JUDr. František Muška - strana 14

Zaměstnanec ukončí u svého zaměstnavatele pracovní poměr v pátek 18. 5. 2007. K naší společnosti nastoupí v pondělí 21. 5. 2007. Jaký bude mít nárok na dovolenou u nás? Bude mít nárok i na 1/12 dovolené za květen, i když u nás nebude pracovat celý kalendářní měsíc? Jedná se v tomto případě o bezprostřední navázání pracovních poměrů (§ 212 odst. 3), i když je mezi tím víkend? A jak by se v tomto případě postupovalo, kdyby se nejednalo o víkend, ale o svátek?

Zaměstnanec bude pracovat ve svátek. Jaká mzda zaměstnanci náleží za práci ve svátek včetně příplatků?

Jsem společníkem ve společnosti s ručením omezeným a současně zaměstnancem této společnosti. Kromě toho vlastním živnostenský list na účetní práce, které vykazuji jako vedlejší činnost. Chtěla bych ukončit pracovní poměr ve společnosti a účetní práce v této společnosti účtovat na základě živnostenského listu. Můžu obdržet odstupné dle ZP? Slyšela jsem, že jako společník veškerá moje práce je automaticky považována za práci ze závislé činnosti.

Zaměstnankyně nastoupila dne 18. 10. 2006 na peněžitou pomoc v mateřství. Termín 28 týdnů ji uplyne dne 1. 5. 2007. Ona poslala čestné prohlášení, že žije sama a je svobodnou matkou, tím jí vzniká nárok na delší PPvM o 9 týdnů. Tato bude ukončena 3. 7. 2007 a od 4. 7. 2007 žádá o čerpání řádné dovolené dle § 217 odst. 5 zákoníku práce. Chtěla bych vědět: 1) Zda po 37 týdnech může nastoupit bezprostředně na řádnou dovolenou? 2) A protože jsou tam dva dny svátky (5. - 6. července), zda se jí o tyto dva dny dovolená prodlouží?

V roce 2004 jsem jako ředitelka školy uzavřela se zaměstnankyní pracovní smlouvu na vedlejší pracovní poměr. Nyní potřebuji tento pracovní poměr ukončit a zaměstnankyně by měla už jen jeden pracovní poměr (dříve ten hlavní). Musí jí organizace při skončení toho dříve vedlejšího pracovního poměru vyplatit nyní odstupné?

Má zaměstnavatel povinnost vždy oznámit volné pracovní místo úřadu práce? (Zákon o zaměstnanosti § 35.)

Zdravotní sestra pracuje rovnoměrně 2 dny v týdnu po 6 hod. a je odměňována měsíční mzdou. Je správné, že tato mzda zůstává stejná, když sestra odpracuje jeden měsíc např. 8 dnů, jiný 9 dnů? Jaký je nárok na dovolenou?

Je možno uvádět na výplatní pásce rodné číslo zaměstnance? Program toto automaticky dělá. Od zaměstnanců máme podepsáno prohlášení, že souhlasí s uváděním rodného čísla. \"Souhlasím, aby zaměstnavatel zpracovával mnou poskytnutá data pro účely personální činnosti a pro plnění úkolů uložených zákonem, a to na dobu nezbytnou k zajištění práv a povinností plynoucích z pracovního poměru a k jeho navázání\".... Na pracovní smlouvě se neuvádí rodné číslo a jak je to tedy se smlouvami uzavřenými před platností tohoto zákona?

Jsme společnost s ručením omezeným, měsíční plátce DPH. Chtěla bych se zeptat na výši příplatku za práci v sobotu. Podle nového ZP náleží za práci v sobotu a neděli příplatek k dosažené mzdě ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku - rozumím tomu tak, že zaměstnanci náleží za práci v sobotu hodinová mzda + 25 % průměrného výdělku za práci přesčas + 10 % průměrného výdělku za práci v sobotu?

Firma zaměstnává zaměstnance na hlavní pracovní poměr a ráda by ho převedla na poloviční (hlavní?) pracovní poměr. Za jakých podmínek se může tento převod uskutečnit? Je nutný souhlas zaměstnance?

Zůstává ředitel základní školy při odvolání nebo odstoupení z funkce v pracovně právním vztahu? Zřizovatelem příspěvkové organizace je kraj.

Máme kumulovanou funkci - 50% pracovní úvazek jako vedoucí školní jídelny a 45% pracovní úvazek jako účetní mateřské školy, obě funkce vykonává jedna pracovnice, má 20 hodin týdně jako ved. ŠJ a 18 hodin jako účetní. Musí čerpat přestávku v práci při spojeném vykonávání těchto pracovních poměrů? Týdně je na pracovišti tedy 38 hodin čisté pracovní doby.

