Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb - strana 7

Mám dotaz ohledně fakturace nájmu nebytových prostor a služeb s ním spojených. Jsme plátci DPH a měli bychom fakturovat nájemníkovi s polským VAT? Jak budeme fakturovat? Standardně fakturujeme všem nájemníkům - plátcům, s DPH.  

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice DPH ve zdravotnictví - jedná se o specifickou, ale poměrně složitou oblast. Cílem článku je vysvětlit základní principy a pravidla.

Obracím se na Vás s prosbou o radu ve věci zprostředkování a prodeje pozemků, které se nacházejí mimo EU. 1) Společnost bude zprostředkovávat koupi pozemků mimo EU českému občanovi Provizi za zprostředkování bych v přiznání k DPH uvedla v ř. 26, v kontrolním hlášení uvedeno nebude. Je nárok na odpočet např. z kancelářských potřeb, počítače apod.? 2) Společnost se rozhodla, že pozemky, které jsou mimo EU bude nakupovat a následně je bude prodávat českému občanovi. Místo zdanitelného plnění je mimo EU. Prosím, na jakém řádku v přiznání k DPH se toto plnění bude uvádět? Má společnost nárok na odpočty z režijních nákladů (kancelářské potřeby, počítač, SW, vedení účetnictví apod.)?

V následujícím článku je nejprve vysvětleno základní vymezení finančního leasingu pro účely DPH, a to ve srovnání s operativním leasingem, a to z hlediska povinnosti přiznat daň, základu daně a jeho oprav, sazeb daně a odpočtu daně. Návazně jsou vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování DPH při poskytnutí zpětného finančního leasingu.

Pokud český neplátce DPH nesdělí DIČ dodavateli z Irska, považuje se tento český neplátce za osobu nepovinnou k dani? Pak je sídlem plnění sídlo poskytovatele služby (Irsko) a fakturace s irskou DPH. Je to takto v pořádku? Vztahovalo se k tomu nařízení EU 282/2011. 

Klient organizuje teambuilding v Maďarsku pro francouzskou firmu (registrovanou k DPH ve Francii). Teambuilding zahrnuje ubytovaní, pronájem sálu, dopravu osob, místního průvodce a restaurace. Bude faktura za teambuilding podléhat režimu cestovní služby, nebo tento režim se použije, jen pokud je příjemce osoba nepovinná k dani? Je v pořádku, že nám např. dopravce osob (po území Maďarska) poslal fakturu v režimu reverse charge, neměla tam být maďarská DPH?  

Společnost s r. o., plátce DPH, se sídlem v tuzemsku vlastní obytný nákladní automobil T815. Tento automobil s.r.o. pronajalo na základě dlouhodobé nájemní smlouvy zapsanému spolku-osobě povinné k dani, neplátci DPH, se sídlem v tuzemsku. Členové spolku toto vozidlo v rámci hlavní činnosti –poznávání cizích krajin a kultur –používají k výpravám po světových kontinentech mimo EU. Pronájem vozu s.r.o. spolku fakturuje po dílčích etapách, které nejsou delší než 30 dní a časově na sebe nenavazují. Dochází vždy k přestávkám v důsledku střídání členů výpravy, oprav vozu, jeho přepravy na start jiné etapy, nepříznivé politické situace atd. Výše fakturace za nájemné je nasmlouvána v Kč na den etapy. Vozidlo je trvale umístěno ve třetích zemích, stará se o něj pracovník pronajímatele či je předáno do úschovy nebo přepravci. Setkali jsme se s názorem, že lze místo plnění u výše uvedeného nájmu posoudit dle § 10d odst. 1 zákona o DPH a nájem považovat za krátkodobý, neboť nepřetržité držení vozu u spolku nepřesahuje 30 dní a místo fyzického předání je v třetí zemi při zahájení etapy? Tím by nebyla uplatněna tuzemská daň na výstupu a byl zachován nárok na odpočet na vstupu u pořízení vozidla, nákupu ND v tuzemsku apod., dle § 72 odst. 1 písm. c) zákona o DPH. My jsme toho názoru, že místo plnění je nutno stanovit podle základního pravidla dle § 9 odst. 1 zákona o DPH, podle sídla odběratele služby (ČR) a u pronájmu uplatnit tuzemskou DPH s ohledem na to, že: 1. Nájemní smlouva je uzavřena exkluzivně pro jednoho nájemce a jako dlouhodobá. Délka etapy je pouze kategorie pro plánování účasti členů spolku na výpravě a dále také k vyčíslení výše pronájmu za etapu. S ohledem na dlouhodobost smlouvy nelze tedy aplikovat ustanovení § 10d odst. 1 zákona o DPH o krátkodobém nájmu. 2. Odběratel je osoba povinná k dani, takže nelze uplatňovat ani ustanovení § 10d odst. 2 zákona o DPH o dlouhodobém nájmu, které se týká osob nepovinných k dani. Potažmo nelze uplatňovat ani § 10d odst. 4 zákona o DPH, který vychází z aplikace odstavců 1 a 2, které však v našem případě nejsou naplněny. 3. Dále máme za to, že by krátkodobý nájem mohl být kvalifikován jako zneužití práva. Můžete nám prosím sdělit váš názor na výše popsanou problematiku?

Česká firma, plátce DPH, bude pořádat online koučink/školení pro zákazníky v zahraničí, jak v EU (převážně Itálie), tak ve třetích zemích. Zákazníkem bude buď firma, nebo normálně občan daného státu. Lektor za firmu bude moc koučovat/vyučovat kdekoliv na světě. Jak to bude s DPH?

