Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. - strana 5

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní parcelu o velikosti 150 m2 (dále také "P1") a sousední parcelu o velikosti 15 m2 (dále také "P2"). Obě parcely nabyl úplatně kupní smlouvou, kdy P1 pořídil před 10 lety a P2 dokoupil před 2 lety. Před 3 roky tato osoba postavila na těchto parcelách řadové garáže. Nyní došlo na základě nového geometrického zaměření a zápisu do KN, že uvedené parcely se spojily do jedné samostatné parcely, která nese označení p. č. jako původní P1 a stavba se stala součástí pozemku. Je uvažováno o prodeji předmětného pozemku, jehož součástí je stavba řadových garáží. Je možné osvobodit tento příjem podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) ZDP (případně jiného) jako celek? Nebo je možné osvobodit pouze část vztahující se k původní parcele P1 a stavby? Nebo není možné osvobodit vůbec a časový test bude počítán znovu od scelení parcel a stavby?

Daň z příjmů fyzických osob od 1. 1. 2018 Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. Rok 2017 byl velmi bohatý na novely zákona o daních z příjmů1). Bohužel však častá...

Daň z příjmů fyzických osob v roce 2017 - dokončení Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. V návaznosti na příspěvky k publikovaným novelám zákona o daních z příjmů1) ke zdanění...

Fyzická osoba (FO) zdědila letos byt po rodičích. FO zamýšlí byt ihned prodat. Vzhledem k tomu, že družstevní byt je vlastně podíl v družstvu s právem nájmu, tak pokud to dobře chápu, nevztahuje se na to osvobození od placení daně z příjmů pro byty na základě toho, že rodiče v bytě bydleli 45 let. FO chce cca polovinou utržené částky splatit hypotéku na svůj byt a zbytek si ponechat. Pokud FO použije část utržené částky za družstevní byt na úhradu hypotéky bude mít na tuto částku nárok na osvobození z důvodu "pořízení bytu pro vlastní potřebu"? Zbylou částku získanou za být musí zdanit 15 %? Realitní makléř říkal, že pokud FO zaplatila poplatek notáři, tak pak platí daň z příjmů pouze z rozdílu mezi prodejní cenou a cenou odhadu pro dědictví.

Ve kterých konkrétních případech není možné využít daňového osvobození pro příjmy z prodeje cenných papírů? Co znamená daňová výjimka, že při podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech firmy 5 % a více v posledních 2 letech není možné využít daňového osvobození? Pak se lze domnívat, že každý takový akcionář, který má více než 5% akcií ve společnosti, a tedy i na základním kapitálu a hlasovacích právech nikdy nemůže využít institutu osvobození příjmů z prodeje akcií, když je prodá po třech letech, nebo dokonce i více letech jiné osobě. Příklad: jsem 70% vlastníkem akciové společnosti, která se zabývá pronájmem nemovitostí, buď jsem, anebo nejsem ve statutárních orgánech společnosti. Tato společnost nakoupí nemovitost za účelem jejího pronajímání. Skutečně jí pak 3 roky pronajímá, nebo hledá nájemce a pak jí pronajímá. Pak se akcionář rozhodne prodat část svých akcií, nebo všechny jiné osobě. Platí pro něj osvobození od případného zisku z prodeje akcií, a když ne, tak z jakého důvodu? 

V roce 2016 byl koupen fyzickou osobou (nepodnikající) stavební pozemek, tedy jako soukromý majetek. Nyní, v roce 2017 se pozemek prodal se ziskem 1,7 mil. Kč. Osvobození podle § 4 ZDP se na tento prodej nevztahuje (5letá lhůta). Majitel si od své matky v roce 2015 půjčil 1 mil. Kč na rekonstrukci svého rodinného domu. Půjčka je splatná do konce roku 2018. Výnos z prodeje pozemku by použil na splacení této půjčky. Je zde prosím nějaká možnost osvobození od daně z příjmu, pokud by část zisku z prodeje pozemku použil pro své potřeby na bydlení? 

Existuje nějaký předpis, který přesně popisuje, co se považuje za modernizaci a co za rekonstrukci či opravu (kromě GFŘ D-22)? 

Daň z příjmů fyzických osob - daňový balíček Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. V návaznosti na příspěvek k publikovaným novelám zákona o daních z příjmů1) ke zdanění příjmů fyzických...

K dani z příjmů fyzických osob Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. 1 1) Zaměstnanec, kterému přispíval zaměstnavatel na penzijní připojištění a on je ukončí v řádném termínu, je povinen...