Jakým způsobem se v poslední době vyvíjí názory na poskytování náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za svátek, který připadl na obvyklý pracovní den u zaměstnanců, kteří pracují v jednosměnném provozu od pondělí do pátku v ranních 8h směnách a jsou odměňování měsíční mzdou (nikoli hodinovou)? Je nám známo, že MFČR prosazuje výklad, že i těmto zaměstnancům je nutné měsíční mzdu krátit a poskytnout za den svátku náhradu mzdy s odůvodněním, že mzda přísluší za vykonanou práci. Na druhé straně se objevují výklady, že tato náhrada naopak nepřísluší, neboť mzda je zaměstnancům stanovena bez ohledu na počet pracovních dnů a svátků v kalendářním měsíci, takže těmto zaměstnancům mzda v důsledku svátku neušla.

Je povinností zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci, se kterým byla uzavřena DPČ či DPP, zákonné příplatky, pokud vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (§ 110 ZP) jako ostatní zaměstnanci?

Zaměstnanec měl v lednu dovolenou, jak mám vypočítat průměrný výdělek již dle nového zákoníku? Dříve se dovolená počítala z předchozího čtvrtletí, hrubé mzdy a odpracovaných dnů, výpočet byl za den. Nyní se dle § 356 počítá hodinový. Mohu poprosit o výpočet. Mzdy počítám ručně. říjen HM 33 600 Kč 22 dní (8 hodin denně) listopad HM 33 481 Kč 19 dní 1 svátek prosinec HM 33 187 Kč 15 dní, 2 svátky.

Příspěvková organizace, je plátce DPH, vede účetnictví. Dotaz: Ř stanovila zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek pouze 5,5 hodin denně po 4 hodinách práce 0,5 hodinovou přestávku na jídlo. Pracovní doba je tedy stanovena takto: 7,30 - 11,30; 11,30-12,00 - přestávka na jídlo; 12,00-13,30. Postupovala správně, zaměstnanec nechce přestávku na jídlo čerpat a odvolává se na nový zákoník práce, který hovoří o přestávce nejdéle po 6 hodinách.

Příspěvková organizace, je plátcem DPH, vede účetnictví. Zaměstnanec má uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou na 1 rok do 31. 8. 2007. K 1. 9. 2007 odchází na 3 roky na mateřskou a následně na rodičovskou dovolenou jiný zaměstnanec. Lze dále prodloužit dobu určitou po dobu MD a RD, tj. na další 3 roky? V tomto případě by doba určitá byla sjednána na více než 2 roky jak nařizuje ZP. Nezměnila by se tedy doba určitá po 2 letech na dobu neurčitou?

Když došlo ke zrušení pracovního poměru na vedl. pr. poměr a souběžný pr. poměr, jak se řeší situace, když má pracovník 2 činnosti, např. učitelka MŠ a vychovatelka ŠD, má mít od ledna 1 smlouvu nebo může mít dvě, každou na jednu činnost? Ještě bych se chtěla zeptat, jestli u pracovníků, kteří měli jmenování, a od ledna 2007 mají mít smlouvu, se musí všem napsat nová smlouva, nebo se může nechat to staré jmenování.

Jsme právnická osoba vedoucí účetnictví, plátce DPH. Máme zaměstnankyni na rodičovské dovolené (dítě je ve věku 18 měsíců), potřebovali bychom alespoň na přechodnou dobu její výpomoc. Pokud bude dotyčná s výpomocí souhlasit a bude schopna si zajistit péči o dítě, jak postupovat? Musí být např. sepsán nějaký dodatek k pracovní smlouvě, v níž se zakotví podmínky? Rodičovskou dovolenou nepřeruší (nárok na rodičovský příspěvek trvá), takže není potřeba hlásit změny na OSSZ, zdrav. poj.? Pouze se odvede pojistné za příslušný měsíc, záloha na daň (v jaké výši)? Jaká jsou v takovém případě práva a povinnosti zaměstnavatele, respektive zaměstnance? Vztahují se na takového zaměstnance nějaké sankce (např. neomluvená absence ) dle zákoníku práce?

Lze krátkodobé zástupy za učitele základní školy v pracovní neschopnosti řešit pomocí dohod o pracovní činnosti? Řešení zástupů na základě pracovních smluv je komplikovanější.