Články - strana 3

Obchodní korporace musejí každé účetní období uzavřít účetní závěrkou v předepsané podobě, z níž zjistí, na jak velký zisk k rozdělení se mohou jejich členově těšit. Obdobně sestavují za každé zdaňovací období daně z příjmů také formulář daňového přiznání, ovšem tentokrát již není vysoký „zisk“ až tak radostný, neboť z něj téměř pětinu ukousne daň. Nejčastějším účetním obdobím a současně zdaňovacím obdobím daně z příjmů je kalendářní rok, a protože jeden takový – rok 2017 – nedávno skončil, má většina obchodních korporací i dalších právnických osob plné ruce a počítače práce se sestavením daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob – dále jen „DPPO“. V tomto příspěvku si připomeneme základní pravidla, jak to řádně a včas zvládnout.

Článek se věnuje problematickému vztahu výzvy k podání dodatečného daňového přiznání a daňové kontroly. V určitých případech je totiž správce daně povinen upřednostnit výzvu. Bude tomu skoro rok, kdy se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k této otázce vyjádřil. V článku se snažím poukázat na fakt, že i přes usnesení rozšířeného senátu není ve věci úplně jasno. 1)

V následujícím článku si ukážeme na příkladech vhodné řešení poplatníka daně z příjmů fyzických osob při uplatnění paušálních výdajů v daňovém přiznání za rok 2017 v návaznosti na změny v uplatnění paušálních výdajů provedené zákonem č. 170/2017 Sb.

U daní z příjmů je zdaňovacím obdobím až na malé výjimky kalendářní rok, což je pro veřejné rozpočty dlouhá doba mezi jednorázovými velkými daňovými příjmy. Proto byl zaveden režim placení průběžných záloh na daň v měsíčních, čtvrtletních a pololetních intervalech. A neuhrazená záloha se sankcionuje úrokem z prodlení.

V příspěvku se zaměříme na stávající způsob zdanění příjmů z fotovoltaických elektráren a dále si na příkladech ukážeme daňové odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny z FVE. Nebudeme se však zabývat tvorbou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013 ve smyslu § 11a až § 11c zákona o rezervách ani jejím daňovým řešením.

Začátek měsíce března byl ve znamení náběhu druhé vlny elektronické evidence tržeb (dále jen „EET“), která se dotkla podnikatelských subjektů provozujících maloobchod a velkoobchod. Nejsilnější vlna zahrnující do povinnosti evidovat předmětné tržby nejširší okruh poplatníků daně z příjmů byla spuštěna 1. 3. 2017, přičemž k datu psaní příspěvku bylo v systému dle informací dostupných na portálu www.etrzby.cz zaevidováno bezmála 134 000 poplatníků. Případné komplikace s funkčností EET by však neměly subjekty zaměstnat natolik, aby u poplatníků, kterým nesestavuje daňové přiznání k dani z příjmů daňový poradce, byla pod hrozbou sankce zmeškána lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2016, jež v letošním roce končí dne 3. 4. 2017. U poplatníků vedoucích účetnictví si dovolíme v úvodu příspěvku ještě také poukázat na novou podobu výkazů účetní závěrky související s kategorizací účetních jednotek, které je nutno k daňovému přiznání přikládat. Následující příspěvek dále podává přehled především daňových aktualit.

Zpracování a předložení daňového přiznání k dani z příjmů patří mezi jednu ze zásadních skutečností daňové oblasti každého poplatníka, veřejně prospěšné nevyjímaje. Protože termín, kdy má být toto přiznání podáno, se opět neúprosně blíží, věnovali bychom se v následujícím příspěvku blíže tomuto tématu. Zaměříme se na veřejně prospěšné poplatníky s úzkým základem daně, tedy na veřejně prospěšné poplatníky s výjimkou veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí, poskytovatelů zdravotních služeb, kteří mají oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšných společností a ústavů.

Hlavním definičním znakem podnikání je, že se jedná o činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku. Tedy zjednodušeně řečeno proto, aby dotyčný podnikatel – ať už jde o osobu fyzickou nebo právnickou – měl více příjmů, než kolik vynaložil výdajů. Cesta za ziskem ovšem bývá trnitá a plná překážek, jako například stejným směrem se ubírající konkurenti, špatný podnikatelský záměr, podvodní obchodní partneři, silná státní regulace. A tak se stává, že na cestě za ziskem podnikatel tu a tam utrpí větší či menší ztrátu. Daňové právo ke ztrátám přistupuje obezřetně, mohou totiž sloužit k nekalým daňovým optimalizacím, zvláště u obchodních korporací zapojených do holdingové struktury. Zejména u právnických osob proto nestačí vědět pouze o tom, že o daňovou ztrátu lze v dalších – ziskových – obdobích snížit základ daně, možných omezení a podmínek jejího uplatnění je totiž více.

Přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započatá v roce 2016 Jaroslava Filipová Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb.,...

Kalendářní rok 2016 je sice již definitivně za námi, práce na zdaňovacím období 2016 ovšem pravděpodobně teprve začínají. Je čas zamyslet se nad tím, jak ještě v rámci mezí daných zákonem snížit naši daňovou povinnost. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “) nabízí poměrně širokou nabídku, jak odčitatelnými položkami a nezdanitelnými částmi základu daně snížit základ daně, a tím i daňovou povinnost. Tentokrát zaměříme naši pozornost na odpočet na podporu odborného vzdělávání.

Povinnost předložení přiznání k dani z příjmů za uplynulé zdaňovací období – kterým je nejčastěji kalendářní rok – mají až na malé výjimky všechny právnické osoby. S blížícím se termínem pro podání daňového přiznání si v následujícím příspěvku projdeme novinky v zákoně o daních z příjmů a v daňovém řádu účinné od roku 2016, které se týkají daně z příjmů právnických osob. Podrobně si probereme všechny skutečnosti, které nelze opomenout při sestavování daňového přiznání za rok 2016. Vše završíme praktickým příkladem a následným vyplněním daňového přiznání.

Nejčastější chyby v přiznání k dani z příjmů PO Ing. Martin Děrgel Je podivné, proč bylo zvoleno právě označení „přiznání“ pro tiskopis, kde poplatník uvádí své příjmy, výdaje a...

Aby se správce daně dozvěděl stěžejní údaje o daňovém subjektu, zejména zda správně stanovil daňovou povinnost, musí se nějakým legálním způsobem dostat k relevantním informacím. Protože není reálné ani žádoucí, aby za každé zdaňovací období prováděl u všech poplatníků a plátců daně kontrolu, bylo zvoleno nejjednodušší možné řešení. Daňovým subjektům (ale ne vždy a ne všem) je přímo ze zákona nařízeno sepsat všechny potřebné údaje do standardizované formy tiskopisu – daňového přiznání – a předat je správci daně. Prověření daňových subjektů pak nemusí být plošné, ale přesně cílené například z důvodu podezřelých údajů v přiznání. A pokud by se někdo opovážil přiznání nepodat nebo uvedl nepravdivé údaje, bude přísně potrestán.