Ing. Petr Koubovský - strana 2

Cílem tohoto článku je poskytnout přehled vybraných právních novinek týkajících se především podnikatelské sféry, které platí v roce 2023 a které by vám rozhodně neměly uniknout.

„Daně a čert nikdy nespí“ by se mohlo také říci. Jinými slovy, zákonodárci se neustále činí a tak máme nestále i v daňové oblasti novinky. Jednou z nich je zcela nová možnost uplatnění slevy na dani z příjmů, a to právě v rámci předkládaných přiznání k dani z příjmů až za zdaňovací období roku 2022. Celkem logicky nejsou k této novince žádné soudní rozsudky, koordinační výbory ani konkrétní výklady. Až čas nám ukáže, zdali je právní úprava bezproblémová a ku prospěchu daňových poplatníků. Pojďme se na ni tedy blíže podívat.

Primární otázka k danému tématu zní: „Jste připraveni?“ „Na vlastní kůži“ jsem se již setkal a pocítil společně se svými klienty, že přístup české daňové správy je v rámci daňových kontrol stále detailnější a tvrdší. Situace covidové pandemie a vydrancování statní kasy tomuto přístupu jen přispívá. Cílem následujícího článku je seznámit jeho čtenáře s praktickými zkušenostmi autora v rámci jednání se správci daně, a to ve světle aktuální či nedávné judikatury vztahující se na předmětné oblasti, které jsou v kompetencích správců daně.

Každá účetní jednotka, která je zapsána ve veřejném rejstříku, má podle zákona o účetnictví povinnost zveřejnit svou účetní závěrku ve sbírce listin. Pojďme si blíže připomenout skutečnosti související s vyhotovením takové účetní závěrky a dále také osvětlit možnosti, jakým způsobem lze splnit výše uvedenou povinnost jejího zveřejnění ve sbírce listin.

Tímto příspěvkem bych rád tematicky podrobněji seznámil čtenáře s otázkami týkajícími se daně z nemovitých věcí. Zaměřili bychom se na základní povinnosti každého vlastníka nemovité věci na území České republiky, zákonné povinnosti, které z tohoto vlastnictví vyplývají, a v neposlední řadě i lhůty, v nichž má své povinnosti vůči správci daně splnit. V rámci exkurze v této daňové oblasti neopomenu poukázat na problematická posouzení nemovitých věcí, se kterými jsem se ve své praxi setkal, a to včetně vyplňování samotného formuláře k dani z nemovitých věcí. 1)

Je zcela v pořádku, že orgány Finanční správy ČR mají právo kontrolovat daňové subjekty a plnění jejich povinností. Nicméně jakákoliv tato aktivita by měla být prováděna v souladu s platnou právní úpravou. Není tedy s podivem, že mnohé spory mezi orgány státní správy a daňovými subjekty končí až u příslušných soudů. A právě zajímavým rozsudkům z daňové oblasti je věnován můj dnešní příspěvek. Pojďme se tedy zaměřit na to, co je nového a dle mého názoru zajímavého z dílny našich tuzemských soudů či soudů Evropské unie.

Bez ohledu na ekonomický růst či recesi je získávání nových kvalitních a loajálních zaměstnanců pro zaměstnavatele zpravidla spojeno s velkými obtížemi. Do „boje“ je tedy nutné zapojit všechny možné i nemožné nástroje. Kromě dobrých mzdových podmínek je nutné přicházet i s další škálou nepeněžních benefitů. A právě jedním z takových (zaměstnanci velmi oceňovaných) benefitů je i poskytnutí automobilu zaměstnancům pro služební i soukromé účely. Cílem následujícího příspěvku je poukázat na novinky v této oblasti z nich vyplývající výhody na straně zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Po nějaké době jsem zaměřil svou pozornost na svou oblíbenou oblast nemovitých věcí v daních. Kromě turbulentní doby covidu a aktuálního významného vlivu inflace na tuto oblast jsem však zaznamenal celkem zajímavé posuny ve výkladech zákona o daních z příjmů k problematice technického zhodnocení provedeného nájemcem na nemovité věci, konkrétně nemovité kulturní památce. A právě seznámení se s těmito výklady ve světle závěrů souvisejících jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců bych vás rád seznámil.

