Články

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

V současné zrychlené době obvykle nemáme čas trpělivě nastudovat poučení k vyplnění formuláře daňového přiznání, proto jsme pro vás připravili souhrn praktických tipů „na co si dát pozor a na co nezapomenout“. Ve vztahu k aktuálně platnému formuláři k dani z příjmů právnických osob (vzor 33) předkládáme výběr chyb, omylů, mýtů, ale také ujištění o správném postupu a částečně též návod, jak správně vyplnit formulář a jakými částmi se nezabývat, pokud jsme podnikatelským daňovým subjektem, nebo naopak veřejně prospěšným poplatníkem.

Každý je jen člověk. A jak to tak už bývá, ani ten není neomylný! Nelze se tedy příliš divit, že ani při vedení účetních knih není možné pracovat zcela bez chyb. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto problematiku, která v průběhu několika nedávných let doznala mnoha zásadních změn, a to včetně jejich daňových dopadů.

V následujícím příspěvku bychom zrekapitulovali základní fakta k podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2022. Zaměřili bychom se, vzhledem k okruhu čtenářů, na neziskové poplatníky.

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“) povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob je poplatník podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“) povinen podat. Pokud se na poplatníka nevztahuje zákonná výjimka z uvedeného pravidla, pak se povinnost na podání daňového přiznání vztahuje i na případy, kdy poplatník vykáže daň ve výši nula nebo daňovou ztrátu. Z povinnosti podat daňového přiznání je podle § 38mb ZDP zcela vyjmuta veřejná obchodní společnost a dále společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Za stejných podmínek nemá povinnost podat daňové přiznání ani veřejně prospěšný poplatník, pokud současně nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 8 ZDP.

Na úvod bychom upozornili na změny přijaté v roce 2022, které mohou mít vliv na roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nejdříve si řekněme, že se zvyšují částky ročního příjmu, do kterých se nemusí podávat daňové přiznání. Od ledna 2023 bude podávat daňové přiznání každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč. Doposud byl tento limit nastaven ve výši 15 000 Kč. Poplatníci, kteří mají další příjmy kromě příjmů ze zaměstnání, budou podávat daňové přiznání po dosažení 20 000 Kč, namísto současných 6 000 Kč. Příslušná úprava je obsažena v § 38g zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) a změnu přinesl zákon č. 366/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tato změna je ovšem platná až pro roční zúčtování záloh za rok 2023, účinnost těchto změn je až 1. 1. 2023.

Není to tak dávno, kdy svého naplnění došlo úsilí daňových poradců a účetních o sestavení daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2021. Ještě plný dojmů z toho sestavování daňových přiznání k dani z příjmů se v tomto příspěvku zaměřím na účetnictví jako na podklad pro sestavování daňového přiznání. Nebude to nějaké komplexní shrnutí této rozsáhlé problematiky, ale zaměřím se na pár problémů, se kterými jsem se při sestavování daňových přiznání za loňský rok opakovaně setkával a na které je vhodné si již při vedení účetnictví dát pozor, příp. i napomoci k snadnějšímu sestavení daňového přiznání sobě či k přípravě podkladů k daňovému přiznání pro svého daňového poradce.

Možnost zákonným způsobem pravomocně stanovit daň je limitována prekluzivní lhůtou stanovenou primárně v § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Účelem lhůty je nastolit stav právní jistoty ohledně nejzazšího okamžiku, ke kterému může být stanovena daň. Lhůta v podstatě nutí správce daně konat. V základu je tříletá, ale podle současné právní úpravy může být prodloužena až na deset let. Daňový řád stanoví pravidla pro určení jejího počátku a konce, přičemž s některými úkony spojuje i možnost jejího přerušení, prodloužení a stavění. Otázka běhu lhůty pro stanovení daně a jejího možného marného uplynutí pak vždy alespoň implicitně předchází posouzení ostatních otázek významných pro stanovení daně. Marné uplynutí lhůty pro stanovení daně předtím, než byla daň pravomocně stanovena, zároveň patří mezi vady, ke kterým soudy při přezkumu rozhodnutí o stanovení daně přihlíží z moci úřední, tedy bez ohledu na uplatnění souvisejícího žalobního bodu. Právě s ohledem na význam plynutí času pro celé daňové řízení považujeme za zásadní, aby pravidla pro počítání času byla vykládána konzistentně a předvídatelným způsobem. Mělo by se jednat o jakýsi základ, na kterém by měla panovat shoda a který by měl obsahovat naprosté minimum sporných bodů. Podle našeho názoru má však současná situace k popsanému ideálu daleko. Cílem tohoto článku je analyzovat tři vybrané případy, ve kterých spatřujeme při aplikaci pravidel pro počítání běhu lhůty pro stanovení daně největší kontroverze, a případně nabídnout alternativní řešení daných případů.

