Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. - strana 7

Jsme česká firma podnikající v Česku. Protože máme hodně zákazníků na Slovensku (dodáváme zboží z Česka na Slovensko), zřídili jsme na Slovensku ve slovenské Tatra bance bankovní účet, na který nám slovenští zákazníci hradí faktury. Bude to mít pro nás nějaký důsledek z hlediska daně z příjmů?  
Vydáno: 04. 01. 2016
Fyzická osoba podnikatel (OSVČ) vedoucí daňovou evidenci, má jako hlavní předmět podnikání nákup a prodej zboží. Jako OSVČ má zřízen bankovní účet v CZK a dále bankovní účet v EUR (tj. součást obchodního majetku). Pro účely daňové evidence používá při přepočtu cizí měny na koruny kurz vyhlašovaný ČNB, platný v konkrétní den. Tato fyzická osoba a)                  přeposílá finanční prostředky z CZK účtu na účet EUR, a nebo b)                  ke směně na jinou měnu používá třetí subjekt (směnný obchod – na účet třetího subjektu pošle příslušnou částku CZK a zpět obdrží adekvátní částku v EUR v předem dohodnutém kurzu). V případě, že fyzická osoba používá denní kurz podle ČNB, může docházet ke kurzovým ziskům či kurzovým ztrátám, jak v případě a) tak v případě b). S vědomím toho, že v daňové evidenci nevznikají např. při úhradách pohledávek a závazků kurzové rozdíly, se chceme ujistit, že i v případě uvedených směnných transakcí nevzniká u kurzového zisku povinnost tento „příjem“ zdanit daní z příjmů FO, nebo u kurzové ztráty možnost tento „výdaj“ zahrnout do základu daně z příjmů FO.  
Vydáno: 02. 12. 2015
  • Článek
Dopady zvýšení minimální mzdy do zákona o daních z příjmů Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. Vláda České republiky svým nařízením č. 233/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č....
Vydáno: 01. 12. 2015
Společnost s r.o. nakoupí akcie v nominální hodnotě od fyzické osoby zda si tento nákup akcií může společnost uplatnit jako daňový náklad?
Vydáno: 24. 11. 2015
Společnost s. r. o. má pouze jednu statutární osobu, výsledek hospodaření k 30. červnu 2015 rozhodla převést zisk za rok 2014 na účet nerozděleného zisku. Celkem za uplynulé předchozí roky je na tomto kontě několik milionů. Společnost nyní uvažuje, že by společníkovi postupně vyplácela podíly na zisku (100 000 Kč před zdaněním každý měsíc do 31. května 2016, celkem 600 000 Kč). O jednorázovém vyplacení podílu společnost neuvažuje, protože nemá dostatečné finanční prostředky. Je možné v tomto případě, aby se sešla valná hromada v průběhu roku a do konce roku ještě rozhodla o postupném vyplácení podílu na zisku? A jak to bude s úhradou srážkové daně? Je nutné odvést vše na jednou s celých 600 000 Kč, nebo je možné uhradit až po vyplacení částečného podílu?
Vydáno: 02. 11. 2015
Právnická osoba pořídila cenné papíry za účelem budoucího zhodnocení v roce 2005. Nyní cenné papíry prodala se ztrátou 200 000 Kč. Účtováno bylo jen o pořízení účtu 063 a každý rok přecenění účet 411. Prodej budu účtovat na účtu 561, ale protože mám rozdíl mezi nákupem a prodejem (ztrátu 200 000 Kč), tak se chci zeptat, zda mohu tento náklad, tj. rozdíl v ceně uplatnit daňově.
Vydáno: 23. 10. 2015
  • Článek
Připravované změny zdanění příjmů fyzických osob Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. V průběhu léta téměř pravidelně probíhají intenzivní práce na rozsahem velké novele zákona o daních z příjmů. Letošní...
Vydáno: 25. 08. 2015
  • Článek
Daň z příjmů fyzických osob Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. Ing. Marta Ženíšková ODPOVĚĎ z hlediska sociálního a zdravotního pojištění Může důchodce mít další příjem mimo dohody o provedení...
  • Článek
Soukromé životní pojištění v daních z příjmů od 1.1.2015 Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. Ing. Mgr. Stanislav Kouba Daňové výhody soukromého životního pojištění v daních z příjmů zaznamenaly patrně...