Cílem tohoto článku je podívat se blíže na některé netradiční výhody či benefity, které jsou zaměstnavateli na trhu nabízeny jak stávajícím, tak potenciálním zaměstnancům. Z vlastních zkušeností mohu konstatovat, že při výběru práce jsou kandidáti na nový post čím dál tím vybíravější. Kromě služebního mobilu, služebního vozu a dobrého finančního ohodnocení očekávají od svého zaměstnání více. A protože i trh s lidskými zdroji funguje na podstatě nabídky a poptávky, přicházejí firmy (zaměstnavatelé) nezřídka i s hodně kreativními nápady, na které bych se v následujícím textu více zaměřil.

Jak životní, tak tzv. penzijní připojištění (dále jen i „pojištění“) je vnímáno především širokou veřejností jako jeden z asi nejvíce frekventovaných zaměstnaneckých benefitů nabízených českými zaměstnavateli. Důkazem budiž celkový počet 4,4 milionu spořících občanů a již celkem více jak 25 let existence těchto produktů, kdy si s podporou státu lze spořit na penzi. Čím dál více lidí však řeší, jakým způsobem peníze ze své smlouvy vybrat, aby to pro ně bylo co nejvýhodnější. Pokud vše běží tak, jak má, základy daně jak zaměstnanců, tak i samotných společností (zaměstnavatelů) se snižují a tím i jejich daňové zatížení. Někdy však není zbytí a vaše životní či penzijní pojištění se musí ukončit. K tomu může docházet například při změně zaměstnání, kdy nový zaměstnavatel již benefit ve formě příspěvku na tento typ pojistky nenabízí. A zde přicházejí právě otázky, na které bych se rád detailněji v tomto svém příspěvku zaměřil - jak správně ze zrušené pojistky obdržené peněžní prostředky podrobit dani, v jakých termínech a tak, aby vše bylo v souladu se zákonnými předpisy a vůči finančnímu úřadu byl tzv. „čistý stůl“.

Investice do nemovitých věcí je v rámci české společnosti stále jednou z nejvíce využívaných možností. Výsledná efektivita investice je a zpravidla i bývá mimo jiné významně ovlivněna zdaněním příjmů realizovaných v souvislosti s nemovitou věcí. Velmi typické je v případech nemovitých věcí jejich spoluvlastnictví či vlastnictví v tzv. společném jmění manželů. Tato skutečnost s sebou logicky přináší celou řadu otázek ve smyslu správného, ale také co nejvíce optimálního zdanění příjmů z nájmu podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále také jen „ZDP “).

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 5/2022 na s.32 Projdeme si lhůty pro placení daně, podíváme se na vymáhání daně a na závěr si uvedeme příklady z praxe.

Cílem tohoto článku je snaha nalézt odpovědi na otázky, co vše se podepisuje, resp. může podepsat na vývoji realitního trhu v České republice a jaký lze očekávat jeho vývoj po, doufejme, konci covid pandemie v roce 2022. Nejenom ceny energií, plynu a potravin, ale i ceny nemovitostí všeho druhu se ne a ne v posledních letech zastavit. Lze slyšet již nespočet hlasů o splasknutí realitní bubliny a také názor, že je realitní trh již aktuálně přehřátý, ale jak vidno, ani několik vln covid pandemie jej nedokázalo příliš zchladit.

V současnosti není výjimečné, že se lidé své úspory ve formě finančních prostředků snaží co nejlépe zúročit nebo alespoň zajistit proti znehodnocení. Jednou ze stále nejvíce využívaných možností je investice do nemovité věci. Osobně shledávám toto rozhodnutí jako velmi rozumné a domnívám se, že i nadále zůstane koupě nemovité věci dle mého názoru velmi dobrou investiční volbou se stabilní výnosností pro jakékoli investory. Zdanění realizovaných příjmů však celkem logicky může a většinou i ovlivní celkovou efektivnost takto vynaložených finančních úspor. Cílem tohoto článku je nalézt odpovědi na správné zdanění příjmů (zde konkrétně příjmů z pronájmu/podnájmu, nikoli z následného prodeje nemovité věci), ale dále, a to především identifikovat možnosti optimalizace takovéhoto zdanění v maximální možné míře, samozřejmě v rámci mezí zákonných ustanovení.

