Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb - strana 8

Česká s.r.o. , neplátce DPH, rozvíjí podnikání v oboru zprostředkování prodeje nemovitostí v Srbsku, zejména českým občanům. Stane se plátcem DPH až překročí obrat 1 mil. Kč za vyfakturované provize českým občanům za nákup nemovitosti v Srbsku ?

Po probrání dodání zboží přicházejí v našem miniseriálu na řadu služby. Opět se zaměříme především na ty přeshraniční, a proto hned prvním tématem bude určení místa plnění při jejich poskytnutí. Většina přeshraničních služeb bude mít místo zdanění mimo tuzemsko, kdy povinnost přiznat daň vyplyne z daňového zákona jiného státu. Nicméně i tak je potřeba vědět, kdy vykázat v tuzemsku alespoň uskutečnění takového plnění.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. 7. 2022 ve věci C-696/20 Dyrektor Izby Skarbowej w W.

Chtěl bych poprosit o radu v případě, kdy OSVČ (ŽL na živnost elektroinstalatérství) poskytuje služby v členském státě EU. OSVČ není plátce DPH a vlastní ŽL od června 2022. Vlastní práce provádí v Chorvatsku, kde pracuje na nemovitosti a provádí tam práce v souladu s ŽL. Fakturaci zasílá „zprostředkovateli“, kterou je slovenská firma, neplátce DPH podle evidence VIES, a ta fakturu proplácí. Vlastní fakturace je standardní faktura bez daně. Tento postup se mi zdá chybný a domnívám se, že při poskytnutí služby v jiném členském státě by se měla OSVČ stát osobou identifikovanou k dani podle § 6i zákona o DPH, protože místo plnění splňuje ustanovení § 9 odst. 1 zákona o DPH a je v členském státě EU. Podle vyjádření správce daně na FÚ ve Zlíně dostal informaci, že postupuje správně a registraci identifikované osoby řešit nemusí. Mohu Vás poprosit o stanovisko?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2022, čj. 8 Afs 15/2020-85

Hlavním tématem dnešní části seriálu bude režim skladu. Dále se budeme věnovat přemístění obchodního majetku a zdanění pořízení zboží z jiného členského státu. Režim skladu je sice evidenčně náročnější, ale ušetří registraci a plnění daňových povinností ve státě, kde se nachází sklad, do něhož je zboží v tomto režimu dodáváno.

Česká společnost A plátce CZ DPH, vyrobí díly a tyto fakturuje české společnosti B plátci CZ DPH s 21% DPH, jako tuzemské plnění. Společnost A dle objednávky dodá tyto díly na Slovensko. Jedná se o plnění tuzemské nebo o dodání zboží do EU? Přepravu zajišťuje společnost A.

Zboží bylo prodáno jako sestava obsahující několik částí (PC, stojan, klávesnice, displej, software atd.) Na faktuře je vyfakturovaná cena za sestavu např. 139 000,-. Zákazník k faktuře obdržel dodací list, s rozpisem dodaných částí sestavy (bez rozpisu cen). Nyní byl reklamován pouze kus této sestavy (PC). Od našeho dodavatele obdržíme dobropis na tento PC. Odběratel od nás obdrží úplně jiný PC, který nakoupíme od našeho jiného dodavatele. Jak máme postupovat vůči našemu odběrateli co se týče dobropisu? Opravný daňový doklad vystavit pouze na část ceny faktury a vyfakturovat nový PC?

Máme jednu firmu ABC, která je irskou společností a má české DIČ. Mají kontrolu na DPH a kontrolor řeší přiložené přijaté faktury. U jedné faktury je nákup zboží (etiket), na faktuře je irská firma s českým DIČ a z faktury je uplatněn odpočet. Předpokládám, že zde by mělo být použito obecné pravidlo, které říká, že pro osoby neusazené je místo plnění mimo ČR, a tedy by tam DPH být neměla. Další dvě přijaté faktury se týkají přefakturace DPH. Irské firmě s českým DIČ byla přefakturována doprava s DPH od české firmy. U přefakturace dopravy tedy také DPH nedávat?  