Podnikatel měl příjmy ze své podnikatelské činnosti (realitní činnost), které uvedl v § 7. Kromě toho má vlastní les a příjmy z tohoto lesa uvedl do § 10. Dále do § 10 uvedl prodej býka. Ale údajně dle požadavku SZIF (nebo nějakého podobného úřadu) se musel právě kvůli tomu býkovi nechat registrovat jako SHR. Finanční úřad nyní toto přiznání rozporuje a tvrdí, že by jak příjem z prodeje býka, ale i příjem z prodeje dřeva měl mít uveden v § 7. Jednou prý má registraci jako SHR a tím se není o čem bavit. Že příjem z prodeje býka je nahodilý, ale že právě kvůli tomu je registrován, bych ještě s obtížemi dokázal pochopit, že by tento příjem spadal do § 7. Ale příjem z vlastního lesa zařadit do § 7 se mi zdá nesprávný. Lze někde najít řádnou zákonnou oporu pro tvrzení správce daně, tedy pro to, že tyto dva příjmy jsou příjmy z podnikání? Mně osobně to přijde jako nezákonné. 

V roce 2016 obdržela fyzická osoba (dále jen „FO“) dividendu ve výši 224 009 Kč od Erste Group Bank AG. Ve vyúčtování je uvedeno: typ výplaty - výplata dividendy/splátky kapitálu, hrubá částka 8 500 EUR, daň 0,-, čistá částka 8 500 EUR, kurs převodu 26,354. Bude FO příjem uvádět v daňovém přiznání v § 8? Jak je možné, že dividenda není zdaněna srážkovou daní nebo je to snad jiný druh příjmu?

Fyzická osoba, neplátce DPH, vlastní výherní automat, který je umístěn ve smluvní prodejně v obchodním centru v ČR. Zákazník do něj hodí peníze, a pokud má štěstí a vyhraje, může si vybrat hodnotnější produkt. Jednou za měsíc se spočítá tržba a 60 % zůstane majiteli a 40 % dostane prodejna. Pokud zákazník vyhraje, majitel automatu hradí 50 % ceny produktu, kterou si vybral zákazník v prodejně. Podnikatel hodlá nakoupit další automaty a umístit je i do jiných členských zemí EU. Zajímalo by mě proto, pokud bude mít automaty v majetku na české IČ, může veškeré příjmy z jeho automatů v zahraničí zdanit v České republice, nebo je povinen se zaregistrovat k dani z příjmu v každém státě, kde budou takové automaty umístěny? Případně je lepší, aby si založil živnost v každém státě zvlášť a zařadil automaty do majetku tam, kde budou provozovány? 

Tuzemská akciová společnost A nakoupila cenné papíry tuzemské akciové společnosti B na základě smlouvy o úplatném převodu cenných papírů od fyzické osoby s bydlištěm na Maltě. Nevznikají tuzemské akciové společnosti A tímto nákupem nějaké daňové povinnosti?

Daň z příjmů fyzických osob v roce 2017 – pokračování Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. V návaznosti na příspěvek k publikovaným novelám zákona o daních z příjmů1) ke zdanění...

Fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti za rok 2016, kdy byla zaměstnána u české firmy v roce 2016 celkem 8 měsíců, a z toho 4 měsíce ( leden-duben) pracoval v ČR a další 4 měsíce u této stejné firmy pracoval v Rakousku. Uplatňoval si daňové zvýhodnění na 2 děti. Ke konci srpna 2016 v české firmě ukončil pracovní poměr. Další 4 měsíce tj. září-prosinec 2016 byl zaměstnán u Rakouské firmy v Rakousku. Má tedy potvrzení o příjmech z ČR za leden - duben 2016, pak má potvrzení od české firmy o odvedení daně v Rakousku za květen-srpen 2016. Dále má potvrzení od rakouské firmy za září - prosinec 2016. Jak má podat daňové přiznání v ČR? Zahrne do něj všechny příjmy ze závislé činnosti z ČR i Rakouska a uplatní si za celý rok děti a manželku, která nemá příjem, nebo bude podávat dvě daňová přiznání v ČR i v Rakousku? Pokud ano, lze v Rakousku uplatnit děti a manželku za 4 měsíce, kdy pracoval u rakouské firmy?

V naší společnosti (česká s. r. o.) pracuje jako řidič nákladního automobilu zaměstnanec - Bulhar. Vzhledem ke skutečnosti, že má trvalé bydliště v Bulharsku a žije zde i jeho rodina a děti, se domnívám, že je daňový nerezident ČR a je daňový rezident v Bulharsku (v ČR bydlení nemá, jezdí zde jen za prací). 1) Pokud nám tento zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka, může u nás uplatnit základní slevu na poplatníka? Budeme odvádět zálohovou daň - je to správně? 2) Má povinnosti podat po skončení roku daňové přiznání v ČR nebo v Bulharsku?

