Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb - strana 9

Vypadá obchodní nabídka příliš dobře, než aby byla pravdivá? Pak je namístě, aby byla provedena a zaznamenána kontrolní šetření obchodníka prokazujícího přijaté plnění, aby bylo možno konstatovat doložení dobré víry k dotčené transakci a jejímu partnerovi. V rámci dokazování v daňovém řízení se již setrvale na judikaturním podkladu požaduje prokazování obezřetnosti v obchodních vztazích. Není tomu tak pouze v případě obchodů, u kterých je správcem daně zjištěn podvod na dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), ale požadovatelná opatření by daňový subjekt měl být schopen doložit v podstatě v jakémkoli obchodním vztahu. Lze konstatovat, že obezřetnost se stala součástí lidské přirozenosti při uzavírání závazků, tedy je běžně uplatňována i v rámci soukromoprávních vztahů. S ohledem na to, že správce daně ve vztahu k DPH může v rámci dokazování od daňového subjektu požadovat, aby vyjevil přiměřená opatření, jež učinil ve vztahu ke konkrétnímu obchodnímu partnerovi, resp. obchodní transakci, dává si tento článek za cíl alespoň rámcově přiblížit důvody, instrumenty a rámce tohoto požadavku.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. 9. 2021 ve věci C-21/20 Balgarska natsionalna televizia

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2021, čj. 3 Afs 54/2020-73

Jsme škola, PO. Škola má hlavní a ekonomickou činnost- stravování. Míváme často společné faktury na obě činnosti, tedy je potřeba oddělit v rámci DPH EKO činnost a hlavní činnost. Prostudovala jsem si materiály a dotazy Ing. Morávka, ale potřebuji ještě upřesnění na konkrétním příkladu. Mám fakturu na pronájem vozidla, částka s DPH 4 000 Kč, který je využit z 95 % na ekonomickou činnost (rozvoz obědů cizím strávníkům) a 5 % hlavní činnost, tedy osvobozená DPH. Systém zpracování měsíční DPH je nastavený na krátící koeficient 76 %. Náklady účetně rozdělím poměrem 95/5. DPH mám zkrátit také poměrovým koeficientem? Tedy odvedu DPH pouze z těch 95 %, což je plných 798 Kč, tedy už se nebudou ve výsledku krátit koeficientem 76 % a já odvedu celých 798 Kč nebo nemohu vypočítat DPH podle poměru 95/5 a musím odvézt DPH z celé částky, tedy 694 Kč a ty se následně pokrátí koeficientem 76 %, tedy skutečně odvedu 527 Kč?. Podle §75 ZDPH bych měla upřednostnit poměrový koeficient, tedy bych měla odvézt plných 798 Kč a už je nekrátit. Mohu během roku využívat střídavě poměrový a krátící koeficient podle skutečných nákladů, když znám poměr mezi náklady na ekonomickou a hlavní činnost? U některých faktur je výpočet dle poměrového koeficientu přesnější než krátící koeficient. 

S. r. o., tuzemský plátce DPH přijal od jiné s. r. o., rovněž tuzemského plátce DPH fakturu za provedené servisní práce v rámci EU (Irsko). Součástí faktury byly i náklady spojené s přepravou na místo výkonu služby. Jednalo se o přepravu technika na letiště jejich služebním vozidlem z Brna do Vídně (fakturováno včetně 21% DPH) , letištní poplatek a parkovné (fakturováno včetně 21% DPH) , letenka, taxi, vlaková jízdenka (osvobozeno od DPH). Je tento působ fakturace z pohledu DPH správný? Dále budeme tyto totožné služby přefakturovávat na Slovensko společnosti, která nám poskytla slovenské DIČ. Jak postupovat z pohledu DPH?

Česká firma bude fakturovat české společnosti ABC supervizi na montáži technologie umístěné v Srbsku – domníváme se správně, že místo plnění je v tomto případě v České republice a faktura bude vystavena s českou DPH? Nebo bude místo plnění v Srbsku? Společnost ABC má v Srbsku provozovnu pro účely DPH a srbská firma bude fakturovat srbskému zákazníkovi.

