Ing. Antonín Daněk - strana 5

Zaměstnali jsme Ukrajince na dohodu o pracovní činnosti. Utekl před válkou (režim strpění). Na DPČ si měsíčně vydělá cca 7 000 Kč. Je ale evidován na Úřadu práce. Nemusím zdravotní pojištění dorovnávat do minima, protože tím, že je v evidenci ÚP, pojištění za něj platí stát? Musí nám prokazovat, že je v evidenci ÚP? 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně vzniklého přeplatku/nedoplatku u zdravotních pojišťoven z roku 2021. Zaměstnanec nenahlásil změnu ZP. Tuto skutečnost jsme se od ZP dozvěděli až nyní v roce 2023. Vzhledem k tomu, že již máme rok 2021 uzavřený, po auditu nelze vstupovat, měnit. Jak bychom měli v tomto případě postupovat a o této skutečnosti účtovat? 

Zaměstnali jsme Ukrajince na dohodu o pracovní činnosti. Utekl před válkou (režim strpění). Na DPČ si měsíčně vydělá cca 7 000,00 Kč. Budu za tohoto zaměstnance zdravotní pojištění dorovnávat do minima nebo se to u těchto zaměstnanců nemusí? A jak to pak prokážu zdravotní pojišťovně, pokud nemusím dorovnávat do minima?

Základní povinností každé skupiny plátců ve zdravotním pojištění je řádné placení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ) ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny. Pohledávky na pojistném a na penále tak mohou vzniknout u plátců pojistného, kterými jsou (mimo stát): a) hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance), b) samoplátci, mezi které řadíme: osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

Dvacetiletý student vysoké školy denního studia má:  a) Příjem na DPP do 10 000 Kč měsíčně - znamená to, že za něj zdravotní pojištění (dále jen "ZP") odvádí stát?  b) Příjem na DPČ 8 000 Kč - znamená to, že pokud je zde status studenta nedopočítává se do minimálního základu pro odvod ZP, tj. ZP se odvádí z 8 000 Kč + zbytek doplácí stát?  c) Student s pracovním poměrem s měsíční odměnou 30 000 Kč - znamená to, že ZP odvádí zaměstnanec + zaměstnavatel a student již vypadne z kategorie státního pojištěnce?  Jde mi o to, zda není placeno "duplicitně" ZP, tj. zda by ho platil zaměstnanec, resp. zaměstnavatel a stát zároveň.  O přeplatek na zdravotním pojištění tedy zaměstnanec žádat nemůže, je to tak? Z pohledu sociálního pojištění je situace obdobná?

OSVČ dlouhodobě onemocněla. Předpokládám, že nemusí dojít k přerušení živnosti (podnikatel nechce přerušit). Jak se tato situace bude řešit v následujících případech? 1) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn. Musí dál hradit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění? Při vyúčtování v Přehledu může za celý kalendářní měsíc nemoci odečíst minimální vyměřovací základ? Jakým způsobem žádá OSSZ o výplatu nemocenských dávek? Jakým formulářem musí nemoc oznámit a doložit zdravotní pojišťovně? 2) Jak postupuje OSVČ, který není dobrovolně nemocensky pojištěn? 3) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn a vykonává vedlejší činnost (invalida 2. stupně). Nahlíží se v době nemoci na tuto osobu jako při hlavní činnosti?

Neuvolněný zastupitel pracuje v Německu. Na OSSZ byl podán formulář A1. Kam máme zastupitele přihlásit na odvod zdravotního pojištění: do německé AOK, nebo české VZP? Jemu v AOK sdělili, že je jeho příjem minimální a nic u nich nebude odvádět. Jeho odměna je 3 000 Kč hrubého. Máme ho přihlásit na českou VZP a odvádět zdravotní pojištění tam? 

Základní právní úpravu zdravotního pojištění dlouhodobě představují zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. S účinností od 1. 1. 2023 došlo ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného. Podívejme se v této souvislosti blíže na změny jak v obou výše uvedených zákonech, tak na změny v souvisejících právních předpisech s jejich dopady do oblasti zdravotního pojištění.

Pro placení pojistného zaměstnavatelem jsou ve zdravotním pojištění důležité některé hodnoty vyměřovacího základu a částek pojistného. V dalším textu si ukážeme například situace, kdy bude v právních podmínkách roku 2023 vyměřovací základ zaměstnance nulový. Významnou „hraniční“ hodnotou je u určitých skupin osob jako zaměstnanců od 1. 1. 2023 částka 4 000 Kč, částkou 10 000 Kč se zaměstnavatelé zabývají u dohod o provedení práce. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy. Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ přímo ovlivňuje odvod pojistného při nízkých příjmech a také placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Jednatel ve svém jednočlenném s. r. o. bude mít od 1. 2. 2023 nově uzavřenou smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 3 900 Kč. Prohlášení poplatníka podepisovat nebude. Odvody na zdravotním a sociálním pojištění mu odvádí jiný zaměstnavatel. Bude odměna ze SVF podléhat zdravotnímu pojištění - vyměřovací základ 3 900 Kč, tzn. celkový odvod na pojistném 527 Kč? Máme se registrovat ke srážkové nebo zálohové dani?

