Ing. Monika Sušánková - strana 1

Výše slevy na dani zůstává beze změny, tj. 24 840 Kč, pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je výše slevy dvojnásobná. Zůstává i podmínka pro uplatnění slevy, že manžel poplatníka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), od 1. 1. 2024 upravuje nově podmínky pro uplatnění slevy na manžela v samostatném § 35bb.

V loňském roce jsem se zamýšlela nad prvním rokem fungování paušálního režimu, nad některými úskalími i nesprávným pochopením tohoto režimu. Uplynul další rok fungování paušálního režimu, přičemž od 1. 1. 2023 došlo v zákoně o daních z příjmů k rozsáhlým změnám v této oblasti. Proto stojí za to se nad touto problematikou znovu zamyslet. Vždy je třeba nad paušálním režimem a jeho dopady přemýšlet včas, protože po skončení roku je na rozhodování ohledně paušálního režimu jen krátká doba – všechna podstatná rozhodnutí musí být vždy poplatníkem učiněna do 10. ledna příslušného roku.

Vzhledem k tomu, že se v současné době zaměstnavatelé snaží, případně i prostřednictvím dalších subjektů, poskytovat zaměstnancům různé benefity, stojí za zamyšlení i otázka zdanění takových plnění. V článku je poukázáno na poměrně široké pojetí příjmů ze závislé činnosti. V nedávné době byla tato problematika řešena Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. 10 Afs 61/2022-41. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud odkazuje i na své dřívější rozsudky čj. 7 Afs 29/2005-91 , čj. 5 Afs 38/2014-37 a čj. 1 Afs 162/2018-39 .

Již vícekrát se Nejvyšší správní soud zabýval problematikou § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Vždy došel k tomu, že při aplikaci tohoto ustanovení je třeba v prvé řadě zkoumat, zda při uskutečněném příjmu dochází taktéž ke zvýšení majetku daňového subjektu a jestli se jedná o příjem skutečný, nikoliv pouze zdánlivý. V následujícím článku je shrnuto několik rozsudků s touto problematikou. V nedávné době pak Nejvyšší správní soud řešil tuto problematiku v rozsudku ze dne 14. 10. 2022, čj. 2 Afs 396/2020-34 .

Tak zase již před několika měsíci uplynul termín, kdy měli poplatníci řešit, zda by pro ně bylo zajímavé vstoupit do paušálního režimu. A ti, co v něm byli v roce 2021, zvažovali, zda je pro ně tento režim skutečně zajímavý, či by bylo lepší z tohoto režimu vystoupit. Zkusila jsem se v článku zamyslet nad některými úskalími i nesprávným pochopením tohoto paušálního režimu. Oním datem, do kdy nejpozději se musí všichni stávající podnikatelé rozhodnout ohledně paušálního režimu pro příslušné zdaňovací období, je vždy 10. leden. Po tomto datu již pro dané zdaňovací období nemůže poplatník vykonávající činnost k 1. lednu do paušálního režimu vstoupit, ani z něho vystoupit (pokud v podnikatelské činnosti stále pokračuje).

Možnost uplatnění daňového zvýhodnění a slevy za umístění dítěte v případě, kdy dítě nežije s oběma rodiči současně v jedné společně hospodařící domácnosti, je věčné téma, protože zákon o daních z příjmů tyto situace zcela jednoznačně a výslovně neupravuje. Článek poukazuje na to, že ani aplikace definice společně hospodařící domácnosti nemusí být zcela jednoznačná, o čemž svědčí rozsudky NSS čj. 8 Afs 155/2019-46 a Krajského soudu v Praze čj. 51 Af 3/2020-55 . Přesto uvedené rozsudky poskytují určitý návod, jak zmiňované položky snižující daň uplatňovat, protože základní smysl a úmysl zákonodárce je, aby příslušná položka v konkrétním měsíci byla uplatněna vždy jen u jednoho poplatníka, nikoliv u obou rodičů současně.

Možnost uplatnění daňového zvýhodnění a slevy za umístění dítěte v případě, kdy dítě nežije s oběma rodiči současně v jedné společně hospodařící domácnosti, je věčné téma, protože zákon o daních z příjmů tyto situace zcela jednoznačně a výslovně neupravuje. Článek poukazuje na to, že ani aplikace definice společně hospodařící domácnosti nemusí být zcela jednoznačná, o čemž svědčí rozsudky NSS čj. 8 Afs 155/2019-46 a Krajského soudu v Praze čj. 51 Af 3/2020-55 . Přesto uvedené rozsudky poskytují určitý návod, jak zmiňované položky snižující daň uplatňovat, protože základní smysl a úmysl zákonodárce je, aby příslušná položka v konkrétním měsíci byla uplatněna vždy jen u jednoho poplatníka, nikoliv u obou rodičů současně.