  • Článek
Může si tedy za rok 2014 uplatnit daňové zvýhodnění na dítě cizinec ze 3. země, který: a)Má trvalý pobyt v ČR a dítě v ČR žije (navštěvuje v ČR školu, školku).b)Má dlouhodobý pobyt v ČR a dítě žije v ČR.c)Má trvalý pobyt v ČR, ale dítě studuje v domovském třetím státě.d)Má dlouhodobý pobyt v ČR, ale dítě žije/studuje v domovském třetím státě. Musí se cizinec, který se prokazatelně (razítky v pase) zdržoval na území ČR více než 183 dní v roce a jeho jediné příjmy jsou na území ČR, daňovou rezidenturou nějak prokazovat, nebo ji stačí čestně prohlásit?
Vydáno: 18. 02. 2015
Podnikatel vlastnil ideální polovinu nemovité věci, kterou měl vloženu v podnikání a již několik let ji odepisoval. Nyní se mu podařilo dokoupit druhou polovinu nemovité věci. Musí tuto druhou polovinu také vložit do podnikání a bude se to posuzovat jako technické zhodnocení původní nemovitosti, nemovitost má jedno čp. Jaký je správný postup?
Vydáno: 01. 01. 2015
Podnikatel vlastnil ideální polovinu nemovité věci, kterou měl vloženu v podnikání a již několik let ji odepisoval. Nyní se mu podařilo dokoupit druhou polovinu nemovité věci. Musí tuto druhou polovinu také vložit do podnikání a bude se to posuzovat jako technické zhodnocení původní nemovitosti, nemovitost má jedno čp. Jaký je správný postup?
Vydáno: 01. 01. 2015
Podnikatel vlastnil ideální polovinu nemovité věci, kterou měl vloženu v podnikání a již několik let ji odepisoval. Nyní se mu podařilo dokoupit druhou polovinu nemovité věci. Musí tuto druhou polovinu také vložit do podnikání a bude se to posuzovat jako technické zhodnocení původní nemovitosti, nemovitost má jedno čp. Jaký je správný postup?
Vydáno: 01. 01. 2015
Fyzická osoba má české i australské občanství, v České republice má nahlášen trvalý pobyt. Tato fyzická osoba chce fakturovat práce organizační složce (sídlo organizační složky je v tuzemsku), kde není zaměstnancem, ale je vedoucím organizační složky. Tyto práce provádí v Austrálii, zejména projektová činnost. Jak se bude postupovat při zdanění příjmu vyfakturované práce? Měl by být příjem z těchto prací zdaněn v tuzemsku nebo v Austrálii?
Vydáno: 01. 01. 2014
Fyzická osoba má české i australské občanství, v České republice má nahlášen trvalý pobyt. Tato fyzická osoba chce fakturovat práce organizační složce (sídlo organizační složky je v tuzemsku), kde není zaměstnancem, ale je vedoucím organizační složky. Tyto práce provádí v Austrálii, zejména projektová činnost. Jak se bude postupovat při zdanění příjmu vyfakturované práce? Měl by být příjem z těchto prací zdaněn v tuzemsku nebo v Austrálii?
Vydáno: 01. 01. 2014
Fyzická osoba má pronajatý stánek, ve kterém prodává rychlé občerstvení. Vzhledem k záměru ukončení činnosti se provozovatel stánku domluvil s jinou fyzickou osobou na převodu stánku za úplatu. Jakým způsobem bude zdaněn příjem (tzv. odstupné) za převod stánku? Může si nástupce uplatnit vynaloženou částku ve svém účetnictví jako daňově účinný náklad?
Vydáno: 01. 01. 2013
Fyzická osoba má pronajatý stánek, ve kterém prodává rychlé občerstvení. Vzhledem k záměru ukončení činnosti se provozovatel stánku domluvil s jinou fyzickou osobou na převodu stánku za úplatu. Jakým způsobem bude zdaněn příjem (tzv. odstupné) za převod stánku? Může si nástupce uplatnit vynaloženou částku ve svém účetnictví jako daňově účinný náklad?