S účinností od 1. 1. 2023 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu zaměstnance, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.

V právní úpravě zdravotního pojištění dochází k 1. 1. 2023 ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě, tedy i s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se k tomuto datu mění podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců. Je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů a více zaplatí stát zdravotním pojišťovnám. Podívejme se nyní blíže na tyto změny, a tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2023.

Osoba vykonávala samostatnou výdělečnou činnost hlavní několik posledních let. Nyní ji bude zpětně přiznán řádný starobní důchod k datu 1.5.2020 a doplacen zpětně. Za roky 2020, 2021 již podala přehled o příjmech a výdajích na OSSZ i zdravotní pojišťovnu, platila vždy minimální pojistné v obou případech. Může nyní podat opravné přehledy na OSSZ i zdravotní pojišťovnu z důvodů, že zpětně od 1.5.2020 by byla její SVČ hodnocena jako vedlejší a požadovat vrácení přeplatků na pojistném? Ke změnám daňového základu by nedošlo, ale ke změně minimálního vyměřovacího základu ano.

Zaměstnavatelé se při placení pojistného zdravotní pojišťovně za své zaměstnance setkávají s různými případy, kdy základní povinností zaměstnavatele je řádně vyhodnotit nastalou situaci a posléze správně vypočítat a včas odvést pojistné podle zákona ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, do kterého je příjem zúčtován. Formou příkladů si ukážeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2022.

Mezi českou akciovou společností a její sesterskou společností z Brazílie byla uzavřena dohoda o dočasném přidělení zaměstnance z Brazílie do ČR. Podle všech znaků se jedná o mezinárodní pronájem pracovní síly, nikoliv tedy o poskytnutí služby. Zaměstnanec je poskytnut do dobu 3 let, stane se rezidentem ČR (přestěhuje se i rodina). Brazilský zaměstnavatel nadále hradí zaměstnanci plat, jehož výše bude fakturována české společnosti a dále také v Brazílii sociální pojištění. Dotaz: je nutné, aby v České republice český ekonomický zaměstnavatel odváděl ze mzdy brazilského zaměstnance sociální a zdravotní pojištění? (nám to vychází, že ano, neboť jde o mezinárodní pronájem pracovní síly a s Brazílií není uzavřena bilaterální smlouva o sociálním pojištění).

V rámci zásadního odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění, ke kterému došlo k datu 1. 1. 2008, zůstala z pohledu zdravotního pojištění v podstatě jediná návaznost na nemocenské pojištění u rozhodných částek tzv. započitatelného příjmu, kdy tyto hodnoty zakládají účast na nemocenském (a návazně i na zdravotním) pojištění. Tyto situace, které si v dalším textu blíže rozebereme, jsou v zákoně č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 až 6.

Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na 4 hod týdně na částku 3 000 Kč. Je možné, že bude dostávat i více jak 3 500 Kč měsíčně (odměny, podíl na výsledku hospodaření atd.). Např. v lednu bude mít 3 000 Kč, v únoru 3 500 Kč a v březnu 10 000 Kč, duben opět 3 000 Kč. Z pohledu zdravotního pojištění není státní pojištěnec, ani si sám zdravotní pojištění nehradí. Kdy a jak se tento zaměstnanec bude přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a ZP (každý měsíc..)? Pracovní poměr je sjednaný na dobu neurčitou. Byla by odlišná situace v případě uzavření dohody o pracovní činnosti?

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Neboli vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahy výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP , podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Vyměřovacím základem zaměstnance je dle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy neboli příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 ZDP ) a jsou od daně osvobozené (§ 4 , 4a a 6 odst. 9 ZDP ).

Součástí úřední činnosti zdravotních pojišťoven je provádění kontroly plnění zákonných povinností především u zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. Zdravotní pojišťovny kontrolují hlavně zaměstnavatele, kdy na základě předložených dokladů primárně prověřují, zda bylo pojistné za zaměstnance odvedeno za příslušný kalendářní měsíc včas a ve správné výši. Alternativní formu představují kontroly formou zaslaného vyúčtování pohledávek a plateb. Zaměstnavatelé jsou předmětem kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven především proto, že jsou rozhodujícími plátci pojistného pro naplňování příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

Víceméně „tradiční“ změnou ve zdravotním pojištění bylo v minulém období zvyšování vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát, k čemuž docházelo vždy k datu 1. 1. Z důvodu výpadku v příjmech systému veřejného zdravotního pojištění z důvodu koronavirové krize byl přijat zákon č. 231/2020 Sb. Tato novela změnila ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) a zvýšila vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, následovně: od 1. 6. 2020 na částku 11 607 Kč a od 1. 1. 2021 na částku 13 088 Kč. Toto opatření znamenalo, že ve srovnání s právní úpravou platnou do konce května se od 1. 6. 2020 zvýšila platba za „státní pojištěnce“ o 500 Kč, tj. na 1 567 Kč. K dalšímu zvýšení této platby došlo k 1. 1. 2021. K tomuto datu se zvýšila platba státu o dalších 200 Kč, tedy na částku 1 767 Kč.