OSVČ, plátce DPH, uzavřela smlouvu s firmou sídlící v Emirátech. Smlouva je na prodej know-how, jak vybudovat pekárnu s daným sortimentem v Emirátech. Nyní firma z Emirátů zaplatila dohodnutou částku na bankovní účet dle smlouvy. Je tato částka za prodej Know-how (služby) předmětem DPH zde v ČR. Má se tato obdržená částka zdanit českou DPH ve výši 21 %? 

Dodání zboží v řetězci je specifickým způsobem obchodování se zbožím v rámci Evropské unie, při němž je předmětné zboží dodáno od prodávajícího konečnému kupujícímu tak, že zboží je přímo přepraveno od prodávajícího tomuto kupujícímu, ale prodávající jej nefakturuje přímo kupujícímu, ale jiné osobě, obvykle obchodníkovi, který předmětné zboží nakoupí a se ziskem prodá, a to případně ještě přes další prostředníky. Při uplatňování DPH při dodání zboží v řetězci je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), která vycházejí ze směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH . Klíčovou záležitostí pro správné uplatnění DPH u těchto obchodů je určení místa plnění jak pro prodávajícího a další prostředníky, kteří dodávají předmětné zboží, a s tím spojené přiřazení přepravy a návazné posouzení místa plnění při pořízení zboží z jiného členského státu a také s uplatněním osvobození od daně při intrakomunitárním dodání zboží. V článku jsou nejprve vysvětleny základní pojmy související s dodáním zboží v řetězci a návazně vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží v řetězci. V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětleny praktické postupy uplatnění DPH při dodání zboží v řetězci, a to jak při dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu, tak i při pořízení zboží z jiného členského státu v tuzemsku, které bylo dodání formou dodání v řetězci.

Subjekt ČR plátce DPH doveze zboží z Ruska (Číny) do Německa, tam německý celní deklarant zboží proclí. Subjekt ČR proclené zboží dopraví rovnou konečnému odběrateli v Holandsku. V ČR se zboží vůbec neobjeví, celá transakce probíhá mimo území ČR. Je tato transakce předmětem DPH a bude se vykazovat v českém přiznání k DPH, v kontrolním a souhrnném hlášení? V případě, že ano, tak jakým způsobem?

Společnost, plátce daně, dodává plátci daně rekuperační jednotky včetně zpracování projektu a montáže. Celá zakázka je fakturována několika dílčími fakturami. Je správné všechny faktury vystavovat s přenesenou daňovou povinností, i když dílčí faktura obsahuje např. jen projekt nebo jen materiál, které jsou ale součástí zakázky? Na faktuře je uvedeno, že se jedná o dílčí plnění k zakázce. Pokud společnost fakturuje pouze samostatný materiál nebo projekt, u kterých nejsou součástí zakázky stavební práce, fakturuje s 21% daní. Je tento postup správný?

S.r.o., plátce DPH nakoupila z Rakouska vína. Dodavatel je taky plátce DPH. Datum dodání zboží bylo 22.2.2022, datum vystavení faktury 28.2.2022 - vše uvedeno na faktuře. Předpokládám asi správně, že je třeba provést reverse charge a uvést do přiznání k DPH ř. 5 a 43, KH A2. Je to, prosím, tak? Chtěla jsem se ještě zeptat, jak je to s přepočtem na Kč. Faktura je v EUR. Používáme denní kurz ČNB, takže použiju kurz, kdy je faktura vystavena a nám doručena, čili kurz z 28.2. nebo použiju kurz, kdy nám bylo zboží dodáno - 22.2.? Děkuji.

Dobrý den, s naším čínským dodavatelem máme domluvenou dodací podmínku FOB - free on board. Faktury za zboží účtujeme na účty 139/321 až po přijetí potvrzení, že bylo zboží naloděno. V současnosti se mezi námi a dodavatelem uzavřela nová smlouva, kde zůstává dodací podmínka FOB, ale je tam odstavec, kde se píše, volně cituji: “Poté co dodavatel vystaví fakturu v souladu s objednávkou a tato faktura je odsouhlasena zákazníkem, vlastnictví zboží přechází na odběratele včetně veškerých rizik.” K jakému okamžiku mohu účtovat o přijaté faktuře? Ke dni přijetí a odsouhlasení faktury nebo až při potvrzení o nalodění zboží? Děkuji

Česká firma (plátce DPH, nákup a prodej kabelových svazků) nakupuje zboží v Asii a prodává jej v ČR a EU. Nedávno začala pro své asijské výrobce nakupovat v Itálii a Bulharsku komponenty, které jsou použity při výrobě odebíraného zboží. Komponenty dodává italský a bulharský výrobce přímo do Asie. Náklady na komponenty česká firma v některých případech přefakturuje, v některých ne. Lze nákup komponentů účtovat na účet 504_A a přefakturaci do Asie na účet 604_A, prosím? Jak je to s DPH - konkrétně který řádek v přiznání k DPH?

