Nezdanitelné části, odčitatelné položky, slevy na dani z příjmů - strana 9

Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP “), rozeznává dva pojmy – minimální mzda (§ 111 ZP ) a zaručená mzda (§ 112 ZP ). Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle ZP , smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin prací. Nařízením vlády č. 273/2018 Sb. došlo od 1. 1. 2019 ke zvýšení základní sazby minimální měsíční mzdy na 13 350 Kč a základní sazby minimální hodinové mzdy na 79,80 Kč a ke zvýšení zaručené mzdy na částky od 13 350 Kč za měsíc (1. skupina prací) do 26 700 Kč za měsíc (8. skupina prací).

Darováním se zabývají ustanovení § 2055 až 2078 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

Jednou ze slev, o kterou můžou poplatníci – fyzické osoby – snížit svou daňovou povinnost, je sleva za umístění dítěte. Poprvé takto mohli postupovat v roce 2014.

1. Cíl příspěvku Cílem příspěvku je posílení právní jistoty na straně daňových poplatníků v případě ukončení „staré" smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a převedení naspořených prostředků v...

Každý poplatník – fyzická osoba – může snížit (při splnění zákonem stanovených podmínek) svou daňovou povinnost o některou ze slev (ev. o některé ze slev) na dani uvedenou v § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Jedná se o základní slevu na poplatníka, slevu na manželku (manžela), slevu na invaliditu prvního nebo druhého stupně, slevu na invaliditu třetího stupně, slevu na držitele průkazu ZTP/P, slevu na studenta, slevu za umístění dítěte a slevu na evidenci tržeb. V následujícím textu se budu věnovat problematice uplatnění slevy na manželku (manžela) v praxi.

V navazujícím příspěvku se budeme věnovat vybraným účetním a daňovým aspektům odpočitatelné položky na výzkum a vývoj (dále také jen „VaV“). Ukážeme si celkovou výši odpočitatelné položky, kterou lze od základu daně z příjmů uplatnit. Současně nahlédneme do jednotlivých příkladů výdajů (nákladů), které lze zahrnout do odpočitatelné položky při realizaci výzkumných a vývojových činností. Současně uvedeme příklady výdajů (nákladů), které naopak nelze uplatnit jako součást odpočitatelné položky. Zodpovíme si také otázku, v jakých zdaňovacích obdobích lze vynaložené a současně uznatelné výdaje (náklady) uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických, případně fyzických osob.

Mám uzavřeno doplňkové penzijní spoření. Obdržel jsem od penzijní společnosti sdělení, že mi bude zdaněn příspěvek od zaměstnavatele a výnos sazbou 15 %. Z jakého důvodu dochází k takovému zdanění?

V posledních letech se velmi diskutuje o výhodách a rizicích nepřímé podpory pro daňové poplatníky (podnikající fyzické a právnické osoby) ve formě odpočitatelné položky od základu daně z příjmů. Jedná se o jednu z možností, jak motivovat realizaci výzkumných a vývojových aktivit (dále jen „VaV“) včetně inovačních aktivit, ale pouze těch, které obsahují významný prvek novosti za naplnění ostatních kritérií výzkumu a vývoje (inovace vyšších řádů), a to vedle investičních pobídek a přímé podpory z grantů a dalších veřejných podpor.

Zaměstnavatel (plátce DPH) zaměstnancům se slevou poskytuje různé naturální benefity koupené od jiných plátců (např. služby stravovací, sportovní, kulturní atd.). Může si uplatnit odpočet DPH a co daň z příjmů?

Řada studentů si větší či menší měrou zajišťuje finanční prostředky v rámci studentských brigád. Přestože někteří z nich pracují v průběhu celého roku (nejčastěji jako zaměstnanci nebo jako osoby samostatně výdělečně činné), většina pracovních aktivit spadá do období prázdnin, tedy do období, které studentům nastává v tomto čase. V následujícím textu se zaměřím především na správné postupy při zdanění studentských příjmů, úvodem pak připomenu i některá specifika zákoníku práce .

Pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může si uplatnit za příslušné zdaňovací období slevu na dani z příjmů dle § 35 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). Uplatnění této slevy se vztahuje jak na zaměstnavatele - právnické osoby, tak na fyzické osoby, které při podnikání zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. V článku si ukážeme na příkladech uplatnění slevy na dani z příjmů, pokud zaměstnavatel po celé zdaňovací období nebo po jeho část zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením.