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 5. 2022 ve věci C-218/21 DSR – Montagem e Manutençao de Ascensores e Escadas Rolantes

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. 4. 2022 ve věci C-637/20 DSAB Destination Stockholm

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. 4. 2022 ve věci C-612/20 Happy Education

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. 4. 2022 ve věci C-333/20 Berlin Chemie A. Menarini

Český plátce DPH poskytl službu neziskové organizaci z Bosny. Jde o zážitkový střelecký balíček, určený pouze pro zaměstnance této konkrétní firmy. Součástí balíčku je i ubytování, strava a doprava. V § 9 ZDPH je uvedeno, že pokud jde o osobu povinnou k dani, je místo plnění ve třetí zemi, pokud jde o osobu nepovinnou k dani, pak je místo plnění v ČR. Jak rozklíčovat u neziskovky, zda je nebo není povinná k dani, tedy zda provádí nějakou ekonomickou činnost, nebo ne? Neziskovka nám poskytla pouze název a adresu, nemáme žádné IČO nebo DIČ. Znamená to tedy, že není osobou povinnou k dani? Pokud by byla povinná k dani, pak bude DPH 0 %? A vztáhlo by se to na celé plnění, anebo je třeba vyjmout ubytování a stravování, které má vždy místo plnění v zemi poskytnutí, tj. v ČR a zdanit tuto část 21 %? Pokud je neziskovka nepovinná k dani, pak bude vše s 21 %?

Česká firma A objednala v Německu zboží pro Maďarského zákazníka. Zboží odjelo přímo z Německa do Maďarska. Dopravu zajišťovala německá firma. Fakturace byla provedena následovně: 1. Německá firma fakturovala české firmě A (reverse charge). 2. Česká firma A fakturovala české firmě B (režim přenesené daňové povinnosti § 92 zákona o DPH- faktura za prodej ocele nad 100 000 Kč). 3. Česká firma B fakturovala maďarské firmě – (dodání zboží do jiného členského státu).  Jak mají firmy postupovat z hlediska vypořádání DPH?

Je třeba nějaké povolení ke skladování vlastních zásob na Slovensku? Nevznikne stálá provozovna na Slovensku? Je to čistě z ekonomického hlediska, protože nájem skladovacích prostor na Slovensku je výrazně levnější než ČR. Firma je plátce DPH v ČR. Pokud si vyřídím registraci k DPH na Slovensku, bude nákup zboží v ČR od plátce DPH s dodáním do skladu na Slovensku v režimu reverse-charge (dodání na slovenské DIČ)? Pokud si převezu ze skladu na Slovensku zboží do menšího skladu v ČR, budu tento převoz vykazovat v přiznání DPH jako přemístění zboží?  

Správné určení místa zdanění nezávisí jen na sídle příjemce, ale často i na provozovně. Posouzení její existence bývá mnohdy obtížné. Kromě aktivní zná zákon o DPH i provozovnu pasivní, a právě ta může být úskalím při fakturaci, proto je jedním z témat dnešní první části nového seriálu věnovanému přeshraničním obchodním transakcím. Dalšími jsou dodání zboží do jiného členského státu a zjednodušení formou třístranného obchodu.

Německý podnikatel si u českého plátce DPH objednal služby, které využil při organizaci festivalu, konaném v Německu. Na objednávce uvedl německé VAT. Česká firma nyní bude vystavovat fakturu za:  pronájem pódia, plátna a jiné techniky  servis pro festivalové hosty  technickou produkci na místě  práci fotografa – technickou produkci (přípravu filmových kopií). Jaký vliv budou mít uvedené činnosti k fakturaci na DPH? Jak by faktura vypadala v případě, že by za stejné činnosti na festivalu v Německu vystavoval fakturu německému podnikateli-neplátci DPH?

Česká firma ČR uzavřela smlouvu na nákup stroje s instalací od rakouské firmy Rak. Firma ČR přeprodá stroj s instalací dále slovenské firmě SLV na Slovensko. Přeprava stroje je zajištěna od Rak přímo SLV. Instalaci stroje současně provede na Slovensku u SLV rakouská firma Rak. Všechny tři subjekty jsou plátci DPH ve své zemi, firma ČR je navíc zaregistrována k DPH na Slovensku a má DIČ SK. Firma ČR poskytla Rak firmě DIČ SK (místo plnění na Slovensku). Následně firma ČR pod slovenským DIČ SK prodá firmě SLV stroj s instalací v přenesené daňové povinnosti. Firma ČR na Slovensku pod DIČ SK vypořádá v přiznání k DPH pořízení zboží s instalací a následný prodej zboží s instalací. Jak se vypořádá DPH, KH a SH v rámci českého DIČ CZ?

Firma A (plátce DPH, CZ) fakturuje firmě B (také plátce DPH, CZ) zboží. Firma B chce toto zboží následně prodat firmě C do Irska (tamnímu plátci DPH, poskytne DIČ). Firma A je pověřena firmou B, aby zajistila dopravu přímo do Irska firmě C a tuto dopravu pak firmě B přefakturuje. Je správně následná fakturace: firma A vyfakturuje firmě B klasicky s 21 % DPH jak zboží a poté i dopravu. Firma B poté fakturuje firmě C prodej zboží včetně dopravy dle § 64 (osvobozeno).