Společnost pořídila zboží od dodavatele se slovenským DIČ, daňový doklad je vystaven 30. 9. 2022, zboží bylo doručeno kurýrem dne 10. 10 2022. K jakému datu vzniká povinnost přiznat DPH a zároveň k jakému datu je nárok na odpočet? Faktura je vyčíslena a přepočtena na české koruny jejich vnitropodnikovým kurzem. Jaká hodnota jde do přiznání v základu daně?

Osoba povinná k dani (OSVČ) plánuje pronajmout sti byt v Německu a ten pak pronajímat dál přes Airbnb. Daňové přiznaní OSVČ podává v ČŘ. Má povinnost registrovat se v Německu a zdaňovat příjmy z pronájmu německou daní?

Jaké povinnosti z hlediska DPH by měl Slovák (má slovenské IČ), neplátce DPH, který by chtěl pracovat v Čechách pro českého plátce DPH ve stavebnictví?

Každý měsíc nám fakturuje slovenský zákazník zprostředkování služeb na Slovensku. My jsme plátci DPH, on je neplátce. Jak se to má účtovat v DPH – patří to na řádek 5 a na řádek 43? Je povinné, aby měl na faktuře DIČ? Tvrdí, že ho nemá, ale my to účtujeme takto.

Obdrželi jsme fakturu od firmy z UK, která pořádá webinář (živý vstup, ne záznam) pro různé právnické i fyzické osoby z různých zemí. Fakturu nám poslali s DPH. My jsme firma tuzemská povinná k dani v ČR. Jaká jsou pravidla pro vyčíslení DPH za webinář / online kurz / webinář ze záznamu?

Česká společnost vyrobila zboží pro rakouského plátce, rakouská společnost si zboží v ČR vyzvedla a vyvezla přímo Číny. Český plátce fakturuje bez DPH na rakouskou společnost, rakouská společnost fakturuje na čínskou firmu, vývozní doklady jsou vystaveny na rakouskou společnost. Jak má vykázat česká společnost v přiznání k DPH plnění pro rakouského plátce, konkrétně na který řádek uvést, když se jedná o vývoz, ale vývozní JSD je vystaven na rakouského plátce?

Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci, provozuji ubytovací služby přes Booking.com, ten nám posílá přímo na účet částku, od které je stržena provize. My ale nedostáváme žádné faktury, takže z každé přijaté platby odvádíme 10% DPH. Nyní nám přišla faktura od společnosti Booking.com z Nizozemí, klasická faktura ze zahraničí, na které je popis: rezervace - jedna částka a transakční poplatek - druhá částka, ale vše je již strženo v částce, kterou jsme přijali a ze které jsme odvedli 10% DPH. Na faktuře je také napsáno, že nemáme platit, že částka bude automaticky odečtena z celkové vyplacené částky, což také souhlasí, částka byla odečtena. Máme tuto fakturu někde evidovat, a zacházet s ní jako s přijatou fakturou ze zahraničí, když operuji ve skutečnosti kvůli DPH jen částkou, která mi přišla na účet? Nebo jaký způsob účtování ve vztahu k DPH má mám zvolit, aby to bylo správně? Nejprve účtovat o částce, která by měla být zaplacena, ale tu já vidím jen na rezervační stránce a z té odvést DPH a potom účtovat ještě o faktuře za transakční poplatek a pak se dostanu k částce, kterou jsem dostala na účet, nebo stačí účtovat jen o té obdržené částce na účet a fakturu za rezervaci a poplatek mohu pominout?

Pokud pro nás – českou firmu plátce DPH – prováděl stavební práce slovenský dodavatel, neplátce DPH, práce proběhla v ČR, musím vyměřit DPH?

Lidé, kteří se profesně daněmi nezabývají, obvykle označují za jejich hlavní potíže: 1. vysoké zdanění, 2. složitá pravidla plná výjimek a časté novelizace, 3. nesrozumitelnost textu daňového zákona (úřední mluva, dlouhá souvětí o více než 100 slovech, četné odkazy a legislativní zkratky). Ano, to je nemilá realita českých daní komplikující práci také daňovým profesionálům, kteří však zpravidla označují za největší úskalí daní něco jiného - nejednoznačnost. Názorným příkladem je tento příspěvek. Přitom půjde o tak zdánlivě prostou a všední záležitost, jakou je dodání nemovité věci plátcem DPH, v praxi nejčastěji prodej pozemku, stavby nebo jednotky.

Český orchestr - o. p. s. - plátce DPH. Vystupuje na zahraničních festivalech a fakturuje za svoje vystoupení odměnu pořadateli. Je správná naše úvaha, že fakturace probíhá bez DPH, protože místo plnění není v ČR? Je toto zdanitelné plnění i přesto plněním osvobozeným bez nároku na odpočet, tj. řádek 50 v daňovém přiznání, nebo je to zdanitelné plnění s nárokem na odpočet, tj. buď řádek 21, nebo ř. 26?

Jsme plátci DPH v ČR, obdrželi jsme objednávku od slovenského plátce DPH na dodávku betonáže na stavbě v Maďarsku. Lze přenést DPH na slovenskou společnost, nebo se musíme přihlásit k DPH v Maďarsku? Na stavbu dodáváme pracovní sílu a bednění.

Jsem plátce DPH, dostávám faktury od Microsoftu, Irsko, faktura má ale náležitosti české faktury, základ daně, DPH ve výši 21 %. Musím tuto fakturu znovu dodaňovat DPH, a protože je to k podnikání pak zase žádat o vratku, nebo ji vůbec nemusím jako zahraniční uvádět a mohu s ní pracovat jako s českou fakturou? Je to do 500 Kč.