Fyzická osoba měla v roce 2016 příjem z úroků (poskytnuté zápůjčky v letech 2013-2016) ve výši 3 958 000 Kč. Dle smlouvy o převodu cenných papírů (25 mil. z roku 2013, splatnost nejpozději do 2022, v roce 2016 bylo uhrazeno 25 mil.) byly v roce 2016 uhrazeny úroky za roky 2013-2016 ve výši 3 250 000 Kč. V mezidobí, tj. v letech 2013-2016 fyzická osoba neuplatňovala náklady, tj. neplatila v tomto období úrok. Může si tato fyzická osoba v roce uplatnit nákladové veškeré úroky, tj. základ daně dle § 8 je 708 000 Kč? Je tento postup správný? Zejména prosím o vyjasnění podtržené věty (viz níže), jak se posuzuje "z částek použitých na poskytnutí zápůjčky"... Cituji - EPO – poučení – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob: Dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 zákona od 2015 Vyplňte úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč, které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona. Pokud ve zdaňovacím období vykážete příjmy z úroků ze zápůjčky nebo úvěru, je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu. Na řádek č. 38 uveďte dílčí základ daně podle § 8 a na vložený list uveďte příjmy a výdaje související s úroky ze zápůjčky nebo úvěru.   2013-2014 Vyplňte úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč, které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona.

V roce 2016 obdržela fyzická osoba dividendu ve výši 224 009 Kč od Erste Group Bank AG. Ve vyúčtování je uvedeno: typ výplaty: výplata dividendy/splát. kapitálu, hrubá částka 8 500 EUR, daň 0,-, čistá částka 8 500 EUR, kurz převodu 26,354. Bude FO příjem uvádět v daňovém přiznání v § 8? Jak je možné, že dividenda není zdaněna srážkovou daní nebo je to snad jiný druh příjmu?

Podle současného znění zákona o daních z příjmů fyzických osob se lze vyhnout zdanění, pokud emitent, což bylo MF, vydá dluhopisy (v roku 2012) o nominální hodnotě 1 Kč. Základem daně by tedy měl být v tomto případě úrokový příjem, který se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. Takže z jednoho dluhopisu o nominální hodnotě 1 Kč činí úrokový výnos (základ daně) při sazbě například 15 % jen 0,15 Kč (15 % z 1 Kč), po zaokrouhlení je tedy základ daně nula. Bez ohledu na množství dluhopisu. Vzhledem k tomuto, by se jednalo o příjem osvobozený od daně, a neměl by tedy být v daňovém přiznání uveden. Rovněž s ohledem na množství/částku, která je pod hranicí 5 mil. Kč, by se nemusel na FÚ jakkoliv dokládat. Je tento názor správný?

Vlastním 15 let objekt zkolaudovaný jako penzion s restaurací. Objekt nemám vložený do obchodního majetku. Se zájemcem o koupi této nemovité věci jsem se v roce 2009 dohodl, že jej začne užívat a provozovat svým vlastním jménem a kupní cenu 7,7 mil. Kč bude splácet postupně. Poté až zaplatí poslední splátku, převedu nemovitost v katastru na něj. Kupující zaplatil ve splátkách 1,5 mil. Kč v roce 2012, 500 000 Kč v roce 2013 a 400 000 Kč v roce 2014. Poté přestal platit úplně, ale objekt přesto užíval. Od smlouvy jsem nakonec v dubnu 2016 písemně odstoupil, načež kupující objekt vyklidil. Ve smlouvě bylo ujednání o tom, že v případě odstoupení od smlouvy dojde k vzájemnému započtení mé povinnosti vrátit jím uhrazené splátky (2,4 mil. Kč) a jeho povinnosti uhradit bezdůvodné obohacení z užívání nemovitosti ve výši předepsaných splátek (3,4 mil. Kč). Protože užíval objekt asi rok a půl bez úhrady předepsaných splátek, za tu dobu cca 1 mil. Kč, získal tím bezdůvodné obohacení v této výši. Na přelomu roku mu budu posílat oznámení o tom, že jsem provedl zápočet vzájemných pohledávek ve výši 2,4 mil. Kč a výzvu k tomu, aby uhradil 1 mil. Kč za těch 16 měsíců, kdy objekt užíval, ale nic neplatil. Chápu, že budu příjem danit dle § 10 ZDP jako ostatní příjem a můžu jej snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Dotaz: 1. Mám ke zdanění za rok 2016 přiznat jako příjem dle § 10 celou částku nebo jen část? (Má na to např. nějaký vliv to, za jaké období ony splátky uhradil?) 2. Je bezdůvodné obohacení, které získala protistrana tím, že objekt užívala a které jsem započetl, výdajem prokazatelně vynaloženým na jeho dosažení a můžu si o něj snížit základ daně? 3. Dosáhnu snížení mé daňové povinnosti tím, že oznámení o vzájemné započtení uhrazených splátek a mého nároku na bezdůvodné obohacení doručím protistraně až v roce 2017? 4. Vyplývají pro mě nějaké daňové povinnosti z mé výzvy protistraně, aby mi uhradila nezapočtené bezdůvodné obohacení ve výši 1 mil. Kč?