Dotaz OSVČ prodává zvukové efekty. Odměny za prodej dostává od prodejců, kteří zprostředkovávají prodej těchto produktů přes e-shopy. Tyto e-shopy mají sídla jak ve státech EU, tak ve třetích zemích. Odměny dostává prostřednictví PayPal. Zvukové efekty přes tyto e-shopy nakupuje kdokoliv, tedy jak osoby povinné k dani, tak i osoby nepovinné k dani. Přijaté odměny jsou poníženy o provize e-shopu. Pokud se jedná o jednorázový výkup internetovou službou – společností, tak OSVČ vystavuje fakturu (společnost pak tyto zvukové efekty vlastní a přeprodává si je dál a OSVČ z toho už žádný další příjem nemá). Tyto společnosti jsou jednak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí Hledisko DPH: Počítají se prodeje přes zahraniční e-shopy a prodeje přes faktury zahraničním společnostem do obratu pro registraci k DPH? Určuje se místo plnění dle § 9 zákona o dani z přidané hodnoty ? Případně měla se tato OSVČ zaregistrovat jako identifikovaná osoba? Hledisko daně z příjmu fyzických osob: OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Odměny od prodejců přes e-shop by se měly zdaňovat neponížené o provize?

Vlastník lesního pozemku, plátce DPH, uděluje dle § 20 odst. 4 lesního zákona výjimku ze zákazu vjezdu a stání motorových vozidlem na lesní cesty. Za udělení výjimky pro konkrétní vozidlo na dobu jednoho roku žadatel uhradí poplatek. Jak na poplatek hledět z hlediska DPH, má být zatížen daní?

Dobrý den, mám dotaz ohledně DPH. Firma A, české s.r.o. a plátce DPH(výhradní prodejce určitého zboží v ČR) nakoupí zboží v Číně, ale dovoz zboží do ČR neprovede. Prodá ho v režimu FOB ještě v čínském přístavu Firmě B, také české s.r.o., plátce DPH a ten už následně provede dovoz zboží z čínského přístavu a zboží v ČR proclí. Jak si Firma A s Firmou B mezi sebou vystaví fakturu? Je místem plnění Čína ? A tudíž by si mezi sebou měli tyto firmy fakturovat bez DPH?

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 14/2021. Pomocí praktických příkladů si shrneme základní pravidla při poskytování služeb v mezinárodním měřítku.

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny nové základní pojmy, kterými jsou prodej zboží na dálku a prodej dovezeného zboží na dálku. Návazně jsou pro tyto způsoby prodeje zboží vysvětlena nová pravidla pro určení místa plnění. V další části jsou s využitím příkladů uvedena poučení pro uplatňování DPH při prodeji zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu, a naopak z jiného členského státu do tuzemska. V závěrečné části textu jsou shrnuta pravidla pro uplatňování DPH při prodeji dovezeného zboží na dálku s místem plnění v tuzemsku.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 6. 2021 ve věci Titanium

Se zavedením režimu jednoho správního místa vznikají zcela nové situace, které se týkají nejen podstaty samotného režimu a jeho náplně, registrace, podávání daňového přiznání a placení daně, ale i účetnictví, které na novou situaci musí reagovat. Právě účetními specifiky režimu jednoho správního místa – One Stop Shop (dále jen „OSS“) se budeme v tomto článku zabývat. Konkrétně se zaměříme na využití režimu jednoho správního místa (režim EU) při prodeji zboží na dálku, a to z pohledu dodavatele, kterým je česká osoba povinná k dani. Článek se nezabývá celou šíří problematiky OSS, ani důvody a procesem registrace do tohoto režimu, zaměříme se hlavně na účetní specifika.