V souvislosti s opatřeními reagujícími na omezení podnikatelské činnosti v důsledku koronaviru se v zákoně o daních z příjmů opět zaktivovalo ustanovení § 30a , které bylo do zákona včleněno v roce 2009 a umožňovalo poplatníkům původně uplatnit mimořádné odpisy u majetku pořízeného v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010. Vzhledem k tomu, že už od té doby uplynulo více než 10 let, je vhodné tuto problematiku trochu připomenout a shrnout.

Cílem tohoto článku je upozornit na problémy s uplatněním nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru poskytnutého na výstavbu či koupi objektu k rekreaci užívaného k trvalému bydlení, které Finanční správa konzistentně a předvídatelně celá léta poplatníkům nezohledňuje. Nejvyšší správní soud však projevil jiný názor, se kterým si dovolím polemizovat.

Cílem tohoto článku je upozornit na problémy s uplatněním nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru poskytnutého na výstavbu či koupi objektu k rekreaci užívaného k trvalému bydlení, které Finanční správa konzistentně a předvídatelně celá léta poplatníkům nezohledňuje. Nejvyšší správní soud však projevil jiný názor, se kterým si dovolím polemizovat.

Cílem tohoto příspěvku je představit nový institut paušální daně, který byl doplněn do zákona o daních z příjmů novelou č. 540/2020 Sb. , a porovnat tento nový institut s dřívější nepříliš úspěšnou předchůdkyní, jíž v zákoně přímo nahradil, daní stanovenou paušální částkou. Můžeme si tak uvědomit, že zdánlivě podobné názvy dvou institutů a úprava ve stejném ustanovení zákona mohou být zcela odlišné.

Opatření v daňové oblasti v souvislosti s nouzovým stavem jsou přijímána a vydávána postupně, daňové subjekty i odborníci se v nich možná trochu ztrácí, proto je v tomto článku shrnu a trochu okomentuji. Kromě daňové oblasti byla přijata ještě celá řada dalších opatření (ošetřovné, „kurzarbeit“, odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění, posun termínu pro podání přehledů na sociální a zdravotní pojištění atd.). V tomto článku se ale budu věnovat jen daňové oblasti, a to opatřením spadajícím do působnosti Finanční správy, protože jen v této oblasti je opatření celá řada.

S překvapením jsem si přečetla rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. září 2019, čj. 9 Afs 103/2018-41 , který se snaží moji sedmadvacetiletou praxi ve Finanční správě obrátit naruby. Předmětem mého článku tak je bližší vysvětlení smyslu ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů , jeho praktická aplikace a vazba či nevazba k podávání daňového přiznání a souvislosti s možnostmi zaměstnavatele a správce daně k ověřování skutečností uplatňovaných poplatníky u nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru (což je problematika, která je předmětem uvedeného rozsudku). Pro srovnání jsou uvedené i příklady jiných nezdanitelných částek a slev na dani.

Zvýšení maximální částky výdajů procentem z příjmů od roku 20191) i úvahy o zavedení paušální daně mě přivedly k zamyšlení nad smyslem uplatňování výdajů procentem z příjmů a nad vývojem obsahu dnešního § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů i nad některými dalšími otázkami s paušálními výdaji souvisejícími.

Protože praxe ukazuje, že aplikace ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, které bylo novelizované od 1. 1. 2018, není vždy zcela jasná (a to i skutečnosti, do nichž novela nijak nezasáhla), rozhodla jsem se v následujícím příspěvku tuto problematiku trochu shrnout. 1)

Vzhledem k tomu, že elektronická evidence tržeb stále vzbuzuje mnoho vášní, dovolila bych si i já zapojit se do diskuse k tomuto tématu. Ráda bych rovněž reagovala na článek Ing. Jana Rambouska, LL.M. „Zboží nebo služba – rozdílný pohled DPH a EET“ a napsala, jak to vidím já z druhé strany.

Oznámení o osvobozených příjmech Ing. Monika Sušánková, Finanční úřad pro Plzeňský kraj, odbor metodiky a výkonu daní Vzhledem k tomu, že poslední dobou se všude vášnivě diskutuje jen o...