Vydáno: 01. 01. 2013
A/ OSVČ - živnostník, vedl DE. Poté přešel na výdaje stanovené % z příjmu. Majetek - auto, které měl původně v majetku OSVČ - bude letos prodávat. Lze si i v tomto případě vybrat zdanění z následujících variant: a) Příjem z prodeje bude spadat pod § 7 ZDP - tzn. uplatní si k němu výdaj % z příjmu a zisk bude vstupovat do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění? Jedná se o osobní automobil. Byl pořízen v roce 2008. OSVČ nebyla a dosud není plátcem DPH. Automobil byl zařazen do majetku v roce 2008. Od roku 2009 OSVČ uplatňuje výdaje % z příjmu. Auto chce prodat na jaře v roce 2011. Může vůbec vyřadit auto z majetku (aby byl příjem z prodeje auta podle § 10), když uplatňuje výdaje % z příjmu a tedy nevede evidenci o majetku? B) Příjem z prodeje bude spadat pod § 10 - tzn. nebude vstupovat do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Co si lze uplatnit jako výdaj oproti příjmu z prodeje - zůstatkovou cenu, kterou by vozidlo mělo při pokračování odpisování? Zůstatkovou cenu při přechodu na výdaje stanovené % z příjmu? Nic? A co v případě, že by OSVČ o v době pořízení auta byl plátcem DPH - smí si odpočíst DPH na vstupu, přestože auto nemůže zapsat do majetku OSVČ? A při prodeji tohoto auta si může rovněž vybrat variantu a nebo b? OSVČ nakoupil osobní automobil v roce 2009. Už v té době byl plátce DPH a stále je. V roce pořízení uplatňoval výdaje % z příjmu. V roce 2011 chce automobil prodat.
Vydáno: 01. 01. 2013
A/ OSVČ - živnostník, vedl DE. Poté přešel na výdaje stanovené % z příjmu. Majetek - auto, které měl původně v majetku OSVČ - bude letos prodávat. Lze si i v tomto případě vybrat zdanění z následujících variant: a) Příjem z prodeje bude spadat pod § 7 ZDP - tzn. uplatní si k němu výdaj % z příjmu a zisk bude vstupovat do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění? Jedná se o osobní automobil. Byl pořízen v roce 2008. OSVČ nebyla a dosud není plátcem DPH. Automobil byl zařazen do majetku v roce 2008. Od roku 2009 OSVČ uplatňuje výdaje % z příjmu. Auto chce prodat na jaře v roce 2011. Může vůbec vyřadit auto z majetku (aby byl příjem z prodeje auta podle § 10), když uplatňuje výdaje % z příjmu a tedy nevede evidenci o majetku? B) Příjem z prodeje bude spadat pod § 10 - tzn. nebude vstupovat do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Co si lze uplatnit jako výdaj oproti příjmu z prodeje - zůstatkovou cenu, kterou by vozidlo mělo při pokračování odpisování? Zůstatkovou cenu při přechodu na výdaje stanovené % z příjmu? Nic? A co v případě, že by OSVČ o v době pořízení auta byl plátcem DPH - smí si odpočíst DPH na vstupu, přestože auto nemůže zapsat do majetku OSVČ? A při prodeji tohoto auta si může rovněž vybrat variantu a nebo b? OSVČ nakoupil osobní automobil v roce 2009. Už v té době byl plátce DPH a stále je. V roce pořízení uplatňoval výdaje % z příjmu. V roce 2011 chce automobil prodat.
Vydáno: 01. 01. 2013
Fyzická osoba, která nevede účetnictví, koupila pohledávku z titulu opčního práva od jiné fyzické osoby. Pohledávka je za s. r. o. (v tomto s. r. o. má obchodní podíl) v nominální hodnotě 25 mil. Kč. Nákupní cena byla 2 mil. Kč. Fyzická osoba by chtěla svou pohledávku v s. r. o. kapitalizovat. Musí ji „dodanit“ v okamžiku vložení do základního kapitálu s. r. o., i když tato pohledávka nikdy nebyla „výnosová“ – lze použít pokyn GFŘ D-6: [Podle § 23 odst. 8 a 13 zákona se neposuzují pohledávky, které vznikly z titulu příjmů fyzických osob, které nejsou předmětem daně (např. z titulu půjček) nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.]?
Vydáno: 28. 06. 2012