Cílem tohoto článku je seznámení jeho čtenářů s problematikou, resp. pravidly, týkající se jedné ze zásadních lhůt v rámci daňového řízení. Zde mám na mysli lhůtu pro stanovení daně a dále lhůty pro její následné vymáhání, a to včetně případného přesahu do trestně-právní roviny. Právě správné stanovení prekluzivních a promlčecích lhůt je dle mého názoru nesmírně důležitým parametrem pro mnohá rozhodnutí činěná daňovými poplatníky v rámci daňových řízení. Pojďme se tedy na výše uvedené téma podívat podrobněji.

Cílem tohoto článku bude komplexně seznámit čtenáře s problematikou lhůt, jejich určením, počítáním času, zachováním, prodloužením, přetržením, přerušením či navrácením v předešlý stav v daňových předpisech, neboť tyto jsou nedílnou a důležitou součástí daňových řízení a jejich dodržování se týká jak osob zúčastněných na správě daní, tj. daňových poplatníků či plátců, tak i samotných správců daně. Pro běh postupů při správě daní pro výkon formalizovaného úkonu je daňovému subjektu vždy stanovena lhůta. Daňový subjekt by měl vždy dbát na to, aby dodržel takto zákonem nebo správcem daně stanovené lhůty. Pojďme tedy oblast lhůt v daňových předpisech prozkoumat podrobněji.

Dotaz SVJ chce prodat nebytové prostory (sušárnu, prádelnu) v domě zájemci o zrekonstruování na bytovou jednotku. Za jakou cenu je může prodat? Může vycházet ze současné ceny zjištěné u realitní kanceláře, prostřednictvím které to bude prodávat? Jaké povinnosti z toho plynou jednotlivým vlastníkům? Několik vlastníků si chce odkoupit část společné chodby před svým bytem a zvětšit si o ni bytovou jednotku. Za jakou cenu by se měla tato část prodat současným vlastníkům (jedná se asi o 3 až 5 m2)?

Tento příspěvek bych rád věnoval v praxi velmi frekventované oblasti, a to výplatě různých druhů příjmů daňovým nerezidentům. Konkrétně bychom se zaměřili zejména na bližší identifikaci těchto příjmů, režim jejich zdanění a v neposlední řadě promítnutí do účetnictví tuzemských daňových poplatníků, a to vše na konkrétních příkladech z praxe.

Podnikání je velmi rozmanité. Kromě standardních transakcí typu prodeje zboží a poskytování služeb se v praxi lze běžně setkat i s výdaji na propagaci či reklamu nebo tzv. sponzoring a v neposlední řadě i s poskytnutím bezúplatných plnění, tedy zjednodušeně řečeno darů. Přestože všechny výše uvedené kategorie plnění se mohou zdát více či méně jasné, při jejich bližším zkoumání, na které se v tomto příspěvku zaměřím, již vše tak jednoznačné být nemusí. Dokonce si troufale dovolím tvrdit, že některé níže uvedené implikace mohou být pro čtenáře i negativním překvapením Cílem tohoto článku tedy bude základní vymezení výše uvedených plnění, jejich možné účetní zachycení a konečně i možné daňové dopady pro poskytovatele i příjemce, a to vše na základě konkrétních příkladů z mé praxe.

Tento příspěvek bych rád věnoval velmi zajímavé a neméně praktické oblasti, a to shrnutí daňových dopadů výstupu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) z Evropské unie (dále jen „EU“). Blíže bychom se zaměřili zejména na oblast daně z příjmů, daně z přidané hodnoty, clo a další souvislosti.