V následujícím článku si rozebereme uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2018 a připomeneme si změny, ke kterým v této oblasti došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “).

Smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů nejsou v českém podnikatelském prostředí žádnou výjimkou. Je otázkou, kdy takovou pohledávku zaúčtovat. Pokud tak ale poplatník daně z příjmů právnických osob učiní, potom nastává na straně věřitele zvláštní režim, který pro tyto pohledávky stanoví zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále také „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “). Speciální úprava pro smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů je historicky odvozena od preferenčního režimu, který je věřiteli zákonem umožněn. Věřiteli není v původním plnění řádně plněno, a proto je smysluplné netrestat ho další daňovou povinností uvalenou na smluvní sankce, které mu mohou a nemusí být dlužníkem uhrazeny. Dalším důvodem pro zvláštní přístup může být fakt, že na pohledávku z titulu smluvních sankcí nejsou v účetnictví přímo vynaložené náklady jako například hodnota prodaného zboží, hodnota prostředků k poskytnutí služby atd., proto je daňový režim preferenční a zdaňuje smluvní sankce až při jejich úhradě.

Jednou z častých forem přeměn jsou fúze. Fúze obchodních korporací jsou multidisciplinárním procesem, který zasahuje výrazně také do oblasti daňové. Při úvahách o jejím provedení je problematika zdanění pro společnosti jednou z klíčových oblastí, protože výše daňového zatížení hraje jeden z významných faktorů při samotném rozhodování, zda přeměnu uskutečnit. Největší dopad na zúčastněné společnosti má zajisté daň z příjmů právnických osob, nicméně i dopady ostatních daní nejsou zanedbatelné. Příspěvek však bude zaměřen pouze na daňové povinnosti zúčastněných korporací na přeměně z pohledu daně z příjmů právnických osob.

V zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené parametry ovlivněny výší minimální mzdy i výší průměrné mzdy. Pro rok 2018 došlo ke zvýšení minimální mzdy nařízením vlády č. 286/2017 Sb. a průměrná mzda se odvozuje z nařízení vlády č. 343/2017 Sb. V příspěvku si ukážeme, k jakým změnám parametrů z výše uvedených důvodů v zákoně o daních z příjmů došlo pro zdaňovací období roku 2018.

V zájmu poplatníka daně z příjmů fyzických osob je v daňovém přiznání v plné míře využít všech nezdanitelných částí základů daně (odpočtů) umožněných ustanovením § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), všech položek odčitatelných od základu daně specifikovaných v § 34 ZDP a všech slev na dani umožněných v ustanovení § 35 až 35bb ZDP . Neuplatněné odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a neuplatněné slevy na dani v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích.

Parlamentem České republiky byla 8. 6. 2017 schválena novela zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů (dále jen „novela“). Novela byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 200/2017 Sb.

Generální finanční ředitelství vydalo 25. září 2017 na internetových stránkách Finanční správy ČR Informaci GFŘ k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů , v níž se mimo jiné praví:

Zákon č. 170/2017 Sb. přinesl do zákona o daních z příjmů tři změny týkající se uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti: zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě a na třetí a každé další dítě, změněné podmínky pro přiznání daňového bonusu a zrušení stávajícího § 35ca ZDP , který se týká omezení slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění při uplatnění paušálních výdajů. V článku si blíže rozebereme první dvě změny, protože zrušením § 35ca ZDP v návaznosti na snížení limitní výše paušálních výdajů jsme se již zabývali v článku „Uplatnění paušálních výdajů v roce 2017“, který byl zveřejněn v DHK č. 11/2017.

Společnost s r. o. funguje jako chráněná dílna, která zaměstnává osoby se zdravotním postižením. Pro účely výpočtu příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se vypočítává přepočtený počet zaměstnanců. Dosud se přepočet provádí na pracovní úvazek 8 hodin. Ale převážná většina zaměstnanců pracuje na 6, popř. ještě méně hodin s ohledem na zdravotní stav. Je možné začít provádět výpočet přepočteného počtu zaměstnanců na úvazek 6 hodin? Na základě jakého předpisu by bylo možné takto postupovat, k jakému časovému okamžiku by bylo možné změnu metodiky výpočtu provést? Na úřad práce byl již podán výpočet za 1. a 2. čtvrtletí s přepočtem na 8 hodin, lze od 3. čtvrtletí dělat přepočet na 6 hodin nebo až od nového roku, případně jinak a jak?