Vybrané subjekty mají zákonnou povinnost zveřejňovat příslušné dokumenty včetně účetních výkazů ve sbírce listin obchodního rejstříku, která je k dispozici online na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky. Pokud není tato povinnost splněna, může být uložena pokuta, případně mohou nastoupit i jiné nepříjemné konsekvence. Jako jeden z kroků ohledně snížení administrativy byla od roku 2022 zavedena pro některé subjekty možnost zveřejnit účetní výkazy skrze finanční úřad prostřednictvím podání daňového přiznání k dani z příjmů. Článek se zaměřuje na novou možnost, jak splnit povinnost zveřejnění účetních výkazů do sbírky listin skrze daňové přiznání k dani z příjmů.

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „DŘ “), povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Právnické osoby, které mají v předmětu činnosti podnikání, podávají za ukončené zdaňovací období daňové přiznání k dani z příjmů, a to bez ohledu na to, zda vykáží základ daně, či daňovou ztrátu. Tento článek provede čtenáře jednotlivými částmi daňového přiznání se zdůrazněním výskytu možných chyb, opomenutí či problémů, jejichž řešení není jen „matematickým úkonem“, který za nás provede softwarová aplikace. Zejména část týkající se transformace účetního výsledku hospodaření na základ daně je tvůrčí činností, kterou lze zautomatizovat jen v omezené míře.

Tento článek shrnuje novinky, které je na počátku roku 2022 nutné zohlednit při vyúčtování roku 2021, a dále jednotlivé změny, které se používají od 1. 1. 2022, resp. v průběhu roku 2022.

Rok 2021 co do intenzity legislativních zásahů do zákona o daních z příjmů 1) navazoval na předchozí rok 2020. Vedle reakcí na aktuální situaci ovlivněnou dopady šíření virové pandemie však byly přijaty novely zákona o daních z příjmů v návaznosti na jiná témata. Obdobně jako v minulosti se soustředím na představení novel zákona o daních z příjmů ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Podle lidového rčení se člověk chybami učí, takže by měli být nejvíce vyučení a potažmo nejúspěšnější pětkaři, nešikové a povaleči. Spíše je tomu ale podle mne tak, že nikoli chybami, nýbrž opravami chyb se učíme, tedy pokud se z nich poučíme. Ale nechybují zdaleka jenom lidé, včetně účetních a daňařů. I „chytré“ (smart) technické zázraky se tu a tam spletou. První spuštění obřího urychlovače částic ve Švýcarsku roztavilo cívky, samořídící auto narazí do stromu, navigace GPS navede vůz do pole, vyspělý software zkolabuje na tzv. modrou smrt, a dokonce i Evropská komise chybně rozhodne. Ani sebepečlivěji propracovaný podvojný účetní systém zcela nezabrání chybným vstupům, ať už jsou nechtěné, nebo záměrné. Pokud se účetní chyba odhalí teprve až v dalším účetním období, vyvstává pochopitelně otázka, jak ji napravit. Navíc účetní data jsou stěžejní základnou pro výpočet daně z příjmů, pročež účetní chyby mívají rovněž daňové dopady, s nimiž je také třeba se vypořádat.

Po dokončení účetní závěrky následuje další krok, a tím je sestavení podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Není to první setkání s výpočtem daňové povinnosti, již do účetní závěrky bylo třeba vyčíslit a zaúčtovat rezervu na splatnou daň. Nyní je však nutné nejen vypočítat definitivní výši daňové povinnosti, ale také správně vyplnit formulář daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Cílem článku je upozornit jen na ty části daňového přiznání a situace, které je možné označit za problematické a se kterými nepomůže žádná softwarová aplikace. Soustředíme se přitom především na správné stanovení základu daně kapitálové společnosti za zdaňovací období kalendářního roku 2020.

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „DŘ “), povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Vzhledem k blížícímu se termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob v tomto příspěvku připomeneme některé skutečnosti, důležité pro správné vyplnění daňového přiznání a vypořádání se s touto nepříjemnou povinností.

Pokud se podnikatel, který je plátce DPH, rozhodne ukončit své podnikání, znamená to souběžně zrušit registraci plátce DPH, případně registraci identifikované osoby. Obdobně jako na dani z příjmů, i na dani z přidané hodnoty má tento poslední krok plátce DPH na dani z přidané hodnoty určitě dopady. Úkolem článku je se s těmito dopady seznámit.

Je možné, že události předchozích týdnů přiměly některé podnikatele – fyzické osoby k zamyšlení nad ukončením své podnikatelské činnosti. Nemusí se jednat hned o nejhorší variantu „absolutní nemožností“ pokračování z důvodů koronavirové krize, možná se chystáme ukončit činnost již delší dobu, nebo chceme své aktivity převést na s. r. o. a činnost fyzické osoby tak ukončit.

V souvislosti s mimořádnými opatřeními, které byly přijaty k zamezení šíření koronaviru, byla přijata vládou České republiky také řada opatření, která mají snížit negativní dopad těchto opatření na jednotlivé daňové subjekty. V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na přijatá opatření v daňové oblasti, které se mohou týkat neziskových poplatníků. I když tyto subjekty určitě nejsou cílovou skupinou těchto opatření, je vhodné o některých z nich blíže informovat.