmínek pro úspěšné prominutí penále, přičemž správce daně může prominout 75 % penále. V tomto článku se čtenář seznámí s podmínkami pro prominutí penále a také je zde obsažen nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu.

V úvodníku tohoto březnového vydání vám opět po měsíci přinášíme nejdůležitější novinky ze světa účetnictví a daní. Nejprve se podrobněji zaměříme na navrhované změny u odvodů pojištění u dohod o provedení práce, následně upozorníme na změnu limitů pro kategorizaci účetních jednotek a na závěr vás krátce seznámíme v navrhovanými změnami v DPH a tiskovými zprávami Finanční správy v oblasti zdaňování firemních školek a daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

„Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“ 1) , jak se praví v tzv. zlomku myslitelově. To kupodivu neplatí v případě návrhu nového zákona o účetnictví . Poněvadž na začátku roku 2024 tu máme nový návrh nového zákona o účetnictví opět na https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCKKHGM1N/ . Tedy „verze 2024“, jak nový návrh pro účely příspěvku označím. Anebo je to druhá mocnina „návrh2“. V jakém poměru se tato verze má k návrhu nového zákona o účetnictví ve verzi 2023 (?), kterou jsem glosoval v minulém roce v příspěvku na stránkách časopisu 2) , to dále zmiňuji jako „Glosy“. Alespoň částečnou odpověď na danou otázku se pokusím dát v následujícím textu.

Autorské honoráře podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti, je-li tato činnost vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu. Přiznaný příjem (odměna) za vytvořené dílo se sečte v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti, oba příjmy zaměstnance se zdaňují společně, a podléhají tak i odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Autorské honoráře nelze zdaňovat podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), i kdyby se jednalo o příležitostný (jednorázový) příjem.

U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel cenu skutečně plně uhradí. Proto bývá v praxi sjednáno poskytnutí zálohy (záloh) placené před dodáním zboží nebo poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že neodejde s prázdnou, a navíc nemusí výlohy spojené s realizací zakázky hradit ze svého. A systém záloh je výhodný i pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké částky, které jej finančně nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek, pak již nevypadá tak hrozivě. S novým občanským zákoníkem přibyla od roku 2014 i poněkud archaicky znějící, právně silnější alternativa tzv. závdavku. Věnovat se tedy budeme jen soukromoprávním zálohám/závdavkům, nikoli daňovým.